ČŠI: Několik poznatků z analýzy ŠVP pro základní vzdělávání (2007-2011)

Vydáno:

V září roku 2012 vydala Česká školní inspekce (dále „ČŠI“) tematickou zprávu, v níž analyzovala školní vzdělávací programy (dále „ŠVP“) pro základní vzdělávání za období 2007-2011. Kompletní zpráva je ke stažení na webu České školní inspekce. Na následujících stránkách přinášíme její nejdůležitější části.

ČŠI: Několik poznatků z analýzy ŠVP pro základní vzdělávání (2007-2011)
PhDr.
Ondřej
Andrys
 
náměstek ústřední školní inspektorky pro inspekční činnost
Školský zákon ukládá České školní inspekci
hodnotit ŠVP a jejich naplňování v souladu s rámcovými vzdělávacími programy
(dále „RVP“), které vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání a jsou pro tvorbu ŠVP závazné. ČŠI se při celkovém hodnocení náležitostí ŠVP zaměřila na povinný obsah vzdělávání, organizační uspořádání, podmínky průběhu a ukončování základního vzdělávání, povinné zásady pro tvorbu ŠVP uvedené v RVP pro základní vzdělávání, zajištění podmínek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a žáky nadané, na nezbytné materiální, personální a organizační podmínky podle požadavků školské legislativy a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.
Předmětem dílčích hodnocení ŠVP bylo, jak jejich tvorba a zejména zavádění posílily pedagogickou autonomiia odpovědnost školy, jaké
cíle
si školy v ŠVP stanovily, jak se daří zajišťovat individuální potřebyžáků, jak školy své
žáky motivují a hodnotí.
ČŠI se zaměřila na
posilování významu vzdělávání pro praxi, bezpečnost ve školách a rozvoj partnerství škol
.Hodnoceny byly i
personální předpoklady škol a podpora učitelů
nejen v přípravné etapě tvorby, ale i v následném kroku zavádění ŠVP v praxi škol a v jednotlivých třídách a hodinách výuky.
Souhrnné poznatky z analýzy ŠVP ve školách poskytujících základní vzdělávání ukazují nejen na míru jejich souladu s RVP, ale i na výsledky praktického využití odborného a motivačního potenciálu tohoto školního programového dokumentu při zajištění kvality vzdělávání. Postupně byly tyto poznatky zveřejňovány především
ve výročních zprávách ČŠI
za příslušný školní rok a v nejrůznějších zprávách tematických. Analýza zjištění za celé sledované období ukázala velký
inovační potenciál základních škol
a zřejmý pozitivní trend
zvyšování kvality školních dokumentů.
ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ
Základním předpokladem úspěšné realizace dvouúrovňového kurikula bylo
kvalitní zpracování
jak
RVP
ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tak na ně
navazujících ŠVP
jednotlivých škol. Struktura RVP poskytuje školám prostor pro uplatnění autonomie, aby ŠVP mohl využívat specifické podmínky k profilaci školy.
Odpovědnost
za vydání ŠVP
má ředitel školy.
Organizací zpracování dokumentu byl pověřen zpravidla
koordinátor,
na tvorbě prvních verzí ŠVP se podle zjištění ČŠI podílelo ve školách navštívených ve školním roce 2007/2008 téměř
85 %
jejich
pedagogických pracovníků.
RVP i ŠVP jsou
veřejné dokumenty
a v souladu se zákonem musí být k RVP umožněn dálkový přístup, ŠVP ředitel školy zveřejní na přístupném místě ve škole. Tyto povinnosti byly splněny.
ČŠI uskutečnila od začátku školního roku 2007/2008 do konce školního roku 2010/2011 celkem
4 607 inspekcí ŠVP pro základní vzdělávání.
V základních školách (dále „ZŠ“) a ve víceletých gymnáziích (dále „VG“), které poskytují základní vzdělávání, to představuje nejen první plošné zhodnocení všech zpracovaných ŠVP, ale i opakované hodnocení při inspekci ve školách, v nichž byly v prvním posuzování zjištěny v některých oblastech závažné chyby a nesoulad s RVP.
V následující tabulce jsou uvedeny celkové počty hodnocených ŠVP ve sledovaném období vzhledem k oborům vzdělání.
Z celkového počtu základních škol bylo 53,6 % tzv. malých škol (do 150 žáků).
ČŠI stanovila pro hodnocení souladu ŠVP s RVP ve sledovaném období
soubor kritérií a ukazatelů,
1)který indikuje naplněnost povinné struktury ŠVP a dodržení zásad při jeho zpracování. Metodou
komparační analýzy
posuzovala soulad jednotlivých bodů základních oblastí ŠVP (v podstatě ukazatelů souladu), potom souhrnně celých oblastí a nakonec i celého ŠVP.
K
silným stránkám
tvorby a zavádění ŠVP patří, že
se školám daří jasně formulovat cíle a záměry školy.
Stejně zřetelně formulují ve svých ŠVP i
strategie rozvoje klíčových kompetencí.
Tyto dva ukazatele naznačují, že by důsledná implementace záměrů ŠVP ve vzdělávacím procesu mohla zajistit naplňování jednoho z cílů kurikulární reformy pro základní vzdělávání -
podporovat rozvoj klíčových kompetencí.
Zjištění ČŠI především v letech 2009/2010 a 2010/2011 prokazují značné zvýšení pozornosti škol v rozpracování oblasti ŠVP zaměřené na zabezpečení výuky
mimořádně nadaných žáků.
Ke zlepšení ve stanovení dostupných mechanizmů podpory těchto žáků došlo v malých i ve velkých školách, avšak jejich realizace v praxi je zatím nevýrazná.
Zjištění z posledních dvou školních let naznačilo, že z definovaných
slabých stránek
došlo k meziročnímu zlepšení v rozpracování oblasti,
zabezpečení výuky žáků se sociálním znevýhodněním
které přímo souvisí s naplňováním dalšího cíle kurikulární reformy. Kromě pozitivního dopadu lepšího vymezení této kategorie v nové legislativní úpravě ovlivnila pozitivní změnu i skutečnost, že příslušnou oblast postupně rozpracovaly i školy, které žáky se sociálním znevýhodněním neevidovaly, příp. dosud neevidují, a zpočátku nevěnovaly dané oblasti potřebnou pozornost.
K lepšímu se změnila i další slabá stránka -
zapojení školy v dlouhodobých projektech a v mezinárodní spolupráci.
Např. ve velkých školách se podíl ŠVP, které počítají se zapojením do dlouhodobých projektů a mezinárodní spolupráce, zvýšil na 96,7 %. Na rozdíl od silných stránek je u některých ukazatelů slabých stránek patrný rozdíl ve zlepšení mezi velkými a malými školami. Zatímco ve velkých školách již nelze žádný z ukazatelů označit za jednoznačně slabou stránku, přetrvávají i přes dílčí zlepšení
problémy malých škol v oblasti zabezpečení výuky žáků
2)
se sociálním znevýhodněním, v respektování poznámek k učebnímu plánu a v konkretizaci námětů a činností v průřezových tématech.
ČŠI provedla po uzavření cyklu prvního hodnocení ŠVP v základních školách
analýzu souvislostí výsledků
komparační analýzy souladu ŠVP s RVP s celkovým hodnocením těchto ZŠ v šesti klíčových oblastech inspekčního hodnocení.3)Test významnosti rozdílů prokázal, že školy s kvalitně zpracovanými ŠVP, které jsou plně v souladu s RVP, dosahují i
výrazně příznivějšího zařazení v kategoriích kvality podle čtyřstupňové ratingové škály
než školy, v nichž byl zaznamenán nesoulad s RVP. Největší rozdíly ve prospěch pozitivně hodnocených škol byly zjištěny v oblastech
nabídky vzdělávání.
Na druhém místě je oblast
podpory pedagogických pracovníků,
třetí největší rozdíl se týká oblasti celkových
výsledků vzdělávání a účinnosti podpory rozvoje osobnosti žáků
Dílčí rozdíly mezi malými a velkými základními školami nejsou v těchto případech významné.
Souhrnné poznatky ČŠI ze zjišťování a hodnocení souladu ŠVP s RVP umožnily posoudit
naplnění zásad pro zpracování ŠVP,
které jsou stanoveny v RVP pro základní vzdělávání.4) Dosažený stav z hlediska jednotlivých zásad byl ke konci sledovaného období následující:
1) ŠVP je zpracováván v souladu s RVP pro celé období základního vzdělávání nebo pro jeho část, tj. pro ročníky, ve kterých daná škola realizuje základní vzdělávání.
ŠVP v různé kvalitě zpracovaly všechny ZŠ. V počátečním období však
nebyly některé ŠVP zpracovány pro celý vzdělávací cyklus,
ale pouze pro ročníky, ve kterých v souladu se školským zákonem nastala povinnost vzdělávat podle RVP (k 1. září 2007 to byly 1. ročníky a 6. ročníky základního vzdělávání podle § 46 odst. 2 školského zákona a také 7. ročníky základního vzdělávání podle § 46 odst. 3 školského zákona). Tyto chyby byly postupně napravovány.
Ke konci sledovaného období (tj. ve školním roce 2010/2011) školy vyučovaly s výjimkou 5. ročníků ve všech ročnících podle vlastních ŠVP.
Podíl kvalitně zpracovaných ŠVP se meziročně zvyšoval. Přesto souhrnné poznatky z hodnocení 4 125 ŠVP v ZŠ za celé období ukázaly, že plně v souladu s RVP bylo pouze 32,8 % ŠVP, nesoulad alespoň v jednom ukazateli byl zjištěn ve zbývajících 67,2 % ŠVP. V nižším stupni VG bylo z 258 ŠVP plně v souladu 39,9 %, nejlepší stav byl zjištěn v základních školách speciálních - z celkového počtu 224 hodnocených ŠVP byly téměř tři čtvrtiny v plném souladu s příslušným RVP.
2) ŠVP zajišťuje rovnoprávný přístup k základnímu vzdělávání pro všechny žáky s povinností školní docházky a přihlíží k jejich vzdělávacím potřebám a možnostem.
Rovný přístup k základnímu vzdělávání byl stanovenou strukturou a obsahem ŠVP formálně zajištěn. Podrobnější hodnocení v ukazatelích souladu ŠVP s RVP, které identifikují respektování vzdělávacích potřeb a možností žáků, však upozorňuje na faktické nedostatky ŠVP v dané oblasti.
Hodnocení rovného přístupu ke vzdělávání podle národního kriteriálního rámce prokazuje, že nedostatky (rizika odstranitelná ve stanovené lhůtě) se vyskytují přibližně v 5 % základních škol.
3) ŠVP umožňuje realizaci diferencovaného a individualizovaného vyučování pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (dále „SVP“) i pro žáky mimořádně nadané, pokud to vzdělávání těchto žáků vyžaduje.
Celkové zabezpečení výuky žáků se SVP není zpracováno požadovaným způsobem (nebo vůbec) téměř ve 30 % ŠVP v základních školách a přibližně ve 37 % ŠVP pro nižší stupeň VG, přitom nejslabším článkem i přes dílčí zlepšení je
rozpracování přístupu ke skupině žáků se sociálním znevýhodněním
(nedostatky ve 39 % ŠVP v základních školách a téměř v polovině hodnocených ŠVP pro nižší stupeň VG). Častější opomíjení této oblasti i ve stanovení způsobů a kritérií hodnocení žáků výrazně snižuje jeho motivační potenciál.
Zabezpečení výuky mimořádně nadaných žáků nedostatečně řešilo (nebo vůbec neřešilo) 13,2 % ŠVP v základních školách a 14,3 % v nižším stupni VG. Příčinou zjištěného stavu je mimo jiného i skutečnost, že
vyhledávání
těchto žáků ve školách a
poskytování poradenských služeb není systematické.
V řadě škol, v nichž byly nedostatky zjištěny, ředitelé zejména v počátečním období neodůvodněně argumentovali na obhajobu nerozpracování dané oblasti tím, že uvedené skupiny žáků, nebo některou z nich, ve školách nemají.
Chyby částečně ovlivnily i
nejasnosti v souvisejících právních předpisech.
4) ŠVP vytváří předpoklady pro realizaci vzdělávacího obsahu s ohledem na věkové zvláštnosti žáků, a tím pro postupné utváření a rozvíjení klíčových kompetencí.
Předpoklady z hlediska učebních plánů - ve 29,9 % ŠVP nebyly v rozpracovaných
učebních plánech
(dále „UP“) důsledně respektovány
poznámky k rámcovému učebnímu plánu
(dále „RUP“) a ke vzdělávacím oblastem, které z organizačního i obsahového hlediska přihlížejí k věkovým zvláštnostem. Týká se také časové dotace pro 1. stupeň (19,5 % ŠVP s chybami) a pro 2. stupeň (17,0 % s chybami). Předpoklady z hlediska
učebních osnov
- chyby v obsahovém, časovém a organizačním vymezení výuky jednotlivých vyučovacích předmětů / vzdělávacích oborů byly zjištěny v 21,6 % ŠVP, v rozpracování učiva z RVP a očekávaných výstupů téměř v 19 % ŠVP.
5) ŠVP vede k naplňování cílů základního vzdělávání stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni školy a k naplňování cílového zaměření vzdělávacích oblastí stanovením výchovných a vzdělávacích strategií na úrovni vyučovacích předmětů.
Ve stanovení
výchovných a vzdělávacích strategií
na úrovni školy ČŠI zjistila chyby v 9,3 % ŠVP pro základní školy a v 6,2 % ŠVP pro nižší stupeň VG, na úrovni vyučovacích předmětů / vzdělávacích oborů vzdělávání ve 22,2 % ŠVP pro základní školy a ve 20,7 % ŠVP pro nižší stupeň VG.
6) ŠVP je zpracován tak, aby umožňoval učitelům rozvíjet tvořivý styl práce a neomezoval je při uplatnění případných časových i metodických odlišností, které vycházejí ze zkušeností učitelů s efektivními způsoby výuky a z konkrétních potřeb žáků.
Základní rámec naplňování této zásady je dán
jasným vymezením zaměření školy,
chyby byly zjištěny ve 2,8 % ŠVP pro základní školy a pouze v 1,5 % ŠVP pro nižší stupeň VG. V dalším (podrobnějším) rozpracování se již podíl ŠVP s chybami zvyšuje.
Případné nedostatky zřejmě nejvíce souvisejí s dříve uvedenými chybami ve stanovení výchovných a vzdělávacích strategií, zejména na úrovni vyučovacích předmětů / vzdělávacích oborů.
Do souvislostí může vstupovat i
charakteristika pedagogického sboru
- chyby v 11,4 % ŠVP.
7) ŠVP je vytvářen jako relativně stálý materiál, jehož případné změny v učebním plánu a v učebních osnovách nesmí negativně zasáhnout do vzdělávání žáků v určitém započatém „cyklu“.
ŠVP jsou většinou takto pojaty, v řadě škol však funkci
strategického materiálu
neplní především proto, že s ním v tomto smyslu pedagogický sbor nepracuje.
8) ŠVP dodržuje stanovenou strukturu.
Stanovenou strukturu ŠVP školy dodržely, zásadní odlišnosti nebyly zjištěny.
Cyklus hodnocení ŠVP, získané zkušenosti a podrobná analýza inspekčních zjištění umožnily České školní inspekci definovat
systémová rizika a bariéry v soustavě vzdělávacích programů
a formulovat
klíčové závěry a podněty k RVP a pro další práci s ŠVP.
Tyto závěry a podněty ČŠI samostatně představíme
v příštím čísle časopisu Řízení školy.
2 Podrobněji viz Výroční zpráva ČŠI za školní rok 2010/2011.
3 Viz Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2010/2011. Praha: ČŠI, 2011.
4 Viz tamtéž.
5 Viz RVP ZV, kapitola 11.