Pohled do zahraničí

Na Gymnáziu Open Gate nabízíme studium s mezinárodní maturitou IB (International Baccalaureate), v angličtině vyučujeme většinu předmětů a druhý jazyk studenti volí z němčiny, francouzštiny a španělštiny. Počítáme tedy s tím, že budou po maturitě pokračovat nejen v České republice, ale i v zahraničí. Jako kariérní poradkyně studentům pomáháme nejen s výběrem oborů, ale i s volbou vhodných zemí pro vysokoškolské studium.

V souvislosti s úvahami o větší ochraně učitelů analyzovala AK Holubová advokáti, jak je upravena ochrana učitelů v jiných státech. Tento článek se zaměřuje na Belgii (Vlámsko). Ta nemá žádné zvláštní zákony, které by cílily výhradně na ochranu učitelů před nežádoucím jednáním, obtěžováním nebo zastrašováním ze strany rodičů, žáků či dalších osob. Nicméně existují obecné zákony a předpisy, které se uplatňují v situacích, kdy se učitelé stávají oběťmi násilí nebo obtěžování.

V říjnu 2023 vystoupil na konferenci, kterou organizovala nezisková organizace META, o. p. s., profesor Ferre Laevers z univerzity v belgické Lovani. Konference nesla název Cítit se ve škole dobře aneb Wellbeing jako základ vzdělávání nejen vícejazyčných dětí. Profesor Laevers se tématu wellbeingu ve vzdělávání věnuje od 70. let a ve své přednášce a následném workshopu představil českému publiku jak svá pedagogická východiska a koncepty, tak konkrétní nástroje ověřené desítkami let pedagogického výzkumu.

Moderní společnost často čelí problémům spojeným s nedostatečným množstvím pohybu, což může vést k řadě zdravotních obtíží. Proto je důležité motivovat již děti v mateřské škole, aby se pohyb stal samozřejmou součástí jejich denního režimu. Zatímco pocit žízně či hladu si uvědomujeme velmi intenzivně, nedostatek pohybu nemusí ani děti plně vnímat. Přesto je právě pohyb neodmyslitelnou součástí správného vývoje dětí.

Kanadská provincie Ontario je známá tím, že patří mezi země s nejlepšími vzdělávacími výsledky žáků a s nejmenšími vzdělávacími nerovnostmi na světě, a to navzdory trvale vysoké úrovni imigrace. Článek popisuje kontext místní školské správy a shrnuje hlavní zjištění výzkumu činností, které školám nejvíce pomáhají.

Veřejné školy v anglickém Leicesteru měly ještě na začátku tisíciletí velice špatnou pověst, kvůli velkému procentu imigrantů patřily mezi nejhorší v celé zemi. Dnes je naopak průmyslové město dáváno ve vzdělávání za vzor. Jak se něco takového povedlo? Kdo všechno spojil síly a co se vyplatilo?

Jak fungují školní jídelny v Belgii? A jsou skutečně školní, nebo privátní? A jak se řeší situace s neplatiči obědů? Na to odpovídá Agnes, belgická stážistka v Holubová advokáti.

Přemýšlejí děti nad tím, co jedí? Vědí, odkud se vzaly potraviny na jejich talířku? Mají možnost vyzkoušet si přípravu jednoduchého pokrmu? Dáváme jim příležitosti k bližšímu poznávání například jednotlivých druhů ovoce a zeleniny? Mohou je děti s pomocí dospělých samy zpracovat? Následující seriál nabízí inspiraci, jakým způsobem můžeme děti blíže seznamovat s plody a rostlinami, které samy vypěstují.

Do berlínských lesních školek Robin Hood i Lesních běžců jezdíme již sedmým rokem. Díky této kontinuitě zde vznikla pevná síť vztahů a můžeme také vnímat proměny, kterými si jednotlivé školky procházejí, a to jak v Německu, tak v Čechách. Při každé návštěvě nás zajímá, jaké mají ve školkách zázemí, kolik a jak starých dětí ve skupině mají, jak řeší spaní či stravování a jak to vše zvládají v zimě. Pomalu se začíná ukazovat, že většinu toho už umíme i v České republice. A tak se nabízí otázka – máme se ještě v zahraniční co naučit?

Výživa je klíčová nejen pro naše tělo, ale i pro naši mysl, zejména během prvních let našeho života. Ve Španělsku, stejně jako v mnoha dalších zemích, se začala dětská práva chránit v 19. století, ale trvalo až do roku 1931, než byly napříč zemí zavedeny školní jídelny. Po španělské občanské válce (1936-1939) byly školní jídelny obnoveny, což silně ovlivnila a podpořila hospodářská výpomoc získaná po válce od USA. Dnes fungují jídelny na všech základních školách a jsou klíčovým prvkem rovnosti ve španělské společnosti.

Ve Francii navštěvuje školní jídelny 12 352 000 žáků a studentů 65 510 škol (základních a středních, soukromých a veřejných). Školní jídelny jsou místem, v souvislosti s nímž vyvstávají společenské a vzdělávací stejně jako ekologické a politické otázky, neboť se v nich každý den stravuje zhruba 8 milionů dětí a vydává se téměř 1 miliarda jídel za rok.

European Musicschool Union (EMU), která zastřešuje evropské asociace uměleckých škol, včetně naší AZUŠ ČR, zorganizovala v průběhu dubna 2020 průzkum mezi svými členy. EMU chtěla zjistit, jak kovidová krize ovlivňuje umělecké školy v Evropě. Na průzkum odpovědělo 23 národních asociací: Ázerbajdžán, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko + Faerské ostrovy, Estonsko, Finsko, Francie, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Rakousko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko.

V loňském roce jsem se rozhodla přerušit svou pedagogickou činnost a coby aktivní zpěvačka jsem odcestovala do Dánska na tříměsíční kurz pořádaný jedním z největších pěveckých institutů v Evropě – Complete Vocal Institute. Ačkoli jsem odjížděla s cílem zlepšit své vlastní pěvecké dovednosti, severský přístup mě nakonec obohatil v mnoha dalších směrech. Mimo jiné zcela proměnil můj náhled na pěveckou didaktiku. A právě o této proměně bych se v následujících odstavcích ráda rozepsala.

Spolek Skutečně zdravá škola se od září 2017 zapojil jako partner do mezinárodního projektu s názvem "Zdraví žáci a kvalifikovaní pedagogové prostřednictvím celostního systému školního stravování" (European healthy pupils and skilled educators via integrated school food systems - EPESS).

Island a Norsko jsou země pověstné nejen svou magicky krásnou přírodou nebo otevřenou a rovnostářskou společností, ale i svým progresivním přístupem ke vzdělávání a školství, které bývá dáváno za vzor celému světu. Není tedy divu, že školy z těchto severských států bývají žádaným partnerem mezinárodní spolupráce mnoha zemí světa – včetně České republiky. Požádala jsem proto učitele z několika českých a moravských středních škol, aby se s vámi podělili o své postřehy a zkušenosti ze spolupráce s norskými nebo islandskými středními školami. Všichni realizovali vzdělávací projekty za podpory Fondů EHP a Norska.

Základní umělecká škola Rýmařov se mnoho let profiluje jako škola projektová. Už více než patnáct let podniká nejrůznější mezinárodní spolupráce a využívá většinou „Norské fondy“, program Comenius (Erasmus+) a další. Učitelé a žáci tak navštívili Německo, Řecko, Itálii, Maltu, Rumunsko, Finsko, Litvu, Turecko, Portugalsko, Polsko a také Srí Lanku.

Kvalitní školní stravovací služby na finský způsob Susanna Bäckman, konzultantka a inovátorka vzdělávání, členka dozorčí rady International School of Prague Obědy zdarma od roku 1943 Finsko bylo první zemí...

V Číně pro školní jídelny neexistuje jednotný právní standard. V zásadě musí jídlo poskytované školními jídelnami odpovídat zákonům týkajícím se bezpečnosti potravin, nicméně bezpečnostní a zdravotní standardy pro školní jídelny formulují jednotlivé samosprávy. V tomto článku představím především situaci v Liaoningu, svém rodném městě.

Vzdělávání a péče v raném dětství jsou chápány jako základ pro celoživotní učení a rozvoj osobnosti. I proto evropské vzdělávací strategie akcentují jeho kvalitu a dostupnost. V obou aspektech existují mezi jednotlivými zeměmi určité rozdíly, které souvisejí i s organizací vzdělávacích systémů. Proto se Eurydice dlouhodobě věnuje jejich analýze.

Projekt „S pohlednicí kolem světa“, o kterém jste měli možnost dočíst se v předchozích číslech Speciálu, vyústil za spolupráce s velvyslanectvím ČR v Tunisu, MČ Praha 15, paní Evou Novotnou Njili a naší mateřskou školou ve studijní stáž v Tunisu a Kelibii.