Duševní zdraví

Duševní zdraví dětí a dospívajících je stále naléhavějším tématem nejen v rámci rodiny, ale i školního prostředí. Výsledky nedávné studie realizované Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí poukazují na alarmující skutečnost – až 40 % žáků devátých tříd vykazuje známky deprese a u 30 % žáků se objevují symptomy úzkosti. Tento stav reflektuje potřebu systematické prevence a podpory psychického zdraví přímo ve školním prostředí, kde děti tráví značnou část svého života.

Nástroje jako ChatGPT jsou již běžnou součástí života mnoha žáků a školy hledají cesty, jak na tuto situaci reagovat. Zatímco většina vzdělávacích institucí řeší, jak AI integrovat do výuky, na pražské ZŠ Nika se paralelně věnují i opačné otázce: jak zajistit, aby děti neztrácely kontakt s realitou mimo obrazovky.

Počet lidí trpících duševními onemocněními v České republice každoročně roste. Mezi nimi se bohužel nachází i žáci a žákyně základních a středních škol, kteří se potýkají s různými psychickými problémy – od závažnějších poruch, jako jsou úzkosti a deprese, až po různé emoční a behaviorální obtíže. K těmto problémům se často přidává nízká odolnost vůči stresu, zvyšující riziko dalších emočních obtíží. V tomto článku se zaměříme na příčiny těchto potíží a možné způsoby jejich řešení.

Jeden lední medvěd se ptá druhého: „Co dnes budeš dělat?“ A druhý odpoví, že nic. „To jsi ale dělal včera?!“ namítne ten první. „Já vím, ale ještě to nemám hotové!“

Slezské gymnázium v Opavě se dlouhodobě věnuje podpoře duševního zdraví svých žáků a učitelů. Díky projektu Metanoia a unikátní metodice, která je volně dostupná na webu školy, nabízí praktické nástroje, jak pracovat s tématy jako prevence duševních poruch, relaxace nebo arteterapie. O vzniku a významu tohoto projektu jsme hovořili s jeho iniciátorkou Mgr. Kamilou Tkáčovou.

Už čtvrtým rokem fungují na Kutnohorsku týmy duševního zdraví, které pomáhají dětem, učitelům i rodičům. Jeden sídlí na Základní škole Kamenná stezka přímo v Kutné Hoře, druhý v Základní škole Zruč nad Sázavou a oba podle potřeby vyrážejí do další dvacítky škol v regionu. Projekt původně platily Norské fondy a Nadační fond Eduzměna, v loňském roce získal finanční podporu radnic, tedy zřizovatelů škol. V týmu spolupracují sociální pracovník, speciální pedagog a psycholog a s podporou dětského psychiatra nabízejí komplexní pomoc konkrétním dětem. Barbora Hošková je psycholožkou kutnohorského týmu.

Duševní pohoda (wellbeing) dospívajících je často skloňované téma. Tlaky, kterým dospívající v dnešní době čelí, jsou násobně vyšší, než byly před deseti či dvaceti lety. V nedávném výzkumu Národního institutu SYRI jsme sledovali duševní pohodu u žáků a žákyň šestých tříd, protože raná adolescence, kdy se jedinec potýká s fyzickými a emočními změnami, představuje mimořádně náročné období. Navíc právě v tomto věku přichází přechod na druhý stupeň, který s sebou přináší vyšší nároky na výkon a hodnocení.

Dospívání je klíčovým obdobím, během kterého se utváří identita jedince, jeho emoční regulace, vztahy a celkové pojetí sebe sama (Erikson, 1968). V tomto období hrají sociální interakce zásadní roli v procesu formování identity a moderní technologie, především internet a sociální sítě, poskytují zcela nové prostředí, ve kterém tyto interakce probíhají. Obsah, se kterým se adolescenti v online prostoru setkávají, může mít velký vliv na jejich psychiku a prožívání, a proto je nezbytné věnovat tomuto aspektu zvýšenou pozornost.

V posledních letech dochází (nejen) v České republice k alarmujícímu nárůstu psychických obtíží dětí a dospívajících. Podle řady výzkumných šetření (např. Anreva Solution, 2023; NUDZ, 2023) se u čím dál většího procenta mladých lidí objevují symptomy deprese a úzkosti, poruchy spánku, sebepoškozování, myšlenky na sebevraždu a obecně snížený wellbeing. Tento negativní vývoj potvrzují také data z mezinárodních studií a statistik (Formánek a kol., 2019; WHO, 2022).

Zkušenost se sebepoškozováním má podle odborných odhadů necelá pětina českých adolescentů. Nový online kurz přiblíží vzdělavatelům, rodičům i dalším podporu, kterou mohou poskytnout ve chvíli, kdy se u dětí či dospívajících se sebepoškozováním setkají.

K diagnostice pedagogických a psychologických problémů v oblasti školství využíváme zdravotnickou klasifikaci Světové zdravotnické organizace. Stále u nás platí Mezinárodní klasifikace nemocí v 10. úpravě z roku 1993 (MKN10). Od roku 2022 je v platnosti ICD11 (u nás MKN11) s pětiletým přechodným obdobím, během něhož je třeba anglickou verzi přeložit a postupně implementovat do tuzemské zdravotnické praxe. Zcela určitě nás mimo zdravotnictví nikdo nemůže nutit, abychom změny, které přináší, akceptovali, a jistě se dlouho domluvíme i s dosud a léta používanými termíny. Novou terminologii bychom však měli alespoň znát, abychom rozuměli, když ji bude někdo používat. Je totiž pravděpodobné, že přinejmenším lékaři (pojišťovny) ji používat budou.

Často se setkávám u učitelů s názorem, že se žákovské pohodě věnuje nějak moc prostoru i času. Je to možné. Na druhou se ale stále v praxi potkáváme s tím, že mnoho psychických obtíží, se kterými žáci a studenti vyhledávají odborníky, pramení ze školního prostředí. Mnohdy jsou příčinou jejich návštěvy právě učitelé…

České mateřské a základní školy mají poslední příležitost využít finanční podporu z Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Tyto tzv. šablony, které školám poskytují peníze z evropských fondů, představují konkrétní možnost, jak školám pomoci zlepšit výukové procesy a vybavit je potřebnými nástroji pro efektivnější vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ve spolupráci s Českou školní inspekcí (ČŠI) vytipovalo několik oblastí, kde mohou školy tyto finanční prostředky cíleně využít.

„Je nepozorný, stále zamyšlený, zahleděný, často odchází při vyučování na toaletu, straní se dětí, dlaně si zakrývá mikinou.“ I tak by mohl pedagog hovořit o žákovi, kterého by si dle tohoto popisu mohl zařadit jako „nepozorného, líného školáka“. Ve skutečnosti se může jednat o úzkostné dítě trpící obsedantně kompulzivní poruchou.

Škola je přirozeným prostředím, kde děti a mladí lidé mohou získávat široké spektrum kompetencí, včetně kompetencí k péči o své duševní i fyzické zdraví. Školy jsou tak z mnoha důvodů hlavním dějištěm realizace preventivních programů a programů podpory duševního zdraví. Zahrnují totiž velkou většinu populace, u niž je preventivní působení nejefektivnější, disponují velkou kapacitou kompetentních realizátorů, mohou nabídnout další podporu indikovaným jedincům.

Zapomenout úkol nebo pohořet při písemce může občas i ten nejlepší žák či žákyně. Stejně tak mívají i pohodoví školáci občas smolný den, kdy je rozzlobí či rozlítostní maličkost. Pokud však zhoršení školních výsledků a změny v chování trvají delší čas, je to signál, že dotyčný prochází nějakým psychicky náročným obdobím…

Je tu září, čas návratů dětí do tříd, učitelů do kabinetů a zkrátka každého na své místo. Pro někoho je zlomový první leden, pro lidi pracující ve školství je to právě září. Ve vzduchu je cítit nervozita a trochu zmatek, než si vše sedne. Rodiče jsou rádi, že se jim ruce trochu rozvážou a budou mít o starost méně s vařením. V jídelnách se ale vše chystá a znova dává do chodu, a začíná tak každodenní maraton v přípravě jídel, která uspokojí malé hladovce.

Z výzkumů zabývajících se syndromem vyhoření u vyučujících je prokázáno, že větší profesní spokojenost a menší stres při výkonu povolání zažívají vyučující, kteří mají odborné znalosti a dovednosti, díky nimž lépe rozumí profesním situacím a dokážou je lépe zvládat.

Mezi zásadní témata současného vzdělávacího systému patří prevence školního neúspěchu u žáků se sociálním znevýhodněním a minimalizace předčasných odchodů těchto žáků ze vzdělávání. Se zaměřením na tyto oblasti realizuje Nová škola, o. p. s., projekt, ve kterém ve čtyřech základních školách působí multidisciplinární týmy, zahrnující profese sociálních pracovníků, odborníků na duševní zdraví a psychologů/psychoterapeutů. Zkušenosti z prvních měsíců práce týmů ukazují na řadu příkladů dobré praxe v oblasti podpory žáků, učitelů i škol.

Psychická nepohoda žáků a studentů je téma, kterému se aktuálně věnuje řada odborníků v praxi i výzkumu. Mnoho výzkumů dokládá, jakým způsobem se zhoršuje duševní zdraví adolescentů. Anna a Veronika se rozhodly, že s tím zkusí něco udělat. Založily Endlessly. Jak tato organizace zapadá to systému podpory o adolescenty? Jaké služby nabízí a co má navíc? Všemi těmito a dalšími otázkami nás v rozhovoru provede umělá inteligence, která dotazy pro zakladatelky Endlessly, s. r. o., navrhla.