Veřejné školství ve Spojených státech čelí mnoha problémům, se kterými se snaží vypořádat. Vedle chudoby, která významně zasahuje do života studentů, a tenčících se finančních prostředků v době trvající ekonomické krize jsou to rostoucí nároky ze strany rodičů i politiků na školu a její odpovědnost za vzdělání dětí. Ředitelé škol se tak často spontánně obracejí na nejbližší okolí, aby zde hledali potřebné zdroje.
Komunitní školy ve Spojených státech
Mgr.
Martina
Novotná
Vzdělávací program Varianty, Člověk v tísni, o. p. s.
Komunitní školy zažívají v USA
v posledních dvaceti letech rozkvět
a stávají se jednou z mnoha cest, kterými se zdejší
podfinancované veřejné školy
snaží řešit situaci svých studentů. Učitelé chtějí především učit. Ve svých hodinách jsou však nuceni řešit problémy, které jejich výuku výrazně poznamenávají. Rebecca Mieliwocki, zvolená Učitelkou roku USA 2012, to shrnula následovně:
„Čelím příliš mnoha překážkám bránícím úspěchu studentů, které jsem nevytvořila a které nemohu kontrolovat. Nemůžu zajistit, aby mí studenti snídali, měli v noci kde spát či jestli mají přístup k technologiím.“
Vedle
rodinných podmínek
zde existuje celá řada dalších důvodů, které snižují šanci studentů na to, aby uspěli ve škole, a zajistili si tak lepší podmínky pro život. Např.
špatné využité volného času
studentů je jedním z významných rizikových faktorů pro vznik patologického chování. A řada studentů nemá, především z finančních důvodů, přístup ke sportovním, uměleckým a jiným činnostem. V neposlední řadě jde také o podobu výuky, jež studenty nemotivuje a je vzdálená jejich životům a problémům, které oni a jejich rodiny řeší. Všechny tyto a další důvody přispívají k tomu, že se stále
zvyšuje počet studentů, kteří do školy často nechodí nebo ji předčasně opouštějí.
V rozmanitém a především decentralizovaném prostředí Spojených států se logicky nabízí, že se ředitelé ve snaze najít potřebné zdroje obrátí na své nejbližší okolí.
Komunitní zdroje
můžou být
ve formě financí,
ale také ve formě
času, lidských zdrojů, práce či dobrovolnictví.
Typická americká komunitní škola ve svých prostorách hostí zdravotní středisko, kam dochází v určité dny lékař a které může být sponzorováno místním obecním úřadem. Středisko většinou také nabízí služby psychologa. Naleznete zde i volnočasové aktivity pro děti, vedené zástupci komunity. Sportovní trenér z města se zaváže jednou týdně věnovat svůj čas škole nebo matka-umělkyně zde vede výtvarný kroužek.
Komunitní škola jde ale ještě dál a snaží se
nabídnout pomoc i rodinám studentů
– nabízí různou škálu
vzdělávacích kurzů pro rodiče
a zprostředkovává i různé sociální služby. Výjimkou není ani to, pokud vybavuje ty nejpotřebnější studenty na víkend jídlem.Všechny tyto doplňkové aktivity se ukazují jako nezbytné pro zkvalitnění výuky, která stále zůstává hlavním posláním komunitních škol, a potvrzují to i výzkumy. Například výzkum vedený Stanfordovou univerzitou (Castrechini S., London R. A., 2012) potvrdil dvě hypotézy:
účast na rozšířeném vzdělávání a zapojení rodiny do života školy lze spojit s dosaženými akademickými úspěchy a motivace studentů k učení je spojena s účastí na programech komunitní školy.
Článek byl sepsán na základě zkušeností z tříměsíční stáže v USA umožněné díky podpoře Fulbright-Masarykova stipendia.