Umění

Edukační programy pro školy jsou pro mnoho českých galerií, muzeí a kulturních institucí dlouholetou tradicí. S příchodem nové klíčové kompetence kulturní (RVP) se využívání galerie jako místa k učení může do budoucna stát ještě atraktivnější.

Soutěže a soutěžní přehlídky, ať již organizované spolkem Umělecká rada ZUŠ ČR (za podpory MŠMT), případně další národní nebo i mezinárodní umělecké soutěže, jsou nedílnou součástí vzdělávání žáků uměleckých škol.

Festival ukazuje, jak využít hudbu, divadlo, výtvarné umění, tanec, literaturu aj. ve výuce.

Podle posledního průzkumu PISA 1) se ukázalo, že si čeští studenti nevěří v kreativním myšlení, prokázali třetí nejnižší míru sebedůvěry z 64 zúčastněných zemí. Přitom je na tvůrčí myšlení nahlíženo jako na jednu z klíčových kompetencí pro 21. století a nové RVP předpokládají rozvoj kulturní kompetence, která právě s kreativním myšlením pracuje. V tomto ohledu mohou pedagogům pomoci kulturní organizace, které jsou dostupné ve všech regionech a mají zkušenost se vzdělávacími programy rozvíjejícími kreativitu prostřednictvím umění.

Ve Společnosti pro kreativitu ve vzdělávání (SPKV) jsme v minulém školním roce otestovali nový program týdenních rezidencí umělců a umělkyň na školách. V ZŠ Svatoplukova v Olomouci (18 tříd) a ZŠ Středokluky (6 tříd) jsme pomohli vytvořit otevřené prostředí, v němž umělci a umělkyně navázali dialog s dětmi a společně řešili jejich pocity ze školního prostředí a co je potřeba v něm změnit.

Jak jsem se již přiznala v jednom z předchozích čísel tohoto časopisu, učitelé ZUŠ jsou v hovorech na Lince pro rodinu a školu 116 000 obvykle motivovaní pomáhat svým žákům daleko nad rámec výuky v daném odvětví umění. A současně se někteří z nich trochu omlouvají, že zavolali, protože mají dojem, že oni nejsou ta správná „škola“, protože se se svými žáky věnují „jen“ výtvarce nebo hře na nástroj, čímž se drtivá většina jejich žáků stejně nebude jednou živit. Chci vás ujistit, milé pedagožky a milí pedagogové, že jste rozhodně ta správná škola. A že vaši žáci s vámi a uměním potřebují trávit čas, a to nejen kvůli umění zachycení perspektivy nebo transpozice pomocí kvintového kruhu.

Když poslouchám na koncertech, soutěžích nebo odborných seminářích zapálené výkony žáků HO, když vidím obdobně zaujatá a s radostí podaná vystoupení žáků LDO nebo TO nebo si prohlížím výtvarné práce v klášteře ve Šternberku, musím konstatovat, že jsem opravdu hrdý na naše školy.

Předchozí díly článku k výuce skladby se zabývaly „hmotným světem“ skladatelství, tedy základní sumou znalostí – vymezily hřiště, ve kterém se pedagogové kompozice pohybují. Třetí část – Svět snů – pojednala o tom, jak si svobodně povyskočit mimo lajny tohoto hřiště. V aktuálním textu se zaměříme na využití technologií ve výuce.

Rodný dům Antonína Dvořáka je unikátní svou interaktivní expozicí. Propojuje prvky ze skladatelova dětství a vesnického prostředí tehdejší doby s moderními technologiemi. Od září 2024 mohou školy navíc využít nabídku několika vzdělávacích programů a obohatit a rozšířit jejich prostřednictvím výuku žáků základních i středních škol. Jsou navrženy tak, aby doplňovaly výuku a navazovaly na rámcové vzdělávací programy.

Kateřina Přidalová se před lety vydala na náročnou misi. Rozhodla se usilovat o rozvoj vizuální gramotnosti jakožto stěžejní kompetence pro kritické myšlení. Publikuje, vyučuje, spolupracuje s učiteli v mnoha regionech a je zakladatelkou oceňované vzdělávací organizace Designeři dětem. Nyní připravila edukační program pro výstavu Identita – příběh českého grafického designu, která mapuje dějiny české vizuální kultury. V rozhovoru si povídáme o významném nárůstu obrazové komunikace i o tom, jak mohou školy pomoci žákům s jejím kritickým vnímáním.

Téma kreativity otevíráme v Učitelském měsíčníku pravidelně, tentokrát jsme si o něm povídali s Janem Čtvrtníkem. Hercem, hudebním skladatelem, vedoucím edukačních aktivit Divadla na cucky a v neposlední řadě umělcem, který byl součástí projektu Kreativní učení. Ten zapojil kreativce a umělce do výuky v několika třídách základních škol na Olomoucku. Jan celé jedno pololetí docházel do Fakultní základní školy Olomouc, Hálkova. Protože jsme kamarádi, během rozhovoru si tykáme.

Principál divadla La Putyka, herec, režisér, autor, táta tří úspěšných synů i syn slavných rodičů – to vše a mnohem víc je Rosťa Novák ml., který se současně netají svými intenzivními zkušenostmi s ADHD, jež ho provázejí až do dospělosti. Zážitků ze školy i zkušeností s různými pedagogy či poradenskými pracovníky má právě proto bezpočet. Nejen o nich, ale i o jeho současné práci a mladých lidech, které denně potkává v divadle a kteří si přinášejí své zkušenosti ze škol, jsme si povídali v průběhu letošního léta.

Ovládání nástroje je klíčem k odemknutí dveří hudby. Při výuce na ZUŠ by bylo dobré si ale uvědomit, že to, co se skrze nástroj otevře, je důležitější než samotný klíč.

Taneční obory v základních uměleckých školách by měly otevírat cestu k vyššímu „levlu“ porozumění tance, od jeho prostoty a pestrosti až po vědomé používání těla jako nástroje k přenosu emocí, myšlenek – hlubších či povrchních, a to ať už se bude jejich absolvent zabývat na svém vrcholu jakýmkoli druhem tancem.

Tento text je 3. z 5 částí článku k výuce skladby na ZUŠ. V minulém vydání jsem se pokusil popsat „hmotný svět“ skladatelství, tedy základní sumu znalostí – hřiště, ve kterém se pedagogové kompozice pohybují. Svět snů nabídne tipy, jak si „svobodně povyskočit“ mimo lajny tohoto hřiště.

Podzim je krásným a snad tím nejpestřejším ročním obdobím. Příroda mění své barvy do různorodých zemitých odstínů žluté, oranžové nebo červené. Podzim dětem nabízí příležitost rozšířit si své obzory a využít změny v přírodě k zajímavým tvořivým uměleckým aktivitám.

S Mateřskou školou Nad Vodovodem na Praze 10 spolupracuji jako výtvarnice již několik let. Postupně jsem navrhovala a realizovala výtvarná řešení v exteriéru i interiéru.

Poslední dobou se hojně skloňovaným tématem stala kreativita a její zapojení do vzdělávání. Právě kreativita totiž umožňuje přemýšlet mimo zaběhlé cesty a hledat nové způsoby řešení problémů. Do škol a výukových předmětů se propisuje prostřednictvím nejrůznějších výukových metod nebo díky inovativním projektům. Za jedním takovým projektem stojí Inovační centrum Olomouckého kraje. Pod jeho záštitou přicházeli v loňském školním roce do tříd umělci a kreativci z Olomoucka, kteří zastoupili obory, jako je například divadlo, architektura, audiovizuální či výtvarná tvorba a další. Kompetenčně zaštítily projekt dvě konzultantky kreativity. Jednou z nich je i Karolína Balcárková, s níž jsme si nejen o kreativitě povídali.

Od března mají učitelé i rodiče k dispozici MAPU uMĚNÍM. Webové rozhraní, které jim usnadní orientaci v nabídce projektů kreativních přístupů ve vzdělávání napříč celou republikou. O tom, jak projekt vznikal, jaké subjekty sdružuje nebo proč by vlastně umění mělo patřit do výuky, jsme si povídali s projektovým managerem Jiřím Raitermanem.

Divadlo Paměti národa ve spolupráci s nizozemským divadlem Theater Na de Dam představilo letos již šestou edici pravidelného divadelního cyklu „Paměť jsme my“. Spolupráce s nizozemským divadlem probíhá od roku 2019 a pražské inscenace se tak již tradičně stala součástí mezinárodního projektu „Theatre of Remembrance“. Cílem je uvést autorskou inscenaci mladé generace studentů, která tematicky vychází ze skutečných příběhů pamětníků zaznamenaných dokumentaristy Post Bellum, a propojit studenty s již integrovanými profesionálními umělci.