Poradna - strana 29

Dítě, které do začátku školního roku dovršilo věku pěti let, plní povinné předškolní vzdělávání, ale nemá trvalý pobyt v místě mateřské školy (není spádové) – má/nemá přednostní přijetí před tříletým, čtyřletým dítětem s trvalým pobytem v místě mateřské školy (spádové)? Předpokládám, že nemá a odkaz vychází ze školského zákona před novelizací. https://www.klickevzdelani.cz/clanky/category/legislativa-pro-skoly/stanovisko-msmt-k-vykladu-34-odst-4-skolskeho-zakona-prijimani-predskolaku-do-ms

Rádi bychom si v naší MŠ zvýšili rozpočet poskytnutím doplňkové činnosti a to pronájmem venkovního hřiště, popř. třídy a malé kuchyňky soukromým osobám např. na dětské oslavy. Chtěli bychom vědět, zda je toto možné a za jakých podmínek? Nejvíce nás zajímá otázka bezpečnosti a odpovědnosti ředitelky MŠ za případný úraz dítěte. Jestli ředitelka, která není na akci přítomná, odpovídá za případné vzniklé škody a úrazy. Popř., zda by se této odpovědnosti dalo smlouvou zbavit - přenést ji na osobu, která si prostory pronajme.

Dotaz se týká čerpání samostudia u pedagogů s kratším pracovním úvazkem. Krátí se celkových 12 hodin poměrově k tomuto úvazku nebo všichni mají nárok na plný počet? Ze zkušenosti vím, že přístupy škol jsou různé.

Ukončení předškolního vzdělávání: Rodič mateřské škole doručil oznámení o ukončení předškolního vzdělávání dítěte, které plní povinné předškolní vzdělávání. Jak správně postupovat? Ukončí ředitel MŠ vzdělávání dítěte? Musí ředitel sledovat, zda je dítě přijato v jiné MŠ?

Pedagog byl vyslán na školení v rámci prohlubování kvalifikace o víkendu. Náleží mu příplatek za práci o víkendu? Školení je delší než “nepřímá” pedagogická činnost pedagoga, náleží mu příplatek za "nadúvazkové" hodiny?

Jak postupovat v případě, že zákonný zástupce žáka žádá o uvolnění z předmětu, který není tělesná výchova (konečné vyučovací hodiny v rozvrhu - Vv) - důvodem je účast na individuálním tréninku, žák 1. stupeň ZŠ? Zároveň jak postupovat při žádosti o pozdní příchod do výuky ráno dvakrát týdně ze stejného důvodu?

Rád bych se zeptal, jak je to s řády učeben/pracoven. Pokud třídu nazvu nějakou učebnou (např. učebna biologie), i když je to obyčejná třída musím mít řád? Případně, i když je to učebna, která se nějak specializuje (typicky PC) je nutné řád mít?

Jak má být prakticky řešeno hlasování žáků a jejich zákonných zástupců o členovi školské rady za tuto skupinu. Je to tak, že maximální počet hlasů odpovídá počtu žáků školy? Tedy, že za každého žáka může být odevzdán jeden hlas? To by znamenalo, že se zákonní zástupci musí shodnout. Co když tomu tak nebude? Čí hlas platí? Zároveň by to znamenalo, že zákonný zástupce má tolik hlasů, kolik žáků zastupuje. Je tomu tak?

Jak správně určit přespočetné hodiny u pedagoga, který má úvazek 22 hodin, ale rozložen v měsíci takto: týden A 20 hodin/   týden B 23 hodin/   týden A 20 hodin/   týden D 25 hodin. Jak správně určit přespočetné hodiny u pedagoga, který má úvazek 22 hodin (jednu nadúvazkovou týdně), ale rozložen v měsíci takto: týden A 20 hodin/   týden B 23 hodin/   týden A 20 hodin/   týden D 25 hodin. Ale, protože má úvazek 22 hodin, to znamená jednu nadúvazkovou týdně, tak máme označit vždy jednu týdně?

V naší základní  škole je v provozu školní družina a dvacet let i školní klub. Po celou tuto dobu měly vychovatelky jednu pracovní smlouvu jako „Vychovatelka ŠD a ŠK“. Od března letošního roku se situace změnila a vychovatelky mají dvě smlouvy (jako dva souběžné pracovní poměry)  - vychovatelka ŠD a vychovatelka ŠK. Mají tedy dvě rozvržení pracovní doby, vykazují dva podklady pro proměnlivé platy a především nemají nárok na proplácení dělené směny. Pokud má vychovatelka ranní službu ve ŠK (6:40 – 7:40) a odpolední službu vykonává v ŠD (11:40 – 16:30), nemá dělenou směnu proplacenou. Pokud začíná ranní provoz v ŠD a pokračuje odpoledním provozem v ŠD, dělená směna je proplacena. Jsou tyto dvě pracovní smlouvy logické? Spíše ne, vchovatelky zajišťují zájmové vzdělávání u jedné organizace.

Jako nový ředitel školy mám za minulého vedení jmenovanou statutární zástupkyni, a také protože jsme základní a mateřská škola pověřenou vedoucí učitelku MŠ. Mám tedy několik otázek: Na některých školách je pouze zástupce ředitele, někde statutární zástupce ředitele, je v tom nějaký rozdíl? Je možné zástupce ředitele (i statutárního) jako vedoucího zaměstnance odvolat z této funkce a jmenovat někoho jiného? I přesto, že jmenuji/pověřím svého zástupce, je to pracovní poměr, kdy má smlouvu jako učitel, že? Je rozdíl mezi pověřením a jmenováním? A jaké jsou u těchto věcí potřeba administrativní úkony?

Řeším případ kolegyně, která si potřebuje doplnit kvalifikaci učitelky AJ na druhém stupni ZŠ. Má maturitu a státní jazykovou zkoušku z pomaturitní jazykové školy. Následné magisterské studium na pedagogické fakultě nedokončila. Našla si vzdělávací program "Studium pedagogiky podle § 22, odst. 1, písm. a) zákona č. 563/2004 Sb.", který organizuje NPI (odkaz na informace o daném studiu přikládám zde). Dle garantky tohoto vzdělávacího programu, by po absolvování měla být plně kvalifikovaná k výuce cizího jazyka na druhém stupni ZŠ. Má garantka pravdu? Je možné tímto studiem "obejít" podmínku vysokoškolského vzdělání pro učitele ZŠ?

Můžete mi prosím poradit, jak mám při určení přímé ped. činnosti ředitele a jeho zástupce správně postupovat? Jsem nově ředitelkou       v příspěvkové organizaci, jejíž součástí je ZŠ, ZUŠ, MŠ, školní družina, školní klub a školní jídelna. Nevím, jestli dobře chápu výklad školského zákona - § 2 (4) U právnické osoby, která vykonává činnost více druhů škol, se stanoví týdenní rozsah přímé pedagogické činnosti ředitele školy a jeho zástupce podle vykonávané činnosti školy, u které je v příloze k tomuto nařízení stanovena přímá pedagogická činnost nejnižší. - znamená to, že se úvazek ředitele a zástupce bude v našem případě počítat jen podle počtu tříd základní školy...? Je pro mne trochu matoucí ustanovení § 4 odst. 1 nařízení vlády...napočítat všechny "třídy, studijní skupiny, oddělení, kursy, výchovné skupiny a speciálně pedagogické centrum," podle písm. a). Předchozí pan ředitel s paní zástupkyní si do přímé činnosti započítávali třídy ZŠ a k tomu ještě oddělení ŠD, takže učili nižší počet hodin, než mi vychází "z tabulky" ve školském zákoně.

Mohu považovat potřebné dosažené vzdělání pro pozici uč. MŠ ?: 1. bakalářské studium na univerzitě J.A. Komenského v Praze v oblasti speciální pedagogiky s kódem B7 506? Státní zkouška z pedagogiky, psychologie, spec. pedagogiky a etopedie. 2. Maturita AHOL- Střední odborná škola, s.r.o. kód 78-42- M/003 Pedagogické lyceum, maturitní zkouška z ČJ a literatury, 1 odborný předmět- pedagogika, speciální pedagogika, 2 odborný předmět psychologie, pedagogická psychologie, praktická mat. zkouška z pedagogiky a z psychologie. Typ školy- Střední vzdělání s maturitní zkouškou v souladu se zákonem 561/2004 Sb.

Prosím, jak je to s pracovnělékařskými periodickými prohlídkami. Marně se snažím dopátrat, ale jestli správně chápu, tak zaměstnanci školy (učitelé, jídelna i ostatní) jsou kategorie 2 se zvýšeným rizikem, chodí tedy 1x za 4 roky (do 50 let) a 1x za 2 roky (nad 50 let)? Nikde jsem nenašel jaké práce do jaké kategorie patří.

Po jmenování do funkce ředitele školy jsem absolvoval Kvalifikační studium pro ředitel škol a školských zařízení na NPI ČR. Letos jsem byl přijat na bakalářské studium Školského management (Univerzita Karlova), na které budu muset dojíždět vždy jeden pracovní den v týdnu. Studium je zakončeno titulem Bc. - jde tedy jednoznačně o zvyšování kvalifikace? Pokud ano - abych měl nárok na studijní volno podle §232 zákoníku práce, má toto studium být v souladu s potřebou zaměstnavatele. Za zaměstnavatele se v tomto případě považuje Rada města (zřizovatel) nebo já (ředitel školy)?

1. Pokud byl dítěti, které se vzdělává individuálně, udělen odklad školní docházky, musí pro další školní rok opět oznamovat, že i v době odkladu se bude i nadále vzdělávat individuálně? 2. Musí tudíž opět na přezkoušení ve 3.-4. měsíci od zahájení individuál. vzdělávání?

Jsem ředitelka mateřské školy na rodičovské dovolené, po dobu mé rodičovské mě zastupuje paní zástupkyně ve funkci statutárního zástupce. V současné době došlo ke zvýšení mého platového výměru, ale zvýšení se nevztahuje na moji statutární zástupkyni. Bohužel město nenašlo řešení, jak správně v této věci jednat. Mohu ze své pozice, i když jsem na rodičovské dovolené zvýšit své zástupkyni, která mě v současné době zastupuje např. osobní příplatek? 

Předchozí ředitelka naší školy přijala po dobu mateřské a rodičovské dovolené na místo učitelky 1. stupně nekvalifikovanou učitelku. Nekvalifikovaná učitelka má v pracovní smlouvě uvedeno: pracovní poměr se sjednává na dobu určitou, a to po dobu nepřítomnosti paní X. Protože se mi nyní hlásí kvalifikovaná učitelka a současně nejsem s kvalitou práce této nekvalifikované kolegyně spokojen, rozhodl jsem se ji propustit. Mohu tak učinit? Jak mohu definovat rozvázání pracovního poměru?

Prosím o radu, která se nehodnocení žáka. Ze školského zákona §52, odst.3 je jasné, že pokud bude žák z nějakého předmětu nehodnocen, stanovím náhradní termín pro hodnocení do konce září. Jak ale postupovat v následujících případech: 1) Žák bude v červnu z několika předmětů nehodnocen a ze tří hodnocen nedostatečně – pak rovnou neprospěl? 2) Žák bude v červnu z několika předmětů nehodnocen a ze dvou hodnocen nedostatečně – pak nejprve stanovím náhradní termín pro hodnocení, pokud žák uzavře všechny předměty s prospěchem nejhůře dostatečným, může jít k opravným zkouškám. Pokud některý z předmětů bude hodnocen nedostatečně, opakuje ročník (pokud se nejedná o žáka s uzavřenou povinnou docházkou, tam opakování nemusím povolit nebo pokud už žák na daném stupni neopakoval). Toto vše, včetně případných opravných zkoušek musí proběhnout do konce září? 3) Pokud do konce září nebude možné uzavřít klasifikaci a konat případné opravné zkoušky, pak žák opakuje ročník podle § 52, odst. 6 (pokud již neopakoval nebo nemá ukončenou povinnou docházku). Pokud bude mít např. 2 nedostatečné a 3 nehodnocené předměty, pak se na vysvědčení napíše nehodnocen nebo neprospěl?