Mgr. Karin Marques

Náš seriál je o dětech, které začaly svou životní dráhu rovnou s nějakou náloží komplikací. Ať už jim zátěž přinesly prostředí, do kterého se narodily, jiné okolnosti, nebo nějaký vrozený handicap, musejí od počátku bojovat o své místo na světě. Některé děti mají štěstí trochu víc, některé spíš míň. Když jim je šest, je tu škola. A školy se dělí na dva druhy: jedny se těchto dětí zbavují, druhé se je snaží naučit milovat. Vím to, protože ty školy znám, jak ty první, tak ty druhé. Kolik je kterých, nevím. Ty první neodsuzuji. Možná si neví rady, cítí se bezmocně, jsou na hranici svých možností. Možná potřebují pomocnou ruku, překonat strach či najít motivaci. V těch druhých znají mnoho příběhů velmi podobných těm, které vám představujeme v tomto seriálu.

Přinášíme vám další díl seriálu o dětech, které začaly svoji životní dráhu rovnou s nějakou náloží komplikací. Ať už jim zátěž přinesly okolnosti a prostředí, do kterého se narodily, nebo nějaký vrozený handicap, musejí od počátku bojovat o své místo na světě.

Radek k nám přišel z jiné běžné základní školy, kde mu v první třídě dvakrát zavolali záchranku a po třetím afektu řekli rodičům, že škola za stávajících podmínek není schopna vzdělávat jejich dítě. Zbytek první třídy se tedy vzdělával individuálně doma s maminkou. Před koncem roku rodiče požádali o přestup do naší školy. Připravili jsme se na jeho vstup do 2. třídy na základě doporučení z poradenského zařízení intenzivním školením na téma, jak je vhodné pracovat s dětmi s ADHD, které se projevují velmi náročným chováním. I přes všechny přípravy učitelů a uskutečnění informační schůzky pro rodiče dané třídy způsobil příchod Radka náraz tak velký, že během prvních dvou týdnů odešly tři děti z této třídy na jinou školu. Dnes je Radek ve třídě plně integrován a pracuje bez větších problémů (je v 5. ročníku). Co se dělo mezitím, si přečtěte v dalším dílu našeho seriálu Příběhů (ze) Solidarity.

„Students who are loved at home come to school to learn. Students who aren’t…, come to school to be loved.“ Nicholas A. Ferroni Tento seriál bude o dětech, které začaly svoji životní dráhu již od počátku s nějakou náloží komplikací. Ať už jim tu zátěž přinesly okolnosti a prostředí, do kterého se narodily, nebo nějaký vrozený handicap, musejí od narození bojovat o své místo na světě.

Pokud chcete být v pedagogice in, tak se rozhodně nebudete chlubit tím, že učíte podle učebnice. Učíme přece podle ŠVP, ne podle učebnice. S opovržením se díváme na ty, kteří do svých tematických plánů přepsali obsahy učebnic. Co kdybychom ale měli po ruce učebnice, které jsou založeny na konstruktivistické pedagogice, nabízejí diferenciaci v zadání, a ještě cíleně rozvíjejí klíčové kompetence?

Roste nejistota, jak se po tak dlouhé izolaci mimo školu budou žáci chovat. Řada z nás se jistě obává, že puberťáci doma ještě více zvlčili a bude velmi těžké s nimi ve škole opět vycházet. Je tedy dobré si zopakovat, jak reagovat ve vyhrocené situaci, kdy nás žák/žákyně tzv. vytočí. Snad všichni známe ty emočně vypjaté chvíle, kdy na nás žáci slovně (nevybíravě, drze, možná vulgárně) zaútočí. Zde samozřejmě záleží na tom, jak moc je projev dítěte tzv. za hranou a jak moc je dotyčný pedagog zkušený a poučený. Pokud se dostaneme do situace, kdy v nás žákova reakce či útok vyvolá vztek nebo pocit bezmoci, je dobré vědět, jak postupovat. Nemusí to být jen ve třídě. Může to být vulgární hláška na ulici, na chodbě apod.

Snad všichni známe ty emočně vypjaté chvíle, kdy na nás žáci slovně (nevybíravě, drze, možná vulgárně) zaútočí. Je dobré si tedy zopakovat, jak reagovat ve vyhrocené situaci, kdy nás žák/žákyně tzv. vytočí.

V prosincovém čísle Řízení školy i Učitelského měsíčníku jste se mohli dočíst o tom, jak jsme v naší škole využili model balintovských skupin pro spolupráci pedagogů na řešení problémů formou pracovní skupiny A.D.H.D. Příspěvek na toto téma měl ohlas i na konferenci Nezastupitelný zástupce, která se konala 26. 11. 2020. V tomto článku si řekneme, proč vůbec spolupracovat, co to komu ve škole může přinést, a podíváme se na to, jak je možné ve škole spolupracovat a co je potřeba k tomu, aby spolupráce byla funkční.

Jak proplout mezi dvěma protichůdnými proudy? Tuto otázku si nekladou pouze jachtaři, ale poslední dobou možná kromě mě i další ředitelé škol. Obzvláště ve velkých městech, kde v posledních patnácti dvaceti letech přibylo neuvěřitelné množství bytové výstavby. Žádný z developerských projektů, alespoň v naší městské části, nezahrnoval mateřskou či základní školu.

Corona Challenge je název instagramové výzvy pro žáky naší základní školy. Neděste se, není povinná. Jejím smyslem je nabídnout dětem i jiný typ aktivit než jen sezení doma u učebnic, počítače či u televize.

V tomto díle si ukážeme řízení inkluze v konkrétní škole, která bude jedním z připravovaných příkladů inspirativní praxe Českou školní inspekcí v projektu Komplexní systém hodnocení.

V tomto díle si ukážeme řízení inkluze v konkrétní škole, která bude jedním z příkladů inspirativní praxe připravovaných Českou školní inspekcí v projektu Komplexní systém hodnocení.

Základním principem inkluzivního vzdělávání je společné učení všech dětí bez ohledu na jejich rozdílné možnosti či obtíže s učením. Myšlenka inkluzivního vzdělávání vychází z charakteristického rysu demokracie, jímž je participace všech občanů na veřejném životě. Její obdobou je cíl zlepšit příležitosti ke vzdělávání všech žáků, jak je požadováno v mnoha mezinárodních i evropských dokumentech. V minulosti byly upřednostňovány vzdělávací potřeby dětí nad jejich sociálními potřebami. Odborníci byli přesvědčeni, že ve speciálně oddělených školách dosáhnou děti s postižením lepšího vzdělání. Jejich rodiče byli rádi, že se jim konečně dostalo vůbec nějakého vzdělání, protože do té doby jim bylo odpíráno. Integrace osob s postižením do společnosti však přinesla i nový pohled na integraci dětí s postižením do škol. Inkluzi zkoumáme na úrovni školského systému, na úrovni školy a jednotlivé třídy.