Legislativní dokumenty k činnostem učitelky v MŠ

Výkon učitelské profese probíhá prostřednictvím konkrétních činností, jejichž výběr, (dále MŠ) se mj. odvíjí od charakteru probíhající pedagogické situace. Činnosti mají určitý časový průběh a obsah. Z pohledu kvality, srozumitelnosti je v nich plněn uvědomovaný, formulovaný, sdělený cíl. Jaký cíl pro vzdělávání dítěte formulovala, ví učitelka a v zájmu potřebuje vykonávat určité činnosti, jimiž dítě dovede k realizaci toho typu učení se, který zamýšlí (Kyriacou, 1996, s. 15).

Činnost učitelky v mateřské škole je v tomto smyslu důležitá natolik, nakolik se dítě nakonec , do níž by se jinak nezapojilo (Vyskočilová, Dvořák, 2002, s. 56). je ovlivněna kontextem pedagogické situace, subjektivní teorií jedinečného případu, předvídavostí rozvoje situace, přizpůsobováním situaci i jinými záležitostmi (Švec, 1999, s. 33).

Které mají pedagogičtí pracovníci, učitelé a také kategorie učitelů MŠ vykonávat, určuje v současnosti zejména

Uvedené legislativní dokumenty předepisují činnosti, které musí učitelka MŠ plnit, jestliže chce vykonávat profesi učitele a chce v ní obstát. Činnosti jsou specifikovány v pracovním řádu, jenž je závazný pro pracovníky všech druhů škol a školských zařízení bez ohledu na charakter právního subjektu a zřizovatele. Pracovní činnosti učitelky MŠ by dále měly být specifikovány v hlavních dokumentech školy, jako je vnitřní a organizační řád, a v pracovní náplni učitelky. A další pracovní činnosti učitelkám zcela přirozeně vyplývají z aktuálních organizačních a provozních potřeb školy jako instituce.

Z dokumentů (zákon č. 563/2004 Sb., zákon č. 561/2004 Sb., vyhláška č. 263/2007 Sb.) vyplývají pro učitele/ku MŠ

Ve

Z vyhlášky vyplývá, že jsou v současné době tím základním rozlišujícím kritériem, jsou základními činnostmi, na něž se v této souvislosti soustřeďuje

V souvislosti s postupující otevřeností české společnosti a orientací na hodnotu každého člověka, na jeho právo na štěstí, svobodu, osobní rozvoj a uplatnění ve společnosti ostatních, jsou se speciální vzdělávacími potřebami v běžné MŠ na místě. Je nanejvýš potřebné, aby současná učitelka MŠ a dokázala připravit pro ně vhodný, osobnost dětí rozvíjející, každodenní, ve svém kontextu vzdělávací program.

NPRV – BK, uvedený v bodě 5), ve vztahu k činnostem učitelky MŠ poznamenává, že je . V případě potřeby zde (v MŠ) dochází ke

U znevýhodněných dětí jde o pomoc při (MŠMT, 2001, s. 39). NPRV – BK požaduje diferencovat jednotlivé pedagogické činnosti a pro učitelky MŠ zavést odpovídající kvalifikační kategorie (MŠMT, 2001, s. 38).

V kurikulu RVP PV je uvedeno, že byl formulován tak, aby

Ve své základní koncepci vychází RVP PV z a možností dítěte a učiteli přímo ukládá jako povinnost tuto činnost: včas

Výkon profese učitelky MŠ se tedy projevuje v činnostech, jimiž jako pedagožka uskutečňuje jí svěřenému dítěti v období do nástupu každého ze svěřených dětí do povinného vzdělávání. Jedná se o , které učitelka MŠ vykonává v průběhu dne, a to jednak v pracovní době určené pro přímou pedagogickou činnost v určené MŠ, v ní vymezeném prostoru, ale také v době, která předchází či následuje po s dětmi.