Digitální gramotnost

Používání mobilů je možné omezit ve školním nebo vnitřním řádu, který vydává ředitel školy po jeho schválení školskou radou. Základní a střední školy mohou využít jednu ze tří možností nastavení pravidel, tj. zákaz v celé školy po celou dobu pobytu žáků a studentů ve škole, zákaz jen v některých místech školy a jen v některých časech nebo používání mobilních telefonů a elektornických zařízení bez omezení. Mateřským školám doporučuje regulovat používání těchto zařízení po celou dobu provozu.

Nedávno jsem navštívila školu v Anglii. Šlo o instituci s přísným režimem, kde mají problém s mobily vyřešen technicky dokonale: telefony jsou celý den zamknuté ve skříňkách, žáci k nim nemají přístup. Člověk by čekal pedagogický ráj a studenty soustředěné jen na výuku. Když jsme se však zeptali paní ředitelky, co vnímá jako největší problém současnosti, bez váhání odpověděla: „Sociální sítě a kyberšikanu.“

Třetí ročník úspěšné konference Škola jako místo setkávání, pořádané redakcí Řízení školy (Wolters Kluwer ČR), se uskutečnil ve čtvrtek 9. října 2025. Stejně jako v předchozích letech nabídl prostor pro sdílení zkušeností, inspirace a společné přemýšlení o tom, jak může vypadat kvalitní škola. Letos jsme se potkali v nových prostorách Kongresového centra hotelu Olšanka.

Umělá inteligence (AI) postupně proniká do všech aspektů našeho života, tedy i do oblasti vzdělávání. Stává se jeho součástí. Naši žáci a studenti ji už do svého života aktivně začlenili. Učitelé se tak ocitají před jedinečnou příležitostí, jak efektivně využít generativní AI ve výuce. Ano, umělá inteligence přináší nejen pozitivní aspekty, ale také výzvy, se kterými je třeba se smysluplně vypořádat. Vyhýbat se vlivu umělé inteligence dnes již není možné. Pojďme otevřít dialog o tom, jak ji optimálně začlenit do školního prostředí.

V mateřské škole v Táboře, která je odloučeným pracovištěm místní Základní školy a Mateřské školy Tábor, Helsinská 2732, se rozvoji digitální pregramotnosti věnují již více než 15 let. Tento dnes již nadčasový přístup vychází z progresivní iniciativy vedení tohoto předškolního zařízení.

Umělá inteligence dnes již patří mezi běžné a užitečné pomocníky nejen v kreativních průmyslech, ale i v mediální sféře nebo bankovnictví. Nápomocná je studentům a jejich rodičům, ale také učitelům ve školách během výuky. Národní pedagogický institut ČR (NPI ČR) proto vydal před začátkem nového školního roku tři materiály s doporučeními, jak AI ve výuce a běžném školním provozu využívat. Radí například, aby si z ní učitelé udělali virtuálního kolegu. Formou častých otázek a odpovědí pokrývají vedle virtuálního asistenta také témata umělá inteligence a právo a AI ve výuce.

Jaká byla letošní DigiSeč? Jednoznačně pestrá. Po plenární části měly tři stovky učitelů nejrůznějších aprobací i ředitelů škol možnost vybírat ze 35 workshopů ve čtyřech blocích.

Prvního září vstoupila v platnost aktualizace rámcových vzdělávacích programů pro střední odborné vzdělávání v informatické oblasti. Týká se všech středních škol a všech oborů. Co to pro školy, jejich vedení a učitele znamená a jak nejlépe využít dva roky, které na přípravu změn mají k dispozici?

Digitální technologie jsou často diskutovaným tématem ve školách. Ať už se jedná o mobilní telefony žáků, využívání aplikací ve výuce nebo novou informatiku. Tématem, které se k digitálním technologiím neodmyslitelně váže, je kybernetická bezpečnost, která bývá chápána jako záležitost učitelů informatiky, ICT koordinátorů, případně správců sítí. Svou roli v kybernetické bezpečnosti má však celá škola, a tedy i jednotliví učitelé. V příspěvku si jednotlivé role přiblížíme a řekneme si několik tipů, jak se ke své roli postavit odpovědně.

Téma umělé inteligence bude v tomto školním roce postupně a stále intenzivněji doléhat i do školní praxe, využívání nástrojů umělé inteligence žáky si budou učitelé stále více všímat a sami se budou s nástroji umělé inteligence učit pracovat. Tento text se formou výkladového slovníčku pokouší toto téma čtenářům přiblížit. Primárně se zaměřuje na aktuální klíčové koncepty generativních jazykových modelů, se kterými dnes pracujeme nejčastěji prostřednictvím chatbotů.

Nestává se často, že by externí vzdělávací program vyvolal nadšení napříč celou školou – žáci si o něm štěbetají o přestávkách, pedagogové zařazují nové poznatky do výuky a rodiče objevují doposud skryté perspektivy, kterými mohou nahlížet na svět svých dětí. O to víc nás těší, že jsme toho díky Digitální výchově pravidelnými svědky. Komplexní, ale nenásilnou formou tak pasujeme digitální wellbeing na běžnou součást školní výuky stejně, jako jsou dnes digitální technologie součástí našich životů.

Centrum kybernetické bezpečnosti si klade tuto otázku již delší dobu a výsledkem úvah tímto směrem byl projekt Kyberpohádek. Na podkladu notoricky známých pohádek vzniklo v první pilotní fázi šest upravených verzí tak, aby dětem připomínaly důležité návyky i ve světě virtuálním, v tom kybernetickém.

Ať chceme, nebo ne, digitální technologie dnes výrazně ovlivňují náš každodenní život. Proto se přirozeně k debatám o wellbeingu ve školách přidává diskuse o wellbeingu digitálním. Jak najít zdravý vztah k digitálním technologiím i k sobě samým? Právě na tuto otázku v Replug me pomáháme žákům, rodičům i učitelům najít odpověď.

Už několik let máme k dispozici český překlad Evropského rámce digitálních kompetencí pedagogů DigCompEdu i online nástroj Učitel21, který má pomoci učitelům ohodnotit vlastní digitální kompetence a lépe nasměrovat svůj další rozvoj. Letos vydal Národní pedagogický institut ČR publikaci Michala Černého DigCompEdu: Digitální kompetence učitelů od teorie k praxi, který tento rámec významně přibližuje každodenní práci pedagogů.

Je konec listopadu a já se jdu podívat do ZŠ Jižní na pražském Spořilově na projektový den Strojové učení pro děti. O umělé inteligenci (AI) je slyšet ze všech stran a je jasné, že dnešní děti se bez znalostí (minimálně) jejích základů neobejdou.

DIGIplovárna je součástí podpory škol při revizích RVP ZV v digitální oblasti. Nejde však o klasickou vzdělávací akci, spíše o přátelský prostor ke sdílení zkušeností v menších skupinkách účastníků. Každá DIGIplovárna má svého „plavčíka“, vyškoleného moderátora z řad pedagogů, a téma. Konkrétní obsahovou náplň si tvoří účastníci sami.

Těžko bychom nacházeli obor, který neprošel proměnou díky digitálním technologiím. Tyto změny je třeba promítnout i do výuky jednotlivých vzdělávacích oborů ve školách. Postupně tak začnou ve všech předmětech přibývat aktivity využívající technologie k řešení dílčích, ale i zásadních oborových úkolů a témat.

Sledujte a ptejte se v živé online debatě  těch, kteří už začali. Tentokrát jsme pozvali zástupkyni ředitelky ZŠ Okružní z Mostu Michaelu Šicovou, která je zároveň aprobovanou učitelkou českého jazyka a výtvarné výchovy, pedagožky Annu Ritzovou ze ZŠ generála Z. Škarvady v Ostravě-Porubě a Hanu Zbořilovou z Reálného gymnázia a ZŠ Prostějov. 

Všechna čtyřletá i víceletá gymnázia musí zahájit výuku podle revidovaného RVP v digitální oblasti nejpozději od 1. září 2025, a to ve všech ročnících. Některé školy ale využily možnost začít dobrovolně už v tomto školním roce. Jakýkoli „předtermín“ s sebou zároveň nese i příležitost pro postupný náběh výuky. Ať se ve svém gymnáziu rozhodnete jakkoli, můžete zdarma čerpat podporu Národního pedagogického institutu ČR.

Dalo by se to rámovat i jako generační střet. Výzkum brněnských odborníků z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ukazuje, že když přijde na využívání technologií, jsou děti často ve srovnání se svými rodiči či učiteli napřed a pracují s nimi efektivněji. Jako generační střet to ale vědci rámovat nechtějí. Různí lidé zkrátka vyrůstají v jiné době. Jak nebýt za tmáře, který dítě zbytečně brzdí v rozvoji, ale zároveň si pohlídat, aby nastupující generace jen neseděla před monitorem?