Výuka

V současné výuce se často setkáváme s problémem, jak přizpůsobit výuku potřebám každého žáka. Někteří studenti se učí rychle a potřebují výzvy, jiní potřebují více času na pochopení látky. Jak se tedy dá zajistit, že nikdo nezaostává a zároveň se nikdo nenudí? Odpovědí na tuto výzvu je individualizovaná výuka, která vychází z konkrétních potřeb a tempa každého žáka. A jak to udělat efektivně? S pomocí digitálních materiálů, které dávají učitelům možnost přizpůsobit výuku každému studentovi.

Dětská zvídavost je zásadním prvkem přirozeného rozvoje dětí a jejich školního úspěchu. Tento článek se zaměřuje na to, jak mohou učitelé ve třídě podpořit zvídavost svých žáků a proč je její rozvoj pro studenty tak důležitý. Představíme vám metody, jak efektivně stimulovat touhu po poznání přímo v každodenní výuce.

Od 31. března do 11. května 2025 proběhne další ročník Kampaně obyčejného hrdinství, kterou pořádá program Ekoškola ze vzdělávacího centra TEREZA. Přidejte se i vy! Je to skvělá příležitost, jak se zapojit do ochrany životního prostředí a podpořit udržitelnost.

Informování zákonných zástupců o podkladech hodnocení a výukových materiálech se řídí jednoznačnými a relativně jednoduchými pravidly; totéž platí i ve vztahu k dosud pasivnímu zákonnému zástupci nebo partnerovi rodiče.

V malotřídních školách, kde se každodenní výuka odvíjí v komorním prostředí, často vyvstává otázka, jak efektivně propojit individuální přístup k žákům s moderními metodami vzdělávání. Základní škola a Mateřská škola Věšín ukazuje, že i menší instituce mohou využít digitální technologie k optimalizaci výuky a zvýšení její atraktivity.

V příloze Učitelského měsíčníku jsou klíčové dovednosti a základní znalosti prezentovány s cílem poskytnout čtenáři komplexní pohled na vzájemně propojené kompetence. Vzhledem k tomu, že se jedná o významnou změnu v učebních osnovách po dvou desetiletích, je jasné, že pedagogové budou potřebovat pomoc, aby ji mohli úspěšně zavést do svých škol.

Následující tematický celek vychází z lidové slovesnosti a tradic. Zavede nás do období oslav masopustu a souvisejícího karnevalového veselí. Děti jsou prostřednictvím zajímavých činností, her a prožitkovým vzděláváním vedeny k pochopení významu masopustních oslav, dovědí se informace o této pradávné tradici, která se dochovala až do dnešní doby.

Předchozí díly článku k výuce skladby se zabývaly „hmotným světem“ skladatelství, tedy základní sumou znalostí – vymezily hřiště, ve kterém se pedagogové kompozice pohybují. Třetí část – Svět snů – pojednala o tom, jak si svobodně povyskočit mimo lajny tohoto hřiště. V aktuálním textu se zaměříme na využití technologií ve výuce.

V dnešní době, kdy digitalizace proniká do všech oblastí vzdělávání, je kvalitní školní informační systém nepostradatelným nástrojem pro efektivní řízení školy i moderní výuku. Kvalitní informační systém s propojenými výukovými materiály dokáže škole přinést nejen časové úspory, ale i zcela novou úroveň interaktivity ve výuce. S moderními nástroji může vedení školy podporovat učitele, motivovat žáky a efektivně spravovat školu, aniž by se ztrácelo v nekonečné administrativě.

Celé to je pro nás a pro mě jeden velký experiment. Při plánování nabídky seminářů na Gymnáziu Paměti národa jsem se rozhodl, že jeden z mých povinně volitelných seminářů pro třetí ročník bude celý postaven na projektové výuce. Ba co víc, témata na projekty nebudu do třídy přinášet já, ale budou si je přinášet sami studující. Dovolím si ještě malou poznámku na úvod. Samozřejmě vím, že podobné koncepty na některých školách úspěšně fungují a mnoho vyučujících umí s projektovou výukou perfektně pracovat, následující věty tak prosím neberte jako závazný handbook něčeho, přes co nejede vlak, ale jako skromné sdílení zkušeností z rané praxe zavádění institutu seminární projektové výuky na celý školní rok.

Umělá inteligence vstupuje do škol jako nový pomocník. Může asistovat při výuce nebo vést skupinovou práci. To přináší řadu otázek: Jak ji smysluplně zapojit do výuky? Jak přizpůsobit didaktické postupy? A jak v době rychlých technologických změn neztratit ze zřetele to nejdůležitější – kvalitní učitelské řemeslo?

Výuku venku vnímají jako přínosnou rodiče, děti i pedagogové, v praxi však jejímu rozšíření brání některé překážky. Školám by pomohla flexibilnější organizace výuky především na 2. stupni, aktivnější podpora vyučujících ze strany vedení školy, ale i lépe vybavené školní zahrady, kde by žáci měli vytvořené vhodné zázemí pro nejrůznější typy aktivit. I s těmito zjištěními přišel výzkum České děti venku Nadace Karel Komárek Family Foundation.

Tento text je 3. z 5 částí článku k výuce skladby na ZUŠ. V minulém vydání jsem se pokusil popsat „hmotný svět“ skladatelství, tedy základní sumu znalostí – hřiště, ve kterém se pedagogové kompozice pohybují. Svět snů nabídne tipy, jak si „svobodně povyskočit“ mimo lajny tohoto hřiště.

Gamifikaci se věnuji přes 15 let a společně s naším týmem ji propojuji se vzděláváním dospělých. Lídrům, ředitelům i manažerům ukazujeme, jaké cesty vedou k tomu, aby vedli svůj tým efektivně, uvolnili si ruce pro strategickou práci a získali užitečné návyky. Týmům pomáháme, aby se sehrály ve vzájemném fungování – spolupráci a komunikaci. Rád vás do tématu uvedu a podělím se o některá zjištění.

Ve Strategii 2030+ je uvedeno, že mezipředmětovost mezi vzdělávacími obory, tj. zjednodušeně řečeno propojování učiva do větších tematických celků, musí být ještě podpořena dalšími kompetencemi: „Na významu přitom budou nabývat komplexní dovednosti, multidisciplinarita a informatické myšlení. Vzhledem k dynamice změn musí být vzdělávací systém také dostatečně flexibilní a zaměřovat se na rozvoj znalostí a dovedností uplatnitelných na budoucím, nikoli současném trhu práce“ (s. 32). Jak toto ve školách uchopit a zvládnout takto náročný proces změny, jsme v Didaktické dílně na FP TUL v Liberci podrobili čtyřletému zkoumání v experimentálním prostředí spolupracujících škol .

„Mladí lidé v sobě mají neuvěřitelný smysl pro zodpovědnost a spravedlnost. Ve svém věku ale většinou ještě nevědí, jak a kde by mohli pomáhat. Když jim k tomu škola vytvoří podmínky, moc rádi se zapojí. Nepřestává mě překvapovat, kolik jsou tomu ochotni věnovat času, energie i prostředků,“ nadšeně popisuje dobrovolnickou činnost studentů přerovské obchodní akademie a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Monika Čermáková, pedagožka a koordinátorka projektu s názvem 72 hodin, který už pátým rokem pomáhá na nejrůznějších místech.

V dubnu proběhla v Praze Konference odvahy a dobrodružství, jejímž organizátorem byl Nadační fond dobrodružné výchovy v přírodě. Smyslem akce bylo ukázat, jak postupně se vytrácející dobrodružství navrátit zpět do života dnešních mladých lidí. A to zejména proto, že odvaha a odolnost patří mezi velmi důležité vlastnosti 21. století. Ještě před konáním konference jsme si nejen o ní povídali s Alešem Pokorným, členem správní rady nadačního fondu.

Také vás už zvedá ze židle neustálé kritizování učitelů a vzdělávacího systému? Zdá se, že v posledních letech všichni vědí nejlíp, jak se mají děti učit a jak to má ve školách vypadat. Tedy – všichni, kdo ve školách nepracují.

Lze snížit počet odkladů, a přitom nemít selhávající prvňáčky? Cestou je důsledná diferenciace výuky a pro tu musí mít učitel informace o rozvojových potřebách dětí.

V minulé části našeho seriálu jsme se zabývali cíli vyučovací hodiny, tím, jak se liší od tématu, proč jsou důležité a jak je správně formulovat. V dnešní části se posuneme zase o kousek dál a rozebereme organizaci vyučovací hodiny a využití pomůcek. A už teď je nám všem jasné, že obě tyto položky musí s cílem hodiny rozhodně souviset.