Zpětná vazba

Všichni víme, jak důležitá role pochvaly a ocenění je, ale umíme s nimi skutečně pracovat? Rozvíjíme svůj tým tím, že ho podporujeme v užívání těch správný ch nástrojů? A co je možná překvapivé na zpětné vazbě? Pojďme se na tuto oblast nyní zaměřit.

K napsání tohoto textu mě přivedla nedávná zkušenost z nejmenované základní školy. Zrovna jsem tam vedla workshop na téma učitelského stresu, ve kterém jsme se obecně dotkli také tématu vlastní i žákovské motivace. Po programu mě jedna paní učitelka zastavila a s opravdu nehraným údivem ve tváři se mě zeptala: „A vy jako děti chválíte?“ V tu chvíli se ve mně prakticky zastavil život. U paní učitelky, která by mě nikdy nepochválila, bych opravdu nechtěla být…

Asi nikdo nepochybuje, že zpětná vazba je důležitá. Poukazuje na to, co se podařilo, a upozorňuje samozřejmě i na oblasti, které se musí zlepšit. Pro zajištění zpětné vazby je potřebné vybrat vhodné nástroje i najít si čas na její realizaci. A tady narážíme v rámci školní družiny na jeden velký problém, kterým jsou právě zmiňované časové možnosti vás, vedoucích vychovatelek. Jako vedoucí pracovníci máte podle zákoníku práce přímo povinnost kontrolovat práci svých podřízených. Jak to tedy udělat?

Jaký je rozdíl mezi zpětnou vazbou a kritikou? Kritika je, když učitel řekne studentovi Janu Novákovi, že jeho práce je špatná. Zpětná vazba je, když Novák řekne učiteli, že jeho výuka je nanic.

Abeceda – nejen manažerská – začíná písmenem A. V první části našeho seriálu jsme zvládli nejen A (analýza), ale také B (brainstorming/brainwriting), C (cíl nebo raději cesta) a D (důvěra). Dnes se zastavíme u dalších čtyř písmen abecedy a popíšeme si další nástroje využitelné v praxi ředitelů základních uměleckých škol.

V tomto školním roce publikovali autoři z řad projektu Pomáháme školám k úspěchu sérii textů, které se zabývaly společným profesním učením. Nyní přinášíme text, který shrnuje to hlavní, čemu jsme se v projektu dosud naučili a co současně odpovídá výzkumným zjištěním.

Bývá běžnou praxí získávat od kolegů zpětnou vazbu. Výzkum však naznačuje, že zpětná vazba často nemá žádný (nebo má dokonce negativní) dopad na náš výkon. Je to proto, že zpětná vazba, kterou dostáváme, je často příliš vágní – nedokáže zdůraznit, v čem nebo jak se můžeme zlepšit. Nová studie naznačuje lepší přístup. Ve čtyřech experimentech, včetně terénního výzkumu prováděného mezi studenty školského managementu, vědkyně zjistily, že lidé dostávali efektivnější podněty, když žádali spíše o radu než o zpětnou vazbu. Přijímat radu nicméně není vždy jednoduché, proto v druhé části textu uvádíme, na co si dát pozor.

Distanční výuka přinesla nejen změnu podmínek výuky, ale také změnu výukových strategií a s tím i související způsob hodnocení žáků, respektive poskytování zpětné vazby.

Důvodů, proč se manažeři vyhýbají zpětné vazbě od svých kolegů, lze vyjmenovat celou řadu. Někteří se obávají, že je budou jejich podřízení považovat za slabé, protože to může vypadat, že potřebují pomoct nebo se potýkají s pochybami o sobě samých. Jiní se tímto způsobem brání před nepříjemnými, skličujícími pocity. A ještě další, k nimž se obvykle dostávají jen pozitivní ohlasy na jejich práci, mohou být přesvědčeni, že jsou vždy ochotní zpětné vazbě naslouchat. Všechny tyto důvody lze považovat za pochopitelné, ale všem je také jedno společné – neschopnost přijímat, a dokonce vyžadovat zpětnou vazbu brání manažerovi se dále rozvíjet.

Musí se sama škola učit? Jistě! Kvalitní průběžná a strategická zpětná vazba pro školy však často chybí. Nabízíme techniky a nástroje, které snižují přetížení učitelů a přitom zefektivňují výuku. Školám, které se neustále učí, jak učit co nejlépe.

Třetí strategie formativního hodnocení