Duševní zdraví

Leden má ve školách specifickou atmosféru. Po vánočních prázdninách se žáci a žákyně vracejí do školních lavic a režimu, který je náročný i v běžných dnech – natož v období, kdy je málo slunečního světla a tělo se hůře vyrovnává s únavou. Kromě toho se na ně valí zkoušení, testy a pololetní hodnocení. Biologické, psychologické i školní faktory se v tomto měsíci proplétají a vytvářejí prostředí, které může být pro mnoho z nich i pro vyučující stresující. Je ho ale možné trochu odlehčit.

Nemine týden, aby nás nekontaktoval člen školního poradenského pracoviště s tématem žáka ohroženého sebevraždou. Obvykle chce zkonzultovat, jak v dané situaci postupovat tak, aby ochránil zdraví a život žáka, přitom splnil veškeré povinnosti vůči jeho zákonným zástupcům, preventivně působil na danou třídu a obstál i před případnou kontrolou postupu ze strany ČŠI. Těch úkolů skutečně není málo a ambicí tohoto článku je dotknout se většiny z nich.

Do konce roku 2025 mohla střediska výchovné péče žádat prostřednictvím šablon OP JAK o prostředky na vznik a provoz mobilních multidisciplinárních týmů duševního zdraví složených z psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pracovníků. Šablony OP JAK pro tento účel budou dle aktuálních informací z MŠMT prodlouženy i do prvních měsíců roku 2026. SOFA spolu s MŠMT a NPI realizuje doprovodný projekt zaměřený na metodickou podporu nově vzniklých týmů, sjednocení přístupů a standardů činnosti týmů, evaluaci dopadů a přípravu legislativního ukotvení a systémového financování do budoucna. Cílem je proměna přístupu k dětskému duševnímu zdraví – od pozdní reakce k včasné, dostupné a mezioborově koordinované podpoře ve všech regionech ČR.

Dospívající své pocity často maskují nebo zlehčují, aby tzv. neztratili tvář, stydí se za své prožívání nebo nechtějí dospělé obtěžovat svými obavami – nejsou si třeba jisti, že by u nich nalezli pochopení. Úzkostné stavy žáků jsou přitom přímo spojené s tlakem na výkon a dobré školní výsledky. Pedagog úzkostný stav může poznat při (písemném i ústním) zkoušení, bez ohledu na důležitost zkoušky samotné. Z reakcí žáka při hodině je jasné, že látce rozumí, je bystrý – jakmile jde ale o zkoušku, zmatkuje, zamrzne, nechápe souvislosti nebo zmatečně mluví o jiné látce. Nedokáže se soustředit, může se nadměrně potit nebo zamrznout. Dítě či dospívající se navíc dostává do situace, kdy se začne „cyklit“ a bojí se ztrapnění před pedagogem i ostatními.

Inovativní podpora dětského duševního zdraví v přirozeném prostředí školy a rodiny

Čím dál častěji se na nás obracejí učitelé s tím, že zachytili signály o možné sebevraždě svého žáka – ať se jim žák svěřil sám, napsal to na sítě a učitelovi to přišel říct jiný žák, nebo ho o tom informovali rodiče dotyčného žáka. A všichni očekávají, že učitel jako vysokoškolsky vzdělaný, schopný pedagog s nejednou zkouškou z psychologie si s touto zprávou poradí a najde způsob, jak takového žáka ochránit před sebou samotným, a samozřejmě ho u toho bude dál kvalitně vzdělávat. Pojďme se však podívat na reálné možnosti učitele.

Než se ponoříte do četby tohoto článku, zamyslete se, jaké pocity ve vás vyvolá myšlenka na pracovní den. Je to klid, podpora a důvěra, nebo spíš úzkost z nového pracovního týdne či obava z negativního hodnocení kolegů nebo rodičů? A jak vzpomínáte na školní léta? Cítili jste se přijímaní a podporovaní, nebo jste se báli udělat chybu a být jiní? Odpověď napoví, zda jste byli v psychologicky bezpečném prostředí.

Tento materiál školám pomáhá bezpečně a citlivě zavést schránku důvěry – prostor, kde mohou žáci a žákyně otevřeně sdílet své podněty, obavy nebo nápady.  

Každý školní rok začíná podobně. Září je měsícem očekávání, plánů, nadšení a energie. Vyučující přicházejí s novými nápady, žáci a žákyně bývají zvědaví a otevření změnám. Jenže s příchodem dalších měsíců se atmosféra často promění. První vlna euforie vyprchá a nastupuje každodenní realita – hromadící se úkoly, hodnocení, administrativa, vztahové výzvy ve třídě a komunikace s rodiči. Začíná se projevovat únava, frustrace a pocit vyčerpání. Co s tím?

Být učitelem znamená být průvodcem, oporou, organizátorem, psychologem i krizovým manažerem. V náročném školním prostředí se však může stát, že i ten nejzkušenější pedagog začne cítit tlak, vyčerpání nebo nejistotu. Jak poznat, kdy je čas vyhledat supervizi, kdy terapii a kdy si věci nechat „sednout“?

V základních školách sílí tlak na učitele. Pracovní nároky se zvyšují, počet kvalifikovaných pedagogů klesá a zátěž těch, kteří ve školách zůstávají, neustále narůstá. Nová longitudinální studie ukazuje, že pro stabilitu učitelského sboru je klíčová nejen prevence syndromu vyhoření, ale také cílená podpora pracovní schopnosti učitelů.

Přinášíme rozhovor se Zuzanou Libánskou, výchovnou poradkyní a členkou pracovní skupiny Wellbeing Partnerství pro vzdělávání 2030+.

Zaměřili jsme se na stále aktuální fenomén, který se týká většiny dnešních studentů – spánkovou prokrastinaci. Možná ji znáte i ze své praxe: žáci přicházejí nevyspalí, nesoustředění, podráždění. A přitom večer „jen chvíli“ scrollovali instagram nebo hráli hru. Co se za tímto chováním skrývá? A jak může škola pomoci?

Výzkumy ukazují, že smrt blízkého člověka u dětí do 15 let není výjimečnou událostí. Ztrátou a procesem truchlení projde 25 % dětské populace,1) a proto je třeba se tématu věnovat.

Truchlení je přirozený psychologický proces, kterým lidé reagují na ztrátu blízké osoby nebo jinou významnou životní změnu. Tento proces je individuální, avšak odborná literatura popisuje určité typické fáze, jimiž lidé během truchlení procházejí.

Klimatická změna ovlivňuje nejen přírodu, ale i psychickou pohodu dětí. K posilování jejich odolnosti může významně přispět škola – ať už rozvojem sociálních dovedností, předáváním znalostí, nebo zapojením do smysluplných aktivit s reálným dopadem.

Od první třídy děti učíme, aby uměly brzy samy a dobře psát, číst a počítat. Pro to, aby obstály v životě a cítily se v pohodě, však budou potřebovat ještě něco jiného. Něco, na co stále ve školství nezřídka zapomínáme. A to je schopnost regulovat vlastní emoce a umět fungovat ve vztazích s druhými.

V posledním článku letošní série se budeme věnovat tématům nežádoucího chování ve škole mezi žáky, sebepoškozování a suicidalitě. Všechna data prezentovaná v tomto článku pocházejí ze sběrů dat v rámci šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků v Praze v letech 2016 až 2024. Výsledný datový soubor z posledního sběru v listopadu a prosinci 2024 po vyčištění čítal 10 238 respondentů. Anonymní dotazníkové šetření probíhalo na druhém stupni základních škol a na středních školách v Praze.

Ztráta milovaného člověka je pro dítě hlubokým a často nepochopitelným zásahem do jeho světa. Působí na jeho emoční prožívání, sociální vazby i celkové vnímání stability a bezpečí. Ztráta rodiče, sourozence, prarodiče nebo jiné důležité osoby významně ovlivňuje emoční, sociální i kognitivní vývoj dítěte.

Spánek patří vedle zdravé stravy a pohybu k základním pilířům zdraví. Ovlivňuje naši fyzickou, psychickou i sociální pohodu. Nedostatek kvalitního spánku může významně zhoršit naše zdraví i každodenní fungování – a to již od dětství. Proto jsme se rozhodli publikovat sérii článků zaměřených na zdravý spánek. V tomto prvním díle se zaměříme na aktuální výzkumy týkající se spánku dětí a dospělých.