Abyste pronikli k jádru problému, brutálně rozbijte skořápku

Vydáno: 16 minut čtení

Brute thinking je metoda, kterou lze použít k řešení problémů a generování nápadů. Jedná se o techniku, která využívá kreativitu a intuici bez omezování racionálními pravidly a konvenčními zvyklostmi. Tento způsob myšlení se v poslední době stává stále populárnějším zejména v oblasti inovací a podnikání. V tomto článku se podrobněji podíváme na to, co metoda BruteThink znamená, jak ji použít a jak se díky ní dobrat k jádru dobré pracovní porady.

Abyste pronikli k jádru problému, brutálně rozbijte skořápku
PhDr.
Jan
Voda
Ph.D.
ředitel základní školy Wonderland Academy
U trestanců fluktuace nehrozí
Jistá firma v USA se potýkala s velmi vysokou mírou fluktuace telefonních operátorů na bezplatné lince 800.
Snížit fluktuaci
se jim nakonec podařilo – a to metodou BruteThink, kterou popisuje Michael Michalko ve své knize
Thinkertoys: Příručka technik kreativního myšlení
(Michalko, 2006). Náhodně si vybrali slovo „vězení“ a hledali podobnosti, souvislosti a asociace mezi slovy „vězení“ a „fluktuace telefonních operátorů“. Poté, co vygenerovali mnoho nových nápadů, rozhodli se do vyřizování hovorů na lince
zapojit vězně
. Vyzkoušeli osoby ve výkonu trestu s minimální ostrahou a vězně mimo věznici a těm nejkvalifikovanějším nabídli dvoudenní školení. Výsledky byly velkolepé: třicet procent jejich operátorů jsou nyní vězni a fluktuace ve firmě
zásadně poklesla
. Vězni si mohou vydělat až 6 dolarů na hodinu, což je podstatně více než ve vězení, část výdělku si mohou ponechat pro vlastní potřebu, část jde na program odškodnění obětí a zbytek je uložen ve fondu až do jejich propuštění. Kromě toho se po skončení trestu mohou ucházet o zaměstnání na plný úvazek. Mluvčí společnosti říká, že bez metody BruteThink by s tímto nápadem nikdy nepřišli.
Michael Michalko
je jedním z nejuznávanějších odborníků na kreativitu na světě. Jako důstojník americké armády zorganizoval tým zpravodajských specialistů NATO a mezinárodních akademiků ve Frankfurtu (Německo), aby prozkoumal, shromáždil a kategorizoval všechny známé metody vynalézavého myšlení. Jeho tým pak tyto metody aplikoval na různé vojenské, politické a ekonomické problémy a vytvořil řadu průlomových nápadů a kreativních řešení. Po odchodu z vojenské služby pracoval pro CIA, pomáhal u vzniku think-tanků využívajících jeho techniky kreativního myšlení a specializuje se na pořádání kreativních workshopů pro začínající firmy i pro společnosti z žebříčku Fortune 500 (společnosti s největším hrubým obratem).
Hledejte vztahy
Abyste získali originální nápady, uvádí Michalko, budete vždy potřebovat způsob, jak v mysli vytvořit nové soubory vzorů. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je
přinutit se vidět vztahy mezi různými věcmi
. Když se vám to podaří, uvidíte nápady tam, kde předtím žádné nebyly. „Všichni vidíme vztahy mezi těmi předměty, o kterých jsme se učili, že spolu souvisejí, například židle a stůl, šunka a vejce, chléb a máslo, bratr a sestra, učitel a student, práce a peníze atd. V tradičním myšlení dáváme věci dohromady, protože existuje důvod, proč je dávat dohromady.“ (Michalko, 2006, s. 203)
BruteThink vám naopak umožňuje
učit se ze vztahů, které by nemusely vzniknout spontánně
, tím, že spojíte dvě věci, které nemají nic společného, a sledujete, co z toho vznikne. Lidský mozek se nedokáže vědomě soustředit na dva oddělené objekty nebo myšlenky, aniž by si mezi nimi nakonec nevytvořil logické vlákno. Žádné dva vstupy nemohou zůstat v mysli oddělené bez ohledu na to, jak jsou od sebe vzdálené. Náhodné slovo, jako je např. „tužka“, vám poslouží k tomu, aby se věci daly do pohybu, aby se rozproudila vaše obrazotvornost. Klíčem k úspěchu je něco udělat – dokud nezačnete přemýšlet, nic se neděje.
Způsob provedení metody
1.
Vyberte náhodné slovo
. Toto slovo musí být skutečně náhodné a nesmí být vybráno pro jakoukoli souvislost se zadaným úkolem. Náhodná slova z nesouvisejících kontextů jsou bohatým zdrojem materiálu pro vytváření spojení a vyvolají ve vaší mysli nové asociace nápadů. Nejlepší slova jsou jednoduchá a vizuální, která znáte natolik dobře, že je snadné si představit objekty, které představují. Existuje několik způsobů, jak náhodné slovo vybrat. Mezi ně patří např:
*
seznam náhodných slov (Michalko, 2006, s. 214–217) – seznam předem nečtěte, zavřete oči a na jedno ze slov ukažte tužkou;
*
vyberte náhodné slovo ze slovníku tak, že jej náhodně otevřete na libovolné stránce;
*
pomocí tabulky náhodných čísel vyberte stránku ve slovníku a libovolné slovo na této stránce;
*
můžete použít jakoukoli jinou metodu, pokud slovo nevybíráte záměrně.
2.
Vymyslete různé věci
, které jsou s vybraným slovem spojeny. Například slovo „mýdlo“ ve vás může vyvolat představu koupele, sprchy, umyvadla, veřejných toalet, bublinek, praní prádla, reklamy na mýdlo, uklouznutí po kostce mýdla atd.
3.
Donuťte se najít spojení
mezi náhodně vybraným slovem a problémem, který řešíte, nebo úkolem, na němž pracujete. Michalko (2006, s. 212) říká: „Někdy je hledání nápadů jako být komárem na nudistické pláži. Víte, co chcete dělat, ale nevíte, kde začít. Vynucování souvislostí mezi náhodnými slovy vám poskytne výchozí bod.“
4.
Zapište všechny své nápady
. Nakonec většinu souvislostí, které vás napadnou, zdaleka nevyužijete, ale nemůžete předjímat, které myšlenkové směry budou plodné a povedou k velkému nápadu.
Na toto cvičení vám postačí pět minut, avšak zjistíte, že spojení a nápady se vám budou vynořovat ještě dlouho po uplynutí této doby. Dobrým způsobem, jak tuto techniku procvičovat, je používat náhodné slovo na nějaký problém po dobu pěti minut každý den.
Hledat nápady pomocí BruteThink přirovnává Michalko ke spaní „pod příliš krátkou dekou. Když ji vyhrnete, vzbouří se vám prsty na nohou, když ji stáhnete, roztřesou se vám ramena; ale bystří lidé vždycky dokážou škubat a tahat, dokud ji nenapnou tak akorát a nespí pohodlně. Váš úspěch je výsledkem škubání a tahání za nesourodé představy, dokud nepřijdete na nové myšlenky.“ (Michalko, 2006, 214)
Vejce jako předobraz dobré porady?
Metodu BruteThink jsme vyzkoušeli v experimentu, v němž jsme zkoumali
paralely mezi poradou a vejcem
:
Porad|a
, -y ž
rozprava o řešení urč. otázek (zprav. s větší účastí)
: pracovní, výrobní p.; p. s vedoucím, u vedoucího1)
Vejce
, -e s (2. mn. vajec)
oblý útvar snášený samičkami někt. živočichů (ptáků aj.), obsahující (zprav. ve skořápce) žloutek a bílek; takovýto útvar snesený slepicí (poživatina), vajíčko 1:
ptačí, hadí v.; husí v.; sedět na v-ích; - vařit v.; míchaná v.2)
Vzájemná souvislost těchto pojmů je na první pohled nezřejmá a může vyznívat až absurdně – právě v tom však spočívá síla tohoto postupu. Hledali (a našli) jsme spojitosti, které více či méně obrazně, pokaždé však značně trefně a příhodně poukazovaly na pozitivní a negativní aspekty pracovních porad. Vyzískali jsme tak bohatý a originální materiál, který nám umožnil učinit smysluplné závěry, co je podstatou dobré porady.
Na poradě se rodí nové nápady
Např. vajíčko jako
symbol nového začátku
připomíná, že porada je příležitostí k vymýšlení a plánování nových projektů a iniciativ. Podobně jako vajíčko může být zárodkem nového života, tak i porada může být základem
nových myšlenek
a nápadů. Jako ukládáme
vejce do košíku
, tak porada slouží k sesbírání a shromažďování nápadů, názorů a informací od různých lidí. Porada je tedy jako košík, do kterého
každý účastník přidává
své nápady a přístupy, aby společně vytvořili ucelený plán či rozhodnutí. Pokud každý z účastníků představuje jedno vejce v košíku, pak košík symbolicky vyjadřuje, že jsou všichni součástí téhož týmu, že „jsou v tom spolu“ ohledně toho, co se na poradě řeší, a společně přispívají k dosažení společného cíle.
Barevné vajíčko
a poradu zase spojuje téma pestrosti a rozmanitosti. Stejně jako barevná vajíčka mohou mít různé barvy a odstíny, tak i na poradě se mohou setkat
různé
(barvité)
názory
a přístupy, které mohou přinést nové myšlenky a perspektivy. Barevné vajíčko odkazuje na diverzitu a kreativitu, která může vzniknout na poradě, když jsou lidé ochotni přistoupit na nápady
odlišné
od svých vlastních. V
platu po třiceti
se mohou zdát všechna vejce stejná, ale mezi ostatními se může nacházet
jedna malá myšlenka
nebo nápad, jež bude klíčová a přispěje k úspěšné poradě. To se ale nikdy nedozvíme, pokud každé vajíčko nevezmeme jednotlivě do ruky a pozorně neprohlédneme.
Hledání nejlepších řešení na poradách lze také přirovnat k hledání vajíčka – kam ho snesla
slepice, která zanáší
. Podobně jako slepice může vejce snést na různých místech, každý účastník porady může mít svůj vlastní pohled a nápad na řešení problému. Je tedy důležité pečlivě prozkoumat všechny možnosti a posbírat nápady od
všech
účastníků, aby se našlo nejlepší řešení; podobně při hledání vajíčka musíme pečlivě prohledat okolí, kde by se vejce mohlo nacházet.
Porada je „tanec mezi vejci“
Jako vajíčko potřebuje správné
podmínky k vylíhnutí
, tak i porada vyžaduje dobře organizované
prostředí
a
efektivní komunikaci
mezi účastníky, aby mohla přinést výsledky v podobě rozhodnutí a opatření. Když je téma porady pečlivě a správně „vysezeno“ (ve vztahu k poradámdoslovně – účastníci na poradách sedí), může se z ní vylíhnout nový nápad nebo řešení problému. Ale pokud se nedodrží správné podmínky, například dostatečná příprava účastníků nebo účinné řízení porady, může být jako neoplozené vajíčko, které se nikdy nevyklube v užitečný výsledek.
Křehké
vajíčko
může být zase metafora pro citlivost a opatrnost při řešení obtížných témat, která se mohou na poradě objevit. Stejně jako vejce potřebuje pečlivé zacházení, aby nedošlo k jeho poškození, tak i komunikace na poradě si žádá pozornost a
respekt
k ostatním účastníkům. Obdobně je důležité řídit poradu tak, aby nedošlo k nedorozuměním a zbytečným konfliktům. Jedno zkažené vejce (
pukavec
) může znehodnotit všechna ostatní přidaná do omelety. I negativní účastník na poradě může být zdrojem nezdravých
emocí
, což může ovlivnit výsledek porady a narušit harmonii mezi jejími účastníky. Negativní postoje a chování jednoho člověka ovlivňují celkovou produktivitu a úspěch porady. Proto je důležité, aby každý účastník na poradě zachovával pozitivní a konstruktivní přístup a neohrožoval práci druhých, ale navazoval na ni.
Vejce naměkko
nám připomene pojem měkké dovednosti (soft skills). V kontextu porady jsou měkké dovednosti velmi důležité, protože porada se často zabývá řešením složitých problémů a situací, které vyžadují
spolupráci
a efektivní komunikaci mezi účastníky. Například schopnost aktivně
naslouchat
,
respektovat
názory ostatních, být taktický a diplomatický, být ochotný ke kompromisům, umět motivovat ostatní k dosažení
společného cíle
a další měkké dovednosti mohou být pro úspěšnou poradu klíčové. Kromě toho porady často slouží jako prostor pro vedení týmu – a měkké dovednosti jsou důležité pro
soudržnost
týmu, motivaci a rozvoj jeho členů.
Pro poradu vytvořte odpovídající podmínky
Vejce je třeba
skladovat „v chladu a suchu“
, protože správná teplota a klima je udržuje čerstvá. Toto spojení je připomínkou, že lidé na poradách potřebují vhodné
fyzikální podmínky
. Zasedací místnost by neměla být přehřátá a mělo by se hodně větrat. Monotónní a stále stejné porady, navzájem „
podobné jak vejce vejci
“, mohou otupovat mysl účastníků. Pokud budete opakovat stále stejné postupy a metody při každé poradě, aniž by byly inovovány nebo přizpůsobeny konkrétnímu cíli, může to snížit úroveň kreativity a inovace účastníků. A co se týká délky porad, podobně jako u vaření vajíčka, kdy musíme respektovat určitý čas a dbát na to, aby vejce nebylo vařeno příliš krátce ani příliš dlouho, i na poradě je důležité pamatovat na
časování
. Každý způsob zpracování vyžaduje jinou dobu vaření – i na poradě se musíme řídit
potřebami účastníků
a důležitostí jednotlivých témat. Pokud budeme pečlivě hlídat čas a dodržovat harmonogram, dosáhneme větší efektivity a úspěšnosti porady – stejně jako u dokonale uvařeného vajíčka.
Vajíčko je známé pro svůj
vysoký obsah živin a proteinů
, což ho činí ideálním zdrojem energie. Podobně může být i porada zdrojem
inspirace
a
motivace
pro účastníky. Na poradě se lidé setkávají, diskutují a vyměňují si nápady, což může být energizující a poskytovat lidem potřebné „živiny“ pro růst a vývoj. Pokud jsou na poradě prezentovány nové a zajímavé nápady, může to vést k větší motivaci a zvýšení kreativity účastníků. Lze také uvažovat o poradě ve formátu společné snídaně. Účastníci se obvykle setkávají v
neformální
atmosféře, během
snídaně
mohou diskutovat a postupně přejít k oficiálním bodům porady. Porada ve formátu snídaně může být užitečná, když mají účastníci plný pracovní den a chtějí využít čas brzy ráno, kdy mají ještě více energie a čerstvou mysl.
Čerstvá vejce
mohou být součástí občerstvení na poradě. Když si dáte ke svačině čerstvá vejce (např. sendvič s vejcem), získáte potřebné živiny a
energii
, abyste byli schopni pracovat efektivně a přemýšlet jasně.
Spolupráce na poradě
Podobně jako
skořápka
chrání vajíčko před poškozením, musí být i na poradě pečlivě chráněna vzájemná
důvěra
a dobré
vztahy
mezi účastníky. Bez této ochrany může dojít k narušení harmonie na poradě, což může negativně ovlivnit produktivitu a výsledky porady. Proto je důležité, aby účastníci vytvořili prostředí, které podporuje
respekt
, otevřenost a důvěru, a aby byli schopni komunikovat a spolupracovat s ostatními bez obav z odsouzení nebo kritiky. Tímto způsobem mohou být důvěra a dobré vztahy mezi účastníky porady chráněny a bude zajištěno, že porada bude úspěšná a produktivní.
Vaječný
bílek a žloutek
jsou zcela odlišné složky vejce, ale obě jsou pro plnohodnotné vejce nezbytné. Na poradě se mohou setkat účastníci s různými názory a pohledy na daný problém, ale právě díky této různorodosti a komplexnosti se může najít nejlepší řešení. Každý účastník může přinést své vlastní zkušenosti a perspektivy, které mohou být klíčové pro nalezení nejlepšího řešení. Stejně jako vaječný bílek a žloutek jedno jsou, účastníci porady musí být na konci diskuse
zajedno
, aby dosáhli nejlepšího výsledku.
Jiné spojení připomíná, že
syrové vejce
může být použito jako přírodní prostředek k obnovení hlasu, pokud jste ho ztratili. Na poradě je důležité, aby každý účastník měl možnost
vyjádřit svůj názor
a
být slyšen
ostatními. Pokud někdo nemá hlas, například kvůli své plachosti nebo kvůli silným osobnostem ostatních, může se cítit nevýznamný nebo ignorovaný. Proto je důležité, aby se na poradě umožnilo každému mluvit a dát mu prostor pro vyjádření. Pokud se každý účastník cítí vyslyšen a respektován, mohou se na poradě objevit nové nápady a perspektivy.
Konečně
házení vejcem
může být vnímáno jako akt veřejného pohrdání, potupy a ztrapnění osoby. Stejně tak může nevhodné chování účastníků vést k potupě a narušení atmosféry na poradě. Základem úspěšné porady je
respektování
ostatních, vstřícnost, pozornost a adekvátní reakce na příspěvky ostatních. Pokud se někdo na poradě chová nevhodně nebo arogantně, „hází“ urážky apod., může to vést k napětí a konfliktům – stejně jako házení vejcem je výrazem agrese mezi lidmi.
Co nás vejce naučilo
Ve shora uvedeném výčtu asociací (
kurzívou
) mezi vejcem a poradou jsme
tučně
vyznačili klíčová slova. Jejich zobecněním a přeskupením dojdeme k menšímu, a tudíž lépe uchopitelnému počtu nadřazených kategorií, které jsou významné pro poradu:
1.
Cíle a vize
(společný cíl, nové myšlenky)
2.
Hodnoty
(důvěra, pozitivní emoce, energie, inspirace, motivace, otevřenost, respekt)
3.
Komunikace
(efektivní komunikace, individuální příspěvek, naslouchání, být slyšen, různé/odlišné názory, řešení konfliktů)
4.
Tým
(soudržnost – „každý a všichni“, skončit zajedno, spolupráce, vztahy)
5.
Zaměření na lidi
(časování, neformální atmosféra, plánování, potřeby účastníků, prostředí)
Na základě těchto kategorií lze shrnout, že
kvalitní porada by měla
: být zaměřena na společný cíl, respektovat různé názory a potřeby účastníků a vytvořit prostředí, které podporuje spolupráci, otevřenost a důvěru mezi členy týmu. Komunikace hraje klíčovou roli, a proto musí být založená na hodnotách vstřícnosti, vzájemnosti, ale nevylučuje ani konflikty, pokud jsou produktivní a zúčastněné osoby si prokazují úctu. Dobrá porada musí inspirovat k novým myšlenkám a díky ní se celý tým musí posouvat dopředu.
Tak jako Kolumbus dokázal, že vejce lze postavit na špičku3), i naše porady by mohly být úspěšnější, kdybychom přemýšleli netradičněji – až příště budete plánovat poradu, zkuste použít principy brute thinkingu.
ZDROJE
*
MICHALKO, M.
Thinkertoys: A Handbook of Creative-Thinking Techniques
. Ten Speed Press, 2006. ISBN 978-1580087735.
1) Viz
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost
. Praha:
Academia
, 1998.
2) Tamtéž.
3) „Kolumbovo vejce“ je ustálené slovní spojení, jež označuje geniální nápad, který později může zopakovat prakticky každý.