Příprava učitelů

Jedním z kandidátů na děkana Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy (PedF UK) pro období 2024–2028 je prof. PhDr. Jaroslav Veteška, Ph.D., MBA, který vede Katedru andragogiky a managementu vzdělávání. Ve své pedagogické a vědecké práci se věnuje dalšímu profesnímu vzdělávání a rozvoji učitelů a vedoucích pedagogických pracovníků, motivaci ve vzdělávání, obecné pedagogice, managementu vzdělávání a klíčovým kompetencím. Rovněž se v posledních letech aktivně podílel na posilování tandemové výuky včetně její nové virtuální formy na základních a středních školách při řešení projektu TAČR. Jaroslav Veteška má mnohaleté manažerské zkušenosti z několika vysokých škol, z řízení projektů a profesních organizací.

Vzdělávací organizace Začni učit! dlouhodobě usiluje o zvýšení kvality vzdělávání v Česku prostřednictvím podpory zájemců o učitelství. V září zahájila kampaň s názvem Učitelské mýty, která má za cíl osvětlit a vyvrátit běžné mýty a obavy spojené s prací v učitelství.

Z předmětu, který teď učí, ho při státnicích na vysoké škole vyhodili. Neuměl říct přesně definici dělitelnosti. Možná i to vedlo Tomáše Chrobáka v jeho vlastní pedagogické dráze k inovativním přístupům. A možná to ovlivnilo i náš společný rozhovor, který apeluje na pedagogické fakulty, kde jsou v tuto chvíli budoucí učitelé a učitelky matematiky. „Podstatu vzdělávání vidím v tom, že nám má ukazovat, kde jsou dveře různého vědění. My sami se rozhodneme, do kterých z nich vstoupíme. Studentům matematiky bych přál, aby byl na pedagogických fakultách vždy někdo, kdo jim ukáže dveře Hejného metody a pomůže jim nahlédnout, co je za těmi dveřmi čeká, a pak to už nechá na nich, zda vstoupí či nikoliv,“ říká Tomáš Chrobák, učitel ZŠ a pedagogické fakulty Ostravské univerzity, lektor Hejného metody, vítěz GTP ročníku 2019, autor několika sbírek úloh pro profesora Hejného a usměvavý Ostravák.

Ministerstvo školství zveřejnilo k veřejnému připomínkování Kompetenční rámec absolventa učitelství. Ten by měl odpovědět na otázku, jakými kompetencemi by měl být vybaven každý budoucí učitel. Další rozvoj systému přípravy a podpory pedagogických pracovníků je jedním z cílů Strategie 2030+.

Jsou věci, na které vás během studia zapomněli upozornit. Jednou takovou je, budete muset rozdávat známky. Řeknete si určitě, že na tom přece nic není, každý ví, že učitel známkuje. Problém je v tom, že klasifikační stupnice má JENOM pět stupňů.

Moje zkušenosti s výukou učitelských dovedností na „peďáku“ jsou tristní – a nejsem v tom sama. I když jsem si vždycky myslela, že stereotypní myšlení a předsudky k mé povaze nepatří, byl to zřejmě omyl. Vyvedl mě z něj až Milan Ducháček, předseda Asociace pro didaktiku dějepisu (ADD) a garant oborové didaktiky Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci. V povídání níže se můžete přesvědčit, že způsob přípravy budoucích učitelů dějepisu se leckde lepší. Rozhovor se věnuje tomu, s jakými obtížemi se studenti učitelství potýkají během přípravy i v praxi.

Nastaly Dny NpZU – Newsletteru pro Začínající Učitele! Do světa se vydává první díl, kde se s odběrateli Radka Plecháčková podělí o hledání učitelské vize a chtěného učitelského já. 

Patříte-li k jedné čtvrtině škol, do které prvního září nastoupili noví začínající učitelé a učitelky, tak je tento text určen právě vám. Možná už ve škole máte nastavený funkční a intenzivní systém podpory pro nováčky (pak tento text berte pouze jako opakování, matku moudrosti). Těm, kteří systém teprve „zajíždí“, nebo jej ještě vůbec nemají zpracovaný, může text pomoci vcítit se do začínající učitelky nebo učitele a do jejich potřeb. Celý jsme ho totiž napsaly právě z pohledu začínajících učitelek a učitelů.

V rámci série Inspirující učitelé Česka vyzvalo hnutí Otevřeno studenty a studentky středních škol, aby napsali svůj pohled na učitelství. Tento článek je jedním ze série pěti vítězných úvah, ve kterých se dozvíte, jak učitelství vnímá dnešní mladá generace. Blýská se nám v našem vzdělávání na lepší časy?

Ve třeťáku na střední jsem se rozhodla stát se učitelkou. Nebyla jsem spokojená s tím, jak to na naší střední vypadalo, a v učitelství jsem viděla velký potenciál změny. A věřte mi, nejbližšímu okolí jsem své rozhodnutí musela dost vysvětlovat – ano, opravdu na ten peďák chci jít. Ne, není to omyl. A ano, opravdu po peďáku chci jít učit.

V prosinci 2020 organizace Učitel naživo a Otevřeno iniciovaly historicky první setkání vzdělavatelů učitelů s cílem propojit – napříč institucemi a regiony – ty, kteří se věnují vzdělávání budoucích učitelů, a podpořit tak spolupráci mezi nimi. Blanka Vaculík Pravdová v článku Komunita vzdělavatelů učitelů – platforma pro ty, kteří se podílejí na profesní přípravě budoucích učitelů (Řízení školy 2/2021) popsala důvody, které vedly k této iniciativě. Od onoho prvního setkání v online prostředí uplynulo již mnoho měsíců a my teď už můžeme mluvit o existenci Komunity vzdělavatelů budoucích učitelů (KVBU), která má jasně vymezené směřování a hodnoty a reaguje na potřebu vysokoškolských pedagogů a učitelů z praxe vzájemně spolupracovat a podporovat se nad rámec vlastní fakulty, diskutovat aktuální témata a sdílet příklady dobré praxe.

Každoročně, na počátku nového školního roku, nastupují do mateřských škol (dále jen MŠ) absolventky studijního oboru učitelství pro mateřské školy. Do MŠ samozřejmě mnohde nastupují nové pracovnice či pracovníci i na místa kuchařek, školnic, uklízeček, popř. na další pozice, a to nejen nově, ale přinejmenším po dovolené opětovně. Cílem článku je prezentovat první pedagogické zkušenosti, které získaly začínající učitelky mateřských škol po nástupu do praxe.

„Tak co, Markéto, jak jde učení?“ ptají se mě občas lidé po necelých dvou letech mého působení na základce v Praze.

Český vzdělávací systém zahrnuje spletitou síť mnoha aktérů a problémů, které si všechny zaslouží naši pozornost. Těžko tedy budeme hledat jeden pomyslný klíč ke zlepšení našeho školství, ale můžeme se vždy držet jednoho vodítka: vše, co pro jeho zkvalitnění a modernizaci děláme, musí ve výsledku vždy prospívat dětem ve školách. S ohledem na to se nabízí možnost zaměřit se s podporou primárně na ty, kteří mají na děti a jejich učení nejpřímější vliv – na učitele.

Učitelské povolání na celém světě čekají převratné změny. Budoucnost vzdělávání je v kombinovaném studiu kdykoliv a kdekoliv, ve využívání online zdrojů, v digitalizaci a v individualizaci. Technologický pokrok otevírá cesty k rychlejšímu a efektivnějšímu studiu na všech úrovních vzdělávání.

Inspirace ze zahraničí a vize pro ČR Příprava učitelů je jedním z klíčů ke kvalitě vzdělávacího syst é mu. Formování profesn í identity skrze reflektivní práci s kompetenčním rámcem, integrace teoretických a praktických složek studia a kvalitní spolupráce vzdělavatelů učitelů jsou způsoby, jak pregraduální přípravu v ČR posunout tím správným směrem.