Vzdělávací program

Od roku 2027 má být zavedena angličtina od prvních tříd ve všech školách v ČR. Možná i u vás chybí školení angličtináři, ale to vůbec nevadí! Angličtinu může dětem s klidným svědomím předávat i třídní učitel neangličtnář, když ví jak a má vhodné materiály.

Back in Time je moderní zážitkové muzeum, které představuje dějiny Prahy formou, jakou si dnešní žáci opravdu zapamatují – pomocí 5D technologií, hologramů, prostorového zvuku a interaktivních scén. Návštěvníci se zde během 50 minut přenesou do osmi historických období – od dob bájné kněžny Libuše až po Pražské povstání. Místo klasických vitrín a textových panelů zde žáci vstupují do samotného děje: ocitají se u stavby Karlova mostu, probouzejí golema nebo se ocitnou uprostřed roku 1945.

V kontextu demografických změn souvisejících se snižující se porodností, stárnutím obyvatelstva a vylidňováním venkova pro školy vyplývají nové výzvy. O změnách týkajících se konkrétně RVP PV1) jsme si povídali s Michaelou Trejtnarovou, odborníkem v oblasti předškolního vzdělávání, a Ladou Nevečeřalovou, vedoucí projektu Učíme se na Náchodsku – MAP 4 (reg. č. CZ.02.02.XX/00/23_017/0008475).

Vzdělávání Paměti národa je organismus, který se neustále vyvíjí už více než třináct let. Za tuto dobu jsme vdechli život mnoha nápadům. Zdaleka ne všechny se zrodily v hlavách členů našeho týmu, mnohé vznikly díky inspiraci, kterou nám přinášíte právě vy nebo pedagogové škol, které vedete. Jsme vám za to vděční. A chceme s vámi sdílet, co se nám společně daří vyvíjet.

Zážitek jako z prestižních českých pódií i pro nejmenší děti? Na vážné hudbě je krásné i to, že se líbí nejen dospělým, ale i malinkým dětem. Projekt Filharmoniště vznikl před sedmi lety a od té doby pomohl zprostředkovat zážitek z poslechu krásné hudby tisícům dětí. Takhle se třeba líbil program s baletkou a houslemi:

Znáte kdysi populární knihu Ludvíka Součka „Obrazový opravník obecně oblíbených omylů“? Vzpomněl jsem si na ni, když jsem v květnovém čísle Řízení školy četl rozhovor s ministrem školství Mikulášem Bekem. Novinářka se ho na jednom místě ptá na připravované kurikulum pro nové pojetí lycea. Konfrontuje ho s faktem, že ač se RVP Lyceum prezentuje jako všeobecné, má daleko větší podíl odborných hodin než lycea stávající. Ministr je touto informací překvapen a říká doslova: „Nové lyceum je vzdělávací cesta, která reaguje na poptávku po všeobecnějším středoškolském vzdělávání. A žiju v přesvědčení, že objem odbornosti je u něj někde na půl cesty mezi průmyslovkou a gymnáziem.“

Odborná diskuse o klíčových poznatcích a výhodách, které přináší nový revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

V rámci projektu Příběhy našich sousedů žákovské či studentské týmy pod vedením svých pedagogů natáčejí pamětníky ze svého okolí. Spolu s regionálním koordinátorem se na setkání s ním připravují, naučí se připravit si zajímavé otázky i natočit kvalitní záznam pamětníkova vyprávění. Společně si prohlédnou dobové fotografie, někdy také vyrazí na místa, která jsou s životem jejich pamětníka spojená. Ze všeho posbíraného materiálu poté mohou vytvořit rozhlasovou reportáž, video, komiks či animaci. Po několika měsících výsledky své práce představí na závěrečné prezentaci široké veřejnosti a mají šanci svým pamětníkům veřejně poděkovat za čas, který s nimi strávili.

Nabídka preventivních programů pro školy je v ČR velmi široká. Programy primární prevence nabízí více než 130 subjektů (Jedná se o kvalifikovaný odhad autorů, „tvrdá data“ neexistují, realizátory prevence souhrnně nikdo neeviduje.) a neustále se objevují nové programy i poskytovatelé. Ze škol často zaznívá otázka, jak poznat, co skutečně funguje a bude pro žáky přínosné. Jak rozeznat to, co jen dobře vypadá v letáku nebo prezentaci, ale může být neefektivní, či dokonce škodlivé? Abychom školám pomohli, připravili jsme check-list školské prevence, který pomáhá zorientovat se v široké nabídce preventivních programů a vybrat bezpečné a kvalitní poskytovatele.

Projekt České společnosti ekonomické s názvem Experti do škol byl v loňském roce velmi úspěšný. V letošním roce usilujeme o podobnou úspěšnost. V projektu je zapojeno ještě více přednášejících a nabízíme více témat přednášek. Zaměřujeme se na pokrytí ve všech krajích republiky. Níže přinášíme ohlédnutí za tím, jaký loňský rok byl, a shrnutí, co nás čeká letos, co plánujeme a co máme připraveno.

Tematická zpráva se zaměřuje na otázku, jak školy v praxi využívají školní vzdělávací programy (ŠVP) – klíčové dokumenty, které mají sloužit jako nástroj pro plánování, hodnocení a řízení výuky. Zpráva hodnotí stav v mateřských, základních i středních školách a sleduje, jak aktivně školy s ŠVP pracují, jak často je upravují, do jaké míry se na jejich tvorbě podílejí pedagogové a jaký dopad má práce s ŠVP na vzdělávací výsledky žáků.

Poslední díl seriálu představujícího edukační aktivity pro školy, které nabízí Rodný dům Antonína Dvořáka v Nelahozevsi, bude věnován programům, které jsou zaměřeny na život na české vesnici v době skladatelova dětství. Dvořákův rok je určen zejmé na žákům prvního stupně ZŠ, výtvarná dílna Rodný dům Antonína Dvořáka je vhodná pro žáky zhruba od druhého ročníku.

Patřím k odcházející generaci ředitelů, která na konci funkčního období ředitelské místo opustí. Dovolím si proto otevřeně reagovat na negaci, kterou občas cítím, když s kolegy začneme mluvit o revizi RVP ZUV.

Program Začít spolu již tři desetiletí přináší inovace do škol a propojuje odborníky, kteří usilují o rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny žáky. Nyní přichází s Průvodcem tvorbou ŠVP, který školám pomůže efektivně zavést změny vyplývající z revizí RVP. Tato metodická podpora nabízí nejen strukturovaný proces, ale také praktická řešení přizpůsobená individuálním potřebám škol.

Duševní zdraví dětí a dospívajících je stále naléhavějším tématem nejen v rámci rodiny, ale i školního prostředí. Výsledky nedávné studie realizované Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí poukazují na alarmující skutečnost – až 40 % žáků devátých tříd vykazuje známky deprese a u 30 % žáků se objevují symptomy úzkosti. Tento stav reflektuje potřebu systematické prevence a podpory psychického zdraví přímo ve školním prostředí, kde děti tráví značnou část svého života.

Téma wellbeingu na školách velmi rezonuje i ve Vzdělávání Paměti národa. Na základě našich edukačních programů uváděných již řadu let vnímáme, že jedním z nejdůležitějších faktorů je vytvářet bezpečné prostředí podporující pohodu, otevřenost a celkovou spokojenost žáků i pedagogů. Díky našim kvalitně vypracovaným programům a s pomocí motivovaných a zkušených lektorů se nám to daří. Proto vám chceme naše programy nabídnout nejen jako podporu ve výuce moderní historie, ale také jako programy podporující wellbeing.

Jak hodnotí tvorbu nového národního kurikula pro základní vzdělávání a její výsledek dlouholetý ředitel malé venkovské školy, aktuálně předseda expertního panelu pro revizi RVP a vedoucí oddělení kurikula na MŠMT Jan Jiterský? „Není to ideální, ale za daných podmínek je to to nejlepší, co mohlo vzniknout. Odložit to nám lepší výsledek nepřinese a byla by velká škoda to zahodit,“ domnívá se. Nedokonalosti nového kurikula se podle něj dají ještě opravit ve fázi ověřování.

Program Škola solidární, projekt platformy Young Caritas, přináší do českého vzdělávání unikátní koncept, který propojuje školy, studenty a sociální partnery. Vychovává nové generace k empatii, kritickému myšlení a aktivnímu občanství prostřednictvím projektů, které mění nejen školní prostředí, ale i celé komunity. Jak se zapojit, co obnáší získání certifikátu a jaké konkrétní příběhy inspirovaly tento přístup? O tom všem hovoří hlavní metodik Young Caritas Mgr. Václav Šneberger, který odhaluje tajemství, jak může vzdělávání proměnit svět – s mladými lidmi v hlavní roli.

Školy, jejich vedení, učitele, ale i žáky oslovuje mnoho organizací s nabídkou různých vzdělávacích programů, seminářů, akcí, konferencí či iniciativ. Mnohé z nich upozorňují na problémy a vzdělávací výzvy 21. století a jejich činnost lze považovat za záslužnou. Stejně tak se kupříkladu v oblasti ochrany životního prostředí, lidských práv nebo míru angažují organizace HWPL nebo IPYG. Jejich činnost je ovšem potenciálně riziková, protože jsou úzce propojeny s novým náboženským hnutím Sinčchondži.