Krize

Telefonická krizová intervence je práce, která vyžaduje odbornost, cit i velkou míru pokory. Každý hovor může být jiný, od ticha na druhém konci až po situace, kdy je nutné volat záchrannou službu. Ředitelka a metodička organizace Cesta z krize Jarmila Kubáňková mluví o tom, jak se v průběhu let proměňují témata, s nimiž lidé volají, i jak důležité je, aby pracovníci linek pomoci nesklouzli ani k terapii, ani k pouhému utěšování. Sdílí také svůj pohled na to, proč se jádro lidských starostí nemění, přestože se mění svět kolem nás, a co by si přála pro školní psychology, metodiky prevence a všechny, kteří v oblasti duševního zdraví pracují.

Krizová intervence představuje odborný přístup pro situace, kdy se člověk ocitá pod intenzivním psychickým tlakem, který v danou chvíli přesahuje jeho kapacitu zvládání. Takový stav vzniká například po náhlé životní události, při dlouhodobém přetížení, ztrátě, ohrožení nebo zásadní životní změně. Objevují se silné emoce, tělesné reakce, pocit nejistoty či bezvýchodnosti, ztráta pocitu kontroly a dočasná dezorganizace myšlení nebo chování, případně další individuální projevy.

Každý poradenský pracovník ve školství se někdy ocitne i v roli krizového interventa. Na sklonku léta jsme proto inspiraci k této oblasti naší práce hledali v rozhovoru s Markem Mičkem z organizace Cesta z krize, která provozuje bezplatné krizové linky. Jedna z nich se přímo zaměřuje na podporu rodiny a školy, těžko tedy hledat povolanější instituci.

Aktuální situace ve školách odráží vysoký nárůst psychických problémů dětí, nedostatečné kapacity pro léčbu dětských psychických obtíží a onemocnění a zvyšující se tendence dospělých k agresivnímu a patologickému chování. Cyklus článků o krizových situacích ve škole proto uzavírám tématem nejzávažnějším – sebevražedným jednáním žáků a sebepoškozováním.

Nový rok 2023 před námi, čas utíká a i my se posunujeme v manažerské abecedě. Máme za sebou prvních osm písmen a nyní se podíváme na čtyři další a vymezíme si interní komunikaci, zájmeno já jako kouzlo odstranění konfliktů, dále zmíníme krizi, a nakonec si povíme o lídrovství.

Současná doba, změny ve společnosti a v rodinách našich žáků přináší čím dál častěji do škol situace, o kterých můžeme hovořit jako o náročných nebo krizových. V prvním díle jsme se seznámili s obecným rámcem a definicí krize.

Současná doba, změny ve společnosti a v rodinách našich žáků, to vše přináší čím dál častěji do škol situace, o kterých můžeme hovořit jako o náročných nebo krizových. Jsou doprovázeny akutním a výrazným zhoršením psychického stavu žáka nebo je ohroženo jeho bezpečí. Mnohdy tyto situace vyžadují náročná řešení a zapojení externích institucí – OSPOD, Policie ČR, DKC, SVP, PPP aj. Pedagogové tak čelí náročným situacím, které dříve nezažívali a na které nejsou připraveni, protože krizová intervence a práce s žákem s psychickými problémy není běžnou součástí jejich vzdělávání. Přibývají také problémové a konfliktní situace v komunikaci s rodiči.

Krize ve školní družině... Určitě ji nechceme, ale přesto se tu může objevit - stejně jako kdekoliv jinde. Krize totiž byly, jsou a určitě i budou. Rozhodně to není věc příjemná, na druhou stranu je zvládnutelná. A dokonce ji lze brát jako příležitost. Nevěříte? Pojďme se na to v dnešním článku podívat.

Jak předcházet krizovým situacím mezi žáky základních a středních škol, jak je řešit v jejich akutní fázi a jak následně pracovat se třídou, kde k nějaké krizi došlo. 1. 12. 2022

- poskytování žáku - cizinci podporu při jeho adaptaci na nové kulturní prostředí a odlišné životní podmínky

Někdy se stává, že škola zvládne akutní krizovou situaci (zřícení stropu v budově školy, nehoda školního autobusu, vážné zranění, popř. úmrtí žáka nebo učitele) a nechá se ukolébat pocitem, že je tzv. hotovo. Vy coby vedení jste odvedli rozhovory do médií, pedagogové situaci probrali a ustáli v rámci svých tříd, rodiče se vše podstatné dozvěděli na třídních schůzkách. Fyzické škody napraveny, zranění se vrátili z nemocnic, popř. pozůstalí se mohli důstojně rozloučit se svými blízkými. Všem, kdo o to projevili zájem, se dostalo psychologické pomoci. Zájem veřejnosti utichl a vše se jakoby vrátilo do svých kolejí. A najednou se blíží výročí této události a vy nevíte, jak s ním naložit.

Název knihy autorek Ireny Trojanové a Zuzany Svobodové Krize jako příležitost působí na většinu čtenářů na první pohled zřejmě jako oxymorón. Slova krize a příležitost, která v něm hrají hlavní roli, se jeví spíše jako protiklady či protimluvy. Zároveň však titul probouzí čtenářovy mozkové buňky a nutí jej k zamyšlení, jestli na tomto tvrzení nakonec něco nebude. Při čtení textu je pak tato hypotéza rychle potvrzena a navíc podložena četnými pádnými argumenty.

Číst si zálibně knížku o krizích zavání trochu masochismem nebo sklony k destrukci, ale v případě publikace Ireny Trojanové a Zuzany Svobodové je to přece jen úplně jinak. Jde totiž vlastně o čtení uklidňující a optimistické, kdy čtenář může být sice chvílemi zaveden do těžších úvah a labyrintu pomyslných vykřičníků, nakonec se však, po prostudování všech kapitol, cítí posílen a zocelen, ba přímo osvěžen poznáním, jak lze na krize a jejich zvládání systematicky a systémově nahlížet.

Stala se vaše škola předmětem nežádoucího zájmu médií? V manuálu krizové komunikace naleznete zásady a možnosti krizové mediální komunikace i praktické situace a vhodné reakce na ně.

Krizový plán není povinnou dokumentací školy nebo školského zařízení. Je doporučen Metodickým doporučením k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studenů ve školách a školských zařízeních (čj. 21291/2010-28) – přílohou č. 14 Krizové situace spojené s ohrožením násilím ve školním prostředí, které přichází z vnějšího i vnitřního prostředí. Je zaměřen na postup v případě, že se rizika identifikovaná v bezpečnostním plánu naplní.