Kniha Putování klokánka Jumpíka, kterou k vydání připravuje nakladatelství Wolters Kluwer, je určena mladším dětem – na 1. stupni ZŠ. Záměrem knihy je rozvíjet čtenářskou gramotnost nejen u žáků s obtížemi ve čtení, ale i těch, kteří při čtení rádi plní různé zajímavé úkoly. Čtenářskou gramotnost rozvíjí prostřednictvím třech kroků – předvídání pokračování textu pomocí ilustrací, odpovídání na otázky a následně i jejich tvoření. Vyhledávání slov, která do textu nepatří, pak procvičí porozumění konkrétní větě, nejen celému textu.
Kniha je využitelná rodiči, speciálními pedagogy, učiteli i vychovateli ve školních družinách. Speciální pedagogové v ní najdou text graficky upravený tak, aby se kniha snáze četla žákům s dyslexií. Je zde použito větší bezpatkové písmo, větší řádkování, dělení pomocí odstavců. Text není zarovnán do bloku. Výsledná grafická podoba možná nevypadá tak upraveně jako u běžného textu, ale žákům s dyslexií pomáhají nestejně dlouhé řádky při posunu v textu o řádek níž.
Kniha je rozdělena na tři základní části.
Předvídání
První text je zaměřený na předvídání na základě ilustrací.
Text je rozdělený na kratší úseky, mezi kterými je vložen úkol s obrázkem. To je vhodné pro dílny čtení právě pro žáky s dyslexií, protože mohou číst pouze krátkou část příběhu. Pak změní činnost, prohlížejí si pečlivě obrázek a uvažují o něm a jeho významu vzhledem k textu. Ilustrace jsou vytvořeny tak, aby podněcovaly předvídání (vytváření hypotéz) o tom, jak bude děj pokračovat na další stránce. Pokud čtenáři předvídají, co bude dál, jsou více zataženi do textu. Při čtení se pak snaží najít odpověď na to, zda předvídali správně. Na obrázku vidíte nejjednodušší úroveň, kdy pod obrázkem najdou otázky i odpovědi. Jak se náročnost stupňuje, čtenáři nejprve pouze odpovídají na otázky, nakonec tvoří i větu, která ilustraci nejlépe popisuje.
Detektivové
Druhá část s názvem Detektivové se zaměřuje na porozumění větě. Jedná se o stejný příběh, který je v knize použit podruhé. Čtenáři text znají, jednou ho už četli. Nyní v něm mají za úkol odhalovat slova, která do textu nepatří. Pokud je najdou, složí z nich věty, které se týkají skutečného života zvířátek, která v textu vystupují. V přiloženém textu si to můžete zkusit. Pokud se vám to povede, zjistíte jednu skutečnost ze života klokanů.
Hra Austrálie
Hra Austrálie tvoří třetí část knihy, ale určitě ne méně důležitou než předchozí. Orientuje se na tvoření otázek. V celé knize se čtenáři učili odpovídat na otázky za pomoci obrázku. Ve hře se jedná o procvičování vytváření otázek, když znají informaci, ve formě krátké věty. Jejich texty jsou totožné s větami, které čtenáři vyhledávali jako detektivové.
Co vše se naši čtenáři mohou v knize naučit a dozvědět?
*
pečlivě si prohlížet ilustrace
*
přemýšlet o ilustracích a spojovat je s textem
*
popsat jednou větou to důležité, co z ilustrace vyčteme
*
odhadovat – předvídat podle ilustrace, co bude dál
*
odpovídat na otázky
*
samostatně popsat, co je na obrázku
*
být detektivy a vyhledávat slova, která do textu nepatří
*
spoustu informací o zvířátkách pocházejících z Austrálie
*
jaké mohou být důsledky našich činů nejen pro nás, ale i pro naše okolí
*
že než něco uděláme, měli bychom přemýšlet o důsledcích
Učitelé a vychovatelé mohou knihu použít pro dílny čtení nebo mohou využít téma, které kniha obsahuje, tedy povídat si o příběhu i o důsledcích všech našich činů. Jedná se o téma neuváženého, spíše zkratovitého jednání, kdy klokánek vezme spolužákovi peníze vybrané na školní výlet. Udělal to jako pomstu za to, že mu spolužák podle jeho vnímání slovně ubližoval. Neuměl mu říci, aby to nedělal.
Téma krádeže u malých dětí je nutné pečlivě diferencovat. Podle Koutné1) můžeme o krádeži hovořit teprve v situaci, kdy si dítě plně uvědomuje, že svým jednáním porušuje určitou normu, a chápe význam vlastnictví. V mladším školním věku, pro který je kniha určena, se podle ní vcelku běžně vyskytuje „zapůjčení“ cizí věci. Nejčastěji se ho dopouští dítě, kterému se daný předmět zalíbí a okamžitě propadne touze jej vlastnit. Příčin může být celá spousta – u jídla může být důvodem hlad, tedy že dítě nemá dostatek potravin, existuje krádež jako kompenzační mechanismus v případě citového strádání, sítě může krást pro druhé, aby se zviditelnilo ve skupině, „kupuje“ si přátelství, může být donuceno ke krádeži šikanou. Často se jedná spíše o impulzivní, neplánované jednání, podobně jako u Jumpíka, který pouze využije příležitost, nic neplánuje, nedomýšlí důsledky, jen chce potrestat někoho, kdo si z něho neustále utahuje.
Pokud bychom se na knihu podívali z hlediska naplňování kompetencí, posilují se zde kompetence komunikativní, řešení problémů, rozvoj sociálních dovedností i
kompetence k učení, neboť se v knize čtenář dostane do Austrálie a setkává se se zvířátky, která zde tvoří endemické druhy. Nejznámější australská fauna zahrnuje ptakořitné (ptakopyska a ježuru), velké množství vačnatců, včetně klokanů, koaly a vombata, a ptáků (například emu nebo ledňáci). Někteří z nich v knize přímo vystupují. V části knihy, kde se čtenář stává detektivem a pátrá po slovech, která do textu nepatří, se dozvídá o těchto zvířatech mnoho informací, které lze využít v hodinách prvouky nebo přírodovědy. Lze si popovídat o tom, co znamená slovo endemit, tedy druh vyskytující se trvale na témže místě – na místě původního vzniku, často vinou nemožnosti se jinam přemístit, například vlivem klimatu. Kniha tak může motivovat žáky k objevování nových informací, k neformálnímu učení.
Mnoho zajímavých zážitků a příjemných chvil při čtení, ale i hraní přejí autorky Lenka Hoštičková, Kamila Balharová a ilustrátorka Dagmar Findová.
1) KOUTNÁ, P. Specifické obtíže na individuální úrovni žáka. In: KREJČOVÁ, L. a V. MERTIN (eds.). Pedagogická intervence u žáků ZŠ. Praha: Wolters Kluwer, 2010.