Dokumenty - strana 7

Vezměte své žáky do Pardubic nebo do Brna na výlet do československé historie, který je zaujme i vzdělá! Cestovatele pohltí rozšířená realita, netradiční projekce, dotykové obrazovky, vizuální a zvukové efekty. Sami se navíc aktivně zapojí do zkoumání a pomocí tabletu budou moci příběh i ovlivňovat.

Technologie samy o sobě nejsou dobré nebo špatné, záleží na tom, jak a k čemu je využíváme. Většina toho, co se děje online, je jen zrcadlem toho, co se děje offline. V kyberprevenci je klíčová vzájemná důvěra dětí a rodičů, ale i učitel může sehrát významnou roli, vysvětluje Adéla Lábusová, metodička NPI a odbornice na kyberprevenci, digitální wellbeing a kyberbezpečnost.

Také vás už zvedá ze židle neustálé kritizování učitelů a vzdělávacího systému? Zdá se, že v posledních letech všichni vědí nejlíp, jak se mají děti učit a jak to má ve školách vypadat. Tedy – všichni, kdo ve školách nepracují.

Problematika týkající se poruch příjmu potravy se řeší u dospělých, ne však u dětí. Komplexnější pojetí tohoto tématu na půdě škol ale většinou chybí. Studenti Slezského gymnázia v Opavě proto nabízejí základním i středním školám možnost k nim přijet a zdarma si poslechnout přednášku v rámci projektu HELP P3. O tom, kdy a jak vše začalo, jak se dá zvládnut 32 přednášek za rok nebo o které poruchy se konkrétně jedná, jsme si povídali s Kamilou Tkáčovou, školní metodičkou prevence, učitelkou základů společenských věd a tělocviku a především koordinátorkou zmiňovaného projektu.

Jsme základní škola, která má současně i mateřskou školu. Od 1. 3. bude naše paní učitelka z MŠ, vyučovat v mateřské školce, ve které pracuje, holčičku z Vietnamu českému jazyku. Toto rozhodnutí je na základě doporučení PPP a bude činit 1 hodinu týdně. Jaké bude prosím její pracovní zařazení (asistentka pedagoga nebo učitelka) a na jakou dobu máme uzavřít pracovní smlouvu, když návrh na poskytování podpůrných opatření je do 31. 3. 2026 a dítě bude od 1. 9. 2024 již žákem základní školy. Předpokládáme, že učitelka z MŠ nebude již od září docházet do ZŠ učit žákyni českému jazyku. Bude se jednat pravděpodobně o jiného zaměstnance.

Máme jako střední škola právo si určit maximální možnou hranici tolerované absence? Např. 30 % v každém předmětu za pololetí a v případě překročení žádat např. přezkoušení? Zejména u studentů posledních ročníků bývá ve druhém pololetí docházka tristní. 

V  mateřských školách se daří snižovat počet dětí ve třídách, školky zároveň navyšují kapacity. Výrazně se zlepšilo vybavení škol technikou. Školy také zaměstnávají více školních psychologů a speciálních pedagogů. To jsou hlavní závěry průběžné monitorovací zprávy, která hodnotila, jakých cílů stanovených ve Strategii vzdělávací politiky do roku 2030+ se podařilo dosáhnout v letech 2020 až 2023.  

Mezi řediteli platí za jednoho z nejzkušenějších, a kromě řízení své kunratické Základní školy se věnuje i vzdělávání ostatních ředitelů. Vít Beran je jedním z průvodců programu Ředitel naživo, do jehož šestého ročníku, se startem v září, se lze přihlásit už jenom do 5. dubna 2024.

V předchozích dvou dílech seriálu s tématem umělé inteligence (Artificial Intelligence, AI) z pohledu ředitele školy jsme se věnovali možnostem využití AI ve vlastní učitelské práci, aby ředitel mohl jít příkladem svým kolegům, a roli ředitele jako podporovatele efektivního využívání nástrojů umělé inteligence napříč školou. V poslední části se zaměříme na různé manažerské a administrativní úkoly, s kterými může AI ředitelům, stejně jako dalším vedoucím pracovníkům či provozním zaměstnancům školy, pomoci.

Při procházení nových funkcí informačního systému pro přijímací řízení (dále jen „DiPSy“) se nemohu zbavit dojmu, že novela školského zákona, která umožnila jeho vznik, se příliš nepovedla. Ve snaze celé řízení maximálně zjednodušit totiž autoři v zákoně definovali řadu postupů, které administrativní náročnost vedení související dokumentace spíše zvyšují.

Malotřídky – v minulosti zejména na vesnicích a menších městech běžný jev, se kterým se setkávali lidé po celé republice. Dnes stále vzácnější situace kvůli zanikání maloměstských škol, neochotě obcí financovat méně navštěvované instituce a zároveň i vzhledem ke stěhování se zpět na venkov, v důsledku čehož se z dříve menších škol stávají školy spádové pro celou oblast. Jedna taková výjimková škola se nachází v Potštátě u Olomouce. Vede ji ředitel Jonáš Gazdík, který říká, že menší počet dětí je vhodný pro budování přívětivé atmosféry, žákům usnadňuje vstřebávání informací a celkově umožňuje navozování pocitu, že jsou učitelé s žáky na jedné lodi.

Chyby jsou s námi stále a je jen na nás, jak se k nim postavíme. My ve Škole rodu ženského jsme si vybraly poučení a sdílení. Poučení ideálně znamená chyby již neopakovat. A sdílíme je, aby se z nich poučili i ostatní. V dnešní sedmé části se podíváme na klasickou chybu, kterou představuje přetěžování pilířů.

Na trhu je velké množství programů, které slibují zázraky na počkání. Jak se v tak široké nabídce vyznat, nakolik je důležité vybrat si správné partnery a proč je klíčové mít vizi? Jiří Ptáčník je ředitelem v Základní škole Zeleneč v regionu Praha–východ. Škola má zkušenost s programem PBIS a v roce 2023 se zapojila do komplexního celoškolního programu prevence šikany KiVa. V rozhovoru se dozvíte, co vše je spojeno se zajišťováním a zaváděním celoškolního vzdělávacího programu a kde začít, když se škola rozhodne vydat se na tuto cestu.

Doporučujeme dětem vytvářet si představy o budoucnosti. A posléze se ty, které pokládáme za vhodné, snažíme posilovat. Předpokládáme totiž, že přání dítěte něco dokázat, získat, někam se dostat, splnit si sen ho může motivovat k větší aktivitě i zvýšenému úsilí. Jen výjimečně však jde o cíle hodně vzdálené, s ohledem na věk se zaměřujeme na cíle podstatně bližší.

Ivana Váchová získala v soutěži o nejlepšího zástupce cenu za mimořádný počin, konkrétně za neuvěřitelných 43 let ve školství a vždy laskavý přístup k dětem. Laskavý je i rozhovor, který si můžete přečíst níže. Oblíbená zástupkyně v něm odpovídá nejen na to, jaký má vztah s vedením Mateřské školy v Příbrami, ale i na otázku, co ji na práci nejvíce baví nebo jakou radu by dala začínajícímu zástupci.

Příběhy našich sousedů jsou dokumentaristický projekt určený pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a studenty středních škol. Ti se na několik měsíců stanou mladými dokumentaristy a v týmech pod vedením svých pedagogů a regionálních koordinátorů vyhledají pamětníka ze svého okolí, natočí jeho celoživotní vyprávění a to zpracují do poutavé reportáže. Píší také pamětníkův životopis, získávají dobové fotografie i další materiály a mohou se zúčastnit zajímavých workshopů a exkurzí.

S blížící se účinností tří důležitých vyhlášek k 1. červenci 2024 čekají školy a další vzdělávací zařízení pro děti a mladistvé zásadní změny. Tyto vyhlášky – stavební, hygienická a týkající se vnitřního prostředí – navazují na sebe s cílem zvýšit kvalitu a bezpečnost prostředí, ve kterém se děti a mladiství vzdělávají. Zároveň by měly umožnit školám a zřizovatelům výrazně rychleji reagovat na proměnlivé potřeby vzdělávacího procesu a hospodárněji využívat finanční zdroje.

Pro některé školy jsou digitální technologie zatím strašákem. To ovšem neplatí o základní škole v Ludgeřovicích u Ostravy, jejíž ředitel Karel Moric věří, že brzy budou suplovat i roli klasických učebnic.

V prosinci jsme ukončili první fázi implementace Strategie 2030+ a vstupujeme do druhého implementačního období. Co a jak se nám v prvním období podařilo naplnit a realizovat, jaké si z toho vzít poučení a na co se zaměřit v období druhém? EDUin ve svém pravidelném Auditu vzdělávacího systému nabízí nezávislý pohled na jednotlivé implementační karty a zhodnocení efektivity zvolených opatření i způsobu jejich realizace. Uvádíme doporučení, jak při implementaci Strategie postupovat v letech 2024–2027.

Školská stávka koncem roku 2023 byla jen variací na každoroční tahanice o peníze státního rozpočtu na školství. Lidská paměť je krátká, a tak si mnozí neuvědomují, že jde v různých obměnách o téměř každoroční kolorit. A má to řadu negativních důsledků bez ohledu na to, jak to ten který rok rozpočtově dopadne.