Financování

Výzva č. 02_24_034 Šablony pro MŠ a ZŠ II Operačního programu Jan Amos Komenský, která byla vyhlášena na konci září 2024, v blízké době ukončí příjem žádostí o podporu. Možnost podat žádost o podporu mají mateřské a základní školy, základní umělecké školy a střediska volného času již pouze do 30. 9. 2025 do 14 hodin.

Studentské projekty zlepšují atmosféru ve škole, motivují studenty k větší aktivitě a posilují vazby s místní komunitou. Jak ale mohou školy těmto iniciativám napomáhat? Klíčem je vytvořit všem zúčastněným vhodné podmínky a využít dostupné možnosti financování – například prostřednictvím Solidárních projektů Evropského sboru solidarity.

V bilančním rozhovoru pro Řízení školy ministr školství Mikuláš Bek odpovídá na kritické otázky, které míří k filozofii jeho reforem. Svůj tah na branku, který kritikové vnímají spíš jako zbrklost, ministr vysvětluje nutností jednat. Základní étos, kterými se reformní kroky mají řídit, je podle něj povinnost škol zajistit všem českým dětem takové vzdělání, díky kterému obstojí v konkurenci se svými zahraničními vrstevníky.

Menstruační chudoba (anglicky „period poverty“) je termín označující situaci, kdy ženy a dívky nemají z různých důvodů přístup k adekvátním menstruačním pomůckám, například kvůli nízkým příjmům nebo sociálnímu prostředí, ve kterém žijí. Tento nedostatek může mít vážné dopady na jejich zdraví, pohodu a sebevědomí a často ovlivňuje i školní docházku. Menstruační chudoba ohrožuje přibližně 38 000 dívek ve věku 12–18 let. Řešení přitom není složité a nejblíže má k němu zřizovatel školy.

Základní a mateřská škola má jako součást pouze školní jídelnu-výdejnu, a tudíž dováží stravu pro žáky a děti z jiné školy, která disponuje školní jídelnou, kde se strava vaří. Jak je to s financováním nákladů na stravu pro žáky a zaměstnance školy s výdejnou? Je škola s jídelnou, kde se vaří, oprávněna požadovat po škole s výdejnou úhradu věcných režijních nákladů v určité výši za každý dodaný oběd pro žáky ZŠ a MŠ, nebo na tyto žáky, kteří jsou pro mne z dostupných údajů zapsáni ke školnímu stravování do školy s jídelnou, čerpají prostředky na režijní náklady z jiných prostředků např. krajských normativů? A jak je to s těmito náklady u zaměstnanců školy se školní jídelnou-výdejnou? 

Vláda Petra Fialy se s koncem volebního období snaží prosadit co nejvíce změn. V oblasti regionálního školství jí k tomu z chystaných vládních novel poslouží patrně už jen jediná. Tou je novela školského zákona, sněmovní tisk 829, která v prosinci minulého roku prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně PČR. Novela přináší důležitá opatření v oblasti přípravy budoucích učitelů, wellbeingu dětí a snižování nerovností ve vzdělávání s účinností od ledna 2026. Pokud ji Parlament stihne schválit do konce volebního období, podaří se dotáhnout rozběhlé změny a efektivně řešit zásadní nedostatky českého školství.

Jiří Nantl nedávno zveřejnil esej Kontinuita a proměny vzdělávání v čase nejistoty (ve sborníku vydaném k šedesátým narozeninám premiéra Petra Fialy). Rozhovor reaguje na některé z myšlenek textu. Dostali jsme se i k „futuristické vizí“ reorganizace vzdělávání, zejména středního, ve které by byly soukromý a veřejný sektor postaveny na roveň.

Na září 2024 je plánováno vyhlášení nových výzev OP JAK k předkládání žádostí o podporu zjednodušených projektů – Šablony pro MŠ a ZŠ II a Šablony pro SŠ a VOŠ II, zkráceně Šablony II.

V Česku máme 756 podlimitních škol, které nesplňují podmínky počtu žáků na třídu stanovené legislativou. Fungují proto na výjimku. Státu a obcím se nicméně prodraží. Neplatí přitom argument, že podlimitní (málo naplněné) školy přinášejí lepší výsledky. Neexistuje významný rozdíl v opakování ročníků nebo nedokončování ZŠ mezi podlimitními a ostatními školami. Podlimitní školy mají naopak horší zajištění pedagogickým a podpůrným personálem. Devítiročníkové podlimitní ZŠ mají podle zprávy České školní inspekce (ČŠI) dokonce horší průměrné výsledky.

Dnešní, sedmá část našeho seriálu o vychytávkách ve školní družině by podle ustálené "šťastné sedmičky" měla být částí veskrze optimistickou. Jenže ona to tak docela pravda nebude, protože české školství financemi příliš neoplývá a ve školní družině, jak jsem byla často svědkem, to platí dvojnásob. Ale dost pesimismu a pojďme se podívat, jak do školní družiny peníze dostat a na co je efektivně využít.

Peněžitý příspěvek na stravování (stravenkový paušál)

Od ledna 2024 zavedlo ministerstvo vnitra institut tzv. kvalifikované meziobecní spolupráce - společenství obcí (řekněme DSO 2.0). Cílem je podpořit a usnadnit dobrovolnou spolupráci obcí za účelem efektivnějšího poskytování služeb a výkonu agend podle místních potřeb.

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) byl víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, v jehož rámci bylo možné v programovém období 2014–2020 čerpat finanční prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).

Nejčastější právní formou základních a středních škol je právní forma příspěvková organizace. Základní pravidla jsou definována v § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a jedním ze zásadních znaků je silně závislý (až podřízený) vztah příspěvkové organizace vůči svému zřizovateli. U základních škol jsou zřizovateli obce, u středních jsou to kraje. Tento článek by měl osvětlit některá pravidla, podle nichž probíhá finanční vztah mezi zřizovatelem (obec nebo kraj) a jím zřízenou příspěvkovou organizací (základní nebo střední škola).

Příjemci, kteří realizují ve svém zjednodušeném projektu z OP JAK některou z personálních šablon, se s největší pravděpodobností setkají se situací, že jim na konci realizace projektu budou zbývat nějaké nevyužité produktivní hodiny, za které bude nezbytné vrátit finanční prostředky. Tato vratka nevyužitých finančních prostředků však v žádném případě neznamená, že došlo k nějakému pochybení na straně příjemce nebo že byla realizace projektu vedena neefektivně.

V předchozím čísle Řízení školy jsem představil analýzu, kterou EDUin vydal v rámci svého pravidelného Auditu vzdělávacího systému. V minulém článku jsem se věnoval podmínkám naplňování Strategie 2030+ jako celku, dnes vám nabízím nezávislý pohled na jednotlivé implementační karty Strategie a zhodnocení efektivity zvolených opatření i způsobu jejich realizace. Jak je naší tradicí, nabízíme i doporučení, co zlepšit, abychom ve druhém implementačním období byli úspěšnější.

Školská stávka koncem roku 2023 byla jen variací na každoroční tahanice o peníze státního rozpočtu na školství. Lidská paměť je krátká, a tak si mnozí neuvědomují, že jde v různých obměnách o téměř každoroční kolorit. A má to řadu negativních důsledků bez ohledu na to, jak to ten který rok rozpočtově dopadne.

U této otázky si možná mnozí klepají na čelo. Samozřejmě že ano. Pokud žák asistenta pedagoga potřebuje, pedagogicko-psychologická poradna ho doporučí, škola na jeho plat dostane peníze a musí ho žákovi zajistit. Uvedený princip však platí teprve od roku 2016 od tzv. inkluzivní novely školského zákona. Předtím byla situace jiná, doporučení z pedagogicko-psychologické poradny neznamenalo automaticky, že škola peníze na asistenta pedagoga skutečně dostane. A právě o tom rozhodoval v prosinci 2023 Ústavní soud.1) Že nás toto rozhodnutí nemusí zajímat, když se vztahuje k dřívější právní úpravě? Ba naopak! Právě s aktuálně diskutovanými změnami směřujícími k omezení počtu asistentů pedagoga nabývá nález Ústavního soudu na aktuálnosti.

Změny za období únor 2024 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Vyhláška č. 11/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb.,...

Vnímáte, že je důležité, aby se žáci orientovali v moderních dějinách? Máte rádi zážitkovou pedagogiku? Nechcete od žáků vybírat finance na projektové dny či aktivity, které jim lépe představí události 20. století, a to především díky vlastní aktivitě, prožitku a cenné zkušenosti?