Poslední prázdninový týden jsme díky projektu „Klub FreeCoolIn“ a za finančního přispění Statutárního města Ostrava podnikli Cestu kolem světa za pět dní. Jedná se už o několikátý ročník. Projekt má za cíl smysluplně zaměstnat děti trávící prázdniny ve městě a navíc podpořit multikulturní výchovu.
Cesta kolem světa za pět dní
Bc.
Romana
Ráblová,
předsedkyně Klubu školních knihoven SKIP ČR, správce Školního informačního centra ZŠ Ostrava-Hrabůvka
Na úvod každé z cest jsme si promítli díl z animovaného cyklu České televize Evropské pexeso, který cestovatelům hravou formou představil navštívenou zemi, poté následovalo povídání opírající se o prezentaci s fotografiemi, ochutnávka tradičních pokrmů a výroba suvenýrů.
První zastávkou byla stará dobrá Anglie, do které nás přivezl trajekt. Cestovatelé se dozvěděli, jak to tady chodí ve školách, a podívali se do chlapecké kolejní školy v Etonu, kde studovali princové William a Harry. Londýn jako na dlani jsme měli díky fotografiím pořízeným z Londýnského oka. Navštívili jsme turisticky atraktivní místa, kterými jsou Big Ben, Tower Bridge, hrad Windsor, Hyde Park a další. V době pořizování populárních selfie je velkou turistickou atrakcí Muzeum voskových figurín Madame Tussaud. Dalším muzeem, které jsme navštívili, bylo Muzeum Sherlocka Holmese, odkud si cestovatelé dovezli jako suvenýr čepku, a vyzkoušeli vyřešit detektivní případ, který se stal, jak jinak než v Londýně. Po náročné cestě nám vyhládlo, a proto přišlo na řadu povídání o tom, co v této zemi stojí za to ochutnat. Posunuli jsme hodinové ručičky napřed a vyzkoušeli tradiční „čaj o páté“. K čaji s mlékem cestovatelé přikusovali anglické čajové pečivo „scones“ se šlehačkou a marmeládou.
Druhou navštívenou zemí bylo Holandsko. Vysvětlili jsme si, proč se mu správně říká Nizozemí. Opět jsme si řekli něco o školách, které jsou k žákům v této zemi hodně vstřícné. Povídali jsme si o tom, jak Holanďané stěhují do svých úzkých domů objemné věci. Ochutnali jsme holandský sýr Leerdammer a sušenky Speculoos. Zjistili jsme, že se v této zemi nachází miniaturní městečko Madurodam, podobné ostravskému Miniuni, kde si zvládnete prohlédnout vše, čím se Nizozemci proslavili ve světě. Navštívili jsme Muzeum Anny Frankové v Amsterdamu, místo, kde se Anna v době druhé světové války tajně ukrývala a sepsala svůj Deník, který je jednou z nejpůjčovanějších knih v naší školní knihovně. Toto muzeum nebylo jediné, jež jsme tady navštívili. Dalšími bylo například Muzeum dřeváků nebo skanzen s větrnými mlýny. Amsterdam je totiž město s největším počtem muzeí na světě. Tomuto městu se přezdívá „Benátky severu“, protože je protkáno 165 vodními kanály. Plavit se po nich dá nejen na lodích, ale i obojživelným autobusem. Neopomněli jsme samozřejmě zavítat do Naardenu, abychom se poklonili slavnému „Učiteli národů“, J. A. Komenskému. Jako suvenýr z této cesty jsme si dovezli dvě odrůdy tulipánů a mini větrný mlýn.
Třetí destinací bylo Portugalsko. Závidíme zdejším školákům, protože letní prázdniny jim trvají tři měsíce. V této zemi prý platí, že čím lepší studijní výsledky máte, tím lepší práci v budoucnu získáte. Všude, kam jsme se podívali, jsme zahlédli kohouty a modré kachlíky. Povyprávěli jsme si legendu o tom, proč si Portugalci zvolili kohouta jako symbol své země. S kachlíky zase souvisí zlepšovák, na který přišli Portugalci. Při vypalování se dříve ornamenty zdobící kachlíky rozpíjely, aby tomu zabránili, napadlo je použít jako konturu mastný provázek. Navštívili jsme vyhlášenou portugalskou cukrárnu v Belému a ochutnali tradiční koláčky „pastéis de nata“. V této zemi se daří korkovému dubu a místní z něj umí vyrobit snad jakoukoliv věc denní potřeby. V Lisabonu jsme se projeli lanovkou a tramvají. Nádherný výhled z výšky nám umožnil výtah Elevador de Santa Justa, který je vysoký 45 metrů. Každoročně v červnu se Lisabon promění ve velkou pouliční párty. Koná se zde totiž Sardinkový festival. Ve stáncích se prodávají grilované sardinky na počest sv. Antonína, patrona města. Na závěr jsme si zasoutěžili o nejhezčí obrázek sardinky, která by byla maskotem pro letošní ročník festivalu.
Čtvrtým turistickým cílem bylo Řecko, země, jež položila základy evropské kultuře a olympijským hrám. I tady mají školáci kvůli horku, které zde panuje, letní prázdniny o měsíc delší než my. Řecký fast food je rozšířen po světě, proto už snad každý ochutnal řeckou specialitu - gyros - i v naší zemi. Řecko se řadí mezi největší výrobce olivového oleje, proto jsme si řekli několik zajímavostí o olivách. Třeba to, že všechny olivy mají zelenou barvu, a to, že některé mají černou nebo hnědo-zelenou, souvisí s jejich zralostí. Na závěr jsme je i ochutnali. Moc odvážlivců se k jejich ochutnání nenašlo. Zkrátka k olivám si musíte vypěstovat chuť. Navštívili jsme Rhodos, kde podle pověsti stával jeden ze sedmi divů světa, Kolos rhodský. Na Lindosu nás na kopec s pevností, kde se nachází pozůstatky středověké pevnosti a chrámu Athény lindské, vyvezl na svém hřbetu oslík. Vykoupali jsme se na jedné z nejhezčích řeckých pláží, na Tsambice, prošli se eukalyptovou alejí a běžně potkávali na prašných cestách či kopcích volně se pasoucí kozy. V Řecku vznikl také jeden z literárních žánrů - bajka, a tak jsme si jednu společně přečetli a pak v ní zkoušeli najít skryté ponaučení. Tuto cestu nám bude připomínat závěs s lodičkami a rybkami.
Poslední navštíveným místem bylo Bulharsko. Školní rok tady trvá od poloviny září do konce května. Nejlepší známkou ve škole je číslo šest. 1. března se zde slaví svátek jara, při kterém se lidé obdarovávají tzv. „marteničkami“, majícími červeno-bílou barvu a různou podobu (např. náramek, přívěsek aj.). Z tradiční bulharské kuchyně jsme ochutnali závin plněný balkánským sýrem, zvaný „banitsa“. Navštívili jsme staré i nové město Nessebar s domky majícími dřevěné patro a kamenné přízemí. Nejvíce tady však české turisty zaujme uprostřed města stojící česká hospoda a před ní socha dobrého vojáka Švejka. Nabízejí tu jak tradiční českou kuchyni, tak české pivo. Pro ty, co mají rádi horské túry, je jako dělané pohoří Rila se skupinou sedmi jezer ledovcového původu, seřazených stupňovitě nad sebou. Bulharské Černé moře dokáže být pěkně nebezpečné a černá barva symbolizuje jeho smutnou historii. V dobách, kdy byla mořeplavba v kurzu, v něm totiž zahynula spousta námořníků. Díky omamné vůni květů nemůžete minout Údolí růží, kde se rozkládají široké pláně růží, ze kterých se získává růžový olej, vývozní artikl této země. Návštěvu Bulharska nám budou připomínat vlastnoručně vyrobené figurky marteničky.
POZNÁMKA
Použité fotografie jsou z archivu Školního informačního centra.