Lidé na poutích hledají odhodlání a inspiraci pro zásadní životní rozhodnutí

Vydáno: 12 minut čtení

Tomáš Gavlas je poutník a spisovatel se zálibou ve filozofii a křesťanství. Sám přešel mimo jiné Negevskou poušť, vedle vlastních poutí, na které se nejraději vydává sám, pořádá i poutě doprovázené. Radí lidem, aby vzali svá životní témata na cestu. Naslouchá jim a sleduje, co nám říká krajina kolem nás.

Lidé na poutích hledají odhodlání a inspiraci pro zásadní životní rozhodnutí
Mgr.
Oliver
Jahn
Jaká byla vaše první pouť – kam jste šel a kdy to bylo?
Dostal mě k tomu asi spisovatel Paulo Coelho, kterého jsem četl ve třinácti čtrnácti letech. Četl jsem knihu o jeho svatojakubské pouti a už tehdy to na mě dýchlo něčím strašně zajímavým, říkal jsem si: „To bych někdy chtěl absolvovat, takhle dlouhou cestu.“ Nebavilo mě chodit ve smyslu turistiky, ale ta pouť pro mě měla nějakou magii, něco kouzelného, silného. V prváku na vysoké jsem se vydal na svatojakubskou pouť, francouzskou trasou z Jean Pied de Port do Santiaga. Je to asi nejpopulárnější trasa, necelých 800 km. V těch dvaceti to pro mě byl takový přechod do dospělosti.
Od té doby jste tedy začal chodit na poutě?
Další pouť jsem šel do Santiaga, Camino primitivo. Poté jsem si dal chvilku pauzu, ale psal jsem