Digitální kompetence

Školy připravují žáky na budoucnost, která je čím dál více digitální. Internetové bankovnictví se pro nás všechny stalo normou a svou totožnost můžeme prokazovat elektronickou verzí občanského průkazu. Podnikatelé mají povinnost mít datovou schránku, komunikují s úřady online, dokonce vyplňují elektronická daňová přiznání. Změny ve vzdělávacích plánech se snaží na tuto skutečnost reagovat mimo jiné zavedením rozvoje digitálních kompetencí.

Přehodnocujeme nejen to, co ve školách vyučujeme, ale také to, jak to vyučujeme. Tak by bylo možné stručně popsat sjednocující prvek trendů digitálního vzdělávání roku 2023, které doléhají do základních a středních škol v Česku. Tento soubor vybraných trendů, které považuji pro tento rok za klíčové, jsem představil v příspěvku na konferenci Škola jako místo setkávání v říjnu 2023 v Praze. Zde se s trendy můžete seznámit v podobě článku.

Jaká byla letošní DigiSeč? Jednoznačně pestrá. Po plenární části měly tři stovky učitelů nejrůznějších aprobací i ředitelů škol možnost vybírat ze 35 workshopů ve čtyřech blocích.

Prvního září vstoupila v platnost aktualizace rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání v informatické oblasti. Týká se všech středních škol a všech oborů. Co to pro školy, jejich vedení a učitele znamená a jak nejlépe využít dva roky, které na přípravu změn mají k dispozici?

Děti budou pomocí umělé inteligence podvádět. Zhloupnou, protože veškerou práci udělá za ně. To jsou obavy, které mi poslední měsíce učitelé sdílejí denně ve sborovnách a na konferencích. Rozumím jim. Pojďme k tomu ale přistoupit systematicky a zajistit, aby se tak nestalo. Protože když se to vezme za správný konec, umělá inteligence může v oblasti vzdělávání přinést v první řadě pozitiva.

Téma umělé inteligence bude v tomto školním roce postupně a stále intenzivněji doléhat i do školní praxe, využívání nástrojů umělé inteligence žáky si budou učitelé stále více všímat a sami se budou s nástroji umělé inteligence učit pracovat. Tento text se formou výkladového slovníčku pokouší toto téma čtenářům přiblížit. Primárně se zaměřuje na aktuální klíčové koncepty generativních jazykových modelů, se kterými dnes pracujeme nejčastěji prostřednictvím chatbotů.

Eva Nečasová, výtvarnice, spoluautorka narativních počítačových her a především zakladatelka iniciativy AI dětem, je jednou z nejvytíženějších dam, s nimiž jsem dělala rozhovor. Není divu. Umělá inteligence, která je v současné době skloňována ve všech možných pádech, je jejím denním chlebem. Povídaly jsme si nejen o tom, jak by mohla AI ovlivnit vzdělávání v budoucnosti nebo proč je přesvědčena, že umělou inteligenci nebudou žáci zneužívat. „Představte si aplikaci, která v hodinách, kde je pedagog sám na 25–30 dětí, dovolí, aby se každý učil svým tempem, způsoby, které mu vyhovují. A učitelé jsou tam pro děti, motivují je, pomáhají hledat jejich silné stránky.“

Nestává se často, že by externí vzdělávací program vyvolal nadšení napříč celou školou – žáci si o něm štěbetají o přestávkách, pedagogové zařazují nové poznatky do výuky a rodiče objevují doposud skryté perspektivy, kterými mohou nahlížet na svět svých dětí. O to víc nás těší, že jsme toho díky Digitální výchově pravidelnými svědky. Komplexní, ale nenásilnou formou tak pasujeme digitální wellbeing na běžnou součást školní výuky stejně, jako jsou dnes digitální technologie součástí našich životů.

Od května 2023 se rozšířila podpora pro školy při zavádění revize RVP v informatické a digitální oblasti o možnost individuálních konzultací s krajskými ICT metodiky – KIM, a to např. v tématech efektivního zapojování technologií do výuky, využívání výukových programů, aplikací a dalších vzdělávacích zdrojů přispívajících k rozvíjení digitálních kompetencí pedagogů, potažmo žáků.

Už několik let máme k dispozici český překlad Evropského rámce digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu i online nástroj Učitel21, který má pomoci učitelům ohodnotit vlastní digitální kompetence a lépe nasměrovat svůj další rozvoj. Letos vydal Národní pedagogický institut ČR publikaci Michala Černého DigCompEdu: Digitální kompetence učitelů od teorie k praxi, který tento rámec významně přibližuje každodenní práci pedagogů.

O tom, jak se na úrovni školy vypořádat se změnami, které v roce 2021 přinesla revize RVP ZV v informatické a digitální oblasti, hovoříme s Václavem Nádvorníkem, zástupcem ředitele ZŠ Londýnská v Praze, který zároveň působí jako konzultant pro školy v otázkách úprav ŠVP, začlenění nové informatiky a rozvoje digitálních kompetencí.

Každý učitel má, minimálně z dob covidové pandemie, vlastní zkušenost s řadou digitálních komunikačních nástrojů i výukových aplikací ve svých hodinách. Přesto začlenění nové digitální kompetence v mnohých probouzí sokratovské „vím, že nic nevím“…

Individuální konzultace s odborníky jsou důležitou součástí podpory Národního pedagogického institutu ČR školám v souvislosti s výukou nové informatiky a začleněním digitální kompetence do jednotlivých předmětů. Využívají je zejména ředitelé těch škol, které s přípravami na změny začínají. Nejste to právě vy?

Těžko bychom nacházeli obor, který neprošel proměnou díky digitálním technologiím. Tyto změny je třeba promítnout i do výuky jednotlivých vzdělávacích oborů ve školách. Postupně tak začnou ve všech předmětech přibývat aktivity využívající technologie k řešení dílčích, ale i zásadních oborových úkolů a témat.