Motivace bez peněz / Motivace ve školním týmu

V moderní době jsme si zvykli věřit, že peníze jsou hlavním důvodem k práci. Průzkumy však ukazují, že důležitější jsou sociologické faktory, jako je uznání a vděk. Studie z roku 2011, která zahrnuje více než 50 výzkumů na toto téma, zjistila, že lidé pracují tvrději, když cítí, že jejich práce je oceněna.¹⁾ Spravedlivá odměna je důležitá, ale nestačí. Naši lidé ve školách potřebují hlavně pohodu na pracovišti a uznání. Peníze jsou na druhém místě, pokud jsou splněny základní podmínky, jak popisuje Herzbergova dvoufaktorová teorie.

Herzbergova teorie rozděluje motivační faktory na dvě skupiny: hygienické faktory a motivátory. Hygienické faktory, jako jsou pracovní podmínky, mezilidské vztahy a plat, mohou vyvolat nespokojenost, pokud chybějí, ale jejich přítomnost nezvyšuje motivaci. Motivátory, jako jsou uznání, odpovědnost a profesní růst, naopak podporují spokojenost a vyšší výkon. Zatímco nesplnění hygienických faktorů způsobí nespokojenost, jejich naplnění je považováno za samozřejmost. Naproti tomu motivační faktory mají dlouhodobý vliv na motivaci a jejich naplnění vede k vyšším pracovním výkonům.

Klíčem k motivaci týmu je tedy práce s oběma typy faktorů. Nejde o složité techniky, ale o jednoduché přístupy, které jsou přirozené a dlouhodobě fungující. Mnohé z těchto nástrojů nejsou běžně součástí manažerských příruček, protože se mohou zdát příliš „měkké“ nebo neefektivní. Často se bojíme, že nebudou fungovat, nebo že jsou příliš časově náročné. Avšak skutečná motivace přichází z porozumění hlubším potřebám lidí.

Pokud se nás někdo snaží motivovat pouze pro svůj osobní prospěch a jen pro svůj zájem, tak nám jeho stimul dlouho nevydrží. Takového člověka, ale i třeba instituci / firmu za chvíli rozpoznáme a přestaneme mít chuť pro ně pracovat a vynakládat svou energii. Pokud cítíme, že na nás vlastně nezáleží, tak přestáváme pracovat z vlastní vůle a to, co si vezmeme, jsou jen peníze. Těmi si nás právě firma či instituce kupuje.

Existuje však naše vnitřní motivace, touha, a ta je nesmírně silná. Evolučně jsme my, lidé, nastaveni tak, abychom tuto vnitřní touhu naplňovali, a čím více ji budeme naplňovat, tím více ji budeme chtít. A po čem že tedy toužíme?

V první řadě je dobré si uvědomit, že my, lidé, jsme iracionální jedinci, hluboce citoví, magicky myslící, sugestibilní a do 150 jedinců kooperující. A s vědomím této prastaré skutečnosti můžeme přistoupit k několika pravidlům, která, pokud chceme své kolegy nadchnout, bychom měli v týmu nastavit a udržovat: Pokusím se zhmotnit něco tak neuchopitelného, jako je fungující vize, do několika kroků, které vám, kteří budete mít chuť vizi se svými lidmi nastavit, pomohou v její implementaci.

Proč je pro nás vize tak důležitá? Vždyť je to nehmatatelné, nedá se to změřit. Jak to, že lidé jdou rádi za lídry, kteří mají vizi? Za tím, že to funguje, stojí . Tyto hormony jsou tu proto, že příroda / evoluce upřednostňuje u nás lidí spolupráci před individualismem. A proto, když se mozek rozhodne, že je pro něj něco životně důležité, že se ho to velmi týká, zaktivují se.

Uprostřed mozku máme speciální oblast, která se nazývá limbický systém. Tato mozková oblast se vybudí ve chvíli, kdy je pro nás něco . A emočně zajímavá pro nás může být, pokud je silná a dobře postavená, právě vize. Pokud se tak stane, nastane elektrochemická aktivita a ta vypustí do oběhu hormon .

Dopamin je droga a vzbuzuje závislost. Na dopaminu jsme opravdu doslova závislí. Chceme ho víc a víc. Jeho hladina se zvyšuje, . Znáte ten pocit, když se díváte, zda se neobjevil nový komentář nebo lajk u vašeho příspěvku na sítích? Když objevíte další kousek do vaší sbírky ať už známek, či pivních tácků nebo „uhrajete“ další úroveň ve hře na mobilu?

Každá z těchto drobností znamená , který nás povzbuzuje k tomu, abychom chtěli další. A pokud nám jde o motivaci bez peněz, tak právě díky dopaminu se lépe soustředíme na svůj cíl a hlavně –

Dopamin může za to, že jdeme za vizí našich lídrů, a pokud máme možnost přispět svým dílem k dobře formulované vizi, je to pro nás dostatečnou odměnou. Samozřejmě tak jednoduché to není. Za vizí půjdeme jedině v případě, že splňuje některé z těchto předpokladů:

Ale jak poznáme, že je to ta správná vize, která táhne ostatní? Správně zodpovězené PROČ je plné motýlích křídel v žaludku, napětí a potřeby vykonávat kroky k jejímu naplnění. Víme prostě, že to, . Je to těžko měřitelné a byrokracie na to nemá kolonky. PROČ je o emocích a o tom, po čem toužíme a na co chceme být pyšní a hrdí. Díky tomu, že nám to celé dává smysl, má smysl i naše konání. Právě díky PROČ překonáváme spoustu problémů a jsme skutečně motivováni.

Nicméně tady to nekončí, spíše začíná. Pokud vizi a PROČ už máme, tak je třeba začít je žít. A to nejen v práci, ale i v soukromí. Aby za námi lidé šli, potřebují vidět, že do toho jdeme celým svým životem a srdcem. Že je to naše srdcovka. Že tomu, co říkáme, prostě věříme…Pozor, bolí to!

Jakmile známe týmové PROČ, je třeba ho začít „trousit“, tedy šířit a sdílet všude mezi lidi. Zabere to čas, ale výsledky jsou zajímavé a lidé následně věrní. Navíc nás šíření baví, protože bojujeme za svou věc.

Lidé z jakéhokoliv týmu za mnou půjdou, když uvidí skrz mé nadšení mé srdce. Vášeň je emoce, a když spolu soupeří rozum a emoce, tak . A vyhrávají právě proto, že jsou s námi na světě miliony let. Zatímco racionální myšlení je s námi relativně krátce. Svou vášní tak přímo zasahujeme emoce svých lidí a ti nás zrcadlí.