Financování

Menstruační chudoba (anglicky „period poverty“) je termín označující situaci, kdy ženy a dívky nemají z různých důvodů přístup k adekvátním menstruačním pomůckám, například kvůli nízkým příjmům nebo sociálnímu prostředí, ve kterém žijí. Tento nedostatek může mít vážné dopady na jejich zdraví, pohodu a sebevědomí a často ovlivňuje i školní docházku. Menstruační chudoba ohrožuje přibližně 38 000 dívek ve věku 12–18 let. Řešení přitom není složité a nejblíže má k němu zřizovatel školy.

Základní a mateřská škola má jako součást pouze školní jídelnu-výdejnu, a tudíž dováží stravu pro žáky a děti z jiné školy, která disponuje školní jídelnou, kde se strava vaří. Jak je to s financováním nákladů na stravu pro žáky a zaměstnance školy s výdejnou? Je škola s jídelnou, kde se vaří, oprávněna požadovat po škole s výdejnou úhradu věcných režijních nákladů v určité výši za každý dodaný oběd pro žáky ZŠ a MŠ, nebo na tyto žáky, kteří jsou pro mne z dostupných údajů zapsáni ke školnímu stravování do školy s jídelnou, čerpají prostředky na režijní náklady z jiných prostředků např. krajských normativů? A jak je to s těmito náklady u zaměstnanců školy se školní jídelnou-výdejnou? 

Vláda Petra Fialy se s koncem volebního období snaží prosadit co nejvíce změn. V oblasti regionálního školství jí k tomu z chystaných vládních novel poslouží patrně už jen jediná. Tou je novela školského zákona, sněmovní tisk 829, která v prosinci minulého roku prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně PČR. Novela přináší důležitá opatření v oblasti přípravy budoucích učitelů, wellbeingu dětí a snižování nerovností ve vzdělávání s účinností od ledna 2026. Pokud ji Parlament stihne schválit do konce volebního období, podaří se dotáhnout rozběhlé změny a efektivně řešit zásadní nedostatky českého školství.

Jiří Nantl nedávno zveřejnil esej Kontinuita a proměny vzdělávání v čase nejistoty (ve sborníku vydaném k šedesátým narozeninám premiéra Petra Fialy). Rozhovor reaguje na některé z myšlenek textu. Dostali jsme se i k „futuristické vizí“ reorganizace vzdělávání, zejména středního, ve které by byly soukromý a veřejný sektor postaveny na roveň.

Na září 2024 je plánováno vyhlášení nových výzev OP JAK k předkládání žádostí o podporu zjednodušených projektů – Šablony pro MŠ a ZŠ II a Šablony pro SŠ a VOŠ II, zkráceně Šablony II.

V Česku máme 756 podlimitních škol, které nesplňují podmínky počtu žáků na třídu stanovené legislativou. Fungují proto na výjimku. Státu a obcím se nicméně prodraží. Neplatí přitom argument, že podlimitní (málo naplněné) školy přinášejí lepší výsledky. Neexistuje významný rozdíl v opakování ročníků nebo nedokončování ZŠ mezi podlimitními a ostatními školami. Podlimitní školy mají naopak horší zajištění pedagogickým a podpůrným personálem. Devítiročníkové podlimitní ZŠ mají podle zprávy České školní inspekce (ČŠI) dokonce horší průměrné výsledky.

Dnešní, sedmá část našeho seriálu o vychytávkách ve školní družině by podle ustálené "šťastné sedmičky" měla být částí veskrze optimistickou. Jenže ona to tak docela pravda nebude, protože české školství financemi příliš neoplývá a ve školní družině, jak jsem byla často svědkem, to platí dvojnásob. Ale dost pesimismu a pojďme se podívat, jak do školní družiny peníze dostat a na co je efektivně využít.

Peněžitý příspěvek na stravování (stravenkový paušál)

Od ledna 2024 zavedlo ministerstvo vnitra institut tzv. kvalifikované meziobecní spolupráce - společenství obcí (řekněme DSO 2.0). Cílem je podpořit a usnadnit dobrovolnou spolupráci obcí za účelem efektivnějšího poskytování služeb a výkonu agend podle místních potřeb.

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) byl víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, v jehož rámci bylo možné v programovém období 2014–2020 čerpat finanční prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF).

Nejčastější právní formou základních a středních škol je právní forma příspěvková organizace. Základní pravidla jsou definována v § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a jedním ze zásadních znaků je silně závislý (až podřízený) vztah příspěvkové organizace vůči svému zřizovateli. U základních škol jsou zřizovateli obce, u středních jsou to kraje. Tento článek by měl osvětlit některá pravidla, podle nichž probíhá finanční vztah mezi zřizovatelem (obec nebo kraj) a jím zřízenou příspěvkovou organizací (základní nebo střední škola).

Příjemci, kteří realizují ve svém zjednodušeném projektu z OP JAK některou z personálních šablon, se s největší pravděpodobností setkají se situací, že jim na konci realizace projektu budou zbývat nějaké nevyužité produktivní hodiny, za které bude nezbytné vrátit finanční prostředky. Tato vratka nevyužitých finančních prostředků však v žádném případě neznamená, že došlo k nějakému pochybení na straně příjemce nebo že byla realizace projektu vedena neefektivně.

V předchozím čísle Řízení školy jsem představil analýzu, kterou EDUin vydal v rámci svého pravidelného Auditu vzdělávacího systému. V minulém článku jsem se věnoval podmínkám naplňování Strategie 2030+ jako celku, dnes vám nabízím nezávislý pohled na jednotlivé implementační karty Strategie a zhodnocení efektivity zvolených opatření i způsobu jejich realizace. Jak je naší tradicí, nabízíme i doporučení, co zlepšit, abychom ve druhém implementačním období byli úspěšnější.

Školská stávka koncem roku 2023 byla jen variací na každoroční tahanice o peníze státního rozpočtu na školství. Lidská paměť je krátká, a tak si mnozí neuvědomují, že jde v různých obměnách o téměř každoroční kolorit. A má to řadu negativních důsledků bez ohledu na to, jak to ten který rok rozpočtově dopadne.

U této otázky si možná mnozí klepají na čelo. Samozřejmě že ano. Pokud žák asistenta pedagoga potřebuje, pedagogicko-psychologická poradna ho doporučí, škola na jeho plat dostane peníze a musí ho žákovi zajistit. Uvedený princip však platí teprve od roku 2016 od tzv. inkluzivní novely školského zákona. Předtím byla situace jiná, doporučení z pedagogicko-psychologické poradny neznamenalo automaticky, že škola peníze na asistenta pedagoga skutečně dostane. A právě o tom rozhodoval v prosinci 2023 Ústavní soud.1) Že nás toto rozhodnutí nemusí zajímat, když se vztahuje k dřívější právní úpravě? Ba naopak! Právě s aktuálně diskutovanými změnami směřujícími k omezení počtu asistentů pedagoga nabývá nález Ústavního soudu na aktuálnosti.

Změny za období únor 2024 PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D. specialista na školskou legislativu;www.monikapuskinova.cz Sbírka zákonů Zdroj: www.mvcr.cz Vyhláška č. 11/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb.,...

Vnímáte, že je důležité, aby se žáci orientovali v moderních dějinách? Máte rádi zážitkovou pedagogiku? Nechcete od žáků vybírat finance na projektové dny či aktivity, které jim lépe představí události 20. století, a to především díky vlastní aktivitě, prožitku a cenné zkušenosti?

Je-li možné stručně shrnout podstatu současných problémů našeho školství, a proto potřebu systémových reforem, pak to jsou diskontinuita strategického řízení a dlouhodobé podfinancování.

Každý ředitel školy již mnohokrát slyšel od vedoucí či personálu kuchyně, že v té staré kuchyni už nejde vařit a většina zařízení je v havarijním stavu. Neustálé opravy jen oddalují problém a nejdou provádět donekonečna.

Novinky ve školské legislativě stejně jako návrh rozpočtu školství na příští rok zjevně motivuje spíše snaha šetřit za každou cenu než zájem dětí a pracovníků škol. V legislativním procesu je dlouhodobě nejen řadou aktérů kritizovaná novela školského zákona (č. 561/2004 Sb.), která zavádí parametrizaci asistentů pedagoga, ale také novela vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, která snižuje dotaci ze státního rozpočtu na personální podpůrná opatření. A aby toho nebylo málo, také změna nařízení č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, která navrhuje snížit PHmax o 6 %, omezí školám dotace na odučené hodiny financované ze státního rozpočtu a sníží možnost individualizace a diferenciace výuky.