Zahraničí

Při exkurzi do zahraničí se zaměstnanci do dohody o provedení práce do kolonky Místo výkonu pracovní činnosti napíše místo skutečného místa výkonu v zahraničí nebo místo vysílající kmenové školy? A cestovní příkaz se tedy vzhledem k místu výkonu práce bude účtovat jak? 

V nedávné době proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a ač jsou volby vždy důležité, tentokrát ani tak nešlo o to, komu se zvedou daně nebo kudy povede rychlostní železnice, ale zda nás nepohltí bezbřehý populismus a zahraniční orientace země se neotočí na východ.

Program Erasmus+ přináší školám více než jen zahraniční výjezdy. Díky mezinárodní spolupráci rozvíjí celé organizace, posiluje jejich kapacity a otevírá nové příležitosti. Pomáhá zavádět moderní metody výuky a učitelům poskytuje dovednosti v projektovém řízení. Program podporuje rozvoj digitálních kompetencí žáků i pedagogů a pomáhá při modernizaci vzdělávání.

Co všechno může škola získat díky Erasmus+ pro neformální vzdělávání? To vám představí Dům zahraniční spolupráce, česká národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a rozvoj.

Jak vypadá podpora ve vzdělávacím systému, když ho vláda doslova zasype penězi? A jaká systémová opatření fungují pro to, aby učitelé nejen nevyhořeli, ale spoluvytvářeli funkční kurikulum? Je tady druhý díl cestovatelsko-školskopolitického seriálu ze Singapuru.

Učitelé, kteří vedou školní parlamenty, připravují adaptační kurzy nebo se věnují mimoškolním aktivitám, mohou sehrát zásadní roli při otevírání školy světu. Program Erasmus+ pro neformální vzdělávání mládeže jim nabízí cestu, jak získat nové zkušenosti a kontakty. Dům zahraniční spolupráce (DZS), národní agentura pro mezinárodní vzdělávání a výzkum, pomáhá školám tuto příležitost využít naplno.

Zájem škol o mezinárodní spolupráci prostřednictvím programu Erasmus+ v posledních letech roste. Ne všechny školy ale mají kapacity na vlastní žádost o grant a realizaci projektu. Jedním z řešení, jak se přesto do programu zapojit, je účast v akreditovaném konsorciu.

Jak vypadá školství v zemi, kde je vzdělání cestou k národnímu úspěchu a výkon téměř občanskou povinností? Vydáváme se do Singapuru – ostrovního státu, který se za jedinou generaci proměnil v globální vzdělávací velmoc. Tento první díl naší série propojuje dojmy z cesty s pohledem na širší kulturně-politický rámec, ve kterém se zdejší školy rozvíjejí.

Během školního roku jsme v časopise Řízení školy publikovali rozhovory o školních akcích. Nikdy se ale nedostaly ke slovu samotné cestovní kanceláře. Proto to v dnešním čísle napravujeme a ptáme se pana Adama Gebauera, jednoho z majitelů cestovní kanceláře CK2.

Že Chorvatsko patří k oblíbeným prázdninovým destinacím, tuší zřejmě každý. Méně známé je, že se jedná o zemi s nepříliš početnou, zato výborně organizovanou českou menšinou, a dokonce kvalitními školami s výukou českého jazyka od mateřských po střední. O jejich fungování, učitelích a žácích, ale i o tom, jak se žije v krajanské komunitě, si s námi povídala Jitka Stanja Brdar poradkyně pro školy s výukou v českém jazyce a učitelka češtiny na České ZŠ J. A. Komenského ve městě Daruvar.

Erasmus+ už dávno není jen pro vysokoškoláky. Do programu se s úspěchem zapojují také mateřské školy – a to včetně skupinových mobilit malých dětí. Jak takový výjezd probíhá? Co všechno přináší dětem i pedagogům? A proč se nebát udělat první krok? O své zkušenosti se s námi podělily hned dvě ředitelky – Anna Polehlová Jourová z třebíčské Kindergarten At The Castle – Mateřské školy Na Hradě a Martina Janečková z MŠ Brno, Černopolní 3a.

Dům zahraniční spolupráce (DZS) už posedmé ocenil projekty, které díky mezinárodní spolupráci posouvají vzdělávání vpřed. Ocenění, která nesou název Ceny DZS, zviditelňují nejen úspěšné iniciativy, ale také motivují další organizace k zapojení do mezinárodních vzdělávacích aktivit.

Kateřina Pernicová, zástupkyně ředitele a zkušená učitelka angličtiny, španělštiny, matematiky a chemie na Gymnáziu Rájec-Jestřebí, kdysi poprvé vystoupila ze své komfortní zóny a vyrazila na zahraniční pobyt. Jak ji tato zkušenost ovlivnila a jak dnes vnímá mezinárodní vzdělávací programy, prozradila Lucii Kalivodové z Domu zahraniční spolupráce (DZS).

V minulém dílu jsem psala o tom, v čem může být skotský vzdělávací systém inspirativní pro ten náš. V dnešní druhé části se na systémovou úroveň podpory škol a zajištění wellbeingu žáků a učitelů podíváme podrobněji. Jak to tedy ve Skotsku funguje? Pojďte se mnou nahlédnout do tamních škol a zjistit detaily z jednotlivých setkání s institucemi zabývajícími se školstvím, vzděláváním a vzdělávací politikou.

Dnes již nikdo nepochybuje, že získávání osobních praktických zkušeností je jedním z nejefektivnějších způsobů vzdělávání. K tomuto cíli směřuje již deset let i Slezské gymnázium prostřednictvím programu Erasmus+. Během uplynulé dekády vykrystalizovalo několik okruhů aktivit, jimiž se Erasmus+ na této škole realizuje.

Vedení školy často stojí před rozhodnutími, která vyžadují spolehlivé informace – třeba i pokud jde o srovnání vzdělávacích systémů při hledání mezinárodních partnerů nebo porovnání pracovních podmínek učitelů při hledání inspirace, jakým směrem se vydat v případě vlastní školy. Právě zde může pomoci Eurydice, evropská informační síť zaměřená na vzdělávací politiku a systémy vzdělávání v Evropě.

Dítě jako centrum vzdělávacího procesu – jak to jde v zahraničí a je tomu tak i u nás? Čím se můžeme nechat inspirovat?

Stanislav Laštůvka, ředitel Gymnázia Rájec-Jestřebí s více než třiceti lety zkušeností, sdílí v rozhovoru s Lucií Kalivodovou z Domu zahraniční spolupráce, jak mezinárodní projekty, zejména program Erasmus+, transformovaly školu. Díky jeho vedení se gymnázium stalo centrem inovativního vzdělávání, které připravuje studenty na globální výzvy.

Check list popisuje: práva žáka v případě, že žák plní povinnou školní docházku v zahraniční škole a současně je žákem „kmenové“ školy v ČR, povinnosti zákonného zástupce žáka, který plní povinnou školní docházku v zahraničí a současně je žákem „kmenové“ školy v ČR, povinnosti „kmenové školy“ spojené se zjišťováním, zda žák plní povinnou školní docházku ve škole v zahraničí, povinnosti „kmenové školy“ související s organizací školy a organizací vzdělávání.   Vyplněním položek check listu základní škola zajistí: včasné a správné informování zákonných zástupců, systematické zjišťování, zda žák plní povinnou školní docházku v zahraničí, splnění povinností vůči žákovi (bezplatné poskytnutí učebnic, organizace zkoušek z vybraných předmětů, vydání vysvědčení), správnou evidenci žáka ve školní matrice, dodržení tzv. kapacity školy a tzv. kapacity třídy.

Pečená husa patří k podzimu stejně neodmyslitelně jako třeba svatomartinské víno. Husí hody se na Slovensku staly přímo podzimní kulinářskou povinností. I proto se na svátek svatého Martina vydali pracovníci školních jídelen Pardubického kraje na stipendijní studijní stáž do Prešovského samosprávného kraje.