Organizace školy - strana 30

Paní Irenka žije v domově pro seniory řadu let a pokaždé, když se s ní setkáme, tak nás překvapí něčím novým. To, že nám za tu dobu prozradila několik osvědčených receptů, a dokonce děti učila vařit, bylo skvělé. Ale teď v rámci naší nové soutěže se pochlubila také tím, jak doma pekli chleba. Její vyprávění bylo natolik zajímavé, že se o ně rádi podělíme i se všemi, kdo by si chtěli podle receptu paní Irenky výborný kváskový chléb upéct.

Děti ze školní družiny vyhlásily novou soutěž. Tentokrát se zaměřily na nejrůznější pochoutky, které se dají jist na chlebu i s chlebem. Jaké recepty přijdou a co všechno se v nápadníku v průběhu soutěže objeví, to uvidíme. Ale první nápady už jsou tu, a proto je nabízíme všem, co rádi vaří.

Přemýšlejí děti nad tím, co jedí? Vědí, odkud se vzaly potraviny na jejich talířku? Mají možnost vyzkoušet si přípravu jednoduchého pokrmu? Dáváme jim příležitosti k bližšímu poznávání například jednotlivých druhů ovoce a zeleniny? Mohou je děti s pomocí dospělých samy zpracovat? Následující seriál nabízí inspiraci, jakým způsobem můžeme děti blíže seznamovat s plody a rostlinami, které samy vypěstují. Jak se dostane rajské jablíčko na náš talíř - plody a semena

Ráda bych se s vámi podělila o praktické zkušenosti z oblasti tvorby kladného klimatu organizace, vytváření pracovních podmínek pro zaměstnance a možnosti vylepšování stravovacích podmínek pro naše strávníky, včetně obohacování jídelníčku. Nečekejte školení managementu, ale pouhé sdílení dobré praxe.

Brambory patří po pšenici, kukuřici a rýži mezi nejdůležitější plodiny na světě. Pochází z Jižní Ameriky, z pohoří Andy. K nám se dostaly v 17. století z Holandska a Německa. Tehdy se jim říkalo zemské jablko. Později se vozily z Pruska a lidé je nazývali podle Branibor brambury, odtud snad název dnešní, brambory. Bramborám se také říká potrava chudých, to ovšem neznamená, že by samy byly chudé. Opak je pravdou.

Demokratická kultura školy není výsadou vyvolených, daří se ji rozvíjet na všech školách, které o to stojí. Aktuálně se její podpoře prostřednictvím žákovských parlamentů, participace žáků na chodu školy, usazení hodnot a posilování vztahů uvnitř školy i s okolní komunitou věnuje několik pražských středních odborných škol.

Kateřina Kuthanová je studentkou Gymnázia Jana Nerudy v Praze a ve svých 16 letech se díky stipendijnímu programu ASSIST vydala na střední školu v americkém New Yorku. Program, který v Česku zprostředkovává nadace Bakala Foundation, pomohl Katce pokrýt většinu nákladů na roční pobyt a studium na soukromé střední škole The Stony Brooks School. V našem rozhovoru se středoškolačka podělí o své zkušenosti s příjímacím řízením do programu ASSIST, o to, jak vnímá rozdíl výuky v USA a v ČR, co jí pobyt dal nebo jak zvládla návrat zpět na českou školu.

Přemýšlíte nad duševním zdravím svých žáků? Máte zájem svým studentům předávat nejen vědomosti, ale i formovat jejich charakter? Pokud si občas položíte tyto otázky, nejste sami. Podobné otázky si kladl i prof. PhDr. Jan Hábl, Ph.D. z Univerzity Hradec Králové, zakladatel Centra rozvoje charakteru (CERC) a garant projektu Komenský – Příběhy lidskosti.

Maturity během posledních dvou let zaznamenaly velké změny. Žák, který se rozhodl uplatnit mezinárodní certifikát nebo certifikáty ICT u maturity, plnohodnotně nahradí celou profilovou zkoušku z informatiky, popř. alespoň její část. Ověřované vědomosti odráží aktuální potřeby trhu práce a běžného života jedince ve společnosti.

MŠMT vyhlásilo pokusné ověřování uznávání mezinárodních Advanced Placement (AP) zkoušek v profilové části maturity. AP zkoušky jsou celosvětově uznávané oborové zkoušky, které v angličtině skládá každoročně pět milionů středoškoláků na celém světě. Českým středoškolákům se tak s podporou MŠMT otevírá unikátní příležitost získat známku z oborové zkoušky s mezinárodní platností.

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ usiluje o to, aby absolvent vstupující na trh práce byl schopný se pružně adaptovat na nové podmínky, reagovat na nové tendence a trendy a být připraven se dále rozvíjet a vzdělávat.

Článek je zaměřen na důležité typické nebo nové činnosti střední školy nebo nové skutečnosti, které činnost střední školy ovlivňují, v průběhu 1. pololetí školního roku 2022/2023. Jestliže se některá činnost nebo skutečnost vztahuje pouze na střední školy určitého zřizovatele [zřízené státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí (dále jen „veřejné“), soukromé, církevní], je tento fakt uveden.