Formativní hodnocení

Metody a způsoby hodnocení jsou v současné době velmi diskutované téma. Pojďme se společně podívat na to, jak hodnotit empaticky, abychom děti motivovali a povzbudili. Pozitivní hodnocení udává správný směr a ukazuje dětem, na co mají nadání a k čemu jsou svými schopnostmi předurčené.

Podpora wellbeingu dětí v rámci základní i střední školy je aktuální a důležité téma. Proč se zaměřovat na podporu wellbeingu ve školním prostředí? Výzkumy napříč světem opakovaně ukazují, že je to klíčový prvek vzdělávání. Pomáhá zvyšovat motivaci žáků (Datu a King, 2018), zlepšovat jejich studijní výsledky (Borman a kol., 2019) a zároveň přispívá k jejich sociálnímu a emočnímu rozvoji (Dix a kol., 2020). Navíc slouží jako ochranný štít proti úzkostem a depresím (Lew a kol., 2019; Zhou a kol., 2020), podporuje schopnost být spokojený s vlastním životem (Seligman a Csikszentmihalyi, 2000) a zvyšuje pracovní výkonnost v dospělosti (Edgar a kol., 2015).

V celém prvním vzdělávacím období, zejména v 1. a 2. ročníku, působí hodnocení známkou na žáky jako kontro ­verzní faktor – buď je demotivující, nebo v případě, že se jedná o motivaci kladnou, jde o nevhodnou tzv. vnější motivaci. Její důsledky se projeví naplno následně ve vyšších ročnících jako závislost na vnější motivaci a také v negativních postojích žáků ke škole. Hodnocení známkou (klasifikace) bez dalšího doplňujícího hodnocení zároveň kom­plikuje důsledné sledování individuálního pokroku každého žáka. Ministerstvo školství proto chce způsob hodnocení změnit. Tento záměr několikrát veřejně prezentovalo a postupně se o něm začíná stále více mluvit, což vítáme. Zároveň se však objevují různé zkreslené informace, které rádi uvedeme na pravou míru.

Klasické hodnocení ve školách, založené na známkování, je zde už desítky let a mnohdy se stalo synonymem pro úspěch. Tradiční hodnocení ve školách se často soustředí pouze na čísla a známky, což může žákům bránit v uznání jejich skutečných schopností a osobnostního růstu. Tento systém však nezohledňuje skutečné dovednosti a osobnostní růst žáků. S nástupem nových vzdělávacích metod se objevují alternativní přístupy k hodnocení, jako je slovní hodnocení a inovativní Vysvědčení JINAK, které přetvářejí pohled na školní úspěchy. Jak mohou tyto moderní metody posunout vzdělávání kupředu a ukázat nový pohled na hodnocení?

Formativní hodnocení a využívání jeho nástrojů pro české vyučující dávno není žádnou neznámou. Mnozí z nich absolvovali nejedno školení právě s touto tematikou a více či méně úspěšně se jim daří formativně hodnotit děti ve svých třídách. Metodika Skills Builder je oproti tomu v českém prostředí nová, ale hned zpočátku vyučující, kteří se rozhodli s ní pracovat, zmiňovali, jak nápomocná je právě při formativním hodnocení. Co metodika konkrétně v tomto ohledu nabízí a čím by mohla oslovit vyučující?

ZŠ Střílky je jedna ze základních škol, která se ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity zapojila do projektu TAČR Vysvědčení JINAK1) . Smyslem tohoto projektu je vytvořit pilotní design vysvědčení (závěrečného hodnocení) pro základní školy, které umožňuje žákům monitorovat svůj pokrok a výsledky a podílet se na plánování svého učení.

Základní škola Střílky je jedna ze základních škol, které se ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity zapojily do projektu TA ČR Vysvědčení JINAK1) . Smyslem tohoto projektu je vytvořit pilotní design vysvědčení (závěrečného hodnocení) pro základní školy, které umožňuje žákům monitorovat svůj pokrok a výsledky a podílet se na plánování svého učení. Nejprve se v tomto článku zamýšlím nad podstatou formativního hodnocení (co, jak a proč formativně hodnotit), následně nad tím, jaký smysl má formativní hodnocení ve výchovných předmětech.

Vzhledem k tomu, že se v mediálním prostoru objevují více či méně zkreslené interpretace záměru ministerstva školství částečně oslabit význam známek a posílit jiné formy hodnocení žáků, považujeme za nutné uvést tyto informace na pravou míru.

Blíží se konec prvního pololetí a my vám nabízíme praktického pomocníka - monotematicky zaměřenou přílohu časopisu Učitelský měsíčník, která vás provede formativním hodnocením od historického shrnutí, popisu základních principů přes zkušenosti s realizací až k pohledu do zahraniční praxe i responzivní výuce.

Formativní hodnocení zlepšuje výkon zejména u žáků s horšími studijními výsledky, ale i se speciálně vzdělávacími potřebami. Díky tomu dochází ke snižování nerovnosti mezi žáky a také ke spravedlivému přístupu ve vzdělávání, díky čemuž žák může dosáhnout maxima svého rozvoje. 

Už nějakou dobu přemýšlím o tom, že hodnocení v podobě známkování pro mě není to pravé. Učím na 1. stupni nejmladší děti (1., 2. a 3. třídu) a vidím, jak jiné způsoby hodnocení děti posouvají a motivují k učení mnohem více. Proto jsem se za podpory vedení školy rozhodla, že od začátku školního roku nebudu známkovat a také zkusím děti hodnotit formativně. Ale jak na to? Co tomu řeknou rodiče? Nebudou proti? A čím začít? Otázek byla spousta.

Jednou z aktivit projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizovala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, byla tvorba online databanky materiálů formativního hodnocení. Ta je nyní volně k dispozici pro učitele jako jedinečný zdroj inspirace.

Distanční výuka přinesla nejen změnu podmínek výuky, ale také změnu výukových strategií a s tím i související způsob hodnocení žáků, respektive poskytování zpětné vazby.

Od dalšího akademického roku se na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci rozjíždí nový projekt v přípravě učitelů na jejich profesní dráhu. Fakulta se zúčastnila soutěže, již vyhlásil Nadační fond Abakus (dříve NF Avast) a organizace Otevřeno.org. Soukromý investor sponzoruje vznik této inovace svými prostředky a úzce spolupracuje s fakultou na designu nového volitelného předmětu/kurzu pro učitele navazujícího magisterského studia učitelství.

„Vždyť tohle všechno dělám!“ byla první – poněkud rozhořčená – reakce Marie, učitelky ze ZŠ, když procházela jednu z oblastí Kartiček pro formativní hodnocení studenta učitelství. „A pak mi došlo, že je to super,“ sdílela svůj posun Marie, „uvědomit si a pojmenovat, co všechno dělám. Takhle jsem o tom předtím nepřemýšlela. A u této kartičky jsem si uvědomila, co bych ještě mohla zkusit,“ začala Marie naprosto přirozeně hledat další užitečný krok na své profesní cestě.

O zapojování žáků do procesu hodnocení se mluví a píše neustále. Může se ale stát, že na školách probíhá pouze formálně, a to například na základě požadavků vedení či České školní inspekce. Nebo tak učitelé činí z vnitřního přesvědčení, že by se to dělat mělo – to však ještě neznamená, že je sebehodnocení prováděno správně.

Absolvovali jste skvělé školení, viděli nejeden inspirativní webinář, případně jste dočetli tento speciál a těšíte se na využití nových znalostí, postupů a přístupů ve třídě? Možná se v tu chvíli ale neotevřou brány pedagogického nebe, aktivita nezafunguje dokonale a místo toho přijde něco jako: „A kdy se budeme konečně učit?“ „Nemůžeme místo toho prostě dostat známku?“ „Nebudou podvádět, když si to opraví sami?“ Co s tím? Je to mnou? Nebo učím prostě takové děti, že na ně platí jenom zaběhlé postupy a žádné novoty nemá cenu zkoušet? Pochopil jsem něco z kurzu špatně?

Organizace Učitel naživo vytvořila praktický nástroj ke sledování vlastního rozvoje v roli učitele a k plánování dalších kroků v procesu stávání se učitelem. Určený je studentům učitelství a provázejícím učitelům a průvodcům zapojených do programu Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů pro 2. stupeň ZŠ a SŠ - Učitel naživo.

Jak by mělo formativní hodnocení vypadat, se dočtete v celé řadě knih. Jak ale skutečně vypadá, žité v realitě konkrétní školy, se dozvíte málokde. Otvíráme tedy bránu Labyrinthu a rádi Vám uděláme průvodce.

Třetí strategie formativního hodnocení