Zahraničí

eTwinning je aktivita Evropské komise, díky níž mohou školy realizovat mezinárodní spolupráci na dálku s využitím digitálních technologií. Téma i časový rámec projektu si určujete sami, takže ho snadno navážete na běžnou výuku. Výhodou je také to, že eTwinning není dotační typ vzdělávacího programu, a proto s ním můžete začít kdykoli.

Jak smysluplně rozvíjet projektovou výuku, digitální kompetence a zároveň podpořit aktivní zapojení žáků? eTwinning je program Evropské komise umožňující školám mezinárodní spolupráci na dálku s využitím digitálních technologií. V Česku ho zajišťuje Dům zahraniční spolupráce (DZS) prostřednictvím Národního podpůrného střediska pro eTwinning, které školám poskytuje informace, poradenství i metodickou podporu, a to zcela zdarma. Protože eTwinning není dotační typ vzdělávacího programu, lze s ním začít kdykoli v průběhu roku.

V rámci Partnerství pro vzdělávání 2030+ jsme se spolu s desítkami českých stakeholderů, zástupců škol, univerzit, neziskových organizací a státní správy, vydali do Anglie, abychom poznali, jak britský školský systém podporuje wellbeing žáků i učitelů, rovné příležitosti a efektivní vedení škol.

Jde současné problémy školství vyřešit jen se znalostí českého vzdělávacího systému? V Partnerství pro vzdělávání 2030+ jsme přesvědčeni o tom, že se máme co nejvíce učit nejen z českých, ale také ze zahraničních zkušeností. Pořádáme proto pravidelné studijní cesty do inspirativních zemí. Poprvé jsme takto vyjeli v roce 2022 do Nizozemska, pak v roce 2023 do Estonska a Finska, v roce 2024 do Skotska a naposledy v listopadu 2025 do anglického Manchesteru.

Projekt Intergenerational Education in the Czech-Slovak Context realizovaný s podporou programu Erasmus+ a Domu zahraniční spolupráce (DZS) přináší inspiraci pro školy, které chtějí do výuky dějepisu začlenit mezigenerační dialog a multiperspektivní přístup k moderním dějinám. Projekt spojil české a slovenské pedagogy, vytvořil didaktickou online platformu a zapojil žáky i seniory do společného učení prostřednictvím orální historie. O cílech projektu, jeho přínosech a dopadech na školní praxi hovoří Dominika Kopčiková, koordinátorka projektu a vedoucí vzdělávání organizace Paměť národa.

Jak může škola propojit teorii s praxí a získat novou inspiraci z Evropy? O tom, jaké možnosti nabízí program Erasmus+ a jak může neformální vzdělávání obohatit učitele i studenty, hovoří Anežka Sechovcová, vedoucí oddělení neformálního vzdělávání a sportu Domu zahraniční spolupráce.

Mezinárodní projekt Svobodná zábava jsme realizovali v rámci aktivity eTwinning. V eTwinningu se mohou evropské školy online propojit a spolupracovat na společných projektech. Vzniká zde partnerství mateřských, základních a středních škol, jejichž spolupráci podporuje Evropská komise.

Iva Adámková je učitelka francouzštiny a češtiny jako mateřského i cizího jazyka, která za svoji činnost a přínosy do vzdělávání získala řadu domácích i zahraničních ocenění. Je také zkušenou koordinátorkou projektů spolupráce mezinárodního vzdělávání v programech Erasmus+ či dnes již ukončeného programu Comenius. Její inovativní koncept „Létající lektor francouzského jazyka ve Zlínském kraji“ získal Evropskou jazykovou cenu LABEL. Nyní působí jako koordinátorka mezinárodních vztahů Gymnázia Zlín – Lesní čtvrť. Jak projekty mezinárodní spolupráce posouvají učitele i celou školu? A na co si dát při koordinaci projektu pozor?

Ředitelkou Gymnázia Komenského v Havířově se stala M. Bouchalová začátkem letošního srpna. Jak zvládá svou roli, jaké mezinárodní výjezdy už sama absolvovala a jak se jí daří podporovat Erasmus+ ve škole?

Zaměstnanec má střední úplné vzdělání s maturitou a poté absolvoval bakalářské a magisterské studium na Vysoké škole manažerské ve Varšavě, obor Pedagogika, specializace Učitelství pro MŠ a 1. stupeň ZŠ, zakončeno v r. 2018, bez nostrifikace. Na dotaz, zda má kvalifikaci pro ZŠ, odpovědělo MŠMT: „Jedná se o studijní program, jehož absolvování bylo v rozporu s právními předpisy Polské i České republiky a uvedené studium nebylo uznáno ani jako vysokoškolské magisterské studium. Kvalifikaci rozhodně tímto studiem nezískala ani ji nezíská.“ MŠMT jsme zaslali jsme jen Mgr. diplom, ale zřejmě by neuznalo ani Bc. titul, získaný na téže škole. Je v tomto případě opravdu zaměstnanec zcela bez vysokoškolského vzdělání (viz věta: „nebylo uznáno ani jako vysokoškolské magisterské studium“) a máme povinnost provést odpočet 5 let? Zaměstnán bude na zástup na dobu nezbytně nutnou.

Při exkurzi do zahraničí se zaměstnanci do dohody o provedení práce do kolonky Místo výkonu pracovní činnosti napíše místo skutečného místa výkonu v zahraničí nebo místo vysílající kmenové školy? A cestovní příkaz se tedy vzhledem k místu výkonu práce bude účtovat jak? 

V nedávné době proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a ač jsou volby vždy důležité, tentokrát ani tak nešlo o to, komu se zvedou daně nebo kudy povede rychlostní železnice, ale zda nás nepohltí bezbřehý populismus a zahraniční orientace země se neotočí na východ.

Program Erasmus+ přináší školám více než jen zahraniční výjezdy. Díky mezinárodní spolupráci rozvíjí celé organizace, posiluje jejich kapacity a otevírá nové příležitosti. Pomáhá zavádět moderní metody výuky a učitelům poskytuje dovednosti v projektovém řízení. Program podporuje rozvoj digitálních kompetencí žáků i pedagogů a pomáhá při modernizaci vzdělávání.

Co všechno může škola získat díky Erasmus+ pro neformální vzdělávání? To vám představí Dům zahraniční spolupráce, česká národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a rozvoj.

Jak vypadá podpora ve vzdělávacím systému, když ho vláda doslova zasype penězi? A jaká systémová opatření fungují pro to, aby učitelé nejen nevyhořeli, ale spoluvytvářeli funkční kurikulum? Je tady druhý díl cestovatelsko-školskopolitického seriálu ze Singapuru.

Učitelé, kteří vedou školní parlamenty, připravují adaptační kurzy nebo se věnují mimoškolním aktivitám, mohou sehrát zásadní roli při otevírání školy světu. Program Erasmus+ pro neformální vzdělávání mládeže jim nabízí cestu, jak získat nové zkušenosti a kontakty. Dům zahraniční spolupráce (DZS), národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a výzkum, pomáhá školám tuto příležitost využít naplno.

Zájem škol o mezinárodní spolupráci prostřednictvím programu Erasmus+ v posledních letech roste. Ne všechny školy ale mají kapacity na vlastní žádost o grant a realizaci projektu. Jedním z řešení, jak se přesto do programu zapojit, je účast v akreditovaném konsorciu.

Během školního roku jsme v časopise Řízení školy publikovali rozhovory o školních akcích. Nikdy se ale nedostaly ke slovu samotné cestovní kanceláře. Proto to v dnešním čísle napravujeme a ptáme se pana Adama Gebauera, jednoho z majitelů cestovní kanceláře CK2.

Jak vypadá školství v zemi, kde je vzdělání cestou k národnímu úspěchu a výkon téměř občanskou povinností? Vydáváme se do Singapuru – ostrovního státu, který se za jedinou generaci proměnil v globální vzdělávací velmoc. Tento první díl naší série propojuje dojmy z cesty s pohledem na širší kulturně-politický rámec, ve kterém se zdejší školy rozvíjejí.

Že Chorvatsko patří k oblíbeným prázdninovým destinacím, tuší zřejmě každý. Méně známé je, že se jedná o zemi s nepříliš početnou, zato výborně organizovanou českou menšinou, a dokonce kvalitními školami s výukou českého jazyka od mateřských po střední. O jejich fungování, učitelích a žácích, ale i o tom, jak se žije v krajanské komunitě, si s námi povídala Jitka Stanja Brdar poradkyně pro školy s výukou v českém jazyce a učitelka češtiny na České ZŠ J. A. Komenského ve městě Daruvar.