Dokumenty - strana 137
Ustanovení § 48 až 73 zákoníku práce upravují skončení pracovního poměru – regulují zejména situace, kdy má buď zaměstnanec zájem opustit stávající zaměstnání, nebo kdy chce naopak zaměstnavatel rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem. Pracovní poměr ale může skončit i z jiných příčin, než je rozvázání pracovního poměru výpovědí (jednostranným úkonem zaměstnavatele/zaměstnance).
Dohodu o rozvázání pracovního poměru lze uzavřít pouze za předpokladu, že se obě strany – zaměstnavatel (ředitel školy) i zaměstnanec – dohodnou na ukončení pracovního poměru a dni, ke kterému pracovní poměr skončí.
Inventarizací majetku a závazků rozumíme zjištění skutečného stavu veškerého majetku a závazků, jeho porovnání se stavem v účetnictví, posouzení výše ocenění majetku, závazků a vypořádání případných (inventarizačních) rozdílů. Stav majetku a závazků takto ověřují účetní jednotky zejména ke dni řádné účetní závěrky, případně ke dni mimořádné účetní závěrky. Na téma inventarizace jsou pro uživatele dostupná samostatná pojednání (knihy), která obsahují popis postupů do všech podrobností a jsou jistě užitečná zejména pro práci jmenovaných inventurních a inventarizačních komisí.
Vyhláška č. 270/2009 Sb., o inventarizaci majetku a závazků byla vydána v souladu s ustanovením § 29 odst. 4 zákona o účetnictví (dále ZoÚ) a v souladu s ustanovením § 30 odst. 5 ZoÚ. Požadavky vyhlášky ve srovnání s požadavky zákona o účetnictví jsou uvedeny ve značné podrobnosti. Vyhláška stanoví inventarizační činnosti, kterými vybrané účetní jednotky zajišťují a které jsou nutné pro vyhotovení inventurních soupisů, dodatečných inventurních soupisů, inventurních zápisů, inventurních závěrů a k vyhotovení dalších souvisejících účetních záznamů.
Vnitřní přepisy náleží také k nezbytné dokumentaci. Ve smyslu všech dosud uvedených pravidel a zásad je povinností organizace zpracovat samostatnou směrnici pro inventarizaci, která by měla respektovat všechna právní ustanovení a specifické podmínky dané organizace.
Cílem tohoto pojednání je seznámit uživatele (řídící pracovníky) srozumitelnou formou s obsahem a podstatou účetnictví do té míry, aby mohli vykonávat dohled nad vykonávanou činností. Dílčím cílem je zdůraznění významu účetnictví pro řídící a kontrolní procesy v každé organizaci, bez rozdílu organizačně právního uspořádání. Zároveň je na příslušných místech zdůrazněno, že podle stanoveného principu odpovědnosti je vedoucí pracovník / ředitel školy plně odpovědný za odpovídající úroveň vedení účetnictví ve smyslu naplnění úkolu a cíle daného procesu.
Podstatou účetnictví je věrně zachytit (zobrazit) ekonomickou realitu účetní jednotky, tj. jeho skutečnou majetkovou, finanční a důchodovou situaci, a poskytovat informace vymezeným uživatelům pro účely řízení a kontroly majetkové a zdrojové struktury a dalším odvozeným potřebám.
Mezi uznávané účetní zásady, na kterých je založena regulace prostřednictvím zákona o účetnictví a prováděcích vyhlášek, řadíme zásadu účetní (právní) jednotky, neomezeného trvání účetní jednotky, pravidelného zjišťování výsledku, zásadu opatrnosti, objektivity, konzistence, oceňování majetku. Základním uznávaným pravidlem je akruální princip. Pochopení obsahu daného pravidly a daných zásad umožní spolehlivou orientaci při rozhodování o výběru a použití vhodných účetních metod.
Požadavky na vedení účetnictví jsou uvedeny v § 8 odst. 1 až 6 zákona o účetnictví. Plnění požadavků je předpokladem k sestavení účetní závěrky, která má nabývat předem stanovených vlastností.
Metodu účetnictví lze definovat jako soustavu prvků (metodických prostředků) a účetních metod, pomocí nichž dosahuje účetnictví svých cílů, tj. zejména uspořádaně zjišťovat a příslušným uživatelům předkládat (komunikovat) vymezený soubor hodnotových informací, charakterizující činnost organizace – účetní jednotky.
Základem moderního pojetí je vedení účetnictví prostřednictvím účetních záznamů, kterými jsou především účetní doklady, účetní zápisy, účetní knihy, odpisový plán, inventurní soupisy, účtový rozvrh, účetní závěrka a výroční zpráva a státní, resp. územní závěrečný účet.
Co se týká úrazů, neřešíme ve školách a školských zařízení pouze úrazy zaměstnanců, ale v častějším případě školní úrazy dětí ve smyslu vyhlášky č. 64/2005 Sb. Prvotně je nutno si uvědomit odlišnou odpovědnost u školních úrazů v základních, středních školách apod.
Pro pochopení přístupu k systému řízení BOZP je nutno znát některé pojmy. Celá problematika zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je dána nejen naplněním požadavků právních, technických a ostatních předpisů, ale i hodnocením rizik a přijímáním následných opatření.
Nedílnou součástí všech oblastí řízení je znalost potřebné legislativy, která danou oblast řídí. V níže uvedeném přehledu je zpracován výtah vybraných zákonů a právních předpisů, jejich jednotlivých ustanovení a současně vzájemně propojené právní, technické a ostatní předpisy tak, jak na sebe navazují.
Jedním z neoddiskutovatelných témat pracovněprávních vztahů je dovolená, která pro zaměstnance představuje dobu odpočinku potřebného po vykonané práci – možná dvojnásob to platí pro školství, kde se dovolená čerpá zejména v létě, kdy je ve školách „prázdninový“ režim. Nicméně i na dovolenou se vztahují určitá pravidla.
Ačkoli se řada pravidel určování dovolené od 1. 1. 2012 v důsledku tzv. věcné novely zákoníku práce změnila, stále zůstal zachován princip dominantního postavení zaměstnavatele, který „standardně“ určuje zaměstnancům termín čerpání dovolené.
Vzhledem k tomu, že rozvrh dovolených není závazný, je ředitel školy (zaměstnavatel) povinen podle § 217 odst. 1 zákoníku práce písemně oznámit zaměstnanci určenou dobu čerpání dovolené alespoň 14 dnů předem, pokud se s ním nedohodne na kratší době pro určení dovolené.
Podle § 213 odst. 3 zákoníku práce činí dovolená pedagogických pracovníků 8 týdnů v kalendářním roce. Jedná se tak o zvláštní výměru, kdy je již přímo ze zákona prodloužena základní výměra (4 týdny) dovolené – deklaruje se tím náročnost a namáhavost práce, kterou pedagogický pracovník vykonává.