Ochrana zivotniho prostredi a dosahovani energetickych uspor, to jsou temata, ktera v ruznych podobach slychame ze vsech stran. Ve snaze chovat se v tomto smyslu prikladne casto opomijime fakt, ze zivotnim prostredim neni jen vnejsi svet za oknem, ale i vnitrni, bezprostredne nas obklopujici. Pro velke veci casto nevidime male, ktere jsou vsak nemene dulezite. Mluvime zde o kvalite vnitrniho prostredi, tedy prostor, ve kterych travime vetsinu casu z kazdeho dne.
Za poslednich 20 let prosla vetsina budov, at bytovych, skolskych, ci jinych, energetickou renovaci, ktera spocivala zejmena v zatepleni jejich obvodoveho plaste. Vymenila se okna za tepelne izolacni, na fasady a strechy se pridala vrstva mineralni vaty ci polystyrenu. Uspesne se sice zabranilo nechtenym unikum tepla pri vytapeni v zimnim obdobi, ale uplne se zapomnelo na zdravy zivot uvnitr techto budov, ke kteremu je nutny cerstvy vzduch. Ten do prostor zaizolovanych budov pouze otevrenymi okny v pozadovanem objemu uspesne dostat nelze, a to nemluvime o fakticke ztrate energeticke uspory tepla, nebot prirozenym vetranim oknem usporene teplo vypustime ven.
Je tedy zrejme, ze podminky vnitrniho mikroklimatu budov, ve kterych travime vetsinu casu, maji na nase zdravi zasadni vliv. Nedostatecna vymena vzduchu ma za dusledek zejmena zvysenou koncentraci oxidu uhliciteho, prehrivani mistnosti ci tvorbu plisni. To bezprostredne ovlivnuje nasi momentalni fyzickou i psychickou pohodu, vede k unave, roztekanosti, bolestem hlavy, pocitum dusnosti, v dlouhodobem pusobeni pak k zavaznym zdravotnim problemum.
Jak jiz bylo uvedeno, u zateplenych budov se doposud ve vetsine resi otazka vetrani pobytovych prostor, resp. nutne vymeny vzduchu, pouze cestou otvirani oken. V budovach skol pak ale vetrani okny narazi na aspekt bezpecnosti zaku, rada oken ve skolach je uzamcena, a dodrzovani pravidelneho rezimu vetrani je tak velmi obtizne, nebo spise zadne. Aby bylo mozne vyhovet jak hygienickemu, tak energeticky uspornemu, ale i bezpecnostnimu hledisku, resi se vetrani rizenym systemem vzduchotechnickych rekuperacnich jednotek, ktere automaticky zajisti pozadovanou vymenu vzduchu ve tridach a zaroven nedopusti ztratu energie vynalozene v zime na vytapeni a v lete pripadne na chlazeni. Prichazejici cerstvy vzduch tak ziskava tepelnou energii od odpadniho vzduchu, ktery je z prostor trid odvaden.
Pro budovy skol muzeme dnes volit ze dvou zpusobu reseni rizeneho vetrani trid:
*
centralniho (tzn. jedna vzduchotechnická rekuperacni jednotka se vzduchotechnickym rozvodem po cele budove do vsech trid),
*
decentralniho (tzn. pro kazdou tridu samostatna vzduchotechnicka rekuperacni jednotka, odpada nutnost vybudovani centralniho rozvodu).
Určení, ktery system je vhodnejsi, zavisi na rade parametru, mimo jine na poctu zaku a trid, dispozicnim usporadani a konstrukcnim reseni dane budovy skoly. Osazeni samostatnych vetracich jednotek skyta urcitou vyhodu vyssi flexibility pri vlastni instalaci i provozovani, ovsem to nemusi platit vzdy. Jejich nepochybnou vyhodou je radove mensi zasah do budovy a zvladnuti realizace cele instalace jen v prazdninovych mesicich.
V soucasnosti je jiz rada skol, ktere maji s instalaci a zejmena i provozem rizeneho vetrani s rekuperaci zkusenosti, a doporucujeme se na ne obratit pro informaci.
Financni prostredky na realizaci projektu rizeneho vetrani s rekuperaci (projektu zatepleni budovy vcetne instalace rizeneho vetrani s rekuperaci) lze ziskat v ramci 146. vyzvy Operacniho programu Životni prostredi (OPŽP) 2014+, prioritni osa 5 – energeticke uspory, specificky cil: 5.1 – snizit energetickou narocnost verejnych budov a zvysit vyuziti obnovitelnych zdroju energie. Alokace financnich prostredku cini 2 mld. korun, coz prevysuje soucasnou poptavku, pravdepodobnost zisku dotace je tedy velmi vysoka – lze konstatovat, ze pri dosazeni pozadovanych parametru je získání dotace jisté. Maximalni výše dotace na rekuperaci jako takovou je 70 % z celkovych zpusobilych vydaju.
Celkové vnitřní klima školy však lze pojmout šířeji a požádat si o dotaci i na nové osvětlení. K tomu lze využít stejného OPŽP, a získat tak příspěvek ve výši 35 až 50 % ze způsobilých výdajů realizace. Podle aktuálních podmínek je však nutné požádat o dotaci na souhrn energetických opatření, jejichž společný přínos by představoval úsporu celkové spotřeby energie budovy ve výši alespoň 20 % a snížení emisí CO2 rovněž alespoň o 20 %. Požádat tak lze například o dotaci na energetická opatření ve starší školní budově v rozsahu zateplení obálky budovy, výměny oken a dveří, zateplení střechy, rekonstrukce zdroje tepla a zároveň modernizaci vnitřního osvětlení s přechodem na LED osvětlení.
Zadosti se hodnoti prubezne a vyzva bezi do 2. 3. 2021.
Informacni zdroje: Statni fond zivotniho prostredi