Tomáš Čermák je mladý vědec, který spojuje výzkum, vzdělávací projekty a pomoc ostatním. V rozhovoru s tímto osmnáctiletým studentem, který žije s autismem, se dozvídáme o jeho fascinující cestě k vědeckému výzkumu a zakládání projektů – od první zkušenosti s gama spektrometrií po Výpisky.com, platformu, která pomáhá ostatním při samostudiu. Tomáš na následujících řádcích sdílí své osobní metody, jak zvládat náročné studium i výzkum. A přináší i cenné zkušenosti pro mladé, kteří se teprve rozhodují, jakou vědeckou cestu si zvolit.
Instituce, kde bych chtěl jednou pracovat, pravděpodobně ještě neexistuje
Mgr.
Michaela
Váchová
Spolupracovnice Řízení školy
Hned na úvod – kdo je Tomáš Čermák?
Řekl bych, že Tomáš Čermák je osmnáctiletý vědec, který se snaží objevovat, dělat výzkum a být v tom co nejlepší. Je to člověk, který se snaží tvořit projekty, které nabízejí příležitosti dalším lidem, šířit povědomí o autismu, mentálním zdraví a pomáhat dalším studentům.
Mohl byste přiblížit, jak vypadaly vaše začátky ve vědě? Co vás přivedlo k prvnímu výzkumnému projektu?
Úplně prvním projektem byla amatérská radiační ochrana, kdy jsem navrhoval a stavěl levný gama spektrometr, přístroj, který dokáže analyzovat energii radioaktivního záření. Pak jsem zorganizoval výzkumnou expedici, tuším, že ke konci roku 2023. Byl to pro mě pomyslný další krok po studiu AP kurzů.
AP kurzů?
Možnost pro středoškoláky, jak studovat obor na univerzitní úrovni. U nás je nabízí Centrum pro talentovanou mládež. Díky tomu jsem už v prvním ročníku mohl studovat fyziku na úrovni prvního semestru vysoké školy. Dostal jsem se tak úplnou náhodou k fyzice, původně jsem chtěl studovat chemii, nakonec jsem však díky Centru pro talentovanou mládež zjistil, že fyzika je ještě úžasnější.
Jakým způsobem zvládáte kombinovat individuální studium, výzkum a další aktivity? Máte nějaké osvědčené metody time managementu?
Asi to není jedna speciální metoda, která je klíčem k dobrému time managementu, zkrátka mám hodně tabulek, spoustu to-do listů, mnoho seznamů a sepsaných plánů. Času máme všichni tak nějak málo. Může to působit tak, že mám díky individuálnímu vzdělávacímu plánu vyhráno, ale tak to úplně není. Stále si musím nastudovat vše co moji spolužáci. Celé je to jen o práci s časem.
Váš výzkum má často praktický záměr, například cílí do oblasti ekologie nebo energetiky. Je pro vás důležité, aby věda vždy směřovala k reálnému využití?
Jednoduchá odpověď – pro mě osobně to důležité je, ale jestli si myslím, že je to důležité i obecně ve výzkumu, tam už je ta odpověď komplikovanější. I věci, které nemají očividný praktický dopad, mohou být pro vědu velmi prospěšné v dlouhodobém důsledku. Dopady aplikovaného výzkumu uvidíme za pět let, teoretického za padesát.
Můžeme si blíže představit váš projekt Výpisky.com?
Založil jsem webovou stránku, která shromažďuje materiály z fyziky, chemie a dalších předmětů z mého sedmiletého samostudia. K dnešnímu dni ji využívá už přes dva tisíce studentů a třeba i tři školy. Vnitřně stále nemůžu uvěřit tomu, kolik lidí web navštěvuje a kolika lidem pomáhá se studiem.
Co vás motivovalo sdílet své materiály veřejně místo toho, abyste je nechal jen pro sebe?
Asi to, že když mám pocit, že něčemu chci a můžu pomoct, chci pro to udělat maximum. Měl jsem obrovské množství materiálů a přišlo mi škoda nechat je v šuplíku, nesdílet je, říkal jsem si, že mohou někomu pomoct. A třeba i ukázat, že i fyzika je krásná, přestože se často učí nezáživně.
Projekt Výpisky.com už má stovky uživatelů. Máte od nich nějakou zpětnou vazbu, která vás překvapila nebo potěšila?
Mám. Do zpráv mi čas od času přijde zpráva typu „Dneska mě Výpisky opět zachraňují!“. To mě vždycky obrovsky potěší. Paradoxně mám nejvíce zpětné vazby od denních studentů. Vždycky jsem si myslel, že to využijí spíše samostudující lidé, jako jsem já, ale je to úplně naopak. S obsahem pak pracují i učitelé ve třídách, to mě potěšilo asi nejvíce.
Plánujete na webu nějaké další funkce nebo rozšíření, které by mohly zlepšit uživatelský zážitek?
Snažím se do Výpisků přilákat další lidi, kteří by se mnou spoluvytvářeli obsah. Sám to už časově úplně nezvládám. Rád bych rozšířil i paletu předmětů. Kromě zmiňované chemie a fyziky je tam teď nově i španělština. Materiály mám ze sedmi let, ale teď je tam nemá kdo přidávat. Navázal jsem spolupráci s DofE, studenti si mají možnost dát Výpisky.com jako dobrovolnictví.
Plánujete do budoucna projekt zpoplatnit?
Ne. Nadále bude zdarma, aby mohl pomáhat co nejvíce lidem.
Jaký cíl jste si s tímto projektem vytyčil do budoucna?
Rozšíření webu o další předměty, aby mohl pomáhat co nejvíce studentům. A rozšíření týmu o další mozky.
Když jste se učil sám doma, měl jste nějaký systém nebo metodu, které vám pomáhaly zvládat velké množství učiva?
A jsme u toho – Výpisky.com se nejmenují Výpisky jen tak. th To je prostě můj systém – už mnoho, mnoho let se tak učím na zkoušky. Procházím učebnice a dělám si z nich velmi stručné, ale detailní výpisky. Abych látku pochopil a dávala mi smysl, potřebuji kontext – a tak vypadají Výpisky.com. Když se učím sám, není pro mě úplně efektivní rozvrhový systém ve smyslu 45 minut věnovat třeba chemii, dalších 45 minut matematice atd. Lepší je, minimálně pro mě, „jet“ celý týden jeden předmět a zvládnout tak třeba celé čtvrtletí v kuse, takový blokový systém. Separátní kategorií jsou samozřejmě jazyky, ty se musí „jet“ stále.
Co vás motivuje k tomu, abyste se pouštěl do tak ambiciózních projektů? Máte nějaký osobní vzor, který vás inspiruje?
Svým způsobem mě inspiruje opravdu hodně lidí, snažím se z každého si vzít něco. Slovo ambiciózní mi přijde v této konotaci vlastně zvláštní… Roky jsem se cítil spíše méněcenný. Že moje projekty nejsou dost, že toho nedělám dost. Takový ten perfekcionismus spojený se syndromem aktivního studenta. Dnes už se to přesouvá do módu, kdy vidím, že se to mé úsilí vyplácí a přetavuje se do pomoci někomu dalšímu, jako například v případě Výpisků.
Mnoho lidí vás jistě vnímá jako vzor. Co byste chtěl vzkázat mladým studentům, kteří se zajímají o vědu, ale mají pocit, že to pro ně není dostupné?
Přijde mi, že věda není až tak o talentu, s nímž se rodíme, ale spíše o vytrvalosti ptát se „proč?“. Za každým jedním výzkumem je totiž jedno velké proč. Pokračovat, nebát se, využít nejrůznější možnosti, třeba kontaktovat univerzity, vědce, firmy, aktivně vyhledávat příležitosti. Největší mýlka je myslet si, že si vás někdo najde sám. Ne, vy musíte jít aktivně dopředu – a pak vám málokdo řekne ne. A taky bych takovým lidem se zájmem o vědu doporučil připojit se do STEM_HUBu.
Podle vašeho úsměvu tuším, že s tím STEM_HUBem budete mít něco společného. O co se jedná?
Je to spolek, který jsem spoluzaložil se svými dvěma přáteli. Rozjezd se nám, troufám si říct, velmi podařil. Naše komunita už má přes 250 členů. Jsou to lidé, kteří se zajímají o obory vědy, techniky, inženýrství a matematiky, od základoškoláků až po vysokoškoláky. Cílem je propojit starší studenty, kteří už jsou ve výzkumu aktivní, mají zkušenosti se soutěžemi, olympiádami a výzkumem, s mladšími studenty, které věda zajímá. Nabízíme jim podporu, přednášky, workshopy, komunitní setkání atd. Je to neformální prostor pro vědecké novinky, rád říkám, že tam společně „nerdíme“ a rozvíjíme svůj zájem o vědu.
A co zkratka STEM znamená?
STEM je zkratka pro technické obory – vědu (Science), techniku a technologie (Technology, Engineering) a matematiku (Mathematics).
Co si mám představit pod pojmem mladí lidé? Je tato komunita nějak omezena věkem?
Vůbec, přichází k nám i vysokoškoláci. A přivítáme klidně i učitele. Nejde o věk, vítaný je u nás každý, kdo učiní vědu přístupnější. Kouzlo STEM_HUBu je v tom, že jsme lidé na různé úrovni znalostí a vědomostí, ale tvoříme komunitu. Aktivní vědce, učitele i popularizátory si zveme na přednášky. Často se setkávám s tím, že věda působí děsivě, obzvlášť na studenty, a proti tomu se snažím skrz STEM_HUB bojovat.
Čemu se věnujete v současnosti?
Hodně mých projektů šlo v tuto chvíli částečně stranou, protože aktuálně řeším přihlášky na zahraniční univerzity. Hlásím se do Ameriky a Velké Británie. Dohromady se jedná o desítku škol. Neřeším jen přihlášky, ale i financování. Výsledky se budu dozvídat od února až po duben. Mám tak za sebou spousty esejí, textů, musel jsem získat i mnoho doporučujících dopisů.
Máte vysněnou instituci nebo společnost, kde byste si jednou přál pracovat?
Konkrétní firmu asi ne. Přál bych si působit někde, kde se propojí soukromý sektor s výzkumem. Transfer inovací a výsledků výzkumu do byznysu. Rychlost vývoje mi však říká, že mnoho z mých vysněných institucí možná ještě neexistuje.
Kdybyste mohl předat jednu myšlenku nebo poselství mladým lidem, kteří si nejsou jistí svou cestou, co by to bylo?
Možná to bude znít jako klišé. Problémy, se kterými se každý potýkáme, nás nedefinují. Neovlivní to, kým jsme a co dokážeme. A každý by měl na střední hledat to, co ho baví. Koukněte do více oborů. Zjistěte, co vás naplňuje.