Psychická pohoda

Často se setkávám s lidmi, kteří přicházejí na masáž až ve chvíli, kdy už cítí omezující bolest. Většinou se jedná o bolest způsobenou dlouhodobým špatným pohybovým stereotypem, který pramení z jejich pracovního zatížení.

Spánek patří vedle zdravé stravy a pohybu k základním pilířům zdraví. Ovlivňuje naši fyzickou, psychickou i sociální pohodu. Nedostatek kvalitního spánku může významně zhoršit naše zdraví i každodenní fungování – a to již od dětství. Proto jsme se rozhodli publikovat sérii článků zaměřených na zdravý spánek. V tomto prvním díle se zaměříme na aktuální výzkumy týkající se spánku dětí a dospělých.

V posledním článku letošní série se budeme věnovat tématům nežádoucího chování ve škole mezi žáky, sebepoškozování a suicidalitě. Všechna data prezentovaná v tomto článku pocházejí ze sběrů dat v rámci šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků v Praze v letech 2016 až 2024. Výsledný datový soubor z posledního sběru v listopadu a prosinci 2024 po vyčištění čítal 10 238 respondentů. Anonymní dotazníkové šetření probíhalo na druhém stupni základních škol a na středních školách v Praze.

Každý rodič si přeje, aby jeho dítě chodilo do školy, kde se nejen dobře učí, ale kde se také cítí v bezpečí, přijímané a podporované. Jenže co když se dítě ve škole dobře necítí? Co když má problémy s učením, obtíže v kolektivu nebo prožívá stres, který si nedokáže samo pojmenovat? Právě v takových chvílích může sehrát klíčovou roli školní poradenské pracoviště (ŠPP) - tým odborníků připravených pomoci nejen dětem, ale i jejich rodičům a vyučujícím.

Canisterapie, tedy cílená interakce mezi člověkem a speciálně připraveným psem, se stává stále častěji využívanou formou podpory nejen v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb, ale také ve vzdělávacím prostředí. Přestože její přínosy byly prokázány v mnoha studiích, její začlenění do českého školství je zatím velmi omezené a chybí mu jasné legislativní i metodické zázemí.

Nástroje jako ChatGPT jsou již běžnou součástí života mnoha žáků a školy hledají cesty, jak na tuto situaci reagovat. Zatímco většina vzdělávacích institucí řeší, jak AI integrovat do výuky, na pražské ZŠ Nika se paralelně věnují i opačné otázce: jak zajistit, aby děti neztrácely kontakt s realitou mimo obrazovky.

Stres, stav, kdy se často necítíme příjemně, který nemáme rádi. Stres je přirozenou reakcí organismu na náročné situace a podněty, které vnímáme jako ohrožující nebo zatěžující. U dětí se stres projevuje různými způsoby – od nervozity a nesoustředěnosti až po fyzické příznaky, jako jsou bolesti hlavy či břicha. Krátkodobý stres může být motivující a může pomoci dítěti překonat překážky, avšak dlouhodobý stres může vést k vážnějším problémům, jako je úzkost, deprese nebo zhoršení školního výkonu.

Dospívání je klíčovým obdobím, během kterého se utváří identita jedince, jeho emoční regulace, vztahy a celkové pojetí sebe sama (Erikson, 1968). V tomto období hrají sociální interakce zásadní roli v procesu formování identity a moderní technologie, především internet a sociální sítě, poskytují zcela nové prostředí, ve kterém tyto interakce probíhají. Obsah, se kterým se adolescenti v online prostoru setkávají, může mít velký vliv na jejich psychiku a prožívání, a proto je nezbytné věnovat tomuto aspektu zvýšenou pozornost.

Na přelomu listopadu a prosince 2023 proběhl již poosmé sběr dat k šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků druhého stupně základních škol a středních škol v Praze. Anonymního dotazníkového šetření se v roce 2023 zúčastnilo 13 063 pražských žáků ve věku 11 až 21 let, po vyčištění dat výsledný výběrový soubor čítá 10 097 respondentů.

Začátek školní docházky je jedním z nejdůležitějších milníků v životě každého dítěte. Je to čas plný změn, nových zážitků a také výzev.

Je tu září, čas návratů dětí do tříd, učitelů do kabinetů a zkrátka každého na své místo. Pro někoho je zlomový první leden, pro lidi pracující ve školství je to právě září. Ve vzduchu je cítit nervozita a trochu zmatek, než si vše "sedne". Rodiče jsou rádi, že se jim ruce trochu rozvážou, a budou mít o starost méně. V družinách se ale vše připravuje na školní rok, aby následující měsíce probíhaly co nejklidněji.

Je tu září, čas návratů dětí do tříd, učitelů do kabinetů a zkrátka každého na své místo. Pro někoho je zlomový první leden, pro lidi pracující ve školství je to právě září. Ve vzduchu je cítit nervozita a trochu zmatek, než si vše sedne. Rodiče jsou rádi, že se jim ruce trochu rozvážou a budou mít o starost méně s vařením. V jídelnách se ale vše chystá a znova dává do chodu, a začíná tak každodenní maraton v přípravě jídel, která uspokojí malé hladovce.

Z výzkumů zabývajících se syndromem vyhoření u vyučujících je prokázáno, že větší profesní spokojenost a menší stres při výkonu povolání zažívají vyučující, kteří mají odborné znalosti a dovednosti, díky nimž lépe rozumí profesním situacím a dokážou je lépe zvládat.

V České republice máme nesmírnou výhodu, že v každém městě i v každé menší vesničce máme ZUŠ s jejich mnoha detašovanými pracovišti. Vzdělávání v umění je tak dostupné opravdu každému. Je to vlastně taková idylka.

Přinášíme poslední díl seriálu o online kurzu Děti s OMJ v české škole společnosti Člověk v tísni, o. p. s. Minulý měsíc jsme se zaměřili na kapitolu, která pojednávala o Romanovi – žákovi, který se potýkal s demotivací. Na konci jsme zmiňovali, že tato situace se zdárně vyřešila, mimo jiné i díky úsilí asistentky pedagoga Anny. Anna odvedla dobrou práci při řešení všech výzev, se kterými se setkala společně s protagonisty prvních tří kapitol, tedy s Daryou, Olenou a s Romanem. Anna se ale dostala do fáze, kdy začala pociťovat příznaky vyhoření, a sama by nyní ocenila pomoc. Jak taková pomoc může vypadat?

Problematika týkající se poruch příjmu potravy se řeší u dospělých, ne však u dětí. Komplexnější pojetí tohoto tématu na půdě škol ale většinou chybí. Studenti Slezského gymnázia v Opavě proto nabízejí základním i středním školám možnost k nim přijet a zdarma si poslechnout přednášku v rámci projektu HELP P3. O tom, kdy a jak vše začalo, jak se dá zvládnut 32 přednášek za rok nebo o které poruchy se konkrétně jedná, jsme si povídali s Kamilou Tkáčovou, školní metodičkou prevence, učitelkou základů společenských věd a tělocviku a především koordinátorkou zmiňovaného projektu.

Počet lidí, kteří se léčí s duševním onemocněním, v České republice každoročně stoupá. Bohužel jsou mezi nimi také studenti a studentky středních škol, kteří se v dnešní době potýkají s různými problémy v oblasti mentálního zdraví, od závažnějších psychických poruch, jako jsou úzkostné poruchy a deprese, až po nejrůznější emocionální a behaviorální obtíže, jako je strach ze selhání, emoční labilita, impulzivita nebo sociální stažení se. Studující se také mohou potýkat s faktory typu nízká odolnost vůči stresu, které zvyšují riziko vzniku emocionálních obtíží.

Mělo by se o smrti mluvit ve školách? Pokud ano, tak kdo, kdy a jak? Nezisková organizace Cesta domů kromě poskytování hospicové péče také vzdělává veřejnost i učitele v tématech spojených s umíráním. Nedávno vydala pro učitele brožuru Je smrt školou povinná…?!, která na spoustu otázek odpovídá ústy odborníků i běžných rodičů a učitelů, kteří se se smrtí setkali nablízko.

S Romanem Göttlicherem si o wellbeingu, respektujícím a pečujícím postoji ke studujícím i k sobě a o mnohém dalším povídala Šárka Eisová.

Co se skrývá pod pojmem trauma a jak se ve škole projevuje traumatizované dítě? Jak by měl postupovat pedagogický pracovník, který má podezření, že některý z jeho žáků prožil traumatickou událost? S kým by měla škola spolupracovat, pokud ji navštěvuje některý ze žáků, který se projevuje jako traumatizovaný? A jak konkrétně souvisí trauma u dětí s prožitkem násilí v blízkých vztazích? Na tyto a další otázky odpovídala klinická psycholožka a autorka knihy Trauma u dětí Leona Jochmannová v rámci podcastu Centra LOCIKA určeného pro pedagogické pracovníky s názvem Nebuď na to sám – odborník odpovídá.