Duševní zdraví

Ztráta milovaného člověka je pro dítě hlubokým a často nepochopitelným zásahem do jeho světa. Působí na jeho emoční prožívání, sociální vazby i celkové vnímání stability a bezpečí. Ztráta rodiče, sourozence, prarodiče nebo jiné důležité osoby významně ovlivňuje emoční, sociální i kognitivní vývoj dítěte.

Spánek patří vedle zdravé stravy a pohybu k základním pilířům zdraví. Ovlivňuje naši fyzickou, psychickou i sociální pohodu. Nedostatek kvalitního spánku může významně zhoršit naše zdraví i každodenní fungování – a to již od dětství. Proto jsme se rozhodli publikovat sérii článků zaměřených na zdravý spánek. V tomto prvním díle se zaměříme na aktuální výzkumy týkající se spánku dětí a dospělých.

V posledním článku letošní série se budeme věnovat tématům nežádoucího chování ve škole mezi žáky, sebepoškozování a suicidalitě. Všechna data prezentovaná v tomto článku pocházejí ze sběrů dat v rámci šetření duševního zdraví a rizikového chování žáků v Praze v letech 2016 až 2024. Výsledný datový soubor z posledního sběru v listopadu a prosinci 2024 po vyčištění čítal 10 238 respondentů. Anonymní dotazníkové šetření probíhalo na druhém stupni základních škol a na středních školách v Praze.

Každý rodič si přeje, aby jeho dítě chodilo do školy, kde se nejen dobře učí, ale kde se také cítí v bezpečí, přijímané a podporované. Jenže co když se dítě ve škole dobře necítí? Co když má problémy s učením, obtíže v kolektivu nebo prožívá stres, který si nedokáže samo pojmenovat? Právě v takových chvílích může sehrát klíčovou roli školní poradenské pracoviště (ŠPP) - tým odborníků připravených pomoci nejen dětem, ale i jejich rodičům a vyučujícím.

Žijeme ve světě plném hrozeb. O některých víme a určitě nám nepřidávají na klidu. Žijeme ve světě, který se nebývalou rychlostí mění. Každou chvíli také někdo napíše zprávu na svůj účet a odhalit, co je pravdivé a co dezinformace, je pro nás složité, a pro děti dvojnásob.

Již po deváté proběhlo na přelomu listopadu a prosince 2024 výzkumné šetření na téma duševního zdraví a rizikového chování žáků druhého stupně základních škol a středních škol v Praze. Sběru dat v podobě dotazníkové šetření, které probíhá anonymně na jednotlivých školách, se zúčastnilo 11 657 žáků ve věku 11 až 21 let. Po vyčištění dat výsledný výběrový soubor čítal 10 238 respondentů.

V našem časopise jsme se již věnovali představení preventivních programů, které se neodehrávají klasicky ve školní třídě, ale zaměřují se na práci s rodinou či rodiči. Jedním z těchto programu je ChildTalks+, jenž je zaměřen na podporu dětí, jejichž rodiče žijí s duševním onemocněním (tzv. COPMI). S autorkou metodiky Karin van Doesum jsme si povídali o potřebách těchto dětí a jejich rodičů a o zkušenostech s podporou duševního zdraví v Holandsku.

V posledních letech stále zřetelněji vnímáme, jak velký vliv má školní prostředí na duševní zdraví žáků. Výsledky mezinárodních šetření, jako je PISA či TIMSS, ukazují, že čeští žáci chodí do školy výrazně méně rádi než jejich vrstevníci v jiných zemích. Často se ve škole necítí bezpečně, nemají dobré vztahy s ostatními a školu vnímají jako zdroj stresu a tlaku. Tyto skutečnosti nelze přehlížet. Ministerstvo školství proto představilo ucelený plán podpory dětského duševního zdraví, který vychází ze Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ a Dlouhodobého záměru vzdělávání 2023–2027.

Nástroje jako ChatGPT jsou již běžnou součástí života mnoha žáků a školy hledají cesty, jak na tuto situaci reagovat. Zatímco většina vzdělávacích institucí řeší, jak AI integrovat do výuky, na pražské ZŠ Nika se paralelně věnují i opačné otázce: jak zajistit, aby děti neztrácely kontakt s realitou mimo obrazovky.

Počet lidí trpících duševními onemocněními v České republice každoročně roste. Mezi nimi se bohužel nachází i žáci a žákyně základních a středních škol, kteří se potýkají s různými psychickými problémy – od závažnějších poruch, jako jsou úzkosti a deprese, až po různé emoční a behaviorální obtíže. K těmto problémům se často přidává nízká odolnost vůči stresu, zvyšující riziko dalších emočních obtíží. V tomto článku se zaměříme na příčiny těchto potíží a možné způsoby jejich řešení.

Duševní zdraví dětí a dospívajících je stále naléhavějším tématem nejen v rámci rodiny, ale i školního prostředí. Výsledky nedávné studie realizované Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí poukazují na alarmující skutečnost – až 40 % žáků devátých tříd vykazuje známky deprese a u 30 % žáků se objevují symptomy úzkosti. Tento stav reflektuje potřebu systematické prevence a podpory psychického zdraví přímo ve školním prostředí, kde děti tráví značnou část svého života.

Jeden lední medvěd se ptá druhého: „Co dnes budeš dělat?“ A druhý odpoví, že nic. „To jsi ale dělal včera?!“ namítne ten první. „Já vím, ale ještě to nemám hotové!“

Slezské gymnázium v Opavě se dlouhodobě věnuje podpoře duševního zdraví svých žáků a učitelů. Díky projektu Metanoia a unikátní metodice, která je volně dostupná na webu školy, nabízí praktické nástroje, jak pracovat s tématy jako prevence duševních poruch, relaxace nebo arteterapie. O vzniku a významu tohoto projektu jsme hovořili s jeho iniciátorkou Mgr. Kamilou Tkáčovou.

Už čtvrtým rokem fungují na Kutnohorsku týmy duševního zdraví, které pomáhají dětem, učitelům i rodičům. Jeden sídlí na Základní škole Kamenná stezka přímo v Kutné Hoře, druhý v Základní škole Zruč nad Sázavou a oba podle potřeby vyrážejí do další dvacítky škol v regionu. Projekt původně platily Norské fondy a Nadační fond Eduzměna, v loňském roce získal finanční podporu radnic, tedy zřizovatelů škol. V týmu spolupracují sociální pracovník, speciální pedagog a psycholog a s podporou dětského psychiatra nabízejí komplexní pomoc konkrétním dětem. Barbora Hošková je psycholožkou kutnohorského týmu.

Duševní pohoda (wellbeing) dospívajících je často skloňované téma. Tlaky, kterým dospívající v dnešní době čelí, jsou násobně vyšší, než byly před deseti či dvaceti lety. V nedávném výzkumu Národního institutu SYRI jsme sledovali duševní pohodu u žáků a žákyň šestých tříd, protože raná adolescence, kdy se jedinec potýká s fyzickými a emočními změnami, představuje mimořádně náročné období. Navíc právě v tomto věku přichází přechod na druhý stupeň, který s sebou přináší vyšší nároky na výkon a hodnocení.

Dospívání je klíčovým obdobím, během kterého se utváří identita jedince, jeho emoční regulace, vztahy a celkové pojetí sebe sama (Erikson, 1968). V tomto období hrají sociální interakce zásadní roli v procesu formování identity a moderní technologie, především internet a sociální sítě, poskytují zcela nové prostředí, ve kterém tyto interakce probíhají. Obsah, se kterým se adolescenti v online prostoru setkávají, může mít velký vliv na jejich psychiku a prožívání, a proto je nezbytné věnovat tomuto aspektu zvýšenou pozornost.

V posledních letech dochází (nejen) v České republice k alarmujícímu nárůstu psychických obtíží dětí a dospívajících. Podle řady výzkumných šetření (např. Anreva Solution, 2023; NUDZ, 2023) se u čím dál většího procenta mladých lidí objevují symptomy deprese a úzkosti, poruchy spánku, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu a obecně snížený wellbeing. Tento negativní vývoj potvrzují také data z mezinárodních studií a statistik (Formánek a kol., 2019; WHO, 2022).

Zkušenost se sebepoškozováním má podle odborných odhadů necelá pětina českých adolescentů. Nový online kurz přiblíží vzdělavatelům, rodičům i dalším podporu, kterou mohou poskytnout ve chvíli, kdy se u dětí či dospívajících se sebepoškozováním setkají.

K diagnostice pedagogických a psychologických problémů v oblasti školství využíváme zdravotnickou klasifikaci Světové zdravotnické organizace. Stále u nás platí Mezinárodní klasifikace nemocí v 10. úpravě z roku 1993 (MKN10). Od roku 2022 je v platnosti ICD11 (u nás MKN11) s pětiletým přechodným obdobím, během něhož je třeba anglickou verzi přeložit a postupně implementovat do tuzemské zdravotnické praxe. Zcela určitě nás mimo zdravotnictví nikdo nemůže nutit, abychom změny, které přináší, akceptovali, a jistě se dlouho domluvíme i s dosud a léta používanými termíny. Novou terminologii bychom však měli alespoň znát, abychom rozuměli, když ji bude někdo používat. Je totiž pravděpodobné, že přinejmenším lékaři (pojišťovny) ji používat budou.

Často se setkávám u učitelů s názorem, že se žákovské pohodě věnuje nějak moc prostoru i času. Je to možné. Na druhou se ale stále v praxi potkáváme s tím, že mnoho psychických obtíží, se kterými žáci a studenti vyhledávají odborníky, pramení ze školního prostředí. Mnohdy jsou příčinou jejich návštěvy právě učitelé…