Gymnázium

Je k dispozici nějaký přehled základních řádů, a vnitřních předpisů a směrnic, které musí mít gymnázium v platném stavu? Ideálně rozdělené podle úseků-ekonomický, výchovně-vzdělávací apod.? 

Nevynucené opouštění osmiletých gymnázií, resp. přechod na jejich čtyřletou variantu není jev, se kterým by se učitelé, rodiče a žáci obraceli na Linku pro rodinu a školu 116 000 denně. Co ho činí pozoruhodným je fakt, že rodiče i učitelé jsou vysvětlením svých dětí, resp. žáků obvykle zaskočeni a častokrát přiznávají, že to pro ně není relevantní důvod pro přestup. Účelem tohoto článku tedy je podívat se jednak na důvody, které k tomu studenty vedou, a jednak na možnosti, jak takovým přestupům předcházet.

Mohu spojit do jedné učebny na písemnou práci maturitní zkoušky z Čj studenty gymnázia a SOŠ (dva různé obory), když mají různá zadání, ale stejnou časovou dotaci?

Mezi experty na vzdělávací politiku panuje v otázce víceletých gymnázií shoda: bylo by vhodné je redukovat, ne-li zcela zrušit. To se odráží i v zastropování jejich kapacit ve strategických dokumentech. Veřejnost však tento druh škol požaduje, zejména zástupci střední třídy, kteří chtějí pro své konkrétní dítě domnělý bonus a snaží se využít legální příležitosti existence těchto selektivních škol. Politicky je tak značně nepopulární jakékoliv jejich omezování, rodičovská veřejnost je na tuto otázku velice citlivá.

Řešíme učitelku hudební výchovy a její kvalifikaci na výuku hudební výchovy na gymnáziu. Má vystudováno Vychovatelství na Teologické fakultě a titul Bc. a k tomu vystudovala šestileté studium konzervatoře zakončené absoloventskou zkouškou. Domnívám se proto, že je splněna kvalifikace na odborné předměty např. na ZUŠ, ale na gymnázium (všeobecně vzdělávací předměty) není tato kvalifikace dostačující?

Víceletá gymnázia. Českou společností, především střední třídou velmi vyhledávaná. Mezinárodní doporučení OECD je kritizuje, naše koncepční dokumenty je radí utlumovat. V devadesátých letech vznikla původně jako školy pro žáky s vysokým studijním potenciálem. Plní svou roli i dnes? Jaké místo by měla ve vzdělávacím systému mít s přihlédnutím ke vzdělávací politice státu?

K přijímacím zkouškám na osmileté gymnázium se k nám bude hlásit hoch, který aktuálně chodí do 4. třídy ZŠ a v pololetí postoupí jako nadaný žák do 5. třídy. Podle ředitelky ZŠ bude mít na vysvědčení za 4. třídu známky za 1. pololetí a ve 2. poletí bude mít napsáno neabsolvoval. K 30. červnu 2025 dostane vysvědčení za 5. třídu, kde za 1. pololetí bude mít napsáno neabsolvoval a známky bude mít za 2. pololetí, čímž dokáže absolvování prvních 5 ročníků ZŠ, což je podmínka pro přijetí na víceleté gymnázium. Naše škola má pouze 2 hlavní kritéria pro přijetí: 1. prospěch v obou pololetích 4. třídy a v 1. pololetí 5. třídy ZŠ, 2. výsledky jednotné přijímací zkoušky. Z uvedeného vyplývá, že v jeho případě budou některá vysvědčení chybět. Abych ho nepoškodil u přijímaček, můžu mu počítat vysvědčení za 3. třídu a pololetní ze 4. třídy? Nemůže nás někdo napadnout z toho důvodu, že učivo 3. třídy je snazší než z 5. třídy? Níže ještě připojuji formulaci kritérií, jak ji hodlám zveřejnit. Uchazeči budou přijímáni ke vzdělávání na základě hodnocení: a) na vysvědčení z 1. a 2. pololetí 4. ročníku ZŠ (respektive předposledního absolvovaného ročníku vzdělávání na ZŠ) a 1. pololetí 5. ročníku ZŠ (respektive posledního absolvovaného ročníku vzdělávání ZŠ), b) výsledků přijímací zkoušky konané formou centrálně zadávaných jednotných písemných testů z Českého jazyka a literatury a z Matematiky a její aplikace v roce 2025.

Častým profesním snem gymnazistů je stát se pedagogem, psychologem či speciálním pedagogem. Možnost vyzkoušet si schopnosti potřebné pro tato povolání nabízí žákům Slezského gymnázia právě spolupráce s Mateřskou školou Eliška v Opavě. Garantka projektu Mgr. Kamila Tkáčová viděla možnost propojit teoretické znalosti vyučované v předmětu základy společenských věd s praktickými dovednostmi, a proto se již v roce 2004 dohodla na spolupráci Slezského gymnázia se speciální Mateřskou školou Eliška. Tato dlouholetá spolupráce tedy studentům všech ročníků nabízí možnost vyzkoušet si, zda to, co chtějí studovat, je zároveň tím, co je bude bavit.

Byť studium víceletého gymnázia trvá i osm nebo šest let, tedy pokrývá vývojově dlouhé období od jedenácti do devatenácti, když řekneme „středoškolák“, máme zatím asi na mysli stále víc studenta po ukončení povinné školní docházky, tedy mezi patnáctým a devatenáctým rokem života. Neměli bychom zapomínat, že jde o část vývojového stadia puberty a adolescence, současně ovšem musíme pamatovat na sociální roli studenta. A na obzoru už se vynořuje opravdová dospělost.

Je to obehraná písnička. A také vím, že žádným jednotlivým článkem nelze přesvědčit ty, jejichž představy a často i osobní zájmy jsou nastavené zásadně odlišně. V čem je problém? Jde stále o totéž, tedy o výrazný zájem rodičovské veřejnosti o gymnázia (a nejen víceletá), nebo spíš o všeobecné vzdělávání po základní škole vedoucí k maturitě a neochotu státu vycházet tomuto zájmu dostatečně vstříc.

Všechna čtyřletá i víceletá gymnázia musí zahájit výuku podle revidovaného RVP v digitální oblasti nejpozději od 1. září 2025, a to ve všech ročnících. Některé školy ale využily možnost začít dobrovolně už v tomto školním roce. Jakýkoli „předtermín“ s sebou zároveň nese i příležitost pro postupný náběh výuky. Ať se ve svém gymnáziu rozhodnete jakkoli, můžete zdarma čerpat podporu Národního pedagogického institutu ČR.