Psychická pohoda

Klimatická změna ovlivňuje nejen přírodu, ale i psychickou pohodu dětí. K posilování jejich odolnosti může významně přispět škola – ať už rozvojem sociálních dovedností, předáváním znalostí, nebo zapojením do smysluplných aktivit s reálným dopadem.

Digitální wellbeing představuje nesporně téma, které rezonuje se školním prostředím. Panuje poměrně silné konsenzuální přesvědčení, že „by se s ním mělo začít něco dělat“, ale není úplně snadné říci co. Tak jako u závislostního chování i v případě práce s digitálními technologiemi platí dvě důležité zásady – vlastní problémy marginalizujeme a velkou část zodpovědnosti nese mimo jedince i sociální systém či prostředí, ve kterém se pohybuje.

Od první třídy děti učíme, aby uměly brzy samy a dobře psát, číst a počítat. Pro to, aby obstály v životě a cítily se v pohodě, však budou potřebovat ještě něco jiného. Něco, na co stále ve školství nezřídka zapomínáme. A to je schopnost regulovat vlastní emoce a umět fungovat ve vztazích s druhými.

A je to tu, září. Krásné období babího léta, kdy listí padá ze stromů a iluze o klidném návratu do práce padají z nás. Zatímco děti jsou nadšené z nových pomůcek a rodiče doufají, že jim zakoupené věci vydrží alespoň nějakou chvíli, učitelé, ti uvnitř křičí. Nové rozvrhy, často nové děti, nové kolektivy, nové třídnice, noví kolegové, spousta povinností a k tomu dětské „Pančeeelkoooo!“. Jeden neví, kam dřív skočit, co dříve vyřídit a kdy zastavit. Jak z toho, jak se říká, nezešílet? Jak se v tomhle období nerozpadnout jako školní kopírka po třetím pokusu o tisk přehledu známek?

Často se setkávám s lidmi, kteří přicházejí na masáž až ve chvíli, kdy už cítí omezující bolest. Většinou se jedná o bolest způsobenou dlouhodobým špatným pohybovým stereotypem, který pramení z jejich pracovního zatížení.

V posledním článku letošní série se budeme věnovat tématům nežádoucího chování ve škole mezi žáky, sebepoškozování a suicidalitě. Všechna data prezentovaná v tomto článku pocházejí ze sběrů dat v rámci šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků v Praze v letech 2016 až 2024. Výsledný datový soubor z posledního sběru v listopadu a prosinci 2024 po vyčištění čítal 10 238 respondentů. Anonymní dotazníkové šetření probíhalo na druhém stupni základních škol a na středních školách v Praze.

Spánek patří vedle zdravé stravy a pohybu k základním pilířům zdraví. Ovlivňuje naši fyzickou, psychickou i sociální pohodu. Nedostatek kvalitního spánku může významně zhoršit naše zdraví i každodenní fungování – a to již od dětství. Proto jsme se rozhodli publikovat sérii článků zaměřených na zdravý spánek. V tomto prvním díle se zaměříme na aktuální výzkumy týkající se spánku dětí a dospělých.

Každý rodič si přeje, aby jeho dítě chodilo do školy, kde se nejen dobře učí, ale kde se také cítí v bezpečí, přijímané a podporované. Jenže co když se dítě ve škole dobře necítí? Co když má problémy s učením, obtíže v kolektivu nebo prožívá stres, který si nedokáže samo pojmenovat? Právě v takových chvílích může sehrát klíčovou roli školní poradenské pracoviště (ŠPP) - tým odborníků připravených pomoci nejen dětem, ale i jejich rodičům a vyučujícím.

Canisterapie, tedy cílená interakce mezi člověkem a speciálně připraveným psem, se stává stále častěji využívanou formou podpory nejen v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, ale také ve vzdělávacím prostředí. Přestože její přínosy byly prokázány v mnoha studiích, její začlenění do českého školství je zatím velmi omezené a chybí mu jasné legislativní i metodické zázemí.

Nástroje jako ChatGPT jsou již běžnou součástí života mnoha žáků a školy hledají cesty, jak na tuto situaci reagovat. Zatímco většina vzdělávacích institucí řeší, jak AI integrovat do výuky, na pražské ZŠ Nika se paralelně věnují i opačné otázce: jak zajistit, aby děti neztrácely kontakt s realitou mimo obrazovky.

Stres, stav, kdy se často necítíme příjemně, který nemáme rádi. Stres je přirozenou reakcí organismu na náročné situace a podněty, které vnímáme jako ohrožující nebo zatěžující. U dětí se stres projevuje různými způsoby – od nervozity a nesoustředěnosti až po fyzické příznaky, jako jsou bolesti hlavy či břicha. Krátkodobý stres může být motivující a může pomoci dítěti překonat překážky, avšak dlouhodobý stres může vést k vážnějším problémům, jako je úzkost, deprese nebo zhoršení školního výkonu.

Na přelomu listopadu a prosince 2023 proběhl již poosmé sběr dat k šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků druhého stupně základních škol a středních škol v Praze. Anonymního dotazníkového šetření se v roce 2023 zúčastnilo 13 063 pražských žáků ve věku 11 až 21 let, po vyčištění dat výsledný výběrový soubor čítá 10 097 respondentů.

Dospívání je klíčovým obdobím, během kterého se utváří identita jedince, jeho emoční regulace, vztahy a celkové pojetí sebe sama (Erikson, 1968). V tomto období hrají sociální interakce zásadní roli v procesu formování identity a moderní technologie, především internet a sociální sítě, poskytují zcela nové prostředí, ve kterém tyto interakce probíhají. Obsah, se kterým se adolescenti v online prostoru setkávají, může mít velký vliv na jejich psychiku a prožívání, a proto je nezbytné věnovat tomuto aspektu zvýšenou pozornost.

Začátek školní docházky je jedním z nejdůležitějších milníků v životě každého dítěte. Je to čas plný změn, nových zážitků a také výzev.

Je tu září, čas návratů dětí do tříd, učitelů do kabinetů a zkrátka každého na své místo. Pro někoho je zlomový první leden, pro lidi pracující ve školství je to právě září. Ve vzduchu je cítit nervozita a trochu zmatek, než si vše "sedne". Rodiče jsou rádi, že se jim ruce trochu rozvážou, a budou mít o starost méně. V družinách se ale vše připravuje na školní rok, aby následující měsíce probíhaly co nejklidněji.

Je tu září, čas návratů dětí do tříd, učitelů do kabinetů a zkrátka každého na své místo. Pro někoho je zlomový první leden, pro lidi pracující ve školství je to právě září. Ve vzduchu je cítit nervozita a trochu zmatek, než si vše sedne. Rodiče jsou rádi, že se jim ruce trochu rozvážou a budou mít o starost méně s vařením. V jídelnách se ale vše chystá a znova dává do chodu, a začíná tak každodenní maraton v přípravě jídel, která uspokojí malé hladovce.

Z výzkumů zabývajících se syndromem vyhoření u vyučujících je prokázáno, že větší profesní spokojenost a menší stres při výkonu povolání zažívají vyučující, kteří mají odborné znalosti a dovednosti, díky nimž lépe rozumí profesním situacím a dokážou je lépe zvládat.

V České republice máme nesmírnou výhodu, že v každém městě i v každé menší vesničce máme ZUŠ s jejich mnoha detašovanými pracovišti. Vzdělávání v umění je tak dostupné opravdu každému. Je to vlastně taková idylka.

Přinášíme poslední díl seriálu o online kurzu Děti s OMJ v české škole společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Minulý měsíc jsme se zaměřili na kapitolu, která pojednávala o Romanovi – žákovi, který se potýkal s demotivací. Na konci jsme zmiňovali, že tato situace se zdárně vyřešila, mimo jiné i díky úsilí asistentky pedagoga Anny. Anna odvedla dobrou práci při řešení všech výzev, se kterými se setkala společně s protagonisty prvních tří kapitol, tedy s Daryou, Olenou a s Romanem. Anna se ale dostala do fáze, kdy začala pociťovat příznaky vyhoření, a sama by nyní ocenila pomoc. Jak taková pomoc může vypadat?

Problematika týkající se poruch příjmu potravy se řeší u dospělých, ne však u dětí. Komplexnější pojetí tohoto tématu na půdě škol ale většinou chybí. Studenti Slezského gymnázia v Opavě proto nabízejí základním i středním školám možnost k nim přijet a zdarma si poslechnout přednášku v rámci projektu HELP P3. O tom, kdy a jak vše začalo, jak se dá zvládnut 32 přednášek za rok nebo o které poruchy se konkrétně jedná, jsme si povídali s Kamilou Tkáčovou, školní metodičkou prevence, učitelkou základů společenských věd a tělocviku a především koordinátorkou zmiňovaného projektu.