Sociální pedagog - pilotní zavádění pozice do škol MČ Praha 7 (4. část)

Praxe ukazuje, že školní úspěch dítěte, jeho schopnost soustředit se na svůj rozvoj a na hledání a rozvíjení svých talentů je zcela zásadně ovlivněn rodinou, ze které dítě vychází. Nestabilita v rodinném zázemí způsobená například složitou ekonomickou situací rodiny či zadlužeností, nevyhovujícími bytovými podmínkami, partnerskými problémy rodičů, neúplností rodiny, nemocí v rodině, domácím násilím, závislostí některého z rodičů na návykových látkách nebo třeba jen nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka u dětí z rodin odlišného etnika či dětí s odlišným mateřským jazykem může zásadně negativně ovlivnit školní úspěšnost dítěte. A prospívání dítěte ve škole se jen těžko zlepší, pokud se primárně nezačne pracovat s příčinou. Škola sama však má v práci s rodinou jen velmi omezené možnosti. Nikdo ze zaměstnanců školy, nevyjímaje speciálního pedagoga, psychologa, výchovného poradce či metodika prevence, nemá tak široké možnosti a takovou škálu nástrojů pro práci s rodinným zázemím dítěte jako právě sociální pedagog.

Sociální pedagog má možnost komunikovat s dítětem i se školou a zároveň vstupovat do rodiny, vidět dítě v jeho přirozeném prostředí a rozklíčovat situaci, ve které se rodina nachází a která dítě ovlivňuje. Jako průvodce pomáhá nalézt vhodnou formu řešení této situace, propojuje rodinu s odborníky, úřady a neziskovými organizacemi, které se na danou problematiku zaměřují a jsou schopny pomoci.

Školní neúspěch dítěte je často jen indicií k problému v jeho rodinném zázemí. Rodina sama často není s to se se svou situací vypořádat. V takovém případě sociální pedagog skrze hledání cesty ke zlepšení kvality života rodiny zlepšuje kvalitu života dítěte a tím podporuje jeho školní úspěšnost i úspěšnost v dalším životě.

Výše zmíněný výčet rodinných situací, které zásadně ovlivňují prospívání dítěte, není ani zdaleka vyčerpávající, nicméně postihuje alespoň ty nejzávažnější. Několik čísel nám pomůže utvořit si představu, kolika dětí se takové situace v ČR mohou týkat.

Souvislost mezi ekonomickou situací rodiny a úspěšností dítěte ve škole ukazuje projekt Mapa vzdělávání. Uveďme příklad z Mostu, kde je v určitých lokalitách až 37 % rodičů v exekucích a základní školu tam nedokončí každé desáté dítě (celorepublikově asi 4-5 %). Pokud jsou rodiny v materiální nouzi, je školní úspěšnost dítěte zcela odsunuta na vedlejší kolej.

Dalším zásadním faktorem způsobujícím školní neúspěšnost je bytová nouze. V bytové nouzi se nachází až 62 000 domácností s 51 000 dětmi do 18 let. Dalších až 190 000 domácností s asi 100 000 dětmi je ohroženo ztrátou bydlení.

Sociální vyloučení hraje ve školní neúspěšnosti dětí zásadní roli. V sociálně vyloučených lokalitách v roce 2015 žilo až 115 000 lidí, z nichž až 50 000 byly děti. Sociálně vyloučené lokality si zachovávají výrazně disproporční zastoupení romské menšiny, což způsobuje značně segregované vzdělávání romských dětí.

Komplikované rodinné vztahy, rozvod či absence jednoho z rodičů mohou být jednou z příčin neprospívání dítěte. Podle sčítání lidu z roku 2021 (ČSÚ) bylo z celkových 2 773 930 rodinných domácností 508 590 rodin neúplných. Samoživitelé jsou trvale nejohroženější skupinou z hlediska typu rodiny, riziku chudoby je vystaveno více než 30 % z nich (podle dat ČSÚ v průběhu roku 2021 skončilo rozvodem 13 000 manželství s celkem 20 400 nezletilými dětmi).

Podle výzkumu UNICEF 2017 Mladé hlasy se asi 14 % českých dětí setkává v rodině s násilím (jde asi o 175 000 dětí).

V ČR je zhruba 30 000–40 000 dětí, které mají rodiče ve výkonu trestu.

V číslech by se dalo dlouho pokračovat. Bylo by také na místě zmínit situaci dětí s odlišným mateřským jazykem, se specifickými vzdělávacími potřebami a mnoho dalších.

Dalším zásadním faktorem školní úspěšnosti je fakt, že prostupnost vzdělávacího systému v ČR je velmi nízká, vzdělání jako sociální výtah selhává. Podstatný pro školní úspěšnost není ani tak talent, schopnosti či píle, ale socioekonomický rodiny. Děti rodičů se základním vzděláním mají jen minimální šanci, že se jim podaří vystudovat střední školu. Opět pár čísel:

Je třeba systémově zavést do vzdělávání mechanismy podporující větší prostupnost systému.

Učitelé stojí před diferencovanými a často velmi komplikovanými třídami a nemají ani kapacitu, ani nástroje na to, aby blíže zkoumali rodinnou situaci žáka, kterému se nedaří, a byli v ní nějak zásadněji nápomocni.

Pedagog potřebuje mít podporu dobře fungujícího plně obsazeného školního poradenského pracoviště, ideálně i se sociálním pedagogem, který se může ujmout práce s takovým dítětem i s celou rodinou a pomoci s tím, aby dítě mělo možnost dosáhnout ve škole svého maximálního úspěchu. I zde alespoň pár čísel:

Také učitele je třeba podpořit a sejmout z nich část práce, na kterou nemají čas ani .

Sociální pedagog samozřejmě nezachrání všechny děti, nepomůže všem rodinám, neuleví všem pedagogům. Nicméně každé jedno dítě, jehož situace se díky jeho intervenci zlepší a jemuž se začne ve škole dařit, znamená jeden šťastnější a naplněnější život.

Pokud to není dostatečným argumentem pro zavedení role sociálního pedagoga, uvedu ještě pár čísel.

Z výše uvedeného vyplývá, že zavedení sociálních pedagogů do škol a školek může významně přispět k větší prostupnosti vzdělávacího systému, zvýšit šanci dětí ze znevýhodněného prostředí dosáhnout lepšího vzdělání a podpořit přetížené pedagogy.

I v rámci pilotáže role sociálního pedagoga v Praze 7 narážejí naše sociální pedagožky na nejrůznější rodinné situace a pomáhají je řešit. Za dohromady 19 odpracovaných měsíců v našich školách mají 3 sociální pedagožky na kontě 110 případů dlouhodobějších intervencí (nejméně 3 setkání, dlouhodobější práce s dítětem i s rodinou) a dalších několik desítek drobnějších intervencí. Každá intervence končí ve chvíli, kdy se najde řešení situace a nastává zlepšení ve výsledcích žáka. I po skončení intervence se situace dítěte monitoruje. A výsledky dětí se prokazatelně zlepšují.

Naše praxe ukazuje, jak moc jsou sociální pedagogové potřební. Nejen ve vyloučených lokalitách, ale ve všech školách napříč republikou je mnoho dětí ve složitých rodinných podmínkách a potřebují maximální podporu. Protože každé dítě si zaslouží zažívat ve škole úspěch.

Poznámka redakce

Doposud publikované texty na téma pilotní zavádění pozice sociálního pedagoga do škol městské části Praha 7:

Romana Růžičková: Sociální pedagog – pilotní zavádění pozice do škol městské části Praha 7 (1. část), 1/2023

Monika Nezbedová: Praktické zkušenosti se zaváděním role sociálního pedagoga z pohledu ředitelky školy (2. část), Monika Nezbedová: 2/2023

Nela Beranová: Praktické zkušenosti se zaváděním role z pohledu sociální pedagožky (3. část), 3/2023