Spolupráce školy a OSPOD - 3. díl podcastu Centra LOCIKA

Spolupráce školy a orgánu sociálně-právní ochrany dětí (dále OSPOD) skýtá mnoho výhod jak pro pracovníky těchto institucí, tak pro samotné žáky i pro společnost obecně. Pracovníci školy potřebují OSPOD k tomu, aby zakročil v situaci, kdy mají podezření, že nejsou v rodině naplňovány potřeby některého ze žáků. Pokud totiž nejsou naplněny jeho potřeby, nemůže se účinně podílet na vzdělávacím procesu a rozvíjet svůj potenciál. Školní výkon a psychické zdraví žáků spolu úzce souvisejí (Olofsson a kol., 2001). U dětí, které zažívají násilí v rodině, se navíc častěji vyskytuje agresivní chování (Holmes, Voith a Gromoske, 2015). OSPOD zase potřebuje pracovníky školy k tomu, aby ho upozornili na potenciálně ohrožené děti a poskytli další informace ohledně jejich zázemí a chování ve škole. Pro dítě je pak důležité, aby spolupracovaly všechny složky, které s ním přicházejí do kontaktu, a zbytečně ho nezatěžovaly „výslechy“ a intervencemi, o kterých se vzájemně neinformují. Školy i OSPOD mají zároveň společný cíl: naplňují společenský zájem zajišťováním péče o budoucí generace.

Vzájemným vztahem OSPOD a škol by měl být tudíž vztah spolupráce. Tyto instituce si mohou navzájem pomoct a představovat pro sebe důležité partnery v předávání informací. Pracovníci škol mají navíc ze zákona povinnost o svém podezření na ohrožení dítěte informovat OSPOD. Potřeba spolupráce škol a OSPOD je obzvlášť důležitá v závažných případech, jako je ohrožení dětí násilím v blízkých vztazích. Taková situace vyžaduje koordinovanou a jednotnou spolupráci všech složek, ať už v oblasti identifikace dětí zasažených násilím, tak samotného řešení situace, které je často vleklé a pro děti zatěžující.

Přesto však spolupráce mezi školami a OSPOD v praxi často vázne. Její možnosti zůstávají nevytěženy. V praxi slýcháme o případech, kdy pracovníci škol nemají důvěru v jednání instituce OSPOD. To může být na překážku dětem ohroženým násilím v blízkých vztazích, tedy v případech, které vyžadují okamžitou a koordinovanou pomoc. Taková situace není však ojedinělá pro Českou republiku. Münger a Markström (2019) hovoří o situaci spolupráce mezi OSPOD a školami ve Švédsku. Označují ji jako „propast“ mezi školami a OSPOD, resp. propast mezi tím, co je dáno zákony a co se odehrává v praxi. Uvádějí, že tato propast může vést k tomu, že některé z případů ohrožených dětí škola vůbec neoznámí. Vysvětlují, že problém může být mj. způsoben tím, že postupy a cíle těchto institucí jsou uvedené v zákonech a směrnicích, avšak není vždy jasné, jak je uvést do praxe. Hovoří také o propasti mezi sektorem školství a sociálních služeb, kde často nemusí být zřetelné, jaké či odpovědnost pracovníci daného sektoru mají. Autoři jako řešení navrhují udělat postupy spolupráce mezi OSPOD a školami více transparentní – předat školám srozumitelným způsobem informace, co mohou od OSPOD očekávat, co naopak není v jejich moci a jaké jsou možnosti jejich spolupráce.

Abychom postupy a možnosti spolupráce škol s OSPOD vyjasnili, pozvali jsme si do podcastu Centra LOCIKA poradkyni v oblasti sociálně-právní ochrany dětí Světluši Kotrčovou. Vysvětlila, jaký zvolit postup při podezření, že je dítě v rodině ohroženo špatným zacházením, jak školy mohou navázat funkční spolupráci s OSPOD a co dělat pro zajištění bezpečí dítěte v prostředí školy. Podcast je zdarma dostupný na YouTube (https://bit.ly/NebudNaToSamYoutube) a Spotify (https://bit.ly/NebudNaToSamSpotify).