Dokumenty - strana 5

V předchozích měsících jste se prostřednictvím našich výukových lekcí pohybovali „za horizontem“. V seriálu jsme se pokusili vybrat tematicky a oborově různorodé náměty do hodin, které budou pestré i geograficky. Poslední díl si zaslouží věnovat odlehlému, o to však krásnějšímu a mystickému kraji Broumovska na hranicích s Polskem. Vydáváme se do Police nad Metují. Na každém kroku nás tudy provázejí Kryštof a Kilian Ignác Dientzenhoferové, budeme se věnovat barokní architektuře. Dějepis ale zdaleka není jediným oborem, k němuž lekce přispívá.

Teze učitelů, že budou studenti díky generativní umělé inteligenci podvádět, je podle IT expertů lichá. Vysvětlují, že je prozatím tato technologie nedokonalá, přesto může být skvělým pomocníkem nejen při přípravě na vyučování, ale i v samotných hodinách. Zmiňují také, jak se školství i kantorská profese v nejbližších letech mohou díky nových digitálním technologiím proměnit.

Obáváte se příchodu dítěte s ADHD do třídy? Nebo už ho ve třídě máte a hledáte způsob, jak s ním úspěšně komunikovat? V tomto článku vám představíme možnosti efektivní spolupráce a ukážeme vám, že s vhodným přístupem a motivací lze dosáhnout pozitivních výsledků. Ačkoli péče o dítě s touto diagnózou vyžaduje více úsilí, je možné ji bez obav zvládnout. Nebojte se tedy výzev a připravte se na to, že investovaný čas a energie mohou přinést pozitivní a hodnotné výsledky.

Téma třídnictví a třídního učitele je v dnešní době velmi aktuální a přetřásané, zároveň je zahaleno jistou dávkou tajemství. Stejně jako bájný jednorožec. Všichni o něm vědí, ale nikdy ho nikdo neviděl. Ve školách máme třídní učitele, mluvíme o tom, co by třídní učitel měl dělat, ale každá škola si to dělá po svém, neboť náplň práce a činnosti třídního učitele nejsou nikde jasně definované, myšleno zákon o pedagogických pracovnících. Možná i z toho důvodu i u třídního učitele vzniká prostor pro diskuse, obavy, neshody a jistá tajemná mystičnost. Pokusím se tímto textem závoj tajemna poodhrnout a zlehka prosvětlit práci třídního učitele doporučením.

Předkládat žákům zajímavé texty, které je budou uvádět do různých přírodovědných „zákoutí“ a dráždit je natolik, že je daný problém zaujme a budou o něm přemýšlet, láká Štěpánku Dekastellovou, učitelku přírodopisu na 8. ZŠ Most, mnoho let. V dalším díle seriálu o čtení v oborech popisuje na jedné ze svých lekcí, jak propojuje čtenářství s pisatelstvím a rozvíjí kritickou gramotnost u žáků.

Novela zákona o pedagogických pracovnících byla schválena po letech projednávání, dohadů a odkladů. Cílem je především posílení manažerské role ředitelů škol, ukotvení adaptačního období pro začínající učitele a zřízení pozice uvádějícího učitele. Novela tak bude mít vliv na velké procento škol. Změn plynoucích z novely je velké množství. Tímto textem bychom rády shrnuly ty nejzásadnější, které z ní vyplývají v oblasti nových učitelů. Pro přehlednost se v první části zaměříme na změny, které se týkají zájemců o učitelství, a ve druhé pak začínajících učitelů.

Již třetím rokem funguje studentský vzdělávací projekt Kamdu (donedávna s názvem KudyKampus), který pomáhá mladým lidem mezi 14 a 26 lety najít cestu v kariéře i v životě. Svou činnost realizuje především prostřednictvím jednodenních workshopů s profesionály z různých odvětví a konzultací s osobním koučem. Akademické vzdělávání chce doplňovat o inspiraci praxí, spolupráce se školami je pro něj proto velmi důležitá.

V rámci inspekční návštěvy kontroluje Česká školní inspekce také dokument konkretizující program poradenských služeb ve škole.

Psychické zdraví dětí a dospívajících se ve veřejných i odborných kruzích skloňuje čím dál častěji. Praxe i výzkumy totiž ukazují, že je situace opravdu alarmující. Jakou roli v tom hrají technologie a jak žákům pomoci, aby se negativním dopadům vyhnuli?

Více než polovina žáků má problémy se spánkem, někteří spí v týdnu jen 5–6 hodin. Třetina žákyň se za posledních 12 měsíců sebepoškodila, nejčastěji propichováním nebo řezáním kůže. To jsou nová unikátní data, která přinesl rozsáhlý výzkum v Ústeckém kraji.

Formativní hodnocení a využívání jeho nástrojů pro české vyučující dávno není žádnou neznámou. Mnozí z nich absolvovali nejedno školení právě s touto tematikou a více či méně úspěšně se jim daří formativně hodnotit děti ve svých třídách. Metodika Skills Builder je oproti tomu v českém prostředí nová, ale hned zpočátku vyučující, kteří se rozhodli s ní pracovat, zmiňovali, jak nápomocná je právě při formativním hodnocení. Co metodika konkrétně v tomto ohledu nabízí a čím by mohla oslovit vyučující?

Ráda bych na předchozí texty o systémovém a víceúrovňovém zajišťování logopedické intervence ve školství navázala aktuální problematikou kvalifikace odborných pracovníků v oblasti logopedie ve školství s ohledem na účinnost novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2023 Sb. účinném od 1. 9. 2023. Než se však otázkou odbornosti a kvalifikace logopedů ve školství budeme blíže zabývat, je třeba ještě uvést na pravou míru terénem neustále rezonující nepravdy o školské logopedii.

V roce 2023 jsme se ve školním poradenství stále vypořádávali s velkými, dějinotvornými, globálními událostmi a procesy z let předchozích. Jejich dopady budou ovlivňovat duševní zdraví celé populace i nadále a nejspíše neumíme důsledky, třebas „jen“ v této oblasti, ani předvídat. A jako v každém roce jsme se také setkali s novými „malými“ riziky, především v oblasti užívání látek.

Jak přenést výsledky z psychologického a pedagogického výzkumu do praxe škol? K čemu mohou být užitečné laboratorní školy? Anebo jak se žáky ve škole hovořit o hodnotách? Jak hodnoty školy i osobní hodnoty začlenit do školní každodennosti? To jsou jen některá témata, o nichž jsme si povídaly s Pascale Haag, zakladatelkou jediné laboratorní školy ve Francii. V České republice máme takové školy dvě a jsme rádi, že vazby se zahraničními laboratorními školami stále rostou. Vždy je radost sdílet zkušenosti mezi školami, o to více obohacující je sdílet se školami v zahraničí, podívat se občas za humna, nepodléhat pocitu, že už vše děláme a umíme.

Když děláte rozhovor s někým, kdo má svou práci opravdu rád, jde to tak nějak samo. A aniž byste tomu byli kdy přítomni, poznáte, že ji zkrátka dělá dobře. Zuzana Nová, která už více než dvacet let pracuje s dětmi s poruchou autistického spektra (PAS), je toho jasným příkladem. Když mi popisovala občas nevyhnutelné náročné situace, třeba jak dítě okusuje mrtvého kosa, vyrve regál přimontovaný na šesti hmoždinkách, rukou vysklí dveře nebo do nich udělá hlavou díru, ukončila to větou: „Naprostou většinu situací zvládáme tím, že jsme prostě v pohodě. I když mi srdce buší, zůstanu v klidu, jsem přesvědčena o tom, že to jako tým zvládneme. Pokud děti vidí, že je vše v pořádku, i ony se dostanou snáze do pohody. A to je to nejdůležitější. Myslím si, že české školství je v mnoha případech pořád strašně upjaté. Takhle se to dělá, takhle by to mělo být. No, když to dneska prostě nebude tak, jak by to být mělo, svět se nezboří.“ Kéž by všechny děti s autismem či jiným hendikepem mohly mít takovouto paní učitelku.

Asistenti, školní psychologové, výchovní poradci, metodici prevence, speciální a sociální pedagogové mohou představovat nemalou pomoc učitelům při edukaci dětí. A vlastně jejich přítomnost ve škole je jedním důležitým podpůrným argumentem při naplňování integrace dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v českém vzdělávacím systému.

Za posledních pět let jsem byla coby externí odborník několikrát přizvána k prošetřování stížnosti, která byla na školu podána v souvislosti s jejím postupem při šetření podezření na šikanu. V tomto článku se budu zabývat třemi nejčastějšími omyly, na které jsem v navštívených školách narazila. A to s cílem uchránit žáky před tím, že jim bude ve školách ubližováno, a vás pedagogy před tím, že se v datové schránce vašeho zřizovatele objeví výsledek šetření stížnosti se závěrem „stížnost byla vyhodnocena jako důvodná“.

Náš seriál je o dětech, které začaly svou životní dráhu rovnou s nějakou náloží komplikací. Ať už jim zátěž přinesly prostředí, do kterého se narodily, jiné okolnosti, nebo nějaký vrozený handicap, musejí od počátku bojovat o své místo na světě. Některé děti mají štěstí trochu víc, některé spíš míň. Když jim je šest, je tu škola. A školy se dělí na dva druhy: jedny se těchto dětí zbavují, druhé se je snaží naučit milovat. Vím to, protože ty školy znám, jak ty první, tak ty druhé. Kolik je kterých, nevím. Ty první neodsuzuji. Možná si neví rady, cítí se bezmocně, jsou na hranici svých možností. Možná potřebují pomocnou ruku, překonat strach či najít motivaci. V těch druhých znají mnoho příběhů velmi podobných těm, které vám představujeme v tomto seriálu.

Online publikace „Průvodce profesemi aneb Koukej, co dělám!“ netradičním způsobem provází čtenáře světem práce a pomáhá žákům a rodičům zorientovat se v širokém profesním poli. Je určena především žákům základních a středních škol a jejich rodičům, nicméně užitečná může být i kariérovým poradcům a poradkyním či lidem, kteří chtějí změnit práci.

Schola Empirica dlouhodobě usiluje o to, aby se do českých škol dostávala dobrá praxe ověřená v zahraničí. Evidence-based vzdělávací metodiky adaptujeme na naše prostředí, školíme v nich pedagogy a dále je systematicky podrobujeme vlastnímu výzkumu. V rámci našeho posledního projektu jsme společně sledovali dopad metodiky Dobrý začátek pro mateřské školy a efektivitu programu Skills Builder pro školy základní. Zatímco první metodiku ověřujeme již poněkolikáté, druhý program byl podobně rozsáhlé evaluaci vystaven úplně poprvé, a to i ve světovém měřítku. Na následujících řádcích přinášíme hlavní zjištění z kvantitativních dat o samotných dětech a žácích.