Poznámky k "pamlskové" vyhlášce

PhDr. Mgr. Monika Puškinová Ph.D.

Mgr. Bc. Adam Hlaváč

Vydáno: 15. 12. 2016

Cílem článku je krátký výklad pojmů: „nabízení k prodeji“, „prodej“ a „reklama“ potravin v kontextu „pamlskové“ vyhlášky (tj. vyhlášky č. 282/2016 Sb., o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních).1) Pro jednodušší vnímání textu jsou dále potraviny, které splňují požadavky této vyhlášky, označené jako „zdravé“ a potraviny, které nesplňují požadavky této vyhlášky, jako „nezdravé“.

Poznámky k „pamlskové“ vyhlášce

Mgr. Bc.

Adam

Hlaváč,

firemní právník v Pardubicích

PhDr. Mgr.

Monika

Puškinová,

Ph.D.,

specialistka na školskou problematiku

VĚCNÁ PŮSOBNOST „PAMLSKOVÉ“ VYHLÁŠKY

Věcná působnost právního předpisu vymezuje, jaké vztahy právní předpis upravuje. Většinou bývá uvedena v úvodních ustanoveních právního předpisu.

Tak je tomu i v případě „pamlskové“ vyhlášky, kdy je věcná působnost vymezena v § 1: Tato vyhláška upravuje požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních, a dále stanovuje výjimky, za nichž lze v odůvodněných případech nabízet k prodeji nebo prodávat potraviny, které nesplňují požadavky stanovené touto vyhláškou, pokud se nejedná o nabízení k prodeji nebo prodej žákům do splnění povinné školní docházky. Tato vyhláška se nevztahuje na školní stravování podle jiného právního předpisu.

Ze všech vztahů, které ve škole nebo školském zařízení vznikají v souvislosti s potravinami, „pamlsková“ vyhláška reguluje pouze některé. V rámci prvního pomyslného vytyčení hranic, které vymezují regulované vztahy, vyhláška vyčleňuje pouze tři vztahy:

reklama potravin,

nabízení k prodeji potravin,

prodej potravin.

Ve „druhé fázi“ definování regulovaných vztahů vyhláška dále upřesňuje skutečnost, že neupravuje vztahy vznikající v rámci poskytování školního stravování. Uvedené upřesnění souvisí s tím, že i v rámci školního stravování může probíhat reklama potravin, určité potraviny se nabízejí k prodeji a prodávají.

Schematicky je postupné „zužování“ skupiny vztahů regulovaných „pamlskovou“ vyhláškou uvedeno níže.

NABÍZENÍ K PRODEJI A PRODEJ

Zopakujme, že „zdravé“ potraviny lze ve školách a školských zařízeních nabízet k prodeji a prodávat a dále je na tyto potraviny přípustná reklama. Naopak, „nezdravé“ potraviny se (až na určité výjimky) nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízeních nesmějí, stejně tak na tyto potraviny není ve školách nebo školských zařízeních přípustná reklama.

„Pamlsková“ vyhláška neobsahuje legální definice „nabízení k prodeji“ a „prodeje“. Proto je jejich obsah stanoven pomocí výkladu. Autoři článku při výkladu pojmů „nabízení k prodeji“ a „prodej“ vycházejí z běžného významu pojmu „prodej“, který se chápe jako činnost spočívající ve směňování zboží nebo služeb za peníze, případně za jiné zboží nebo služby. Pod pojmem „nabízení k prodeji“ je nutné chápat jakoukoliv činnost, která směřuje k tomu, aby došlo ke směně zboží, tj. v daném případě „nezdravé“ potraviny, za peníze (např. vystavení potraviny ve výloze/regálu/na prodejním pultu apod.).

Vyhláškou nepovoleným nabízením k prodeji nebo prodejem „nezdravých“ potravin může být např.:

nabízení k prodeji a prodej určitým prodejcem ve školním bufetu, potravinovém nebo nápojovém automatu umístěném ve škole nebo školském zařízení,

nabízení k prodeji a prodej uskutečňované žáky nebo studenty ve škole nebo školském zařízení při školních akcích (tj. v době uskutečňování vzdělávání a školských služeb), např. v rámci dnů otevřených dveří organizovaných ve škole nebo školském zařízení, při mikulášských nebo vánočních besídkách,

nabízení k prodeji a prodej „nezdravých potravin“ přímo školským zařízení (např. domem dětí a mládeže) při akcích školského zařízení (např. v klubech organizovaných domy dětí a mládeže, kdy se dětem nabízí jak zábava, tak prodej určitých potravin), a to jak v prostorách školského zařízení (tzv. klub se koná přímo v budově domu dětí a mládeže) nebo v jiných prostorách (např. klub se koná v prostorách kulturního domu obce).

V souvislosti s posuzováním, zda jde o nepovolené nabízení k prodeji nebo prodej „nezdravých“ potravin, je nutné mít na paměti, že musí být současně splněny dvě podmínky:

musí jít o nabízení k prodeji nebo prodej, a to

„ve školách a školských zařízeních“. Přitom pojem „ve školách a školských zařízeních“ je třeba interpretovat v kontextu účelu a smyslu zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v platném znění, jehož § 32 je v „pamlskové“ vyhlášce rozveden. V kontextu školského zákona tak pojem „ve školách a školských zařízeních“ lze vykládat jako „v souvislosti se vzděláváním a výchovou ve škole nebo školském zařízení“. Jinak řečeno, za nepovolené nabízení k prodeji nebo prodej „nezdravých“ potravin lze považovat pouze takové nabízení a prodej, které jsou škola nebo školské zařízení schopny „ovlivnit“ v rámci své vzdělávací činnosti ve smyslu školského zákona (pro úplnost je vhodné uvést, že do vzdělávací činnosti patří nejen samotné vyučování, ale i přestávky mezi jednotlivými hodinami, během kterých mohou žáci navštívit např. školní bufet a „realizovat“ koupi potravin). Škola např. nemůže zasáhnout a prodejci, u kterého si žák objednal telefonicky pizzu, zakázat, aby ji žákovi ve vestibulu školy v době přestávky předal.

O vyhláškou nepovolené nabízení k prodeji nebo prodej „nezdravých“ potravin se nejedná např. tehdy, jestliže:

si „nezdravé“ potraviny rozdávají (nesměňují se za peníze, jiné zboží nebo služby) žáci mezi sebou (např. rozdávání bonbónů žákem, který má narozeniny),

se „nezdravé“ potraviny rozdávají dětem, žákům nebo návštěvníkům školy nebo školského zařízení např. v rámci dnů otevřených dveří organizovaných ve škole nebo školském zařízení, při mikulášských nebo vánočních besídkách,

žák si objedná „nezdravou“ potravinu (např. pizzu) telefonicky s donáškou do školy, tj. žák si „nezdravou“ potravinu koupí u prodejce, který nenabízí „nezdravou“ potravinu přímo ve škole, a k prodeji dojde mimo školu,

žák si koupí „nezdravou“ potravinu ve stánku s občerstvením na školním výletě nebo na jiné školní akci konané mimo školu nebo školské zařízení.

Opačný výklad, tedy že by i na shora uvedené případy dopadala regulace „pamlskové vyhlášky“, by byl dle názoru autorů nepřípustně rozšiřujícím výkladem dané vyhlášky.

Takový výklad by kladl nepřiměřeně vysoké nároky na školy a školská zařízení (např. aby škola plánovala školní výlety tak, aby po cestě nebyly žádné stánky s rychlým občerstvením; aby škola nařizovala, jaké pochutiny může žák donést spolužákům k oslavě narozenin).

Takový výklad by se mohl dostat do konfliktu s jinými právními předpisy, včetně ústavního práva na svobodu podnikání (např. pokud by škola na školním výletě „stála za zády“ dětem v obchodě a schvalovala, co může prodávající dětem prodat, a co už nikoliv).

Při odmítnutí tohoto nepřípustně rozšiřujícího výkladu „pamlskové“ vyhlášky tak autoři článku nepovažují za právně vymahatelné, pokud by školy zakotvily do školního řádu žákům zákaz v době přestávky či během školního výletu kupovat si nezdravé potraviny. Tímto způsobem by se totiž účel „pamlskové“ vyhlášky, tj. omezit nabízení, prodej a reklamu „nezdravých“ potravin ve školách a školských zařízeních, transformoval do širokého zákazu požívání nezdravých potravin ve školách a školských zařízeních, což zcela jistě nebylo cílem tvůrce vyhlášky. Proto autoři článku doporučují, aby školy uvedený zákaz ve školním řádu nestanovovaly.

Dále dle názoru autorů článku se nejedná o nepovolené nabízení k prodeji nebo prodej „nezdravých“ potravin v případě, kdy se děti stravují na táboře organizovaném např. střediskem volného času a v rámci tohoto stravování²⁾ jedí potraviny dle „pamlskové“ vyhlášky „nezdravé“. Důvod opět spočívá v tom, že přímo na dané zotavovací akci (např. na táboře) se dětem „nezdravé“ potraviny nenabízejí k prodeji a neprodávají. Děti „pouze“ určité potraviny konzumují. Pokud by se však na zotavovací akci (např. na táboře) nacházel automat s „nezdravými“ potraviny přístupný žákům do splnění povinné školní docházky, pak tímto způsobem nelze „nezdravé“ potraviny nabízet k prodeji a prodávat.

Pro úplnost dodejme, že „pamlsková“ vyhláška stanoví dále „výjimky“ - případy, kdy lze nabízet k prodeji a prodávat „nezdravé“ potraviny ve školách a školských zařízeních. Jedná se o následující „výjimky“:

Lze nabízet k prodeji a prodávat „nezdravé“ potraviny v prostorách, ve kterých se uskutečňuje vzdělávání nebo se poskytují školské služby výhradně žákům po splnění povinné školní docházky a studentům. Předpokládá se, že tuto „výjimku“ využijí střední školy a vyšší odborné školy, ve kterých se společně nevzdělávají žáci, kteří plní povinnou školní docházku, a žáci, kteří neplní povinnou školní docházku. Jestliže se v prostorách např. víceletého gymnázia uskutečňuje vzdělávání žáků plnících povinnou školní docházku i žáků, kteří již splnili povinnou školní docházku, uvedenou „výjimku“ nelze použít.

Lze nabízet k prodeji a prodávat „nezdravé“ potraviny v prostorách, které jsou určeny výhradně zletilým osobám a do kterých nemají děti nebo žáci do splnění povinné školní docházky stálý přístup. Lze předpokládat, že se bude jednat např. o sekretariát, ředitelnu.

Lze nabízet k prodeji a prodávat „nezdravé“ potraviny v souvislosti s praktickým vyučováním. Jedná se o případy, kdy žáci vzdělávající se v potravinářských oborech a v oborech obchodu prodávají výrobky, které vyrobili v rámci praktického vyučování.

Lze nabízet k prodeji a prodávat „nezdravé“ potraviny v rámci činnosti, která se koná mimo dobu uskutečňování vzdělávání nebo poskytování školských služeb. Jedná se o nejrůznější společenské akce konané ve škole mimo vzdělávání.

REKLAMA

„Pamlsková“ vyhláška neobsahuje legální definici reklamy. Podle názoru autorů článku je při vymezení pojmu „reklama“ vhodné použít vymezení reklamy, které stanoví § 1 odst. 2 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v platném znění. Na základě uvedeného právního předpisu lze konstatovat, že reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace, šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky.

Pokud vyjdeme z výše uvedené definice, „pamlskovou“ vyhláškou nepovolenou reklamou „nezdravé“ potraviny by mohlo být např.:

vyvěšení ve škole plakátu, letáku, na kterém by se prezentovala „nezdravá“ potravina s cílem podpořit konzumaci (tj. spotřebu) této potraviny, x)- umístění prezentace „nezdravé“ potraviny ve školním časopise, která má za cíl podpořit prodej uvedené „nezdravé“ potraviny,

umístění prezentace „nezdravé“ potraviny (např. fotografie doplněné textem), která má za cíl podpořit konzumaci „nezdravé“ potraviny, ve „videosmyčce“ promítané ve vestibulu školy,

prezentace „nezdravé“ potraviny s cílem podpořit její konzumaci tím, že se „nezdravá“ potravina nabízí zdarma při reklamní akci (rozdávání této potraviny, ochutnávka této potraviny v reklamním stánku apod.); podle názoru autorů článku však musí mít uvedená činnost výrazně „reklamní“ charakter.

Naopak reklamou „nezdravé“ potraviny není např.:

opékání špekáčků na školním výletě nebo při jiné vzdělávací aktivitě,

vlastní pečení perníčků nebo výroba jiného jídla, nápoje v rámci vzdělávacího procesu (v mateřské škole např. spolu s rodiči, v základní škole v předmětu Pracovní výchova),

zmínka o konkrétních výrobcích „nezdravých“ potravin v hodině zeměpisu např. při výuce o hospodářství v jednotlivých regionech.

Důvod spočívá v tom, že účelem uvedených činností je bezprostřední konzumace potraviny nebo získání dovednosti při její přípravě. Účelem těchto činností není prezentace potraviny s cílem zvýšení její spotřeby nebo prodeje.

SHRNUTÍ

Cílem „pamlskové“ vyhlášky není učinit ze školy nebo školského zařízení sterilní „nepamlskovou zónu“ a zamezit jakémukoli styku dítěte nebo žáka s „nezdravými“ potravinami. Při aplikaci vyhlášky ve škole nebo školském zařízení je nutné brát v potaz skutečnost, že „prodej“ potraviny představuje směnu potraviny za peníze, případně za jiné zboží nebo služby a „reklama“ potraviny je zacílena na prezentování potraviny vedoucí k její zvýšené konzumaci nebo jejího prodeje.

Jestliže v souvislosti s „nezdravými“ potravinami ve škole nebo školském zařízení vznikají jiné vztahy, než jsou vztahy „nabízení k prodeji“, „prodeje“ nebo „reklamy“, „pamlsková“ vyhláška je neupravuje.

1 V tomto článku je vyjádřen právní názor jeho autorů. V případě sporu, včetně soudního řízení týkajícího se konkrétní věci, mohou být stanoviska a závěry třetích stran, včetně soudu, odlišná od těch, která jsou námi v tomto článku prezentovaná.

2 Nejedná se o školní stravování, ale o stravování dle § 7 vyhlášky č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, v platném znění.