Film

Setkávat se s pamětníky a sdílet jejich příběhy, často hodně těžké, ale barvité zároveň, je pro mě velmi inspirativní. Nezřídka mi vstoupí do očí slzy, nezřídka se společně smějeme,...

Stěžují si učitelky a učitelé oprávněně na svůj veřejný obraz? Zatímco o médiích už to spíše neplatí, tam se v posledních letech objevují jako reprezentanti profese ve velké míře důstojné a důvěru vzbuzující osobnosti, ve filmové a televizní tvorbě je to komplikovanější.

Téma filmové a audiovizuální výchovy jsme v Učitelském měsíčníku otevřeli už několikrát. Zajímalo nás proto, jaká je nově vzniklá publikace Filmouka, co učitelům přináší a jak s ní mohou v hodinách pracovat. Filmouku iniciovala Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu (ASFAV). My jsme si v následujícím rozhovoru povídali s koordinátorkou projektu, Lucií Hlavicovou a Petrem Pláteníkem, spoluautorem a hlavním editorem knihy.

Chcete dětem ve výuce promítat filmy nebo ve škole uspořádat letní kino a nejste si jisti, zda tak můžete učinit i bez povolení? V tomto článku přinášíme výčet pravidel, která je v takovém případě nutno dodržet. Podrobnější informace jsou k nalezení i na www.filmvychova.cz a my z nich také v tomto článku vycházíme.

Vzdělávání Paměti národa zpracovává pamětnické příběhy a dostává je k mladým lidem, žákům, studentům a učitelům. Kinopříběhy jsou stále ještě relativně novým vzdělávacím formátem z dílny Post Bellum, s jejich uváděním na školách jsme totiž začali teprve před pandemií covidu-19. I přes „novost“ tohoto formátu však můžeme říct, že s kinopříběhy máme velice pozitivní zkušenost a dostáváme skvělou zpětnou vazbu od pedagogů a jejich žáků či studentů, kteří kinopříběhy již zhlédli.

S novým školním rokem odstartoval také nový dokumentární seriál „Jak se dělá dobrá škola“ koprodukovaný Českou televizí a EDUinem. Každou středu večer jsme měli možnost nahlédnout do života jedné z deseti vybraných škol. Možná vás při sledování jednotlivých dokumentů napadaly otázky – třeba proč zrovna tyhle školy nebo jak se pozná dobrá škola. Zeptala jsem se autora scénáře Tomáše Feřteka.

Promítat filmy ve škole lze pouze za splnění několika zákonných podmínek vymezených v § 31 odst. 1 písm. c) autorského zákona, který zní: (1) Do práva autorského nezasahuje ten,...

Důležitou součástí výuky cizích jazyků je možnost slyšet rodilé mluvčí v běžných situacích. Kromě samotného pobytu v zahraničí se mohou žáci a studenti setkat s běžnou konverzací třeba i ve filmech. Propojení výuky anglického nebo německého jazyka s tématy týkajícími se aktuálního dění ve světě a života mladých lidí nabízí portál s dokumentárními snímky a materiály pro vyučující JSNS.CZ vzdělávacího programu Jeden svět na školách organizace Člověk v tísni.

K nejúspěšnějším animovaným projektům posledního roku patří film Tmání, který je autobiografickým dílem režiséra Ondřeje Moravce. Má nominaci na Českého lva, účastnil se prestižního filmového festivalu v Benátkách i festivalu v Jihlavě. Píseň k filmu složila Lenka Dusilová, odehrává se ve virtuální realitě a zabývá se dnes bohužel velmi aktuálním tématem křehkého psychického zdraví dospívajících. Působivou animovanou formou vypráví autentický příběh chlapce / mladého muže bojujícího s depresí a ukazuje, jak se mu daří s tímto vnitřním démonem bojovat. Projekt má ale také vzdělávací rozměr – nabízí speciální edukační programy pro školy s připravenými manuály pro učitele a studenty. O tom, co do škol může snímek přinést a kde je možné jej zhlédnout, hovoří producentka Hana Blaha Šilarová.

„Díky práci s filmem a reflexi dochází k něčemu mimořádnému, co běžný vzdělávací proces neumožňuje tak často: najednou tu nejsou na jedné straně ‚oni‘ (učitelé), kteří něco sdělují, a na druhé straně ‚oni‘ (žáci), kteří jsou poučováni. Najednou jsme tu ‚my‘ (všichni společně), kteří sledujeme často velmi osobní zpověď hrdinů dokumentárního filmu,“ říká Vlasta Urbanová, pedagožka a lektorka.

Když si připomenu nedávný adventní čas, mám pocit, že těch koled, valících se ze všech tříd, koncertů a vystoupení, bylo nějak moc. Možná je to proto, že jak člověk stárne a kalendářní rok utíká stále rychleji, připadá mu, že sotva jeden advent skončí, druhý začíná a ty koledy jsou tady vlastně pořád.

„Filmovka se snaží divákům přinášet ucelenou informaci nejen o filmu, ale i o dějinách společnosti,“ říká programová ředitelka Letní filmové školy v Uherském Hradišti Iva Hejlíčková. Přinášíme rozhovor nejen o tom, jak vypadal letošní ročník festivalu, ale i o patáliích s hosty a o plánech na příští rok.

Oblíbená představitelka Simony z Comebacku i známá herečka Dejvického divadla Simona Babčáková má profesní život po koronapauze znovu nabitý, nejde přitom jen o představení a natáčení. Kromě moderování nejrůznějších akcí se zaměřuje i na vzdělávání. A to jak v rámci rozvoje vlastní osobnosti, tak v rámci přednášek pro širokou veřejnost. I když sama nemá vysokoškolské vzdělání, říká, že zdroje inspirace pro hledání sama sebe jsou dnes dostupnější než kdy dřív a pro hledání vnitřního hlasu se stačí jednoduše zajímat.

Ačkoliv je filmová výchova součástí RVP už od roku 2010, mnoho pedagogů ji do výuky reálně stále nezačleňuje. Častým důvodem mohou být obavy z náročnosti či objemné časové dotace. CinEd, mezinárodní program filmové výchovy, ukazuje, že jsou tyto obavy zbytečné. Zpřístupňuje evropské filmy mladým divákům ve věku 6–19 let a doplňuje je o propracovanou metodiku a výukové materiály pro učitele. Nabízí filmy pro školní projekce realizované přímo ve školách, v kinech či v dalších kulturních institucích. Snímky jsou k dispozici zcela zdarma, stačí se jen zaregistrovat na stránkách www.cined.eu. Novinkou v kolekci je dílo uznávaného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera – Strach jíst duše.