Kde a proč ztrácíme intelektuální kapacitu dětí? A co máme dělat k jejímu uchování a rozvoji u všech dětí?

Vydáno: 15 minut čtení
Nikdo neví stoprocentně, které dítě nosí v tornistře maršálskou hůl. Až na malé výjimky neumíme validně a spolehlivě poznat vlohy, talent či nadání v kterékoliv oblasti dětského rozvoje a už vůbec ne je předvídat pro dospělý život. Koneckonců všechno neumíme poznat ani u dospělých. Od narození tak sbíráme indicie, ze kterých usuzujeme nejprve na celkový vývoj a po nějakém čase i na specifické dovednosti dítěte. Používané psychologické testy standardním způsobem zachytí činnosti, nebo spíš výsledky činností. My pak z výsledků, tedy z dovedností, usuzujeme zpětně na vlohy nebo na schopnosti. Když tedy někdo podává vynikající výkony, tak zpravidla uzavíráme, že je mimořádně nadaný. Pracujeme v tomto případě se stejnou nadsázkou, jako když mluvíme o studijních předpokladech zjišťovaných testy inteligence nebo právě testy obecných studijních předpokladů. Velmi podobně jsme na tom se zjišťováním tvořivosti. Názor, že vlohy se ukážou teprve v samotné činnosti a ve výsledcích této činnosti a že tyto výsledky jsou ve skutečnosti vlohy, v současné době patrně převládá v odborné veřejnosti. Jestliže tedy ani v individuálním případě neumíme rozhodnout o budoucnosti dítěte, nejspíš neuděláme žádnou chybu, když přijmeme myšlenku, že potenciál mají prakticky všechny děti, byť víme, že mistrovství při vzdělání i později v životě dosáhnou skutečně jen některé.
 
Pro učitele je však obtížné přijmout myšlenku nadání u všech dětí, protože oni se od mateřské školy a pak od první třídy reálně setkávají s obrovskými a hlavně stabilními rozdílyu svých žáků ve znalostech, dovednostech, v rychlosti chápání nové látky, zájmu o činnosti, v motivaci k učení i v celkové psychické kultivovanosti. Vzhledem k tomu, že u řady dětí jde v době setkání se školou skutečně o trvalejší charakteristiky (např. po šesti letech v nedostatečně stimulujícím rodinném prostředí), není se co divit, že i učitelé tak s nimi pracují.
Je na místě otázka, kde tyto rozdíly mezi dětmi vznikají?
Základ psychické rozmanitosti je dán již při narození – novorozenci se výrazně liší např. v temperamentu, který tvoří všeobecný základ osobnosti. Na jeho podobě nemá edukační působení nejbližšího prostředí žádný podíl. Ovšem každý novorozenec okamžitě po narození vstupuje do vzájemné interakce s bezprostředním okolím, takže se velmi rychle vydává na specifickou cestu, která je dána na jedné straně uvedeným temperamentem a dalšími vrozenými osobními předpoklady a na druhé straně právě charakteristikami rodinného prostředí, ve kterém se nachází a vyrůstá. Toto prostředí tedy hraje významnou a silnou úlohu při nasměrování rozvoje dítěte. Důležité charakteristiky ovlivňující jeho rozvoj představují například pevná a pozitivní citová vazba s nejbližšími osobami a současně podnětnost prostředí.
Působení prostředí bývá stabilní a vytváří v psychice dítěte postupně poměrně pevné struktur

Související dokumenty

Pracovní situace

Kdy nejpozději musí škola oznámit zákonným zástupcům místo a čas konání školní akce?
2022/2023: Plán činnosti střední školy v 1. pololetí školního roku
2022/2023: Činnost školní družiny a školního klubu v 1. pololetí školního roku
2022/2023: Plán činnosti výchovného poradce a školního metodika prevence v 1. pololetí školního roku
2022/2023: Činnost základní umělecké školy v 1. pololetí školního roku
Hodnocení žáka omluveného z důvodu odmítání testování, ochrany dýchacích cest
Činnost mateřské školy v prvním pololetí školního roku 2021/2022
Činnost výchovného poradce a metodika prevence v prvním pololetí školního roku 2021/2022
Plány činnosti - červenec 2021
Plány činnosti - srpen 2021
Činnost učitele základní školy v souvislosti se vzděláváním distančním způsobem
Kooperace učitelů ve světle profesního učení
Jak reagovat na požadavky rodičů, aby jejich dítě bylo vyjmuto z povinností stanovených ochrannými opatřeními Ministerstva zdravotnictví?
Plán činnosti 1. pololetí školního roku 2021/2022 na středních školách
Plán činnosti výchovného poradce a školního metodika prevenceve 2. pololetí školního roku 2021/2022
Činnost školní družiny a školního klubu ve 2. pololetí školního roku 2021/2022
Neshody při žádosti o odklad povinné školní docházky
Určení formy, obsahu a pravidel používání žákovské knížky
Komunita praxe a její role v profesním učení učitelů
Spolupráce pedagogických pracovníků