Smlouvy

Na školní zahraniční výlet jede sourozenec žáka školy, osoba, která není žákem školy. Není školou pojištěn, nevztahuje se na ní školní řád. Jak správně tuto situaci řešit?

Dojde k nějaké změně k 1. 9. 2023 u pracovních poměrů na dobu určitou u pedagogických pracovníků? Nyní máme ve škole již druhým rokem paní učitelku (již měla dvakrát pracovní smlouvu na jeden rok) – můžeme jí od 1. 9. 2023 dát smlouvu opět na jeden rok, nebo již musí být smlouva na dobu určitou, nebo s ní již nemůžeme uzavřít pracovní poměr? Je platné znění, že pracovní smlouva (pokud to není např. záskok za mateřskou dovolenou, nemoc) musí být sjednána minimálně na 12 měsíců, tj. smlouva od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024? Budou se týkat od 1. 9. 2023 pracovních smluv nějaké změny?

Jsme základní škola. Do registru smluv zveřejňujeme smlouvu s dodavateli zboží nad 50 000 Kč (bez DPH). Pokud smlouvu nemáme - do registru smluv zveřejňujeme fakturu nebo objednávku?

Třetí část1) článku2) uzavírá rozbor možností soukromé a církevní základní, střední nebo vyšší odborné školy v situaci, kdy se ve škole vzdělávají děti „neplatičů“ nebo „neplatiči“. Jeho cílem je popsat důsledky ukončení smlouvy odstoupením od smlouvy nebo ukončení smlouvy výpovědí.

Druhá část1)článku2) pokračuje v rozboru možností soukromé a církevní základní, střední nebo vyšší odborné školy v situaci, kdy se ve škole vzdělávají děti „neplatičů“ nebo „neplatiči“. Jeho cílem je shrnout podmínky vymáhání úroku z prodlení a smluvní pokuty.

Základní předpisy

Rádi bychom si v naší MŠ zvýšili rozpočet poskytnutím doplňkové činnosti a to pronájmem venkovního hřiště, popř. třídy a malé kuchyňky soukromým osobám např. na dětské oslavy. Chtěli bychom vědět, zda je toto možné a za jakých podmínek? Nejvíce nás zajímá otázka bezpečnosti a odpovědnosti ředitelky MŠ za případný úraz dítěte. Jestli ředitelka, která není na akci přítomná, odpovídá za případné vzniklé škody a úrazy. Popř., zda by se této odpovědnosti dalo smlouvou zbavit - přenést ji na osobu, která si prostory pronajme.

      Vzdělávání žáka základní školy nebo střední školy či studenta vyšší odborné školy za úplatu v soukromé nebo církevní škole1) je relativně komplikovaným vztahem, do kterého se promítá jak přijetí žáka/studenta ke vzdělávání, tak uzavření smlouvy. Cílem první části článku2) je popsat možné důsledky neuhrazení úplaty v podobě vyloučení žáka/studenta ze školy a nastínit další právní nástroje, které může škola využít v případě neuhrazení školného.      

Základní předpisy zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Prosím o radu ohledně překrývání přímé pedag. činnosti u učitelek MŠ. V MŠ máme dvě třídy - provoz od 6,00 do 16,00 hod. I.třída - jsou děti předškolní - p.uč. se překrývají 2,5 hod.                                                                                                                                 II.třída jsou menší děti a p.uč. by se chtěly překrývat více než 2,5 hod., aby na hlavní dopolední činnost byly obě. Setkávám se s různými interpretacemi a nevím, co je správné. Je mi jasné, že nesmíme přesáhnout PH max. Je ale možné, aby se provoz ve II. třídě zkrátil např. od 7 do 15 hod. a p.uč. se překrývaly 3 nebo 3,5 hod.? Odpověď ze dne   20. 05. 2021 Doba provozu Délku doby provozu v rámci určitého druhu provozu určuje ředitel školy dle § 164 odst. 1 písm. a) školského zákona. Je zřejmé, že přitom bere v potaz (mimo jiné) efektivní čerpání mzdových prostředků. Zejména z tohoto důvodu je možné, aby v rámci jednoho druhu provozu měly různé třídy různé délky provozu. Kromě PHmax by měl ředitel vzít v potaz také dohodu, kterou uzavřel se zákonným zástupcem dítěte podle § 1a odst. 4 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Podle uvedeného ustanovení platí: Ředitel mateřské školy písemně dohodne se zákonným zástupcem dítěte docházku dítěte do mateřské školy. Je tedy nutné postupovat tak, aby i při různých délkách provozu tříd ředitel školy respektoval dohodu uzavřenou se zákonným zástupcem dítěte. Překrývání přímé pedagogické činnosti O překrývání přímé pedagogické činnosti rozhoduje zaměstnavatel, který určuje začátek a konec směny pedagogického pracovníka, resp. začátek a konec přímé pedagogické činnosti konané v rámci směny. V případě např. příspěvkové organizace takto rozhoduje ředitel jako statutární orgán příspěvkové organizace. Na základě Opatření ministra MŠMT, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání ze dne 22. prosince 2017 se od 1. 1. 2018 změnil Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání mimo jiné v bodě 7.6. Od 1. 1. 2018 se v bodě 7.6. Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání stanoví následující:

Od ledna 2021 máme novou vedoucí kuchařku a řeším věc, zda je v pořádku, že má na tuto pozici pracovní smlouvu, nebo zda ji mám dle § 33 zákona č. 262/2006 Sb. vytvořit jmenování? Dle našeho Organizačního řádu je nad vedoucí kuchařkou vedoucí školní jídelny (tj. vedoucí organizačního útvaru příspěvkové organizace).

Velmi rozšířenou praxí ředitelů příspěvkových organizací, zejména školských zařízení, bylo a někde stále je uzavření pracovní smlouvy/dohody sama se sebou, mnohdy označované jako tzv. sebezaměstnání. Uvedený nežádoucí jev však může mít i případné trestněprávní následky, na které tento článek upozorňuje.

V běžném životě si ani neuvědomujeme, jak často uzavíráme smlouvy. Činíme to bezděčně, neformálně a bez zkoumání různých následků. 

Lhůty, sankce a odpovědnosti, které vyplývají ze zákona o registru smluv.

V tomto díle se zaměříme na nejčastější chyby, se kterými se denně v rámci monitoringu setkáváme. A jelikož by bylo bezpředmětné pouze poukazovat na chyby, zaměříme se i na to, jak tyto chyby vznikají, jak je řešit a jak chybovosti předcházet.

V prvních dvou dílech seriálu jsme se věnovali zákonu o registru smluv spíše v teoretické rovině. Vydefinovali jsme, kdo je povinen uveřejňovat, co má být uveřejněno, dokdy je třeba dokumenty uveřejnit, a následky a odpovědnosti v případě neuveřejnění či nesprávného uveřejnění. Poslední věcí, o které jsme se zmiňovali, byla fakta o metodice vydané Ministerstvem vnitra ČR a o Informačním systému registru smluv (ISRS). Tentokrát se zaměříme na nejčastější chyby, se kterými se v rámci monitoringu denně setkáváme. A jelikož by bylo bezpředmětné pouze na ně poukazovat, ukážeme si, jak tyto chyby vznikají, jak je řešit a jak chybovosti předcházet.

Článkem o řádné registraci smluv otevíráme seriál zaměřený na problematiku registru smluv, jehož cílem je vysvětlit jednotlivé zákonné požadavky, poukázat na často se vyskytující rizika a představit řešení, jak rizika ošetřit a předcházet jim.

Zákon o registru smluv: Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, je platný od 14. 12. 2015, tedy již více než dva roky. Účinnosti nabyl 1. 7. 2016, nicméně v plném znění, tedy i se všemi sankčními mechanismy, je účinný až od 1. 7. 2017. Zákon o registru smluv má v gesci Ministerstvo vnitra České republiky.

Tento článek volně navazuje na článek publikovaný v Řízení školy 4/2017, který se věnoval úskalím při procesu uzavírání smluv. Zde1 se blíže zaměříme na obsahové náležitosti smluv, tedy na to, co by ve smlouvě (ne)mělo chybět, aby byla vaše pozice ve smluvním vztahu dostatečně silná a měli jste nástroje, jak dosáhnout splnění povinností druhou smluvní stranou.

Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), v § 3 odst. 1 konstatuje, že prostřednictvím registru smluv se neuveřejňují informace, které nelze poskytnout při postupu podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím.