Zdraví

Když rtuť teploměru klesá, mnozí z nás mají tendenci zůstávat uvnitř nebo vyrazit jen na chvilku na řízenou procházku. Přitom právě zima nabízí jedinečné příležitosti pro jedinečné hraní, tvoření, objevy a tím i podporu wellbeingu dětí i nás dospělých. Příroda se totiž nikdy nezavírá – jen mění svá lákadla a nabídku her.

Každý rok se v době zápisů objevuje otázka, zda může a má mateřská škola požadovat potvrzení o zdravotním stavu dítěte, a to plošně u všech dětí. Pochybnosti souvisí s tím, zda takový požadavek není diskriminační, resp. zda znalosti nemohou vést k diskriminačnímu postupu.

Zrak se u dětí vyvíjí v pohybu, hře a zájmu o okolí. Článek ukazuje, proč je důležité střídat pohled do blízka a do dálky, rozvíjet periferní vnímání a jak pomocí jednoduchých her s barvami podporovat zdravé dívání.

Do konce roku 2025 mohla střediska výchovné péče žádat prostřednictvím šablon OP JAK o prostředky na vznik a provoz mobilních multidisciplinárních týmů duševního zdraví složených z psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pracovníků. Šablony OP JAK pro tento účel budou dle aktuálních informací z MŠMT prodlouženy i do prvních měsíců roku 2026. SOFA spolu s MŠMT a NPI realizuje doprovodný projekt zaměřený na metodickou podporu nově vzniklých týmů, sjednocení přístupů a standardů činnosti týmů, evaluaci dopadů a přípravu legislativního ukotvení a systémového financování do budoucna. Cílem je proměna přístupu k dětskému duševnímu zdraví – od pozdní reakce k včasné, dostupné a mezioborově koordinované podpoře ve všech regionech ČR.

Není pochyb o tom, že bychom měli dodržovat zdravý životní styl, k němuž kromě pohybu a různých fyzických aktivit, duševní pohody, vnitřního klidu, kvalitních vztahů, dostatku spánku a odpočinku, radostných prožitků a celkově pozitivního přístupu k životu patří rovněž zdravé stravování. Jednou z plodin, která by v našem jídelníčku neměla chybět, je červená řepa.

Dětské oči jsou dnes velmi namáhané. Dříve zátěž souvisela především se školou a vzděláváním. V dnešní době je však i trávení volného času stále méně příznivé pro oči. A zde mají školní družiny nezastupitelnou roli - jednak mohou zařadit aktivity, které kompenzují specifickou zátěž z vyučování, a jednak mohou dětem přinést inspiraci, jak trávit čas z hlediska zraku optimálním způsobem a naučit je nové návyky.

Jak se vám líbí myšlenka dojít „bez bolesti k dospělosti“? Tak zní totiž podtitul zážitkového workshopu UdržSe fyzioterapeutky Mgr. Jany Slusarčukové a pedagožky Mgr. Šárky Chvojkové, které se svým týmem s podporou města doslova rozhýbaly mateřské a základní školy v Hradci Králové. Jejich mise je jasná: naučit pedagogy rozpoznat chybné pohybové návyky, seznámit je s principy zdravého pohybu a přirozeně je zapojovat do každodenního života nejmenších. Na svém kontě mají už 320 proškolených pedagogů z mateřských škol a 60 pedagogů ze základních škol a zdaleka nekončí. Pořád totiž věří, že nejlepší léčba je prevence.

Posudek o zdravotní způsobilosti je dokument, který školy a školská zařízení vyžadují od zákonných zástupců v případě pořádání zotavovacích akcí a škol v přírodě, popř. také v případě vícedenních výletů. Zákon o ochraně veřejného zdraví upravuje situace, kdy je třeba jej vyžadovat, a vyhláška o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti obsahuje v příloze č. 3 závazný vzor tohoto posudku. Proto není možné jej nahradit jiným dokumentem.

Salátové bary se v evropských školních jídelnách objevují už řadu let a postupně se staly běžnou součástí školního stravování. V Česku ale tento koncept zůstal dlouho spíše na okraji zájmu. Mnozí zaměstnanci školních jídelen měli obavy, že zavedení salátového baru by bylo příliš složité a finančně náročné.

Od 1. ledna 2026 mají být na školních záchodech dostupné vložky, případně tampony. Dochází k novelizaci vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory určené pro vzdělávání dětí, která rozšiřuje povinnou výbavu toalet užívaných žákyněmi staršími devíti let o jednotlivě balené menstruační potřeby.1) Vyhláška je skvělou příležitostí k tomu, aby se o menstruaci začalo ve školách otevřeně mluvit. Jak ale na to? A jak se vypořádat s vlastním studem?

S Martinou Hamplovou se známe už ze základní školy. Naše cesty se znovu setkaly, když jsme do naší mateřské školy dostali z ORTOPTIKY Dr. OČKA nabídku screeningu vad zraku, zejména tupozrakosti. Domluvili jsme osobní návštěvu a prevenci přímo ve školce. Vzájemně jsme byly překvapené, když se dveře školky otevřely a my se poznaly. Od té doby pravidelně spolupracujeme.

Pojmy jako mikroklima a wellbeeing se dostávají stále častěji do centra pozornosti nejen rodičů, ale také zřizovatelů a vedení škol v souvislosti s technickým řešením pro řízení tepelné pohody. Nezanedbatelnou součástí navrženého systému, která může přinést velké finančních úspory, je správné řízení energií a nakládání s nimi. Každá škola je jiná a každý krok směrem k lepšímu prostředí se počítá. Začněte s tématem kvality vzduchu ve škole jednoduše – například měřením jen v jediné třídě. I první malý krok může mít velký dopad.

Stále více lékařů i dalších odborníků v poslední době zdůrazňuje vliv umělého světla na lidský organismus. Elektrické světlo zásadně ovlivňuje fyzické i psychické zdraví všech lidí, mimořádný vliv má však na děti, které tráví většinu dne ve školních třídách.

Více pohybu pro děti. Lepší dopravní situace před školou. Učitelé výzvu hodnotí kladně. 93 % loňských účastníků se plánuje zapojit i letos. A doporučují to i ostatním školám. Součástí výzvy je soutěž o třídu, která nejvíce chodí.

Jedním z nejčastějších dotazů, který přichází ze škol s jarem, je, jaký je správný postup v případě, že pedagog zjistí, že dítě má přistáté klíště. Pokud odpovíme na tento dotaz opravdu poctivě, musíme říct, že neexistuje žádný postup, u něhož bychom mohli s obecnou platností říct, že právě tento je ten správný.

Často se setkávám s lidmi, kteří přicházejí na masáž až ve chvíli, kdy už cítí omezující bolest. Většinou se jedná o bolest způsobenou dlouhodobým špatným pohybovým stereotypem, který pramení z jejich pracovního zatížení.

Zákonní zástupci často řeší otázku, v jakém rozsahu mají informovat školu o zdravotních problémech svého dítěte. Ptají se, zda škola vůbec tyto informace potřebuje, a pokud ano, jak s nimi nakládá – jakým způsobem mohou zaměstnanci zacházet se zprávou a kdo se s informacemi o dítěti může seznámit. Z obav, že informace o změněné zdravotní způsobilosti (včetně té psychické) budou mít vliv na přístup školy k dítěti v podobě diskriminace, často neplní svou povinnost informace poskytnout.

Není pochyb o tom, že bychom měli dodržovat zdravý životní styl, kam kromě pohybu a různých fyzických aktivit, duševní pohody, vnitřního klidu, kvalitních vztahů, dostatku spánku a odpočinku, radostných prožitků a celkově pozitivního přístupu k životu patří rovněž zdravé stravování. A právě základy zdravého stravování chceme vypěstovat u dětí. Děti se nejlépe učí z příkladu dospělých a vlastními prožitky, tudíž se nabízí nejjednodušší a nejefektivnější způsob, jak toho dosáhnout – kulinařit zdravě s dětmi. Tento projekt je vhodné realizovat v mateřských školách, jejichž součástí je školní jídelna, avšak můžeme jej využít i ve školních družinách.

Kvalita vzduchu ve třídě má přímý vliv na chování a soustředění dětí. Jednoduchý senzor „semafor CO2“ pomůže učitelkám a učitelům poznat, kdy je čas vyvětrat – bez zbytečných technických složitostí.

Není pochyb o tom, že bychom měli dodržovat zdravý životní styl, kam kromě pohybu a různých fyzických aktivit, duševní pohody, vnitřního klidu, kvalitních vztahů, dostatku spánku a odpočinku, radostných prožitků a celkově pozitivního přístupu k životu patří rovněž zdravé stravování. A právě základy zdravého stravování chceme vypěstovat u dětí. Děti se nejlépe učí příkladem dospělých a vlastními prožitky, tudíž se nabízí nejjednodušší a nejefektivnější způsob, jak toho dosáhnout - kulinařit zdravě s dětmi. Tento projekt je vhodný realizovat v mateřských školách, jejichž součástí je školní jídelna, avšak můžeme jej využít i ve školních družinách.