Ing. Bc. Petr Bannert, Ph.D.

Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ usiluje o to, aby absolvent vstupující na trh práce byl schopný se pružně adaptovat na nové podmínky, reagovat na nové tendence a trendy a být připraven se dále rozvíjet a vzdělávat.

Jedním z cílů, které se si klade Strategie 2030+, je připravit absolventa na kvalifikovaný výkon povolání a pracovních činností. Naplnění tohoto cíle předpokládá mimo jiné i inovaci současné struktury oborů vzdělání. Ta by měla více reflektovat rychle se měnící požadavky na kvalifikace na trhu práce, které probíhají v souvislosti v procesem digitalizace a robotizace výrobních procesů, lépe reagovat na uplatnitelnost absolventů středních škol a v neposlední řadě na potřeby jejich celoživotního učení.

Tento školní rok včetně části předchozího školního roku byl velmi specifický s ohledem na nutnost reagovat na nastalou epidemickou situaci a vhodně přizpůsobit jak samotný průběh vzdělávání, tak i jeho ukončování.

K 1. září 2020 vydalo ministerstvo Opatřením ministra školství, mládeže a tělovýchovy aktualizované rámcové vzdělávací programy oborů středního vzdělávání kategorie dosaženého vzdělání J, E, H, L0, L5, M a P stanovené v nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, č. j. MSMT-31622/2020-1. Pro střední školy to znamená, že mají povinnost zahájit výuku podle aktualizovaných RVP nejpozději od 1. září 2022, počínaje prvním ročníkem.

Přípravy na letošní maturitu vrcholí. Žák, který se rozhodl uplatnit mezinárodní certifikát nebo certifikáty využívající digitálních znalostí a dovedností u maturity, plnohodnotně nahradí část jedné profilové maturitní zkoušky ze vzdělávací oblasti informatiky a ICT. Ověřované vědomosti odrážejí aktuální potřeby trhu práce a běžného života jedince ve společnosti.

Na podzim roku 2020 byla schválena novela nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, kterou se umožňuje v některých oborech vzdělání končících výučním listem a maturitní zkouškou získat oba certifikáty v průběhu čtyřletého studia. Jde o zajímavý počin, protože vzdělávání v oborech kat. H, které se ukončují výučním listem, a kat. L0 zakončených maturitní zkouškou se týká zejména SOU. Bude o tento způsob vzdělávání zájem, nebude příliš náročný pro žáky i školy a najdou absolventi uplatnění na trhu práce?

Každoročně v tuto dobu se desetitisíce patnáctiletých rozhodují o své další studijní a profesní dráze. Jak a podle čeho se rozhodnout, jaké povolání má budoucnost, které obory vzdělání mě na budoucí uplatnění v práci i životě připraví…? Středoškolské odborné vzdělávání v České republice je tradičně silným článkem vzdělávací soustavy, ale nezůstává trochu v setrvačném pojetí společnosti a pracovních pozic předchozích dekád? A v čem by se mohlo nebo dokonce mělo v budoucích letech proměnit? Na to odpovídá Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+.

Problematika odborného vzdělávání je již několik let významnou prioritou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). V roce 2008 předložilo MŠMT vládě tzv. Akční plán podpory odborného vzdělávání, na tento plán navázalo novým dokumentem s názvem Nová opatření na podporu odborného vzdělávání, který byl v lednu 2013 schválen vládou.

Čtenářská gramotnost je jednou z gramotností, které by měly v souhrnu tvořit základ obecné (funkční) gramotnosti. V době vzniku RVP ZV (2001-2004) nebyly gramotnosti ani na úrovni EU zcela jednoznačně definovány a Evropská komise pro klíčové kompetence doporučovala soustředit se na kompetence obecného pojetí (k učení, ke komunikaci, k řešení problémů atd.) a k utváření gramotností přispívat prostřednictvím vhodného vzdělávacího obsahu kurikulárních dokumentů. Proto také pojem gramotnosti v RVP ZV nenalezneme a na „zavádění gramotností“ do vzdělávání náš vzdělávací systém reaguje postupně.