Vzdělávací program

V předchozím díle jsme se zaměřili na fázi, ve které vedení školy pracuje s výstupy týmových sdílení a převádí je do rozhodnutí a rámcového plánu změny školního vzdělávacího programu (ŠVP). Škola má v té chvíli zpravidla jasno v tom, jakým tempem se vydá – zda začne v září 2026, nebo 2027 – a jaký prostor má pro přípravu jednotlivých kroků. Dnes se zaměříme na to, jak do ŠVP efektivně zařadit nové povinné oblasti.

O platformě Eduten, která propojuje matematiku, digitální technologie a dlouholetý finský výzkum, jsme už psali v Učitelském měsíčníku i ve Speciálu pro střední školy. Teď se k ní vracíme v Řízení školy. Tentokrát očima ředitele ZŠ v Krnově Karla Handlíře, který Eduten zavedl do výuky téměř v celé škole. Napříč redakcí věnujeme tomuto nástroji prostor proto, že i my v něm vidíme velký potenciál: umožňuje žákům procvičovat matematiku formou, která baví, adaptuje se na jejich úroveň a pomáhá rozvíjet numerické dovednosti bez drilu. Jak říká Karel Handlíř: „Není to ideální, občas to havaruje, ale převládá, že je to jednoznačně podporující produkt, který, když ho dobře využijete, dětem pomáhá. Výsledky průzkumů jsou jednoznačné.“

Změny v souvislosti s novelou školského zákona přinášejí do praktického vyučování moderní systém spolupráce mezi školami a zaměstnavateli, jenž posiluje propojení výuky s praxí a podporuje kvalitní přípravu žáků na jejich budoucí povolání. Nově zavedené duální praktické vyučování umožňuje školám realizovat odborný výcvik a praxi u certifikovaných firem, které splňují jasně definované standardy kvality. 

Jako zástupci Národního pedagogického institutu (Koncepčního týmu revize RVP ZUV) jsme vyrazili v koordinaci s Radou AZUŠ ČR do jednotlivých krajů, abychom se osobně setkali se všemi řediteli základních uměleckých škol v České republice, a to ještě dříve, než se na tvorbě revize začne pracovat.

Co znamená být aktivním divákem? A jak může tento princip inspirovat vzdělávání? Výstava Umění interakce (3. 10. 2025 – 29. 3. 2026) v Galerii moderního umění v Hradci Králové (GMU) zve pedagogy a studenty k objevování nových forem poznávání prostřednictvím účasti, spolupráce a dialogu.

Pražské planetárium si do loňského června dopřávalo dvouletou pauzu na modernizaci a původní projekční systém vyměnilo za 22metrovou kopuli osázenou 45 miliony diod. Díky tomu se nyní pyšní titulem jediného LED planetária v Evropě a láká návštěvníky na působivý zážitek, kterého se jim dostane díky neobvykle reálnému a ostrému obrazu. V jeho nabídce podobně jako v minulosti nechybí ani pořady pro střední školy – ať už o nekonečném vesmíru, nebo naopak o mikrosvětě v lidském těle.

Program Advanced Placement (AP) přináší středoškolákům možnost studovat předměty na úrovni univerzity, rozvíjet akademické dovednosti a získat mezinárodně uznávané kredity. Do systému se stále častěji zapojují i české veřejné školy a jejich studenti dosahují výsledků nad světovým průměrem. O tom, jak AP proměňuje přístup ke vzdělávání, proč se vyplatí jej nabídnout i na běžné střední škole a jaké šance otevírá žákům i učitelům, hovoří Jeanne Bočková, ředitelka Centra pro talentovanou mládež (CTM).

V minulém díle jsme si ukázali, jak otevřeně a bezpečně mluvit v týmech o obavách i nadějích spojených se změnou. Právě sdílené porozumění a týmová práce jsou základem toho, aby změna neproběhla jen „na papíře“, ale promítla se i do výuky. V tomto díle se podíváme, co pro nás jako učitele znamená rozhodnutí školy, kdy přejde na nový ŠVP – a proč bychom to měli vědět co nejdříve.

V rámci tematického vzdělávacího celku se děti seznamují s ročním obdobím zima a životem zvířat v době, kdy krajina spí pod sněhovou nadílkou. Prostřednictvím rozličných činností děti zjišťují, jakým způsobem si volně žijící živočichové shánějí potravu a jakým způsobem jim mohou pomáhat lidé. Jednotlivé tematické aktivity vedou děti rovněž k získání mnoha poznatků o jednotlivých druzích zvířat žijících ve volné přírodě.

Jde o jednoduchý, stručný a přehledný soupis kritérií efektivní všeobecné primární prevence. Checklist ukazuje, jak by měla (či naopak neměla) vypadat preventivní práce se žáky, ať už ji realizuje škola sama, nebo za pomoci externistů, např. lektorů neziskové organizace, policistů, zkrátka kohokoliv.

Projektový den „Vlastní cestou k umění“ v Národní galerii Praha nabízí žákům 8. a 9. tříd výjimečnou příležitost, jak si hledat vztah ke světu umění a otevřít se novým otázkám, perspektivám i způsobům komunikace, které z umění pramení. Umožňuje žákům poznávat skrze umění sama sebe i druhé, a to s respektem a otevřeností k nejednoznačnosti a rozmanitosti. V době, kdy se mladí lidé rozhodují, kam se chtějí v životě ubírat, nabízí galerie prostor, kde mohou uplatnit vlastní volbu a zjistit, jaký jazyk umění je jim nejbližší.

Od roku 2027 má být zavedena angličtina od prvních tříd ve všech školách v ČR. Možná i u vás chybí školení angličtináři, ale to vůbec nevadí! Angličtinu může dětem s klidným svědomím předávat i třídní učitel neangličtnář, když ví jak a má vhodné materiály.

Back in Time je moderní zážitkové muzeum, které představuje dějiny Prahy formou, jakou si dnešní žáci opravdu zapamatují – pomocí 5D technologií, hologramů, prostorového zvuku a interaktivních scén. Návštěvníci se zde během 50 minut přenesou do osmi historických období – od dob bájné kněžny Libuše až po Pražské povstání. Místo klasických vitrín a textových panelů zde žáci vstupují do samotného děje: ocitají se u stavby Karlova mostu, probouzejí golema nebo se ocitnou uprostřed roku 1945.

V kontextu demografických změn souvisejících se snižující se porodností, stárnutím obyvatelstva a vylidňováním venkova pro školy vyplývají nové výzvy. O změnách týkajících se konkrétně RVP PV1) jsme si povídali s Michaelou Trejtnarovou, odborníkem v oblasti předškolního vzdělávání, a Ladou Nevečeřalovou, vedoucí projektu Učíme se na Náchodsku – MAP 4 (reg. č. CZ.02.02.XX/00/23_017/0008475).

Zážitek jako z prestižních českých pódií i pro nejmenší děti? Na vážné hudbě je krásné i to, že se líbí nejen dospělým, ale i malinkým dětem. Projekt Filharmoniště vznikl před sedmi lety a od té doby pomohl zprostředkovat zážitek z poslechu krásné hudby tisícům dětí. Takhle se třeba líbil program s baletkou a houslemi:

Vzdělávání Paměti národa je organismus, který se neustále vyvíjí už více než třináct let. Za tuto dobu jsme vdechli život mnoha nápadům. Zdaleka ne všechny se zrodily v hlavách členů našeho týmu, mnohé vznikly díky inspiraci, kterou nám přinášíte právě vy nebo pedagogové škol, které vedete. Jsme vám za to vděční. A chceme s vámi sdílet, co se nám společně daří vyvíjet.

Znáte kdysi populární knihu Ludvíka Součka „Obrazový opravník obecně oblíbených omylů“? Vzpomněl jsem si na ni, když jsem v květnovém čísle Řízení školy četl rozhovor s ministrem školství Mikulášem Bekem. Novinářka se ho na jednom místě ptá na připravované kurikulum pro nové pojetí lycea. Konfrontuje ho s faktem, že ač se RVP Lyceum prezentuje jako všeobecné, má daleko větší podíl odborných hodin než lycea stávající. Ministr je touto informací překvapen a říká doslova: „Nové lyceum je vzdělávací cesta, která reaguje na poptávku po všeobecnějším středoškolském vzdělávání. A žiju v přesvědčení, že objem odbornosti je u něj někde na půl cesty mezi průmyslovkou a gymnáziem.“