Žákovský parlament

Zdánlivě jednoznačné sousloví „občanské vzdělávání“ v sobě nese po letech používání podobné pasti a úskalí jako mega pojem „demokracie“. Vedly se a povedou se o těchto pojmech další debaty, které nebudou mít uspokojivé definice pro všechny. My v CEDU se občanským vzděláváním (OV) zabýváme dennodenně a profesionálně více než 14 let. A došli jsme k tomu, že než tvořit vlastní definici, je funkčnější vycházet z již existujících a všeobecně uznávaných strategických dokumentů, se kterými jsme v souladu.

Jaké to je, když u jednoho stolu nad hrou člověče, nezlob se usedne žák základní školy a senior z centra pro osoby s Alzheimerovou chorobou? Přesně to popisuje v následujícím rozhovoru Martin Novák, učitel z pražské základní školy a koordinátor projektu Obejmi hrou. „Na začátku bylo možné pozorovat obavy a jakousi rozpačitost. Vše ale ustalo ve chvíli, kdy si žáci ke klientům přisedli a museli začít přirozeným způsobem komunikovat. Nervozita odpadla a sociální pracovníci i my učitelé jsme byli mile překvapeni, jak hladký to mělo průběh. Po pár minutách jsme měli pocit, že u stolů sedí staří známí, kteří se sešli, aby si spolu zahráli společenské hry. Prostě taková škola života, se kterou se děti postupně seznamují.“

Na změny ve společnosti by školství rozhodně reagovat mělo. Na tom se shodne mnoho lidí. Jak konkrétně to ale provést?

Předsudků se člověk nejlépe zbaví tak, že se o věci a dění kolem sebe aktivně zajímá a zapojuje se do něho. Členové žákovského parlamentu ze základní školy v litvínovském Janově se proto rozhodli zapojit do městského participativního rozpočtu a vybudovat v okolí své školy příjemné místo pro sousedské setkávání. Na místě vybydleného panelového domu, ve kterém bydleli kdysi jejich příbuzní, nechali vybudovat venkovní kuličkovou dráhu.

S charitativními sbírkami mají členové parlamentu ze Základní školy Novolíšeňská v Brně dlouholetou zkušenost, takže když začali na jejich školu přicházet spolužáci z Ukrajiny, rozhodli se uspořádat sbírku. Stejně jako v minulých letech se zaměřili na podporu svých vrstevníků.

Sedmdesát dětí prezentovalo své projekty na půdě Senátu PČR před porotou, která rozhodla o tom, který z žákovských parlamentů z celé ČR si odnese titul Nejinspirativnější projekt roku 2023. Slavnostnímu vyhlášení předcházelo on-line hlasování veřejnosti, do něhož se zapojilo 2 328 hlasujících.

Každoročně si členové žákovského parlamentu ze Základní školy Masarova v Brně zvou na své „horké křeslo“ zajímavé osobnosti a ptají se jich na to, co je nejvíce zajímá. V minulých letech pozvali například ředitele školy a vedoucího školní jídelny. Tento rok na křeslo usedl starosta městské části Brno-Líšeň Břetislav Štefan.

Projekt zaměřený na seniory, kteří na sklonku svého života často propadají stesku a pasivitě, vymysleli členové parlamentu ze Základní školy Byšice. Ne nadarmo se říká, že děti a staří lidé toho mají mnoho společného.

Kdokoliv chce, může ovlivnit svůj svět a nejbližší okolí. Stačí se jen zvednout a něco dělat. To je to, co se během realizace projektu Perníkové srdce naučili členové parlamentu ze základní školy v Chýni. O co vlastně šlo?

Dnešní svět funguje na principu „všechno, co dostanete, si nejdříve musíte zasloužit“. Stále se však najdou i lidé s vírou v nezištnost a čestnost. Takových lidí je ve firmě WSM – Czech Republic, s. r. o., plno a právě díky nim a skvělému řediteli ZŠ Březnice Mgr. Miroslavu Bělkovi, MBA, dostali žáci ZŠ Březnice příležitost naučit se vážit si darů a dobroty druhých.

Vše začalo nápadem posunout nepoužívané knihy těm, pro které by byly znovu hodnotou. Prostředky získané prodejem odložených knih využili členové žákovského parlamentu Čápata ze Základní školy Dolní Žandov smysluplně.

Zlínský kraj dlouhodobě podporuje činnost školních parlamentů, setkávání, výměnu zkušeností, spolupráci se školními metodiky prevence. V kraji funguje Krajský parlament dětí a mládeže Zlínského kraje, apolitický samosprávný orgán žáků a studentů ze škol a gymnázií. Prohlubuje spolupráci mezi dětmi, mládeží a dospělými ve smyslu myšlenky participace již od roku 2005. Cílem Zlínského kraje je posílit roli studentských samospráv a ve školách zřizovaných Zlínským krajem zavést participativní rozpočty, které mohou studenti ovlivnit a zapojit se tak více do fungování školy.

Dušičkové období už je za dveřmi. Nejeden žákovský parlament se chystá si ho se svými spolužáky náležitě užít. Unikátní oslava Halloweenu může například probíhat podle scénáře dětí ze Základní školy U Vršovického nádraží v Praze. Skoro celou akci včetně přípravy zvládnou děti samy. Stačí jim k tomu dát příležitost.

Na začátku všeho byl jeden nevzhledný podchod, kterým každý den chodí děti a jejich rodiče do školy, ale také návštěvníci do blízkého zdravotnického zařízení. Členové žákovského parlamentu ze Základní školy Pošepného náměstí v Praze se rozhodli, že podchod vymalují. Projekt byl na světě. Děti se do něho vrhly se vším, co uměly, a zbytek se učily za pochodu nejen v podchodu.

Začátek školního roku je nejlepší dobou pro založení nebo oživení žákovského parlamentu, který jakožto komplexní vzdělávací nástroj pomáhá připravovat děti a mladé lidi na jejich budoucí život. Zároveň může být užitečný při vyrovnávání se s důsledky covidových opatření minulých let a také se zařazením dětí z Ukrajiny do českého vzdělávacího systému.

Demokratická kultura školy není výsadou vyvolených, daří se ji rozvíjet na všech školách, které o to stojí. Aktuálně se její podpoře prostřednictvím žákovských parlamentů, participace žáků na chodu školy, usazení hodnot a posilování vztahů uvnitř školy i s okolní komunitou věnuje několik pražských středních odborných škol.

Na půdě Senátu PČR rozhodla porota o tom, který z projektů deseti žákovských parlamentů z celé republiky bude pro tento rok tím nejinspirativnějším. Slavnostnímu vyhlášení předcházelo on-line hlasování veřejnosti, do něhož se zapojilo 3 827 hlasujících. Letošním vítězem se stal projekt žáků ze základní a mateřské školy Byšice „Senioři, pojďte ven!“.

Žákovský parlament je vytvořený, role v něm jsou rozdělené, spolupráce s třídními učiteli navázaná, projekty rozjeté. Všechno je, jak má být, ale přitom děti přestávají chodit na zasedání a nezajímají se o potřeby svých spolužáků. Jejich motivace klesá. Jak ji znovu probudit?

Začátek školního roku je nejlepší dobou pro založení nebo oživení žákovského parlamentu, který je komplexním vzdělávacím nástrojem pro přípravu dětí a mladých lidí na jejich pozdější občanský život.

Letošní školní rok se pomalu chýlí ke konci. Po dlouhých měsících distanční a rotační výuky přicházejí prázdniny. Mnoho žákovských parlamentů přerušilo svou činnost nebo ji provozovalo omezeně. K čemu mohou využít prázdninový čas a jak nejlépe nastartovat parlament v novém školním roce?