Mgr. Martin Kaplán - strana 6

U každého zaměstnance může vzniknout potřeba nechat se vyšetřit u lékaře. V dnešním článku vysvětlím, jaké nároky zaměstnanci v souvislosti s vyšetřením u lékaře vznikají.

Pod pojem nepedagogický pracovník lze zahrnout velice různorodé práce, které jsou ve školách a školských zařízeních vykonávány. Těmto zaměstnancům je pracovní doba rozvrhována zpravidla rovnoměrně. V tomto článku vysvětlím, jaké způsoby rozvržení pracovní doby u nepedagogů přicházejí do úvahy a která část z nich by mohla profitovat z "flexibilnějšího" způsobu rozvržení pracovní doby.

Dotazy týkající se změny odpočtu vyuč. hodin zástupcům ředitele školy od 01.09.2022: Dosud byly tyto tři pracovnice zařazeny jako učitelky, jedna s příplatkem za vedení bez snížení vyučovacího úvazku s nultým stupněm řízení na odloučeném pracovišti (není vedoucí, ale organizuje, řídí a kontroluje práci jiných zaměstnanců). Je nutné tuto změnu provést ZMĚNOU PRACOVNÍ SMLOUVY s novým druhem vykonávané práce – zástupkyně ředitele školy nebo stačí upravit náplň práce a vnitřní předpisy školy? Lze tyto pracovnice zařadit od nultého stupně řízení (zástupkyně pro II. stupeň ZŠ, zástupkyně pro odloučené pracoviště, zástupkyně pro třídy MONTESSORI), stanovit v souladu s § 124 odst. 4 zákoníku práce příplatek za vedení (5–15 % platového tarifu nejvyššího platového stupně), upravit pracovní náplň a z jejich týdenního vyučovacího úvazku 22 h (40,00 hod., 1,00) provést odpočet podle PŘÍLOHY Č. 2 K NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 75/2005 Sb.? 

Mám dotaz ohledně zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Pokud zkušební doba končila k 30. 9. 2022, ale zaměstnankyně je od 23. 9. v dočasné pracovní neschopnosti, nemohl jsem ji zrušit pracovní poměr ve zkušební době, protože konec zkušební doby byl v prvních 14 dnech DPN. Prodlužuje se zkušební doba o počet pracovních dnů pracovní neschopnosti, tzn. můžu ji zrušit pracovní poměr ve zkušební době po jejím návratu do zaměstnání?

V případě potřeby zaměstnavatele mohou být zaměstnanci vysláni k výkonu práce i mimo místo výkonu práce. Za jakých podmínek tak může zaměstnavatel učinit a jaké nároky zaměstnancům v souvislosti s pracovní cestou vznikají, popíšu v tomto článku.

Měl bych dotaz vzhledem ke komunálním volbám. Kdyby byl ředitel školy zvolen do uvolněné funkce na městě, jaký je další postup? Z pozice ředitele bude novou RM odvolán? Pověřen vedením školy bude zástupce a bude konkurz na místo ředitele? Má možnost se ředitel vrátit zpět na svou pozici? Jak je to v situaci, když by v době funkčního období na městě měl proběhnout řádný konkurz na ředitele?

Kolegyně je na rodičovské dovolené, ale od 1. 9. 2022 jsme se domluvili, že ve škole odučí 4 hodiny Aj/týden. Ve smlouvě má ale plný úvazek, změnu smlouvy nechci dělat, proto bych to rád vyřešil dodatkem, kde bude napsáno, že v období 1. 9. 2022 - 31. 8. 2023 bude učit 4 hodiny týdně. Na základě tohoto dodatku jí bude náležet i dovolená atd. Navíc je ještě velká pravděpodobnost, že paní učitelka ani tento rok nedoučí. Z tohoto důvodu bych ještě do dodatku dal odstavec, že dodatek může být zrušen na základě vzájemné dohody. 

Zaměstnanec pracuje ve školském zařízení na dvě pracovní smlouvy: mzdová účetní, úvazek 0,4 - zařazení do 9. platové třídy; vedoucí školní kuchyně, úvazek 0,5 - zařazení do 8. platové třídy, přiznán příplatek za vedení na I. stupni řízení. Lze tyto dva úvazky sloučit do jednoho úvazku, tzn. do úvazku 0,9? Pokud ano, předpokládám, že zařazení do platové třídy bude dle nejnáročnější práce, kterou zaměstnanec vykonává, tzn. do 9. platové třídy (mzdová účetní)? V náplni práce mzdové účetní by tedy byly zahrnuty i všechny povinnosti, které měl zaměstnanec na pracovní smlouvě "vedoucí školní kuchyně" a zůstal by na pozici vedoucího zaměstnance s příplatkem za vedení na I. stupni řízení, ale již s pracovním zařazením "mzdová účetní"? Snad se mi problém podařilo popsat srozumitelně.

Chtěla bych se poradit, zda nově zvoleným zástupcům stačí vytvořit pracovní náplň nebo zda je potřeba písemné jmenování? Názory, které jsem našla, a ty, které jsem slyšela na různých školeních se liší. Popř. je možné najít někde vzor takového jmenování?

Chtěla bych si u Vás ověřit věc týkající se platového stupně, zda ji rozumím dobře. Přijali jsme novou paní učitelku do 2.třídy, je nekvalifikovaná, má ukončenou střední pedagogickou školu, vysokou školu zatím dokončenou nemá. Zařadili jsme ji do 11.platové třídy, pedagogickou praxi má 5 let a 3 roky rodičovské dovolené. Vzhledem k tomu, že nemá vysokou školu, tak ji dle nařízení vlády 341/2017 odečtu 5 let. Je to tak správně? Takže mi vychází platové zařazení 11pl. třída, 2 pl. stupeň. Je to tak v pořádku?

Stanovuji rozpis pracovní doby pedagogickým zaměstnancům a potřebovala bych se ujistit, zda součet přímé a nepřímé pedagogické činnosti má být 8 nebo 8,5 h denně? Řadí se pedagogická práce mezi činnosti, které není možné přerušit 30 min povinnou pauzou? A může pedagogický pracovník část nepřímé pedagogické činnosti vykonávat mimo budovu školy, tzn. např. opravovat doma? Setkala jsem se na různých školeních s různými názory.

Jedná se o situaci, kdy zástupce ředitele je zároveň koordinátorem ICT (absolvoval specializační studium). Snižuje se mu jeho (již snížený) úvazek o další hodiny kvůli funkci koordinátora? U nás – zástupce má úvazek 10 hodin, koordinátor ICT snížený úvazek o 3 hodiny. Bude-li to jedna osoba, měl by mít jen 7 hodin týdně?

Správné zařazení vychovatele školní družiny do platové třídy je problém, se kterým se potýká většina škol. V tomto článku vysvětlím, co je pro správné zařazení do platové třídy rozhodné a jak by měl zaměstnavatel při zařazení do platové třídy postupovat.

V pracovním poměru na dobu neurčitou máme paní kuchařku, která následkem úrazu (nebyl pracovní, způsobila si ho ve svém volném čase) byla v pracovní neschopnosti téměř rok. Závodní lékař její zdravotní stav posoudil tak, že nedoporučuje vykonávat práci kuchařky. Jinou práci pro ni nemám, takže ona souhlasí s rozvázáním pracovního poměru dohodou. Ale trvá na tom, že chce mít napsané zdravotní důvody. Tomu já se bráním, protože nejde ani o nemoc způsobenou povoláním, ani o pracovní úraz. Jak bych měla v tomto případě postupovat?

V případě potřeby zaměstnavatele mohou být zaměstnanci vysláni k výkonu práce i mimo místo výkonu práce. Za jakých podmínek tak může zaměstnavatel učinit a jaké nároky zaměstnancům v souvislosti s pracovní cestou vznikají, popíšu v tomto článku.

V měsíci květnu 2022 podepsal ředitel školy pracovní smlouvu s novou paní učitelkou s tím, že pracovní smlouva je platná dnem podpisu, avšak pracovní poměr vznikne zaměstnanci 1. 8. 2022 za podmínky, že mj. také doručí výsledek vstupní zdravotní prohlídky. Termín byl dohodnut zaměstnavatelem u zdravotního zařízení na 27. 7. 2022. Ale dne 26. 7. 2022 zdravotnické středisko sdělilo, že závodní lékař má úraz a termín vstupní prohlídky posouvá na 18. 8. 2022. Je možno zaměstnanci, i když nemá k danému dni, tzn. 1. 8. 2022 (ne ze své viny), přidělit čerpání dovolené od 1. 8. 2022 do 18. 8. 2022 nebo se vše bude odvíjet až od 18. 8. 2022. To by pak znamenalo, že zaměstnanec nebude mít nárok na "finance" od 1. 8. do 18. 8. 2022.Osobně si myslím, že pracovat bez prohlídky nesmí, ale dovolená není práce???

V pracovním poměru na dobu neurčitou máme paní kuchařku, která následkem úrazu (nebyl pracovní, způsobila si ho ve svém volném čase), byla v pracovní neschopnosti téměř rok. Závodní lékař její zdravotní stav posoudil tak, že nedoporučuje vykonávat práci kuchařky. Jinou práci pro ni nemám, takže ona souhlasí s rozvázáním pracovního poměru dohodou. Ale trvá na tom, že chce mít napsané zdravotní důvody. Tomu já se bráním, protože nejde ani o nemoc způsobenou povoláním, ani o pracovní úraz. Jak bych měla v tomto případě postupovat?

Není neobvyklé, aby se zaměstnanec byl na pracovní cestě i v době, která není jeho pracovní dobou. Jak se pak posuzují jeho nároky si ukážeme na následujícím příkladu.

Dobrý den, prošla jsem na webu informace ohledně přímé a tzv. "nepřímé" pracovní doby a její evidence. Chápu, že je nutné, aby byla písemně evidována pracovní doba určená zaměstnavatelem i pracovní doba, kterou si pedagog rozvrhuje sám (dle § 22a, odst. 3 zákona o pedagogických pracovnících). Tzn. musí existovat písemný rozpis celé pracovní doby, včetně vymezení přímé ped. činnosti, nepřímé ped. činnosti, kterou bude pedagog dělat na pracovišti (dle § 22a, odst. 2) a vymezení nepřímé ped. činnosti, kterou si sám rozvrhuje pedagog (a určuje místo). Také chápu definici pracovního úrazu, což je (jednoduše řečeno) pracovní úraz, který vznikne při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jak ale správně postupovat v případě, kdy úraz vznikne v pracovní době, kterou si pedagog sám rozvrhuje a v místě, které si sám určí (např. doma)? Pokud vznikne při plnění pracovních úkolů, "není co řešit". Jak ale postupovat, pokud se stane úraz v této pracovní době, ale nikoli v souvislosti s plněním pracovních úkolů (např. si pedagog jde v této době nakoupit a srazí ho auto). A druhá věc – jak postupovat, pokud se pedagogovi stane úraz při plnění pracovních úkolů, ale mimo vymezenou pracovní dobu. Např. učitelka MŠ jde mimo vymezenou pracovní dobu koupit nové knihy a srazí ji auto. Je to "její problém", že nešla přesně během vymezené nepřímé ped. činnosti?

Chtěla bych Vás poprosit o radu. Máme v organizaci zaměstnankyni, dosud pracovala jako asistentka pedagoga na dobu neurčitou. Nyní dokončila vysokou školu a bude od 1. 9. 2022 pracovat jako učitelka. Na učitelství ji už nemůžu dát dobu určitou, lze ji napsat na dodatek ke smlouvě, že se mění pozice na učitelku v období od 1. 9. 2022 – 31. 8. 2023. Abychom si ji v této pozici na rok „vyzkoušeli“?