Vzdělávací program

Odborná diskuse o klíčových poznatcích a výhodách, které přináší nový revidovaný Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání

Nabídka preventivních programů pro školy je v ČR velmi široká. Programy primární prevence nabízí více než 130 subjektů1) a neustále se objevují nové programy i poskytovatelé. Ze škol často zaznívá otázka, jak poznat, co skutečně funguje a bude pro žáky přínosné. Jak rozeznat to, co jen dobře vypadá v letáku nebo prezentaci, ale může být neefektivní, či dokonce škodlivé? Abychom školám pomohli, připravili jsme check-list školské prevence, který pomáhá zorientovat se v široké nabídce preventivních programů a vybrat bezpečné a kvalitní poskytovatele.

V rámci projektu Příběhy našich sousedů žákovské či studentské týmy pod vedením svých pedagogů natáčejí pamětníky ze svého okolí. Spolu s regionálním koordinátorem se na setkání s ním připravují, naučí se připravit si zajímavé otázky i natočit kvalitní záznam pamětníkova vyprávění. Společně si prohlédnou dobové fotografie, někdy také vyrazí na místa, která jsou s životem jejich pamětníka spojená. Ze všeho posbíraného materiálu poté mohou vytvořit rozhlasovou reportáž, video, komiks či animaci. Po několika měsících výsledky své práce představí na závěrečné prezentaci široké veřejnosti a mají šanci svým pamětníkům veřejně poděkovat za čas, který s nimi strávili.

Projekt České společnosti ekonomické s názvem Experti do škol byl v loňském roce velmi úspěšný. V letošním roce usilujeme o podobnou úspěšnost. V projektu je zapojeno ještě více přednášejících a nabízíme více témat přednášek. Zaměřujeme se na pokrytí ve všech krajích republiky. Níže přinášíme ohlédnutí za tím, jaký loňský rok byl, a shrnutí, co nás čeká letos, co plánujeme a co máme připraveno.

Tematická zpráva se zaměřuje na otázku, jak školy v praxi využívají školní vzdělávací programy (ŠVP) – klíčové dokumenty, které mají sloužit jako nástroj pro plánování, hodnocení a řízení výuky. Zpráva hodnotí stav v mateřských, základních i středních školách a sleduje, jak aktivně školy s ŠVP pracují, jak často je upravují, do jaké míry se na jejich tvorbě podílejí pedagogové a jaký dopad má práce s ŠVP na vzdělávací výsledky žáků.

Poslední díl seriálu představujícího edukační aktivity pro školy, které nabízí Rodný dům Antonína Dvořáka v Nelahozevsi, bude věnován programům, které jsou zaměřeny na život na české vesnici v době skladatelova dětství. Dvořákův rok je určen zejmé na žákům prvního stupně ZŠ, výtvarná dílna Rodný dům Antonína Dvořáka je vhodná pro žáky zhruba od druhého ročníku.

Patřím k odcházející generaci ředitelů, která na konci funkčního období ředitelské místo opustí. Dovolím si proto otevřeně reagovat na negaci, kterou občas cítím, když s kolegy začneme mluvit o revizi RVP ZUV.

Program Začít spolu již tři desetiletí přináší inovace do škol a propojuje odborníky, kteří usilují o rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání pro všechny žáky. Nyní přichází s Průvodcem tvorbou ŠVP, který školám pomůže efektivně zavést změny vyplývající z revizí RVP. Tato metodická podpora nabízí nejen strukturovaný proces, ale také praktická řešení přizpůsobená individuálním potřebám škol.

Duševní zdraví dětí a dospívajících je stále naléhavějším tématem nejen v rámci rodiny, ale i školního prostředí. Výsledky nedávné studie realizované Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ) ve spolupráci s Českou školní inspekcí poukazují na alarmující skutečnost – až 40 % žáků devátých tříd vykazuje známky deprese a u 30 % žáků se objevují symptomy úzkosti. Tento stav reflektuje potřebu systematické prevence a podpory psychického zdraví přímo ve školním prostředí, kde děti tráví značnou část svého života.

Téma wellbeingu na školách velmi rezonuje i ve Vzdělávání Paměti národa. Na základě našich edukačních programů uváděných již řadu let vnímáme, že jedním z nejdůležitějších faktorů je vytvářet bezpečné prostředí podporující pohodu, otevřenost a celkovou spokojenost žáků i pedagogů. Díky našim kvalitně vypracovaným programům a s pomocí motivovaných a zkušených lektorů se nám to daří. Proto vám chceme naše programy nabídnout nejen jako podporu ve výuce moderní historie, ale také jako programy podporující wellbeing.

Jak hodnotí tvorbu nového národního kurikula pro základní vzdělávání a její výsledek dlouholetý ředitel malé venkovské školy, aktuálně předseda expertního panelu pro revizi RVP a vedoucí oddělení kurikula na MŠMT Jan Jiterský? „Není to ideální, ale za daných podmínek je to to nejlepší, co mohlo vzniknout. Odložit to nám lepší výsledek nepřinese a byla by velká škoda to zahodit,“ domnívá se. Nedokonalosti nového kurikula se podle něj dají ještě opravit ve fázi ověřování.

Legacy of the Past: Exploring the World of Family History je název pilotního projektu zaměřeného na práci s mládeží, zejména s dětmi ve věku 10–14 let, které musely nedobrovolně opustit své domovy na Ukrajině v důsledku války. Ruská agrese je připravila o část rodinných vazeb a přinutila je začít nový život v cizí zemi. Česká republika je sice Ukrajině geograficky blízká, ale kulturní rozdíly mohou být pro děti značné. Jak náročné je udržet si v cizí zemi vazbu na domov a pocit vlastní identity v době, kdy si teprve začínají tyto hodnoty utvářet?

Školy, jejich vedení, učitele, ale i žáky oslovuje mnoho organizací s nabídkou různých vzdělávacích programů, seminářů, akcí, konferencí či iniciativ. Mnohé z nich upozorňují na problémy a vzdělávací výzvy 21. století a jejich činnost lze považovat za záslužnou. Stejně tak se kupříkladu v oblasti ochrany životního prostředí, lidských práv nebo míru angažují organizace HWPL nebo IPYG. Jejich činnost je ovšem potenciálně riziková, protože jsou úzce propojeny s novým náboženským hnutím Sinčchondži.

Program Škola solidární, projekt platformy Young Caritas, přináší do českého vzdělávání unikátní koncept, který propojuje školy, studenty a sociální partnery. Vychovává nové generace k empatii, kritickému myšlení a aktivnímu občanství prostřednictvím projektů, které mění nejen školní prostředí, ale i celé komunity. Jak se zapojit, co obnáší získání certifikátu a jaké konkrétní příběhy inspirovaly tento přístup? O tom všem hovoří hlavní metodik Young Caritas Mgr. Václav Šneberger, který odhaluje tajemství, jak může vzdělávání proměnit svět – s mladými lidmi v hlavní roli.

Petr Pánek není vystudovaný učitel ani historik, přesto výrazně přispěl k výuce moderních dějin v tuzemských školách. Spolek PANT1) (dříve občanské sdružení), které v roce 2007 založil, se dlouhodobě věnuje popularizaci moderních dějin a vzdělávání. Zvídavost a široký záběr jsou charakteristiky, které Petra vystihují, a stejný popis lze použít i na Centrum PANT v Ostravě, které vede. To se stalo od svého založení unikátním vzdělávacím prostorem, který je otevřen pro všechny, kdo chtějí nad důležitými tématy přemýšlet.

Slezské gymnázium vstoupilo do programu Mezinárodní cena vévody z Edinburghu (v originále The Duke of Edinburgh’s International Award, zkráceně DofE) v roce 2014 a ani jedinkrát toho od té doby nezalitovalo. Studenti si sami vybírají aktivity, v nichž se chtějí zdokonalit, což zaručuje vysokou úroveň angažovanosti. Celý program má navíc i dobrovolnickou složku.

Při spolupráci se školami a neziskovými organizacemi občas narážíme na téma smyslu evaluačních aktivit: Proč lektory, metodiky a učitele otravovat dotazníky, rozhovory nebo fokusními skupinami? Výzkumné hodnocení vzdělávacích metodik – jejich evaluace – bývá vnímáno jako něco navíc, co se dělá pro formu, protože to různé granty a projekty vyžadují, nebo jako nadstandardní činnost. Někteří v ní nespatřují mnoho smyslu, pro jiné je doménou určenou nadšencům. Čím to je a co s tím?

Příběhy našich sousedů jsou dokumentaristický projekt určený pro žáky 8. a 9. tříd základních škol a studenty středních škol. Ti se na několik měsíců stanou mladými dokumentaristy a v týmech pod vedením svých pedagogů a regionálních koordinátorů vyhledají pamětníka ze svého okolí, natočí jeho celoživotní vyprávění a to zpracují do poutavé reportáže. Píší také pamětníkův životopis, získávají dobové fotografie i další materiály a mohou se zúčastnit zajímavých workshopů a exkurzí.

Na trhu je velké množství programů, které slibují zázraky na počkání. Jak se v tak široké nabídce vyznat, nakolik je důležité vybrat si správné partnery a proč je klíčové mít vizi? Jiří Ptáčník je ředitelem v Základní škole Zeleneč v regionu Praha–východ. Škola má zkušenost s programem PBIS a v roce 2023 se zapojila do komplexního celoškolního programu prevence šikany KiVa. V rozhovoru se dozvíte, co vše je spojeno se zajišťováním a zaváděním celoškolního vzdělávacího programu a kde začít, když se škola rozhodne vydat se na tuto cestu.

Česká školní inspekce doporučuje školám Post Bellum/Paměť národa jako jednu z organizací, kterou lze využívat při výuce moderních dějin. Co vše od nás vaše škola může získat k výuce moderních dějin?