Školy střední

Metodická příručka je určena především ředitelům škol a školských zařízení, využít ji mohou také zřizovatelé. Vysvětluje rozdíl mezi výroční zprávou o činnosti školy a výroční zprávou dle informačního zákona. 

I letos proběhly přijímací zkoušky na střední školy tak, jak jsme po léta zvyklí, pod taktovkou CERMAT. Deváťáci se nejdříve rozhodli, kam se podle svých priorit přes systém DiPSy přihlásí, a teprve poté vykonali jednotnou přijímací zkoušku. Ta prověřila jejich znalosti z matematiky a českého jazyka a podle ní se rozhodne, na jakou školu budou žáci nakonec přijati.

Tematická zpráva se zaměřuje na otázku, jak školy v praxi využívají školní vzdělávací programy (ŠVP) – klíčové dokumenty, které mají sloužit jako nástroj pro plánování, hodnocení a řízení výuky. Zpráva hodnotí stav v mateřských, základních i středních školách a sleduje, jak aktivně školy s ŠVP pracují, jak často je upravují, do jaké míry se na jejich tvorbě podílejí pedagogové a jaký dopad má práce s ŠVP na vzdělávací výsledky žáků.

Česká školní inspekce vydala aktualizované metodické doporučení pro prevenci a řešení stížností a podnětů ve školách a školských zařízeních.

Mohu spojit do jedné učebny na písemnou práci maturitní zkoušky z Čj studenty gymnázia a SOŠ (dva různé obory), když mají různá zadání, ale stejnou časovou dotaci?

Obětí špatného zacházení se může stát každé dítě. Za špatné zacházení se považuje chování, kterého se vůči dítěti dopouští někdo, koho dítě zná, kdo mu je blízký, kdo o něj má pečovat a chránit ho. Trauma způsobené špatným zacházením může mít vliv nejen na aktuální fyzický a psychický stav dítěte, ale má devastující dopad i na jeho vývoj. Může jej negativně ovlivňovat po celý zbytek života. 

Mezi experty na vzdělávací politiku panuje v otázce víceletých gymnázií shoda: bylo by vhodné je redukovat, ne-li zcela zrušit. To se odráží i v zastropování jejich kapacit ve strategických dokumentech. Veřejnost však tento druh škol požaduje, zejména zástupci střední třídy, kteří chtějí pro své konkrétní dítě domnělý bonus a snaží se využít legální příležitosti existence těchto selektivních škol. Politicky je tak značně nepopulární jakékoliv jejich omezování, rodičovská veřejnost je na tuto otázku velice citlivá.

Víceletá gymnázia. Českou společností, především střední třídou velmi vyhledávaná. Mezinárodní doporučení OECD je kritizuje, naše koncepční dokumenty je radí utlumovat. V devadesátých letech vznikla původně jako školy pro žáky s vysokým studijním potenciálem. Plní svou roli i dnes? Jaké místo by měla ve vzdělávacím systému mít s přihlédnutím ke vzdělávací politice státu?

Dnes již nikdo nepochybuje, že získávání osobních praktických zkušeností je jedním z nejefektivnějších způsobů vzdělávání. K tomuto cíli směřuje již deset let i Slezské gymnázium prostřednictvím programu Erasmus+. Během uplynulé dekády vykrystalizovalo několik okruhů aktivit, jimiž se Erasmus+ na této škole realizuje.

Střední průmyslová škola na Proseku, zaměřená na elektrotechnické, IT a strojírenské obory, se jako první škola na světě zapojila do výuky oboru Automatizace měst a budov v rámci unikátního výukového programu vyvinutého společností Loxone. Ten studentům umožňuje získat nejen teoretické znalosti, ale především praktické dovednosti v oblasti automatizace budov, které mohou okamžitě využít v praxi. Cílem je podpořit vzdělávání nové generace kvalifikovaných techniků a odborníků v oblasti automatizace, po kterých je na trhu dlouhodobě obrovská poptávka. Program zahrnuje pomoc s vybavením učeben i vzorovými instalacemi, hotové výukové materiály a pravidelné zaškolování pedagogů. Na závěr programu mají studenti možnost absolvovat pokročilou certifikaci Loxone, díky níž se stávají velmi žádanými odborníky na pracovním trhu.

Schopnost kriticky myslet je jednou z nejdůležitějších dovedností, kterou mohou učitelé svým žákům předat. Ve spojení s výukou finanční gramotnosti získává tato dovednost ještě větší význam. Jak učit studenty klást správné otázky, odhalovat skryté motivy a činit informovaná rozhodnutí? Tento článek nabízí inspiraci, praktické příklady a konkrétní aktivity, které mohou učitelé snadno začlenit do své výuky. Připravme společně žáky na svět plný složitých rozhodnutí a manipulací.

Počínaje novým školním rokem vstoupí v platnost povinnost vyučovat podle aktualizovaného ICT kurikula na všech středních školách a učilištích, včetně konzervatoří a lyceí. Nové ICT kurikulum, schválené v roce 2023, reaguje na rostoucí požadavky digitální společnosti a modernizuje výuku informačních a komunikačních technologií. Cílem je nejen posílit technologickou gramotnost studentů, ale také je připravit na digitální výzvy v jejich profesní i osobní sféře. Pro školy však tato změna představuje významnou výzvu, a to nejen v úpravách výukových plánů, školení pedagogů, ale také v zajištění potřebného vybavení. Uvědomujeme si, že přechod na nové ICT kurikulum může být náročný, a proto chceme školám v tomto procesu pomoci.

Peer (vrstevnická, žákovská) mediace láká na širokou škálu přínosů pro žáky a studenty, učitele i vedení školy. Funguje, pokud je na ni kultura školy (lidé i procesy) připravená. Někdy je vhodnější začít na nižším, stále však užitečném i náročném stupni – podporou žáků v osvojení zjednodušených mediačních technik a posílením komunikačních kompetencí.

Mládežnická rada Karviná, vítězný projekt soutěže Gratias Tibi v kategorii středních škol a držitel Ceny veřejnosti, představuje inspirativní příklad aktivního zapojení mladých lidí do života jejich města. Toto volné sdružení studentů a studentek nejenže přináší nové nápady a energii, ale také spojuje generace, bourá předsudky a buduje komunitního ducha. Členové rady organizují kulturní, sportovní a charitativní akce pro veřejnost, seniory i své vrstevníky.

Lukáš Rosůlek je už sedmým rokem ředitelem gymnázia, střední odborné školy a vyšší odborné školy v Novém Bydžově. Ačkoliv byla jeho aprobace dějepis–zeměpis, od svého nástupu do školství učil převážně tělocvik. Je, jak sám říká, sportovec. A když mluví o tom, jaký by podle něj měl správný ředitel být, sportovního ducha v sobě nezapře. „Ředitel musí být bojovník! Mít drive a chuť. Vidět, kde se zlepšovat, a hledat cesty, jak toho dosáhnout. Být komunikativní, se špetkou asertivity, ale zároveň držet v jedné linii své emoce. A hlavně musí mít rád školu, žáky, lidi. Ředitel je tvář školy, jaký je, taková je i škola. Žák, rodič i učitel musí mít pocit, že je tam pro ně.“ I díky této filozofii získala škola certifikát Rodiče vítáni. Nejen o něm jsme si s panem ředitelem povídali.

Jak mohou české střední školy čelit výzvám spojeným s výukou umělé inteligence a připravit studenty na digitální budoucnost? Gabriela Káninská Repková, projektová manažerka JA Czech, v rozhovoru přibližuje, jak program AI-ENTR4YOUTH propojuje vzdělávání o AI s podnikatelskými dovednostmi, jaké jsou nejčastější překážky při zavádění AI do výuky a proč je klíčová podpora učitelů i etika ve vzdělávání.

Vyhláška č. 460/2024 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti školství, s účinností od 1. 1. 2025 mění některé normy tří vyhlášek upravujících činnost středních škol. U ústní maturitní zkoušky z cizího jazyka „oborů vzdělání M a L“ umožňuje ověřit znalost odborné terminologie bez vazby na vylosované téma. U „uměleckých oborů“ pozměňuje složení zkušební maturitní komise, zpřesňuje tiskopisy vysvědčení o maturitní zkoušce a stanoví zajištění umělecké praxe odpovídající skutečným postupům používaným ve školách.

Český vzdělávací systém nabízí téměř 300 úzce specializovaných oborů, což uchazečům komplikuje orientaci a limituje absolventy v možnostech uplatnění na trhu práce. Žáci si mnohdy zvolí obor, který jim nakonec nevyhovuje, a studium předčasně opustí nebo v oboru po dokončení studia nepůsobí. Snaha o změnu oboru během studia často znamená, že žák musí začít jiný obor opět od začátku, což je zdlouhavé a drahé. MŠMT proto připravuje reformu. Poslední pracovní verze operují se snížením počtu na 121 oborů.

Základní odpovědnost za vzdělávání a výchovu dítěte mají zákonní zástupci (rodiče). Povinnosti a odpovědnost vzhledem ke vzdělávání a výchově žáků však mají také školy, které se musí pohybovat v právním rámci týkajícím se této problematiky.

Ve škole máme z 349 žáků (z toho 15 učňů) a z toho: 60 žáků s platným vyšetřením v PPP, z toho 16 s PO 3 a zároveň 3 s IVP, 7 žáků s PLPP v PO1. Přepočteno na % v jednotlivých třídách to vypadá takto:  SVP v %  0% 10% 15% 17% 20% 23% 27% 33% 38% Počet tříd   1 2 1 4 1 1 1 1 1 Žáci s PO3  ne ano ano ano ano ano ano ano ano Tento počet žáků s „problémy“ je extrémně zatěžující pro učitele. Dalo by se říci, že v některých třídách je již lidsky nezvládnutelný. Situaci bohužel nepomůže asistent pedagoga. Ten u nás může zastávat spíše roli „osobního asistenta“, nikoliv zastávat práci učitele v odborné rovině. Jsme uměleckoprůmyslová škola, a byl u nás vždy počet žáků s „problémy“ vyšší než na jiných středních školách. Navíc ještě máme 25 žáků s psychickými obtížemi, o kterých víme v souladu s § 22 odst. 3c) zákona č. 561/2004 Sb., a kteří nechtěli projít PPP, ale jsou v péči psychiatrů, psychologů, psychoterapeutů. Ti nejsou zahrnuti ve výše uvedeném. Na jaká opatření, z pohledu legislativy, má škola s výše popsanou složitou situací nárok?