… aneb udělejme i druhý krok ke zlepšení situace nejen dětí se speciálními vzdělávacími potřebami při realizaci práva na vzdělávání.1) Před pár dny začal školní rok a děti školou povinné začaly chodit do školy. Naprostá většina z nich pokračuje ve vzdělávání ve škole, kde se vzdělávaly i v minulém školním roce. Pro čerstvé prvňáčky jde však o významný okamžik, někdy i životního významu. Mizivá část dětí pak přestoupila do jiné základní školy. Všichni však mají společné to, že chodí do školy, kterou pro ně zvolili zákonní zástupci a jejíž ředitel je přijal, či je musel přijmout, protože jde o školu pro děti spádovou.
Omezování práva zákonných zástupců na volbu školy
Mgr.
Veronika
Doležilová
právnička, členka koordinačního výboru spolku Spolu, z. s., a členka dozorčí rady nadačního fondu Qiido
Jak u laické, tak i u odborné veřejnosti se stále objevuje názor, že to není „tak úplně“ zákonný zástupce, kdo rozhoduje o škole, ve které se dítě vzdělává. Ve zvýšené míře je pak do rozhodovací mlhy zahaleno rozhodování o škole v případě dětí se speciálními vzdělávacími potřebami včetně dětí mimořádně nadaných. Pojďme si proto udělat jasno v tom kdo, kdy a o čem vlastně rozhoduje, pokud jde o základní školu, ve které se dítě vzdělává.
Existují limity práva zákonných zástupců na volbu školy?
Za dítě jako nezletilce jsou odpovědní zákonní zástupci, nejčastěji rodiče. Ti mají rodičovskou odpovědnost, která zahrnuje jak ochranu práv dítěte, tak plnění celé řady povinností.2) Jednou z nich je i zajištění plnění povinné školní docházky, kterému předchází povinnost zákonného zástupce dítě do školy přihlásit.3) Tato odpovědnost zákonných zástupců za vzdělávací dráhu dítěte náleží pouze jim, nikomu jinému. Jde o součást prvotní rodičovské odpovědnosti zákonných zástupců … „za výchovu a vývoj dítěte.“4)
Proto není možné, aby plnění rodičovských práv i odpovědnosti na sebe iniciativně přebírali jiní, i kdyby měli za to, že jednají tzv. v nejlepším zájmu dítěte. I tento nejlepší zájem dítěte jako základní právní princip realizace práv dítěte náleží primárně zákonným zástupcům, všem ostatním pak v rámci toho, jak mají svou agendu určenou právními předpisy včetně těch školských. K překročení těchto právních hranic neopravňují ani profesní standardy, které zpravidla nejsou právními předpisy. I kdyby byly, tak postup podle takových standardů neopravňuje zasahovat do práv jiných. Rozhodování zákonných zástupců – také ve věci volby školy pro dítě – je proto možné standardně nahradit pouze rozhodnutím soudu v případě ochrany práv nezletilce.5)
Volbu školy, do které zákonní zástupci dítě přihlásí a do které skutečně nastoupí, provádí sami zákonní zástupci, kterým nelze udílet žádné závazné pokyny či
instrukce
ohledně školy, do které mají podat žádost o přijetí ke vzdělávání (přihlášku) nebo do které má dítě nastoupit. To platí i v případě dětí, u kterých se školské poradenské zařízení (dále jen „ŠPZ“) vyjádřilo pro vzdělávání ve s