Druhá část1)článku2) pokračuje v rozboru možností soukromé a církevní základní, střední nebo vyšší odborné školy v situaci, kdy se ve škole vzdělávají děti „neplatičů“ nebo „neplatiči“. Jeho cílem je shrnout podmínky vymáhání úroku z prodlení a smluvní pokuty.
Úrok z prodlení je právně upraven v § 1970 občanského zákoníku, dle kterého platí následující pravidlo: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Aktuální výše zákonné sazby úroků z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, činí8,70 % ročně3). Jak ale plyne z citovaného § 1970 občanského zákoníku, strany mezi sebou mohou smluvně sjednat i jinou výši úroků z prodlení, než je tato zákonná výše.
Z úhlu pohledu školy je výhodou institutu úroků z prodlení následující:
- nárok na zákonné úroky z prodlení vzniká přímo ze zákona, tj. i bez sjednání úroků z prodlení ve smlouvě,
- nárok na úroky z prodlení vzniká bez dalšího ihned ode dne následujícího poté, kdy se druhá smluvní strana dostane do prodlení se splněním své peněžité povinnosti (tedy den následující