Poradna

Základní výuka plavání činí dle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání 40 vyučovacích hodin. Je možné toto chápat tak, že se jedná o 40 lekcí po 45 minutách, tj. celkem 1800 minut? Je potom v pořádku, aby měla škola zařazenu výuku plavání v 1.-3. ročníku, každý ročník vždy 10 lekcí po 60 minutách, celkem tedy 1800 minut?

Co má být vyplněno v Žádosti o přijetí k základnímu vzdělávání u posledního bodu „na dítě se nevztahuje povinné předškolní vzdělávání“?

Žák je podmíněně vyloučen, přesto do školy nedochází, absenci má neomluvenou. V případě vyloučení, musí být znovu zahájeno správní řízení, kde mu musí být dána možnost vyjádřit se k podkladům nebo může být rovnou vypracováno rozhodnutí o vyloučení? 

Jako nově jmenovaná ředitelka příspěvkové organizace jsem převzala zaměstnance, kteří mají stanovené osobní příplatky v různých výších. Od předchozího vedení jsem neobdržela žádné podklady k jejich odůvodnění ani způsobu stanovení. Ráda bych nastavila transparentní a jednotná pravidla odměňování a osobní příplatky upravila tak, aby odpovídaly skutečnému pracovnímu výkonu a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců. Potřebuji proto vědět: Za jakých podmínek a jakým postupem může ředitel příspěvkové organizace změnit (snížit nebo upravit) již přiznaný osobní příplatek? Musí být změna osobního příplatku vždy podložena konkrétním hodnocením pracovníka nebo jinými doklady? A pokud nemám k dispozici původní odůvodnění z doby, kdy byl příplatek přiznán, jakým způsobem mohu legitimně a právně bezpečně zdůvodnit jeho případné snížení? Je vhodné nejprve vydat vnitřní předpis upravující systém odměňování, a teprve následně na jeho základě měnit výši osobních příplatků? Existují právní rizika při snížení příplatku v situaci, kdy neexistují podklady k původnímu rozhodnutí předchozího vedení? Cílem je zavést spravedlivý, přezkoumatelný a transparentní systém odměňování. 

Musí vykonávat spisovou službu i mateřská škola?

Zřizovatel rozhodl o sloučení 2 MŠ k 1. 1. 2026. Jak máme naložit se Spolkem rodičů a přátel školy Slunečnice slučované MŠ, který má svůj vlastní bankovní účet a IČO. Jak tedy postupovat v případě sloučení? Je nutné Spolek zrušit či může zatím fungovat s tím, že bude podána informace o změně identifikačních údajů na soud? V tomto spolku je předsedou ředitelka slučované MŠ, pravidelně 1× za rok do Spolku rodiče přispějí a ředitelka za Spolek z těchto příspěvků nakupuje dětem balíčky na celý rok. Ke konci školního roku (k 30. 6.) vyhotoví ředitelka seznam nakoupených věcí a zápis o zůstatku. V září dalšího školního roku je hlasováno s rodiči o zápisu nových členů a o výši příspěvku. Je zde otázkou, zda Spolek držet do 30. 6. 2027, kdy následně bude sloučená školka, která se od 1. 1. 2026 stane odloučeným pracovištěm MŠ přejímající, úplně uzavřena a vymazána z rejstříku. Uvažujeme, zda by nebylo například jednodušší k 31. 12. 2025 spolek zrušit (většina finančních prostředků je již profinancována).

Případný zájemce o práci ve speciální škole zřízené podle § 16 odst. 9 má ukončenou střední pedagogickou školu v oboru „Obchodní akademie“. Následně nastupuje na VOŠ předškolní a mimoškolní pedagogiky. V minulém zaměstnání byl zaměstnán na pozici učitel v MŠ. Bude si muset žadatel o zaměstnání doplnit kvalifikované studium AP?

Podle kterého zákona a paragrafu archivuje mateřská škola dokumenty a které přesně má povinnost archivovat? Nacházím rozpor v zákonech, pravděpodobně mám špatný výklad.

Rodič nás žádá o zapůjčení druhé sady učebnic, protože si tu, kterou škola zapůjčuje zdarma, nechává žák ve škole. V minulosti jsme vydávali druhou sadu učebnic na základě lékařského doporučení nebo na doporučení s PPP/SPC žákovi s PO4 (tělesným postižením). Jak při takové žádosti postupovat? Jakou legislativou se řídí? Musíme mít vnitřní směrnici, která toto upravuje? (kdy poskytnout zdarma - např.: pouze na základě lékařské zprávy nebo doporučení PPP, vyžadovat potvrzení od Úřadu práce o hmotné nouzi?). Může škola odmítnout nebo naopak zpoplatnit takovou zápůjčku? Nejsme státní školou, naším zřizovatelem je církev, ale protože čerpáme ze státního rozpočtu řídíme se platnou legislativou.

Paní učitelka se ke mně jako k řediteli chovala před svědky nevhodným a neslušným způsobem. Dokonce mě lživě obvinila, že jsem o ní řekl dehonestující výrok. Mám svědka, že jsem jí neřekl nic dehonestujícího. Svým nevhodným chováním porušila etický kodex pro zaměstnance naší organizace. Stačí tato provinění na vytýkací dopis?

Jak se počítá pracovní doba učitele, pokud jeho stanovená pracovní doba je od 7:40 do 16:10, ale jel s žáky veřejnou dopravou na exkurzi od 6:30 do 20:00? Neřídil. ale vždy cestou tam i zpět se 2 hodiny vezl autobusem. Pokud bych započítala celou dobu výkonu jeho činnosti, odečetla bych 1 hodinu na přestávku na oddech, stále mu vychází pracovní doba větší než 12 hodin, což by nemělo být. Vycházím z § 210 zákoníku práce, kdy se doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby, považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, a zaměstnanci se za tuto dobu mzda nebo plat nekrátí. Ale zároveň doba strávená na pracovní cestě mimo pracovní dobu zaměstnance, při které výkon práce neprovádí, však výkonem práce není, a mzda nebo plat za tuto dobu mu nepřísluší. Prosím o přesnější vysvětlení, jak správně odpracovaný čas v tomto případě počítat. 

Lze zaměstnanci pracujícímu na částečný úvazek poměrně zkrátit FKSP?

Jak velkou částku můžeme přispívat zaměstnancům školy z FKSP na obědy v případě, že jsme sloučená mateřská a základní škola, v MŠ máme vlastní kuchyň a oběd pro zaměstnance stojí 45 Kč, v ZŠ máme výdejnu a vozíme obědy z jiného města a oběd pro zaměstnance stojí 96 Kč, pouze polévka je za 24 Kč?

Předešlá ředitelka běžné základní školy uzavřela s asistentkou pedagoga pracovní smlouvu, v níž je vysloveně psáno „asistentka přidělena k žákovi XY“. Asistentka je na plný úvazek, žák 2. třídy má mít asistentku jako podpůrné opatření podle pedagogicko-psychologické poradny. Tato asistentka má tedy 22 hodin přímé činnosti u žáka 2. třídy, zbývá jí 14 hodin do 36 povinných přímé činnosti. Potřeboval bych jejích zbývajících 14 hodin přímé činnosti využít u jiné žákyně v jiné třídě (která má nově též nárok na asistenta pedagoga jakožto PO). Je možné asistentce za této situace nařídit, aby některé hodiny přímé činnosti vykonávala u dalšího žáka? Nebo ji mohu snížit úvazek s tím odůvodněním, že neodpracovává 36 hodin přímé? 

Asistent pedagoga v běžné škole nebo v běžné třídě (tedy nikoli ve třídě nebo škole zřizované podle § 16 odst. 9 školského zákona), který vykonává činnost jako podpůrné opatření, má úvazek 32 až 36 hodin týdně. Je tedy možné nastavit ve vnitřním platovém předpise, že plný úvazek AP je 32 hod, přímé a 8 hod nepřímé činnosti?

Forma konání profilových zkoušek musí být stanovena 7 měsíců před konáním první profilové zkoušky. Dle legislativy ředitel školy stanoví témata a zkušební úlohy písemné zkoušky a způsob jejího konání. Dále dle legislativy se zkoušky profilové části maturitní zkoušky se konají formou: vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí, ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí, písemné zkoušky, písemné práce, praktické zkoušky, nebo kombinací dvou nebo více forem podle písmen a) až e). Pokud ředitel školy stanoví pro konání zkoušek z dalších zkušebních předmětů kombinaci 2 forem uvedených v § 15 až 18 vyhlášky o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou a postupuje se při konání jednotlivých částí zkoušky podle ustanovení této vyhlášky vztahujícího se k příslušné formě zkoušky, může být část písemné části v rámci praktické zkoušky zpracována i formou testových otázek?

Jsme střední škola a vysíláme pedagogy na školení mimo město. Společně s platem vyplácíme zaměstnancům osobní příplatek a zvláštní příplatek za třídnictví. Při vyslání zaměstnance na školení platíme zaměstnancům náhradu mzdy průměrem a cestovní náhrady, to znamená, že za dobu školení mimo jim nevyplácíme plat ani oba zmíněné příplatky. Je tento náš postup správný?

Společnost s r. o. provozující soukromou vysokou školu uzavřela smlouvu se sítí fitness center. Na základě této smlouvy mohou studenti vysoké školy navštěvovat jakékoli fitness centrum z této sítě. Domníváme se, že je zde velmi tenká hranice při posouzení, zda návštěva fitness center souvisí s poskytováním akreditovaného vysokoškolského studia. Vzhledem k tomu, že tyto návštěvy nejsou nezbytnou součástí vzdělávací služby, lze je spíše považovat za druh společenské nebo volnočasové aktivity pro studenty. Musíme tyto náklady klasifikovat jako nedaňový náklad dle ZDP. Škola zmiňuje možnost návštěvy fitness centra ve smlouvách se studenty jako součást placené služby. Může si škola v takovém případě tento náklad zahrnout do daňově uznatelných nákladů a obhajovat pak náklad tím, že je součástí výnosů vznikajících z fakturace školného? A pokud poskytujeme stejné výhody – bezplatné návštěvy fitness center – zaměstnancům soukromé vysoké školy, jedná se zjevně o nepeněžní plnění ze strany zaměstnavatele. Jsme si vědomi, že od roku 2024 platí pro osvobození těchto benefitů na straně zaměstnanců určité limity. Hlavní problém však spočívá v tom, že zaměstnavatel nemá možnost spolehlivě zjistit, zda a který zaměstnanec tuto službu reálně využil, kolikrát které fitness centrum navštívil, a tedy jakou konkrétní hodnotu nepeněžního plnění obdržel. Cena za návštěvu fitness center je navíc sjednána paušálně, bez ohledu na skutečný počet návštěv studentů nebo zaměstnanců, takže nelze ani kalkulovat individuální hodnotu příjmu pro jednotlivé zaměstnance. S jakými daňovými riziky se může zaměstnavatel v této situaci setkat? Je v tomto případě nutné požadovat po zaměstnancích nebo po fitness centrech evidenci jednotlivých návštěv, aby bylo možné kvantifikovat poskytnutý benefit? Existuje nějaký jiný způsob, jak tuto situaci vyřešit?

Jsme ZŠ zřizovaná spolkem. Mohou být členové školské rady jmenovaní zřízovatelem zákonní zástupci žáků školy nebo pedagogičtí pracovníci školy, kteří zároveň nejsou voleni rodiči nebo pedagogickými pracovníky?

Je povinné, aby každý pedagogický zaměstnanec odevzdával každý měsíc evidenci pracovní doby, když používáme systém Bakaláře a jejich případná nepřítomnost je v systému již evidována? Jaký způsob evidence pracovní doby je nejlepší? Jaké všechny informace musí obsahovat rozvrh pracovní doby? Musí být tvořen vždy nový podle aktuálního rozvrhu a nebo mohu pro pedagogy s úvazkem 40 hod. stanovit např. pracovní dobu pondělí až pátek od 7:30 do 16:00 hod. s tím, že počet přímé vyučovací činnosti je 22 hod. a nepřímé vyučovací činnosti 18 hod.?