Zahraničí

Zájem škol o mezinárodní spolupráci prostřednictvím programu Erasmus+ v posledních letech roste. Ne všechny školy ale mají kapacity na vlastní žádost o grant a realizaci projektu. Jedním z řešení, jak se přesto do programu zapojit, je účast v akreditovaném konsorciu.

Jak vypadá školství v zemi, kde je vzdělání cestou k národnímu úspěchu a výkon téměř občanskou povinností? Vydáváme se do Singapuru – ostrovního státu, který se za jedinou generaci proměnil v globální vzdělávací velmoc. Tento první díl naší série propojuje dojmy z cesty s pohledem na širší kulturně-politický rámec, ve kterém se zdejší školy rozvíjejí.

Během školního roku jsme v časopise Řízení školy publikovali rozhovory o školních akcích. Nikdy se ale nedostaly ke slovu samotné cestovní kanceláře. Proto to v dnešním čísle napravujeme a ptáme se pana Adama Gebauera, jednoho z majitelů cestovní kanceláře CK2.

Že Chorvatsko patří k oblíbeným prázdninovým destinacím, tuší zřejmě každý. Méně známé je, že se jedná o zemi s nepříliš početnou, zato výborně organizovanou českou menšinou, a dokonce kvalitními školami s výukou českého jazyka od mateřských po střední. O jejich fungování, učitelích a žácích, ale i o tom, jak se žije v krajanské komunitě, si s námi povídala Jitka Stanja Brdar poradkyně pro školy s výukou v českém jazyce a učitelka češtiny na České ZŠ J. A. Komenského ve městě Daruvar.

Erasmus+ už dávno není jen pro vysokoškoláky. Do programu se s úspěchem zapojují také mateřské školy – a to včetně skupinových mobilit malých dětí. Jak takový výjezd probíhá? Co všechno přináší dětem i pedagogům? A proč se nebát udělat první krok? O své zkušenosti se s námi podělily hned dvě ředitelky – Anna Polehlová Jourová z třebíčské Kindergarten At The Castle – Mateřské školy Na Hradě a Martina Janečková z MŠ Brno, Černopolní 3a.

Dům zahraniční spolupráce (DZS) už posedmé ocenil projekty, které díky mezinárodní spolupráci posouvají vzdělávání vpřed. Ocenění, která nesou název Ceny DZS, zviditelňují nejen úspěšné iniciativy, ale také motivují další organizace k zapojení do mezinárodních vzdělávacích aktivit.

Kateřina Pernicová, zástupkyně ředitele a zkušená učitelka angličtiny, španělštiny, matematiky a chemie na Gymnáziu Rájec-Jestřebí, kdysi poprvé vystoupila ze své komfortní zóny a vyrazila na zahraniční pobyt. Jak ji tato zkušenost ovlivnila a jak dnes vnímá mezinárodní vzdělávací programy, prozradila Lucii Kalivodové z Domu zahraniční spolupráce (DZS).

V minulém dílu jsem psala o tom, v čem může být skotský vzdělávací systém inspirativní pro ten náš. V dnešní druhé části se na systémovou úroveň podpory škol a zajištění wellbeingu žáků a učitelů podíváme podrobněji. Jak to tedy ve Skotsku funguje? Pojďte se mnou nahlédnout do tamních škol a zjistit detaily z jednotlivých setkání s institucemi zabývajícími se školstvím, vzděláváním a vzdělávací politikou.

Dnes již nikdo nepochybuje, že získávání osobních praktických zkušeností je jedním z nejefektivnějších způsobů vzdělávání. K tomuto cíli směřuje již deset let i Slezské gymnázium prostřednictvím programu Erasmus+. Během uplynulé dekády vykrystalizovalo několik okruhů aktivit, jimiž se Erasmus+ na této škole realizuje.

Vedení školy často stojí před rozhodnutími, která vyžadují spolehlivé informace – třeba i pokud jde o srovnání vzdělávacích systémů při hledání mezinárodních partnerů nebo porovnání pracovních podmínek učitelů při hledání inspirace, jakým směrem se vydat v případě vlastní školy. Právě zde může pomoci Eurydice, evropská informační síť zaměřená na vzdělávací politiku a systémy vzdělávání v Evropě.

Dítě jako centrum vzdělávacího procesu – jak to jde v zahraničí a je tomu tak i u nás? Čím se můžeme nechat inspirovat?

Stanislav Laštůvka, ředitel Gymnázia Rájec-Jestřebí s více než třiceti lety zkušeností, sdílí v rozhovoru s Lucií Kalivodovou z Domu zahraniční spolupráce, jak mezinárodní projekty, zejména program Erasmus+, transformovaly školu. Díky jeho vedení se gymnázium stalo centrem inovativního vzdělávání, které připravuje studenty na globální výzvy.

Kanadská provincie Ontario je daleko a mohlo by se zdát, že nás z hlediska našeho školství nemusí příliš zajímat. Ontario je ovšem jedním z výrazných příkladů úspěšných školských reforem, které vedly k pozoruhodným vzdělávacím výsledkům žáků, k velmi nízké míře vzdělávacích nerovností, a to navzdory trvale vysoké úrovni imigrace. Stojí tedy rozhodně za to pokusit se porozumět, čemu se v takovém prostředí odborníci ve školství věnují a jak.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ uskutečnilo už historicky třetí studijní cestu do inspirativního vzdělávacího systému. První byla realizována v roce 2021 do Nizozemska, druhá v roce 2023 do Estonska a Finska a třetí proběhla na konci října roku 2024 do Skotska.

Na dvoře školy De Jan Harmenshof ve středním Nizozemsku právě probíhá fotografování celé školy. Fotograf chrlí vtípky a na cihlově červeném dvoře s několika houpačkami pózuje asi 300 dětí ve věku 4 až 12 let. Posledních 30 let jsou totiž v Nizozemsku mateřské školy spojené s prvním stupněm. Na školním dvoře focení pozoruje skupina pedagogů z Česka. Návštěva této a dalších devíti škol byla totiž součástí inspirativní cesty expertů z oblasti vzdělávání, na kterou je v dubnu pozval Nadační fond Eduzměna ve spolupráci s partnery. Co je na nizozemských školách zaujalo? A co už zkouší převést do praxe?

Petr Táborský, zkušený učitel českého jazyka v Latinské Americe, šíří českou kulturu a jazyk daleko za hranicemi naší země. Díky vládnímu Programu podpory českého kulturního dědictví v zahraničí pomáhá krajanům nejen udržet kontakt s mateřštinou, ale také posilovat jejich vazby k Česku. O svých nevšedních zkušenostech z působení v Argentině a okolí si povídal s Markem Bartošem a Lucií Kalivodovou z Domu zahraniční spolupráce (DZS), pod jehož agendu spadá i výše zmíněný vládní program.

Pečená husa patří k podzimu stejně neodmyslitelně jako třeba svatomartinské víno. Husí hody se na Slovensku staly přímo podzimní kulinářskou povinností. I proto se na svátek svatého Martina vydali pracovníci školních jídelen Pardubického kraje na stipendijní studijní stáž do Prešovského samosprávného kraje.

Programy Evropský sbor solidarity a Erasmus+ otevírají učitelům cestu k mezinárodním projektům a aktivitám, které mohou studenty nadchnout a rozvíjet jejich dovednosti i mimo hranice formální výuky. Využití těchto jedinečných příležitostí přenáší vzdělávání do praxe, rozšiřuje žákům obzory a přináší do školního prostředí novou inspiraci. Je na čase posílit neformální vzdělávání, které přináší jak učitelům, tak žákům skutečné výsledky i osobnostní růst.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo metodický materiál týkající se plnění povinné školní docházky v zahraničí podle § 38 školského zákona. Účelem materiálu je poskytnout základním školám a nižším ročníkům víceletých gymnázií informační podporu pro správný postup při vzdělávání žáka v zahraničí.

Program Erasmus+ otevírá dveře do světa zahraničního vzdělávání, které obohacuje nejen žáky, ale i učitele. Díky mezinárodním výjezdům učitelé zlepšují své jazykové a digitální dovednosti, rozšiřují profesní obzory a přinášejí do škol novou inspiraci. Erasmus+ tak podporuje nejen rozvoj jednotlivců, ale i škol jako celku, přičemž klade důraz na evropské hodnoty a mezikulturní porozumění.