Poradna

Od 1. 9. 2025 došlo v dětském domově (školské zařízení zřízené krajem) ke změně – zrušení školní kuchyně i školní jídelny. Do doby zrušení byla obsazena pozice vedoucí školní jídelny, tato pozice však byla zrušena. Nadále je však zaměstnána na úvazek 0,2 paní, která tuto funkci (vedoucí ŠJ) dříve zastávala, a nyní působí jako koordinátor stravování pro děti z dětského domova. Níže uvádíme stručný popis postavení a náplně práce: Postavení v organizační struktuře: - je přímo podřízena ředitelce organizace. - odpovídá za hospodárné využívání finančních prostředků, efektivní organizaci provozu a dodržování právních předpisů i interních směrnic. Hlavní náplň práce: 1. Organizace systému stravování po zrušení školní kuchyně a jídelny. 2. Koordinace administrativy a kontrola hospodárnosti samostatného vaření dětí – organizační a metodická odpovědnost. 3. Kontrola a vyhodnocování nákupů a dodržování finančních normativů – ekonomická odpovědnost a evidence. 4. Spolupráce s vychovateli při plánování a vyhodnocování výdajů na stravu – vyžaduje odbornou znalost stravovacích standardů a komunikaci s týmem. 5. Kontrola dodržování hygienických a bezpečnostních předpisů – odpovědnost za dodržování právních norem. Odpovědnost a povinnosti: 1. Zodpovídá za hospodárné a efektivní nakládání s finančními prostředky a majetkem organizace. 2. Odpovídá za řádné vedení provozní dokumentace. 3. Nese hmotnou a morální odpovědnost za svěřené hodnoty. Nejde o klasickou funkci vedoucí školní jídelny, neboť kuchyně a jídelna již neexistují. Nejedná se tedy o řízení provozu stravovacích služeb, ale o metodickou, koordinační a kontrolní činnost v rámci zařízení poskytujícího výchovně-sociální péči. Prosíme o radu dle jakého bodu katalagu prací tuto zaměstnankyni zařadit a do jaké platové třídy?

Dobrý den, ráda bych se informovala, po jakou dobu je nutné archivovat rozvrhy pracovní doby zaměstnanců z předešlých školních roků. Zajímá mě také, zda se doba archivace liší u pedagogických, nepedagogických pracovníků či zaměstnanců pracujících na dohody (DPP/DPČ). Předem děkuji za odpověď.

Jsou žáci, kterým škola musí umožnit konzumaci vlastního jídla společně s ostatními dětmi, zařazeni ve výkazech mezi strávníky? 

Pokud má učitel na SŠ stanovenou přímou pedagogickou činnost na 23 hodin týdně, stanoví se mu 2 tzv. pevné nadúvazkové hodiny na konkrétní den a vyučovací hodinu. Jaký je správný postup pro vykazování těchto hodin? A je rozdíl mezi vykazováním „pevných“ nadúvazkových hodin a ostatních nadúvazkových hodin, které vyučující odučí v rámci suplování za nepřítomné kolegy?

V rámci Erasmu cestovali učitelé do Německa. Cestování na místo se uskutečnilo v sobotu, pracovní program začal v neděli. Máme dobu strávenou cestováním v sobotu započítat do pracovní doby?

Jak vykazovat nadúvazové hodiny v následujících případech?V prvním případě se jedná o učitele s částečným úvazkem. V týdnu jeden celý den čerpal neplacené volno a neodučil své hodiny. V tom samém týdnu odučil dvě hodiny nad rámec svého úvazku. Budou se mu ty dvě hodiny počítat jako nadúvazkové, respektive jako doplnění do úvazku? V druhém případě se jedná o učitele, který má stanovenou přímou pedagogickou činnost 18+1 (koordinátor ICT). Nadúvazková hodina je stanovena na pátek. V pátek ale učitel chodí na specializační studium koordinátora ICT, na které ho vyslala škola. V tom případě hodinu neodučí. Jak v tom týdnu budu vykazovat nadúvazkové hodiny a tu páteční? 

Existuje nějaký právní předpis, který zakazuje realizovat přestup žáka 1. ročníku střední školy na jinou střední školu v období hlavních prázdnin? 

Jsem personalista na Vyšší odborné škole. Rozvrh se dělí na zimní a letní semestr. Dále na sudý a lichý týden. Vždy jsem vyhodnocovala nadúvazkové hodiny, ať už stálé pravidelné či nahodilé vzniklé suplováním, na bázi sudého a lichého týdne. Např. pedagog má v lichém týdnu přímou vyučovací povinnost 28 hodin a v sudém 21 hodin. Jeho týdenní úvazek je tedy 24,5 hodiny a má průměrně týdně 3,5 hodiny nadúvazkové. Vzhledem k tomu, že v sudém týdnu učí 21 hodin, tak v daném týdnu žádná nadúvazková nevzniká, kdežto v lichém týdnu jich je 7 stálých. A dále dle reality odpadlých/suplovaných hodin). Tedy vím, že plán byl 28 hodin a pokud odučil v daném týdnu dokonce 30, protože ještě 2 hodiny suploval, má 9 nadúvazkových. Letos jsme ale v situaci, kdy kvůli studentům kombinovaného studia bude často probíhat výuka v sobotu, která není zcela pravidelná a u některých předmětů probíhá třeba 1× za měsíc. Do plánu rozvrhu sudého/lichého týdne, ze kterého vzejde týdenní úvazek v průměru, se tak dostává např. 2 hodiny každou lichou sobotu. Ale realita a skutečnost bude taková, že tato sobota se odučí např. 1× za měsíc v součtu 6 hodin (kvůli rozvrhu dálkových studentů). Pokud bych si porovnávala plán sudého a lichého týdne, tak v podstatě 3 týdny pedagog svůj pedagogický úvazek nenaplní (budou chybět sobotní hodiny) a ve čtvrtém týdnu to bude vypadat, že ho přeplnil, ale v zásadě je to jen o tom, že přímá činnost není rozvrhována pravidelně do sudého a lichého týdne, ale již více nepravidelně na bází více týdnů. Jak nyní správně přistoupit k vyhodnocování nadúvazkových hodin, které jsem vždy vyhodnocovala týdně?

Jaký je minimální počet hodin přímé pedagogické činnosti vedoucího učitele odborného výcviku?

Jak správně uvést v pracovní smlouvě 80% úvazek vychovatelky školní družiny? PPČ je 30 hodin týdně při plném úvazku. Jedná se mi o to, jestli mám napsat, že ze 40hodinové pracovní doby je její pracovní doba 32 hodin a také napsat její přímou a nepřímou hodinovou pracovní dobu. Kolik bude činit ta nepřímá v hodinách?

Je možné, aby škola měla SRPŠ bez právního podložení, tzn. nemáme stanovy, řád, nejsme zapsáni v rejstříku? Můžeme mít na webu školy informace o SRPŠ a členech? Jaký je přesný a správný postup u založení a chodu SRPŠ?

Při exkurzi do zahraničí se zaměstnanci do dohody o provedení práce do kolonky Místo výkonu pracovní činnosti napíše místo skutečného místa výkonu v zahraničí nebo místo vysílající kmenové školy? A cestovní příkaz se tedy vzhledem k místu výkonu práce bude účtovat jak? 

Kdo může dle platné legislativy podepsat DPP z pozice „zaměstnavatele“ ředitelce školy za práci projektového manažera v rámci výzvy č. 02_24_035 Šablony pro SŠ a VOŠ II. a případně dalších projektů? Dle dostupných informací vím, že někdy to ředitelé škol řeší přes „zmocněnce týkajících se sjednávání pracovněprávních vztahů s ředitelem školy“ a našla jsem také informaci, že statutární zástupce může uzavřít smlouvu sám se sebou.

Od září 2025 jsme zapojeni do v rámci OP JAK II do tzv. šablon (Výzva č. 02_24_035), kde je 5% účast příjemce dotace (naší školy). V předchozích šablonách byly náklady hrazeny z dotace ve výši 100%. Jak budu účtovat konkrétní náklad v nových šablonách...např. mzdy, faktury aj. Budu rozúčtovávat každý doklad na dvě UZ (EU a CZ) a zbytek ve výši 5 % půjde z provozních prostředků školy?

Jak se řeší otázka přestupu žáka na jinou školu v případě, že jeden z rodičů výslovně sdělil s přestupem svůj nesouhlas? Situace je o to složitější, že rodiče nejsou sezdaní, matka nepracuje, otec rodinu živí a přijíždí pouze na víkendy, dítě má PO 3 a je vázáno na AP. Vstupuje do problému i OSPOD? 

Na jaké aktivity potřebují žáci v ZŠ potvrzení od lékaře?

Z podpůrných opatření budou od 1. 1. 2026 hradit obce veškeré pomůcky, které napíše SPC, PPP s finanční náročností nebo pouze ty nad 40000 Kč?

Dle jaké legislativy je možný přestup žáka z 1. ročníku střední školy ze Slovenska do 1. ročníku střední školy v ČR. Žák nekonal přijímací řízení v ČR. Přestup je možný jen mezi školami, které jsou zapsané ve Školském rejstříku, nelze tedy postupovat dle §66 odst. 4. školského zákona.

Je možné nepřijmout žáka do školní družiny na základě jeho opakovaného porušování školního řádu při vyučování? Nebo jsme povinni jej přijmout a následně na základě porušování vnitřního řádu školní družiny je možno jej vyloučit?

O kolik dětí ve třídě se snižuje jejich maximální počet, když jsou ve třídě 3 děti s PO3?