Školní jídelny v Číně

V mateřských, základních a nižních středních školách tvoří převážnou část jídelníčku čerstvě připravené čínské jídlo, které obvykle nebývá ohříváno v mikrovlnné troubě. Na středních a vysokých školách bývá jídlo bohatší a v jídelníčku se objevují západní pokrmy.

Podle zákonů provincie Liaoning musejí mít mateřské, základní a nižní střední školy své vlastní jídelny, které jsou financovány a budovány školským odborem vlády. Školní jídelny navíc nesmějí být přímo ani na základě smluvního vztahu provozovány jinými subjekty. Zřizuje je samotná škola. Zákon stanovuje jednotné standardy pro danou oblast, co se týče výživové vhodnosti stravování a požadavků na zaměstnance školních jídelen.

Místní samospráva vytváří jednotné pokrmy a najímá zkušené nutriční specialisty, aby sestavili jídelníček, který bude naplňovat výživové normy. Jídelníček se pravidelně obměňuje podle fáze růstu studentů a sezónních změn, aby bylo zajištěno adekvátní složení stravy. Výživoví specialisté kupříkladu zjistili, že menší děti trpí značným nedostatkem vápníku, a proto do receptů určených pro ně zařadili krunýře krevet. Týdenní jídelníčky spolu s nutričními informacemi o každém pokrmu dostávají rodiče a studenti v předstihu. Denní menu obvykle zahrnuje rýži, jedno jídlo s masem, dva vegetariánské pokrmy a jednoduchou polévku, která je zdarma. K tomu se v pondělí, ve středu a v pátek o přestávce podává jogurt.

V současnosti je stále více pozornosti věnováno zdravému stravování. Peking prosazuje, aby byla při sestavování receptů věnována pozornost odlišnému stravování štíhlých a obézních studentů, a podporuje školy v tom, aby připravovaly jídla s nízkým obsahem tuků, soli a cukru. Mají přísně dohlížet na množství pokrmů, které mají obsah tuku, soli a cukru naopak vysoký, například hamburgery a instantní nudle, a nemají prodávat perlivé nápoje, jako jsou nezdravé slazené limonády. Školy naopak nepřipravují jídlo určené pro osoby s alergiemi. Pokud mají studenti potravinové alergie, mohou školu předem informovat. Učitelé dávají pozor na to, jestli v jídelníčku nejsou jídla, na která mají mladší děti alergii.

Ceny jídla ve školních jídelnách nebývají vysoké. Podle právních předpisů jsou jídelny ve státních školách formou sociálního zabezpečení a je jim poskytována finanční podpora. Cena pokrmu pro studenty je výrazně nižší než cena podobného pokrmu poskytovaného jinde. V Liaoningu stojí oběd v základní a nižší střední škole obvykle 8 jüanů (zhruba 1 euro). Jídlo se většinou platí předem, a to týdně nebo měsíčně.

Čínské střední školy a univerzity mají své vlastní jídelny, ty ale v zásadě nemusejí být provozovány samostatně. Spolu s tím, jak se studenti vyvíjejí a rozrůzňují se jejich chutě, se rozrůstá též rozmanitost ve stravování. Zejména univerzitní jídelny využívají studenti z celé země a jejich chutě se od sebe velmi odlišují. Vedle běžného jídla jídelna studentům poskytuje v různých regionech speciální nabídku, a některé větší školy dokonce nabízejí jídlo z celého světa. Z náboženských důvodů mají téměř všechny univerzity jídelny, které vydávají pokrmy vhodné pro muslimy.

Mnoho studentů se však přesto raději stravuje v restauracích v blízkosti školy, protože jídlo v nich považují za chutnější.

Ne všechny střední a vysoké školy dosáhnou na dotace, ale všechny si mohou uplatnit slevy na daních, takže cena za stravování v nich je i přesto nižní než tržní cena.

V Číně působí pouze nízký počet soukromých škol a studium na nich je nákladné. Všeobecně mají školní jídelny v soukromých školách širší nabídku a vaří chutněji, ale zároveň jsou dražší. Další jejich předností je, že kromě hotových jídel mohou připravovat pokrmy podle chuti studentů, což ovšem vyžaduje příplatek.

Navštěvovala jsem státní školy, kde školní jídelny provozovala v souladu s předpisy přímo škola. Na střední škole jídelna poskytovala kromě hlavního jídla různé rychlé občerstvení a svačiny, ale jídlo bylo chuťově spíše průměrné a často se opakovalo. Pokud tedy škola dovolila, abychom se najedli mimo školu, raději jsme se stravovali v okolních restauracích. Musím však přiznat, že co se týče hygieny a zdravosti jídla, stravování ve školní jídelně je zdravější a prostory čistší.

Ve studiu pokračuji na univerzitě, která dostává finanční dotace, a tak jsou ceny v bufetu mnohem nižší než ceny za stejné jídlo mimo školu a k dispozici je široký výběr. Některé školní bufety může využívat i veřejnost, což znamená, že se v nich mohou stravovat i studenti z jiných škol, nicméně za případný poplatek. Stojí za to také zmínit, že má univerzita nabízí i jídlo pro vegetariány.

Celkově jsou ceny čínských jídelen ve státních školách poměrně nízké. V mateřských, základních a nižších středních školách se aplikují zvláštní pravidla stanovovaná v různých regionech, podle kterých se musí řídit stravování. Na středních a vysokých školách je důraz kladen především na různorodost a bezpečnost jídla a v úvahu se berou preference studentů. V současné době nicméně neexistují normy, které by upravovaly poskytování bio jídla.