Čas od času bývá v některém odborném periodiku zveřejněn návrh vzorového platového výměru. Tyto návrhy ale bohužel velmi často postrádají podstatné náležitosti. Chybí v nich totiž nejen údaje stanovené přímo zákoníkem práce, ale i údaje, které řediteli školy umožňují účinnou kontrolu v oblasti zpracování platů. Proto se uvedené problematice budu věnovat podrobněji v tomto článku.
Platovou a mzdovou oblast řeší nyní místo dřívějších speciálních předpisů přímo zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. A ten na rozdíl od předchozí právní úpravy požaduje, aby platový výměr obsahoval některé nové údaje.
Při nabytí účinnosti ke dni 1. 1. 2007 stanovil nový požadavek, aby na výměru byl uváděn údaj o termínu a místě výplaty platu či mzdy (viz § 113 a 136 zákoníku práce). Jde o nepříliš důležitý údaj, proto v první novele zákoníku práce k 1. 1. 2008 byl pak tento požadavek upraven tak, že tento údaj má na platovém výměru být uveden, pokud tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis.
Daleko významnější je však uvádění údajů, které mohou být velmi užitečné při nesnadném úkolu každého ředitele školy – jak má jako laik (v lepším případě poučený laik) alespoň částečně kontrolovat odbornou práci své mzdové účetní.
Patří sem v první řadě zákoníkem práce stanovený požadavek, aby na platovém výměru byl uveden důvod jeho vydání.
§ 136 Platový výměr
„(2) Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.“
„(2) Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.“
Na první pohled se zdá uvádění důvodu vydání platového výměru nevýznamné a formální. Při porovnání nového platového výměru a předchozího dokážeme většinou snadno určit důvod vydání i bez slovního doprovodu – změnil se tarifní plat v souvislosti se změnou platového stupně či platové třídy, byl zvýšen osobní příplatek a podobně. Někdy však při porovnávání starších a novějších výměrů můžete zjistit méně obvyklé skutečnosti, například že zaměstnanec byl přeřazen do nižšího platového stupně, protože se mu snížila započitatelná praxe, nebo se jeho praxe zvýšila o jinou dobu, než jaká uplynula od vystavení posledního platového výměru. A tady pak bez pomocných údajů váháte, zda jde o chybu nebo o záměrnou úpravu, hledáte důvody přepočtu praxe.
Typickým příkladem bylo nabytí účinnosti nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě k 1. 1. 2007. Tento předpis zásadně změnil způsob započítávání praxe. U mnoha pedagogických pracovníků se délka předchozí započitatelné praxe změnila, a to zejména ze dvou důvodů: učitelkám MŠ v 9. platové třídě, které měly „jen“ střední vzdělání s maturitou, se od jejich započitatelné praxe odečetly dva roky, dřívější zápočet praxe čtyřmi pětinami u nekvalifikovaných zaměstnanců byl zrušen a předchozí praxe jim byla započítána plně, u mnohých to znamenalo posun o jeden i dva platové stupně směrem nahoru.
Proto lze jednoznačně doporučit, aby byl na platovém výměru důvod jeho vydání vždy uveden, například:
* platový postup,
* změna osobního příplatku,
* přepočet započitatelné praxe vzhledem k nabytí účinnosti nařízení vlády č. 564/2006 Sb.,
* přepočet praxe vzhledem k ukončení studia zaměstnancem.
* platový postup,
* změna osobního příplatku,
* přepočet započitatelné praxe vzhledem k nabytí účinnosti nařízení vlády č. 564/2006 Sb.,
* přepočet praxe vzhledem k ukončení studia zaměstnancem.
A pokud si v případě přepočítávání praxe organizace tiskne přehled celé praxe zaměstnance před provedením úpravy a pak po jejím provedení, pak je téměř dokonalá, může vždy doložit správnost svého postupu.
Dalším důležitým údajem na platovém výměru může být datum jeho převzetí zaměstnancem. Ten obvykle stvrzuje svým podpisem převzetí výměru. Pokud u tohoto podpisu uvedete stejné datum jako je datum vystavení výměru, dokážete doložit, že jste splnili podmínku zákona a vydali výměr zaměstnanci včas.
§ 113 Sjednání, stanovení nebo určení mzdy
„(4) Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.“
„(4) Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.“
§ 136 Platový výměr
„(2) Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.“
„(2) Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.“
Požadavek na uvádění data se může zdát formální, byrokratický, zbytečný, protože upřímně řečeno, vystavit výměry včas někdy není možné i při sebelepší snaze a dobré vůli. Například platová tabulka pro nepedagogické pracovníky ve školství byla na jaře 2009 zrušena nařízením vlády č. 74/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, které vyšlo v částce Sbírky zákonů rozeslané dne 30. 3. 2009. Tištěná podoba Sbírky zákonů se tedy dostala na stůl ředitelům asi za týden, nové platové výměry měly však být vydány nejpozději 1. 4. 2009.
Je však nepříjemnou realitou, že opožděné vydávání platových výměrů je kontrolními orgány stále posuzováno a protokolárně zaznamenáváno jako porušení zákona. Jak Českou školní inspekcí, tak dalším, poměrně mladým kontrolním orgánem – Státním úřadem inspekce práce a jeho Oblastními inspektoráty práce (podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce). S byrokracií se dá bojovat jedině pomocí byrokracie. Proto lze doporučit uvádění data převzetí zaměstnancem na platových výměrech vždy stejného data, jako je datum vystavení výměru. Nad častou praxí, kdy škola vydá platový výměr k 1. lednu a zaměstnanec podepíše, že jej převzal téhož dne, se nikdo nepozastavuje, i když je to státní svátek a den pracovního klidu. Výměr byl předán včas.
A konečně by kvůli účinné kontrole neměly na platovém výměru chybět ještě následující údaje:
* délka započitatelné praxe ke dni vystavení výměru,
* termín dalšího platového postupu, nebo přesněji řečeno – údaj o termínu, kdy vznikne zaměstnanci nárok na další platový postup.
* délka započitatelné praxe ke dni vystavení výměru,
* termín dalšího platového postupu, nebo přesněji řečeno – údaj o termínu, kdy vznikne zaměstnanci nárok na další platový postup.
Pokud popsané údaje na platových výměrech uvedete, má ředitel školy, případně i jiný kontrolní orgán, k dispozici všechny potřebné údaje pro důkladnou kontrolu. Pro úplnost však musím připustit i jinou filozofii, existenci jiných přístupů k oblasti kontroly. Pokud na výměrech uvedete jen to, co je zákonem stanoveno, kontrola je téměř znemožněna a dokazování nějakých pochybení je velmi obtížné a pracné...
Nejvíce potěší chybičky někoho jiného, takže na závěr některé nedostatky platových výměrů, zjištěné v posledních letech na školách (školských zařízeních):
* podle uvedených dat nejsou vydány včas, tedy nejpozději v den, kdy se mění některá složka platu zaměstnance,
* jsou na nich nesprávně uvedená data – například plat podle předchozího výměru se zastavuje k 31. 8., ale účinnost nového výměru je až k 3. 9.,
* příplatek za vedení je uveden v procentech i v korunách a oba údaje jsou v rozporu,
* délka započitatelné praxe a zařazení do platového stupně neodpovídají,
* délka započitatelné praxe není na výměru uvedena,
* chybí podklady pro její určení, nelze tedy zkontrolovat správnost platového zařazení,
* na platových výměrech není uváděno pracovní zařazení zaměstnance – orientace ve spisech je u souběžných pracovních poměrů obtížnější,
* osobní příplatek není určen přesnou částkou, ale rozmezím, například 0–500 Kč,
* v osobním spise je založena jen kopie mzdového/platového výměru, jediný originál má zaměstnanec,
* výměry jsou označovány úředním razítkem,
* platové výměry jsou u příspěvkové organizace chybně označeny jako „mzdové“, jsou zaměňovány velmi odlišné pojmy „plat“ a „mzda“,
* v některých případech na sebe údaje o započitatelné praxi nenavazují a není zřejmý důvod,
* platový výměr byl vystaven i k dohodě o pracovní činnosti, je zde uvedena výše úvazku, ale plat je zaměstnanci proplácen jinak, podle evidence pracovní doby,
* výměry se chybně odvolávají na neplatné právní normy, například na nařízení vlády č. 74/2009 Sb., což je pouze jedna z novelizací nařízení vlády č. 564/2006 Sb., na již neplatný zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, místo na nový zákoník práce č. 262/2006 Sb., výměry vystavené po 1. 7. 2009 se odvolávají na nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, místo správného č. 137/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
* plat není krácen s ohledem na kratší pracovní dobu,
* chybí údaj o tom, kdy nabývá výměr účinnosti, že se zastavuje výplata podle předchozího výměru,
* údaje (včetně číselných) jsou opravovány nevhodným způsobem – přepisováním,
* započitatelná práce je chybně uváděna v rocích a měsících, nikoli v rocích a dnech, na výměrech je chybný název školy nebo není uveden vůbec,
* na platových výměrech nejsou uvedeny všechny složky platu – zaměstnanec pobíral osobní příplatek, na výměru není uveden,
* chybí podpis ředitele, chybí jméno zaměstnance,
* započitatelná praxe 361 den byla zaokrouhlena na 1 rok, aby po 4 dnech pracovního poměru nebylo nutné vydávat nový výměr,
* přepočet praxe byl u některých zaměstnanců proveden jen na základě jejich ústně podaných údajů, škola k tomu nemá žádné podklady, ani zápočtové listy, ani předchozí smlouvy, ani osobní dotazníky,
* chybně byla plně započtena takzvaná „jiná praxe“ (§ 4 odst. 3 nař. vlády č. 564/2006 Sb.) – místo krácení 2/3 byla započítána plně, s nesprávným argumentem, že zaměstnanci byla praxe započtena plně proto, aby byl solidně zaplacen,
* ke stejnému datu má zaměstnanec vystaveny dva platné platové výměry, každý s jinými částkami.
* podle uvedených dat nejsou vydány včas, tedy nejpozději v den, kdy se mění některá složka platu zaměstnance,
* jsou na nich nesprávně uvedená data – například plat podle předchozího výměru se zastavuje k 31. 8., ale účinnost nového výměru je až k 3. 9.,
* příplatek za vedení je uveden v procentech i v korunách a oba údaje jsou v rozporu,
* délka započitatelné praxe a zařazení do platového stupně neodpovídají,
* délka započitatelné praxe není na výměru uvedena,
* chybí podklady pro její určení, nelze tedy zkontrolovat správnost platového zařazení,
* na platových výměrech není uváděno pracovní zařazení zaměstnance – orientace ve spisech je u souběžných pracovních poměrů obtížnější,
* osobní příplatek není určen přesnou částkou, ale rozmezím, například 0–500 Kč,
* v osobním spise je založena jen kopie mzdového/platového výměru, jediný originál má zaměstnanec,
* výměry jsou označovány úředním razítkem,
* platové výměry jsou u příspěvkové organizace chybně označeny jako „mzdové“, jsou zaměňovány velmi odlišné pojmy „plat“ a „mzda“,
* v některých případech na sebe údaje o započitatelné praxi nenavazují a není zřejmý důvod,
* platový výměr byl vystaven i k dohodě o pracovní činnosti, je zde uvedena výše úvazku, ale plat je zaměstnanci proplácen jinak, podle evidence pracovní doby,
* výměry se chybně odvolávají na neplatné právní normy, například na nařízení vlády č. 74/2009 Sb., což je pouze jedna z novelizací nařízení vlády č. 564/2006 Sb., na již neplatný zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, místo na nový zákoník práce č. 262/2006 Sb., výměry vystavené po 1. 7. 2009 se odvolávají na nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, místo správného č. 137/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě
* plat není krácen s ohledem na kratší pracovní dobu,
* chybí údaj o tom, kdy nabývá výměr účinnosti, že se zastavuje výplata podle předchozího výměru,
* údaje (včetně číselných) jsou opravovány nevhodným způsobem – přepisováním,
* započitatelná práce je chybně uváděna v rocích a měsících, nikoli v rocích a dnech, na výměrech je chybný název školy nebo není uveden vůbec,
* na platových výměrech nejsou uvedeny všechny složky platu – zaměstnanec pobíral osobní příplatek, na výměru není uveden,
* chybí podpis ředitele, chybí jméno zaměstnance,
* započitatelná praxe 361 den byla zaokrouhlena na 1 rok, aby po 4 dnech pracovního poměru nebylo nutné vydávat nový výměr,
* přepočet praxe byl u některých zaměstnanců proveden jen na základě jejich ústně podaných údajů, škola k tomu nemá žádné podklady, ani zápočtové listy, ani předchozí smlouvy, ani osobní dotazníky,
* chybně byla plně započtena takzvaná „jiná praxe“ (§ 4 odst. 3 nař. vlády č. 564/2006 Sb.) – místo krácení 2/3 byla započítána plně, s nesprávným argumentem, že zaměstnanci byla praxe započtena plně proto, aby byl solidně zaplacen,
* ke stejnému datu má zaměstnanec vystaveny dva platné platové výměry, každý s jinými částkami.