Psychická pohoda

Je tu září, čas návratů dětí do tříd, učitelů do kabinetů a zkrátka každého na své místo. Pro někoho je zlomový první leden, pro lidi pracující ve školství je to právě září. Ve vzduchu je cítit nervozita a trochu zmatek, než si vše "sedne". Rodiče jsou rádi, že se jim ruce trochu rozvážou, a budou mít o starost méně. V družinách se ale vše připravuje na školní rok, aby následující měsíce probíhaly co nejklidněji.

Je tu září, čas návratů dětí do tříd, učitelů do kabinetů a zkrátka každého na své místo. Pro někoho je zlomový první leden, pro lidi pracující ve školství je to právě září. Ve vzduchu je cítit nervozita a trochu zmatek, než si vše sedne. Rodiče jsou rádi, že se jim ruce trochu rozvážou a budou mít o starost méně s vařením. V jídelnách se ale vše chystá a znova dává do chodu, a začíná tak každodenní maraton v přípravě jídel, která uspokojí malé hladovce.

Začátek školní docházky je jedním z nejdůležitějších milníků v životě každého dítěte. Je to čas plný změn, nových zážitků a také výzev.

Z výzkumů zabývajících se syndromem vyhoření u vyučujících je prokázáno, že větší profesní spokojenost a menší stres při výkonu povolání zažívají vyučující, kteří mají odborné znalosti a dovednosti, díky nimž lépe rozumí profesním situacím a dokážou je lépe zvládat.

V České republice máme nesmírnou výhodu, že v každém městě i v každé menší vesničce máme ZUŠ s jejich mnoha detašovanými pracovišti. Vzdělávání v umění je tak dostupné opravdu každému. Je to vlastně taková idylka.

Problematika týkající se poruch příjmu potravy se řeší u dospělých, ne však u dětí. Komplexnější pojetí tohoto tématu na půdě škol ale většinou chybí. Studenti Slezského gymnázia v Opavě proto nabízejí základním i středním školám možnost k nim přijet a zdarma si poslechnout přednášku v rámci projektu HELP P3. O tom, kdy a jak vše začalo, jak se dá zvládnut 32 přednášek za rok nebo o které poruchy se konkrétně jedná, jsme si povídali s Kamilou Tkáčovou, školní metodičkou prevence, učitelkou základů společenských věd a tělocviku a především koordinátorkou zmiňovaného projektu.

Přinášíme poslední díl seriálu o online kurzu Děti s OMJ v české škole společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Minulý měsíc jsme se zaměřili na kapitolu, která pojednávala o Romanovi – žákovi, který se potýkal s demotivací. Na konci jsme zmiňovali, že tato situace se zdárně vyřešila, mimo jiné i díky úsilí asistentky pedagoga Anny. Anna odvedla dobrou práci při řešení všech výzev, se kterými se setkala společně s protagonisty prvních tří kapitol, tedy s Daryou, Olenou a s Romanem. Anna se ale dostala do fáze, kdy začala pociťovat příznaky vyhoření, a sama by nyní ocenila pomoc. Jak taková pomoc může vypadat?

Počet lidí, kteří se léčí s duševním onemocněním, v České republice každoročně stoupá. Bohužel jsou mezi nimi také studenti a studentky středních škol, kteří se v dnešní době potýkají s různými problémy v oblasti mentálního zdraví, od závažnějších psychických poruch, jako jsou úzkostné poruchy a deprese, až po nejrůznější emocionální a behaviorální obtíže, jako je strach ze selhání, emoční labilita, impulzivita nebo sociální stažení se. Studující se také mohou potýkat s faktory typu nízká odolnost vůči stresu, které zvyšují riziko vzniku emocionálních obtíží.

S Romanem Göttlicherem si o wellbeingu, respektujícím a pečujícím postoji ke studujícím i k sobě a o mnohém dalším povídala Šárka Eisová.

Mělo by se o smrti mluvit ve školách? Pokud ano, tak kdo, kdy a jak? Nezisková organizace Cesta domů kromě poskytování hospicové péče také vzdělává veřejnost i učitele v tématech spojených s umíráním. Nedávno vydala pro učitele brožuru Je smrt školou povinná…?!, která na spoustu otázek odpovídá ústy odborníků i běžných rodičů a učitelů, kteří se se smrtí setkali nablízko.

Co se skrývá pod pojmem trauma a jak se ve škole projevuje traumatizované dítě? Jak by měl postupovat pedagogický pracovník, který má podezření, že některý z jeho žáků prožil traumatickou událost? S kým by měla škola spolupracovat, pokud ji navštěvuje některý ze žáků, který se projevuje jako traumatizovaný? A jak konkrétně souvisí trauma u dětí s prožitkem násilí v blízkých vztazích? Na tyto a další otázky odpovídala klinická psycholožka a autorka knihy Trauma u dětí Leona Jochmannová v rámci podcastu Centra LOCIKA určeného pro pedagogické pracovníky s názvem Nebuď na to sám – odborník odpovídá.

Pokud se o přírodu nebudeme starat, nebude v příštích desetiletích z čeho čerpat. Právě proto se Ondřej Mráz rozhodl realizovat edukativní semináře a přednášky pro děti základních a středních škol zaměřené na pochopení a ochranu přírody. Mimo to školí i pedagogy v rámci akreditovaného doplňkového studia, organizuje letní příměstské tábory na témata spojená s ochranou přírody a realizuje programy pro otce se syny ve volné přírodě. Proč se rozhodl jít touto cestou a co ho inspirovalo? Nejen na to jsme se Ondřeje zeptali.

Wellbeing ve škole je poslední dobou poměrně diskutovaným tématem. Slyšíme, jak je důležité, aby se žáci a studenti rozvíjeli v příjemném a podporujícím prostředí, aby byly respektovány jejich potřeby a pracovalo se s jejich emocemi. Wellbeing ale nenáleží pouze žákům a studentům – myslet bychom měli také na učitele a učitelky.

Partnerství pro vzdělávání 2030+ vydalo publikaci Kateřiny Novotné Wellbeing ve vzdělávání: Analýza vybraných zahraničních vzdělávacích systémů. Jejím cílem je popsat systém podpory wellbeingu žáků i zaměstnanců škol ve vybraných zemích a poukázat na ty přístupy nebo metody, které by mohly být inspirací pro české školství. Pro potřeby Řízení školy stručné shrnujeme, jaký přístup k wellbeingu volí jednotlivé země, které byly do analýzy zařazeny.

V příspěvku níže popisujeme, jak lze rozvíjet sociální a emoční oblast pomocí programu Dobrý začátek®, který si klade za cíl přispět k duševnímu zdraví dětí i dospělých. Po vytyčení základního pojmu wellbeing si ukážeme na konkrétních příkladech, jak tato metodika v mateřské škole dobré praxe v MŠ Dobroměřice naplňuje principy socio-emočního učení v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky. Nastíníme, jak metodika Dobrý začátek® pomáhá a učí děti i dospělé předcházet konfliktům, snižovat je a řešit v mateřské škole i mimo ni.

Většina z nás bude souhlasit s tím, že duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické. Jak to ale vlastně vypadá, když pečujeme o zdraví někoho jiného? A kdo nám řekne, co máme dělat, když nám přijde, že dítě „není úplně v pohodě“? Jak moc velkou roli hrají změny související s pubertou a je vůbec v naší kompetenci do situace zasahovat? A pokud ano, co dělat, když zjistíme, že se děje něco vážnějšího, než se nám na první pohled zdálo? Není někdy vlastně lepší to přejít a zřeknout se odpovědnosti za to, co se bude dít dál?

Přijít do kolektivu a nevědět, o čem je řeč, protože se to dělo online, bývá velmi frustrující. Často se pak dostaví i sžíravý pocit osamělosti, na který jsou dospívající obzvlášť citliví. Není tak divu, že světu za obrazovkou nedokážou odolat. Fenomén FoMO ale ve skutečnosti postihuje všechny generace a je takřka nemožné se mu vyhnout. Pojďme si ho proto představit v souvislostech.

Příběh Sociální kliniky se začal psát v roce 2014, a to jako projektu Českého institutu biosyntézy. Dámy Barbora Janečková a Yvonna Lucká založením Sociální kliniky reagovaly na složité podmínky v českém prostředí, kdy terapie placená ze zdravotního pojištění nebyla a stále není dostupná v takové míře, v jaké je nezbytná. Počet potřebných stále převyšuje časové možnosti terapeutů, kteří jsou hrazeni ze zdravotního pojištění.

Psychický wellbeing je velmi často skloňovaným tématem posledních let. Ukazuje se, že existují nástroje, jak efektivně působit na studenty/ky v oblasti duševního zdraví, protože téměř dvě třetiny z nich se s duševními obtížemi setkají u sebe nebo u svých blízkých. Programy primární prevence nabízí možnost, jak pomoci tato témata ve školách otevírat. Efektivita programu organizace Nevypusť duši byla i výzkumně ověřena.

V předchozích číslech jsme vám představili metodický soubor Respekt, Rozmanitost, Rovnost & Resilience, zkráceně RRRR, který Society for All (SOFA) tento školní rok pilotuje na několika základních a středních školách. Od dalšího školního roku bude poskytnut školám jako inspirace, jak systematicky podpořit socioemoční učení a wellbeing žáků. V tomto článku se zaměříme na šestou tematickou oblast metodik s názvem Vyhledání pomoci.