Jak si učitelé chrání svá osobní data aneb Je váš účet mezi těmi prolomenými?

V průběhu posledních dvou let se věnuji vzdělávání školních kolektivů v oblasti ochrany osobních údajů. Toto téma velmi úzce prolíná i s obecnou prevencí ve virtuálním světě. Většina učitelů si sice uvědomuje rizika spojená s online prostorem, ale ve skutečnosti si v případě vlastních dat obdobná nebezpečí připouštějí jen velmi málo.

V online prostředí existuje celá řada nástrojů, které mohou při ověření vlastní situace pomoci docela dobře, ovšem laická veřejnost o nich příliš neví.

Velmi často se mezi uživateli objevují osobní námitky, že ve svých soukromých mailech nemají žádné údaje, pro které by hackerům stálo za to takové účty prolamovat. Nepochybně mají pravdu, jenže situace je trochu jiná. Hesla v převážné míře neunikla po útoku zlovolného neřáda, ale především kvůli našim osobním vlastnostem. Nejčastěji prolomené heslo se totiž stává veřejným na základě hromadných „krádeží“ databází loginů pro přístup do obchodních aplikací.

A právě podobné úniky mapuje aplikace https://haveibeenpwned.com, s níž mám poměrně dobré zkušenosti.

Každý z čtenářů si snadno ověří, zda se jeho e-mail či heslo objevuje v jednom z mnoha nesčetných úniků komerčních databází různých portálů či e-shopů. Uvedená stránka ke dni psaní tohoto článku uvádí . A to je sakra vysoké číslo! Je mezi nimi také váš osobní účet? Stačí se přesvědčit na vlastní oči.

Protože máme všichni problém si velké množství hesel pamatovat, velmi často využijeme pro přihlášení do některého komerčníhoe-shopu. A pak už stačí opravdu málo a problém je na světě. Přesně v tomto případě jsou pak naše účty a hesla snadno zcizitelná a „útočníkovi“ stačí si příslušnou kombinaci vyhledat na darknetu, což zvládne každý rozumbrada.

V případě znalosti těchto údajů má pak hacker nepřeberné množství možností, jak kompromitovat majitele účtu. Od vydírání (to lze samozřejmě i obecně bez znalosti hesla), zcizení fotografií, dokumentů či smluv odeslaných mailem až po mnohem méně banální a vysoce sofistikovaný útok, kterému se říká .

Podrobněji si takové situace probereme v další kapitole.

Toto zjištění mohu doložit výsledky zhruba roční ankety mezi různými účastníky mých seminářů či webinářů. Nejde o žádné validované zjištění, pouze můj souhrnný komentář na zděšené reakce kolegů, kteří zjistili, jaká je jejich skutečná situace. A třeba právě takový jednoduchý test může být prvním krůčkem k posilování skutečné digitální gramotnosti profesní skupiny.

Porovnáme-li výsledky této ankety se závěry publikovanými v článku M. Mališkové v Učitelském měsíčníku 2021/1 – – v zásadě jde o shodné výsledky obou uvedených anket.

V současné době jde o zcela nepominutelný argument. Ze zpráv NUKIBu totiž vyplývá, frekvence kybernetických útoků významně stoupá právě směrem k spear phishing.

Co tedy může uživatel ze své pozice na svou ochranu při zjištění takového úniku udělat?

Tím nejdůležitějším je:

Pokud ano, pak je třeba zvážit další postup:

Nezbývá než připomenout také doporučenou podobnou kontrolu i na služebních mailech, protože se bohužel ukazuje, že uživatel pracující se služebním mailem se k jeho obsahu chová ještě mnohem hůře než k tomu soukromému. To už je ale úplně jiná otázka.