Participace

Dětem a mladým nestačí naslouchat. Potřebují mít důvěru v instituce i v to, že jejich názory a potřeby povedou ke konkrétním změnám, potažmo wellbeingu ve vzdělávání. Právě tato myšlenka se nesla celou úvodní konferencí Týdne pro wellbeing ve škole 2026.

Data ukazují, že mladí chtějí participovat, ale často nemají prostor ani podporu a paradoxně pro ně bývá překážkou škola. Aktivní studenti balancují na hraně vyčerpání. Posun může přinést metodické ukotvení parlamentů a začlenění participace jako součásti vzdělávání.

Školská rada je kontroverzní složka vzdělávacího systému. Nadaná vysokými pravomocemi, křehká vůči vnitřním i vnějším tlakům, osamělá bez systémové podpory. Od ledna 2026 k ní dostávají klíče i žáci středních škol. Článek popisuje příležitosti i rizika, které tato změna může obsahovat.

Když mluvíme o participaci mladých lidí, často zazní věta, že „jsou budoucnost této země“. Panel mladých na konferenci Podnikavost jako klíč k odolné společnosti, kterou pořádala Asociace podnikavé Česko, ukázal, že jsou plnohodnotnou součástí přítomnosti. Nečekají, až je někdo „pustí ke slovu“. Hledají cesty, jak nést zodpovědnost za sebe i za svět kolem sebe – a potřebují důvěru a prostor, ne pochybnosti a nálepky.

Jak vypadá škola, kde mají žáci skutečný vliv na dění kolem sebe a nejsou jen „ti, kterým se něco říká“, ale ti, kteří věci opravdu ovlivňují? Ředitel brněnské ZŠ Labyrinth Břetislav Svozil popisuje, jak ve škole pracují s participací tak, aby dávala smysl. Od spoluvytváření pravidel a plánování výuky až po studentské iniciativy, které přerůstají rámec školy. Mluví o prostředí postaveném na důvěře, otevřené komunikaci a společné zodpovědnosti. Ale také o tom, proč hranice nemají být pevné čáry, ale něco, co se vyvíjí společně s lidmi, kteří v prostoru školy žijí. A přidává i praktický pohled na to, kde může participace začít, aby nebyla jen hezkou myšlenkou, ale skutečnou součástí kultury školy.

Co je a co není skutečná participace? Jak s ní v hodinách začít, na co si dát pozor? A co přináší nová metodika pro zapojování dětí do výuky? To vše přibližuje Klára Kolmanová, garantka programů zaměřených na participaci dětí ve školách v Centru podpory vzdělávání Kutnohorsko.

Jak podpořit studenty, aby se nebáli mluvit, rozhodovat a ovlivňovat svět kolem sebe? A jak s participací souvisí jejich školní wellbeing? Učitel, skaut a zakladatel projektu Politika nejen pro mladé Jan Dvořák, který v loňském roce převzal Medaili za zásluhy o stát, v rozhovoru popisuje, proč má hlas mladých skutečnou hodnotu, co jim brání se zapojovat a jak může škola vytvářet prostředí, kde se děti cítí bezpečně, respektovaně a kompetentně.

V článku se věnujeme participaci mladých lidí v širším kontextu podpory a vytváření podmínek pro participaci. Představujeme zjištění z šetření PISA, zaměřeného mj. na tvůrčí myšlení žáků, na oblast jejich wellbeingu a na podporu ze strany učitelů. Pohled učitelů přinášíme s využitím zjištění ze šetření TALIS.

Mít možnost ovlivňovat prostředí, ve kterém žijeme, je klíčová podmínka naplňování základní lidské potřeby bezpečí. Pro děti a dospívající je to obzvlášť důležité, protože mají pro ovlivňování toho, co se jim nebo kolem nich děje, omezenější možnosti než dospělí. Když nás něco tíží v práci, můžeme ji změnit. Děti samy ale domov ani školu bez následku opustit nemohou. Podpora participace žáků ve škole je proto důležitým prvkem podpory jejich osobního wellbeingu. Výzkumy dokládají, že pokud mají žáci možnost podílet se na dění ve škole, zlepšuje se jejich sebedůvěra, životní dovednosti i vztahy s vyučujícími a v důsledku i celkové klima školy (Manger a Nowak, 2012).

V české společnosti dlouho panoval pocit, že mladí lidé se o veřejné dění nezajímají. Statistiky ale ukazují něco jiného: zájem existuje, jen mladí často neměli kde a jak svůj hlas uplatnit. To se však začíná měnit. Česká republika stojí na prahu výrazné proměny toho, jak se mladí zapojují do debaty o směřování země – a jak je stát ochoten jejich hlas opravdu brát vážně.

Participace mladých lidí má zásadní význam pro rozvoj demokratické společnosti. Když mladí dostanou příležitost vstupovat do rozhodování o věcech, které se jich týkají, učí se chápat politiku, rozvíjejí komunikační schopnosti a kritické myšlení. Pro instituce je to zase příležitost slyšet perspektivy, které často odhalí problémy i nápady, jež by je samotné nenapadly. Aktivní účast navíc posiluje pocit sounáležitosti, odpovědnosti i mezigenerační porozumění. Společnost, která mladé zapojuje, je díky tomu odolnější vůči jednoduchým řešením a populismu a lépe se orientuje ve složitých tématech. Proto má smysl vytvářet mladým lidem dostatek příležitostí být slyšet – a brát jejich hlas vážně.

Školy jsou někdy považovány za „mikrolaboratoře“ občanské socializace, kde si mladí lidé osvojují první zkušenosti s participací v rámci širší společnosti. Podobně jako u jiných druhů občanské participace se proto můžeme ptát, zda participace ve školním prostředí podporuje jejich wellbeing.

Často mluvíme o mladých, ale málo s mladými – tato věta zní ve školách i ve veřejné správě čím dál častěji. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se však rozhodlo udělat výrazný krok jiným směrem. V roce 2024 vznikl Panel mládeže MŠMT, poradní tým mladých lidí ve věku 15–26 let, který se přímo podílí na tvorbě strategických dokumentů i na nastavování procesů, které ovlivňují život mladé generace. A protože se pilot osvědčil, zrodila se širší iniciativa: zapojit mladé do rozhodování i na dalších ministerstvech a úřadech.

V městské části Praha 6 už několik let běží projekt, který dává žákům základních škol skutečnou moc měnit prostředí, ve kterém tráví většinu svých dní. Šance do škol je participativní rozpočet určený právě dětem – umožňuje jim přemýšlet, plánovat, diskutovat i hlasovat o tom, co by chtěly ve své škole zlepšit.

Podporujeme skutečně wellbeing ve škole? Známe názory těch, jejichž potřeby se snažíme naplňovat? Hlas mladých ve vzdělávání je důležitým prvkem podpory osobního wellbeingu žáků a studentů. Speciální vydání Učitelského měsíčníku k příležitosti Týdne pro wellbeing, který se v roce 2026 bude konat 4.–11. února, se ponese v duchu participace, resilience i podpory učení.